Co se stalo v roce 2012?
- Snažení
- Sindy17
- 03.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po dlouhých měsících, ve kterých jsme si s přítelem prošli nelehkým obdobím, jsem se rozhodla vypovídat se. A to proto, protože jsi to třeba právě Ty, která máš stejný problém jako já...
Na začátku bych asi měla začít vyprávět o mně a příteli. Tak fajn, je mi 17 a Honzíkovi je 24. Poznali jsme se před třemi lety a byla to láska na první pohled. Honza mi svou lásku dokazoval mnoha způsoby. Vlastnil hospodu, mně se ale hospodský smradlavý od kouře nelíbil. On neváhal a hospodu pustil. Za celou dobu přinesl mnoho obětí. Jsem mu za to moc moc vděčná. Náš vztah sice prošel nejednou krizí, ale přesto bych neměnila. Myslím si, že většina vztahů může fungovat výborně do té doby, než se začnou řešit závažnější životní situace.
Netrvalo to dlouho a jedna taková situace nastala i u nás. Se svojí mamkou mám už od malička špatný vztah, vždycky jsme kolem sebe spíš proplouvaly, než se kamarádily. A věřte mi, že žádná pohádka to nebyla. Přesto jsem se snažila být ukázkovou dcerunkou. Ve škole vždy dobré známky, vybrané chování a nikdy jsem matce neřekla křivé slovo. Problémy jsem dusila v sobě, což mě dovedlo k tomu, že se u mě v dubnu 2012 projevily psychické potíže. Nevěděla jsem, jak jí to říci. Nikdy pro mě neměla pochopení.
Pro sebe jsem problém s nemocí nechat nemohla, už proto, že moje okolí (spolužáci, přítel a jeho rodina) si prostě nemohli nevšimnout, co se děje. Paní ředitelka ve škole mi zařídila návštěvu u psychiatričky. Začala jsem brát léky a chodit na sezení. Sebrala jsem všechnu odvahu a šla za mámou. Nikdy na to nezapomenu. Řekla jsem jí, že mám psychické problémy, snažím se je řešit a že chci, aby byla se mnou. A ona? Řekla mi, že jestli jsem psychicky nemocná, půjdu do ústavu. Nečekala jsem ani minutu, zabalila si věci a odešla k rodičům přítele. Mimochodem s jeho rodiči mám úžasný vztah, lepší než s vlastními, za což jsem strašně ráda.
Hned první noc matka volala policii, že mě můj pedofilní přítel zadržuje u něj doma. Nezbylo nám nic jiného, než se bránit soudně. Mamča přítele podala žádost o svěření do péče. Okresní soud nám vyhověl. Za měsíc ovšem přišlo odvolání právníka mé matky. Krajský soud naši žádost zamítl. Byla nám doporučená monitorovaná schůzka na odboru péče o dítě. V životě mi nebylo trapněji než v tu chvíli, kdy jsem musela problémy s matkou řešit před zraky sociálních pracovnic. Nakonec na jejich doporučení souhlasila s tím, abych nadále bydlela u přítele. On a jeho rodina mi byli v těchto nelehkých chvílích tou největší oporou. Situace se uklidnila a já jsem dál žila s přítelem.
Přišel další měsíc a s ním další problém. 24. 5. 2012, na moje narozeniny, jsem byla na běžné gynekologické prohlídce. Pan doktor ale při ultrazvuku mlčel. Kroutil hlavou a mlčel. Byla jsem vyděšená a měla jsem důvod. Pan doktor mi řekl, že mám velké cysty na vaječníkách a jsem částečně neprůchodná. Poslal mě na pozorování do nemocnice. Než jsem ale vůbec stihla nastoupit, spadla jsem z lehátka a válela se na zemi v křečích. Při pádu mi cysty popraskaly a v dutině břišní jsem měla volnou tekutinu. Ležela jsem v Motole (k mostecké nemocnici nemáme s přítelem důvěru).
Když mě propustili, bylo mi doporučeno co nejrychleji otěhotnět. Prvním krokem bylo vysadit léky na psychiku, což se povedlo, neboť jsem je brala teprve krátce. Dva měsíce jsme se s přítelem snažili přírodně, ale pořád se nám nedařilo. A to jsem antikoncepci vysadila v lednu. Pan doktor tedy poslal přítele na spermiogram, který byl ukázkový, všechno bylo naprosto v pořádku. Pak následovalo mé podrobnější vyšetření. A verdikt? Polypy oboustranné, levý vaječník neprůchodný a pravý průchodný na 30 %. Pan doktor mi napsal Clostylbegyt a Utrogestan.
Snažili jsme se a mělo to cenu. Když jsem v září našla // na tt, brečela jsem radostí. Všichni jsme měli radost. Byla jsem na ultrazvuku, a dr. pak viděl dvě embrya. Byly to nejkrásnější okamžiky v mém životě. V 8. tt je ale vystřídal samovolný potrat vyvolaný hyperstimulačním syndromem. Byla jsem na dně. Přítel se snažil nedat to najevo, ale já ho znám a vím, že se držel jen kvůli mně. Nemohla jsem spát, ani být vzhůru, prostě jsem jen brečela. Po lékařském ošetření nám bylo doporučeno snažit se dál bez hormonů, že prý to máme pohnojené a mohlo by se to povést. Ne. Nedařilo se. Každou ms jsem oplakala.
