Co se stalo v roce 2012?
- Snažení
- Sindy17
- 03.01.13 načítám...
Po dlouhých měsících, ve kterých jsme si s přítelem prošli nelehkým obdobím, jsem se rozhodla vypovídat se. A to proto, protože jsi to třeba právě Ty, která máš stejný problém jako já...
Na začátku bych asi měla začít vyprávět o mně a příteli. Tak fajn, je mi 17 a Honzíkovi je 24. Poznali jsme se před třemi lety a byla to láska na první pohled. Honza mi svou lásku dokazoval mnoha způsoby. Vlastnil hospodu, mně se ale hospodský smradlavý od kouře nelíbil. On neváhal a hospodu pustil. Za celou dobu přinesl mnoho obětí. Jsem mu za to moc moc vděčná. Náš vztah sice prošel nejednou krizí, ale přesto bych neměnila. Myslím si, že většina vztahů může fungovat výborně do té doby, než se začnou řešit závažnější životní situace.
Netrvalo to dlouho a jedna taková situace nastala i u nás. Se svojí mamkou mám už od malička špatný vztah, vždycky jsme kolem sebe spíš proplouvaly, než se kamarádily. A věřte mi, že žádná pohádka to nebyla. Přesto jsem se snažila být ukázkovou dcerunkou. Ve škole vždy dobré známky, vybrané chování a nikdy jsem matce neřekla křivé slovo. Problémy jsem dusila v sobě, což mě dovedlo k tomu, že se u mě v dubnu 2012 projevily psychické potíže. Nevěděla jsem, jak jí to říci. Nikdy pro mě neměla pochopení.
Pro sebe jsem problém s nemocí nechat nemohla, už proto, že moje okolí (spolužáci, přítel a jeho rodina) si prostě nemohli nevšimnout, co se děje. Paní ředitelka ve škole mi zařídila návštěvu u psychiatričky. Začala jsem brát léky a chodit na sezení. Sebrala jsem všechnu odvahu a šla za mámou. Nikdy na to nezapomenu. Řekla jsem jí