Teď v prosinci mi lékař zase nasadil Clostilbegyt a Utrogestan s tím, že u Clostíku mi snížil dávkování, aby zase nedošlo k OHSS. Hormony jsem brala. Snažili jsme se každým dnem. Dnes jsem 22. DC. Neslavím Silvestra jako moji vrstevníci, ale ležím v posteli mé nejlepší kamarádky a strašně se bojím. Bojím se, aby vše nedopadlo stejně jako v září. Čekám, až si budu moc udělat test a modlím se, abychom tam našli //.
Jsem na dně. Je mi 17 a řeším problémy, které prostě nezvládám. Je ale zvláštní, že péčí o dítě jsem si 100% jistá v kramflecích. Od narození jsem se starala o dvě sestřenice, bratrance, sestru a kamarádky synáčka. Jsem v tom zběhlá a děti miluji. Rok 2013 má být rokem plodnosti a já se modlím za nás všechny, které chceme najít //, aby se nám konečně splnil náš sen. Prostý a přesto někdy nesplnitelný.
Přečtěte si také
Manžel děti drtí sportovními kroužky každý den. A já je tam mám vozit
- Anonymní
- 04.10.26
- 6054
Každé září mám pocit, že tentokrát už to zvládneme lépe. Připravím dětem věci do školy, sepíšu si důležité termíny a do kalendáře zapíšu všechny jejich aktivity. Prvních pár dní dokonce věřím, že...
Uspávání u nás byl horor. Nevěřila jsem, že nám pomůže tak jednoduchá rada
- Anonymní
- 04.10.26
- 1634
Každý večer to začínalo úplně stejně. Vykoupat, pyžamo, pohádka, pusa na dobrou noc a odejít. Jenže jakmile jsem zavřela dveře, ozval se pláč.
Zhrzená milenka mého muže mi začala psát. Rozhodla jsem se jí věřit
- Anonymní
- 04.10.26
- 2467
Když se mi ozvala žena, se kterou mě manžel podvedl, čekala jsem výmluvy nebo prosbu o odpuštění. Místo toho mi poslala zprávy, ze kterých jsem pochopila, že mi o našem manželství lhal mnohem déle,...
„Někdo mi chodí kolem domu,“ volal děda. Policie našla vetřelce
- Bellino
- 04.10.26
- 1327
Léto už sice skončilo, ale patří se ho zakončit veselou letní vzpomínkou, která ovšem začala trochu tajemně až nebezpečně. Rodinka s dítěte sice trávila letní dovolenou ve slunném Chorvatsku, ale...
„Tak jsi ráda, že to máš za sebou?“
- PenelopaW
- 04.10.26
- 967
Ne, že bych větu z titulku vnímala nutně negativně. Často je myšlena v dobrém ve smyslu: Vrátila jsi se do normálního života, to je fajn, ne? Někdy je ovšem pronášena i jako: Už ti rostou vlasy,...
Učitelka nechala syna (6) na ulici bez dozoru. Pak se to snažila hodit na mě
- Anonymní
- 03.10.26
- 2645
Můj šestiletý syn začal chodit do první třídy. Bylo to pro nás velká změna a řešili jsme to už dlouho předtím, než do třídy opravdu vstoupil. Vždycky jsem navíc měla zakódováno, že paní učitelka je...
Toxický šéf očekává, že mu budu odepisovat i po večerech. Já jsem se ohradila
- Anonymní
- 03.10.26
- 1310
Když jsem nastoupila do nové práce, chtěla jsem se osvědčit. První týdny jsem chodila domů pozdě, odpovídala na emaily večer a několikrát jsem pracovala i o víkendu. Nikdo mě k tomu přímo nenutil....
Máma plánuje Vánoce. Já se jen bojím, že už se jich nedožije
- Anonymní
- 03.10.26
- 1327
Je září a moje máma už plánuje Vánoce. Sedíme spolu v kuchyni, ona si dolévá čaj a nadšeně mi vypráví, co všechno bychom letos mohli podniknout. Mluví o cukroví, návštěvách a dokonce o lyžování v...
Syn je tlusté dítě. Tchyně ho systematicky překrmuje a já na to nesmím nic říct
- Anonymní
- 03.10.26
- 2175
Nikdy jsem nechtěla, aby měl můj syn pocit, že je s jeho tělem něco špatně. Jenže poslední dobou už jeho váhu řešíme s pediatričkou a doporučila nám trochu upravit jídelníček a hlavně dbát na...
Dcera mi omylem prozradila, že už není panna. Nemám z toho dobrý pocit
- Anonymní
- 03.10.26
- 10416
Jsou věci, o kterých rodič vlastně nechce vědět. A pak jsou věci, o kterých vědět chce, i když ho jejich zjištění trochu zaskočí. Přesně do té druhé kategorie patří informace, kterou mi dcera...
Držím palečky 
ted uz jsem ve 14 tt. Nevzdavej se, clovek si nekdy musi sahnout na dno, aby se odrazil. Moc drzim palecky
Dneska jsem byla u lékaře (25.DC) a říkál, že mám sice znovu hyperstimulační syndrom, ale že je mírnější než minule. Folykuly viděl pěkné a říkal, že si myslí, že se mohlo zadařit. Mám počkat, zda to dostanu a pak znova utz. Tak moc si to s přítelem přejeme, že se snažíme dokonce ještě ted, na poslední chvilku 
Hned, jak budu vědět něco bližšího, napíšu sem. Mějte se pěkně 
Držím palečky aby vše dobře dopadlo
Jsi mladounka a musis resit takovýhle problemy je mi to líto 
a doufám že ty // čarecky najdes 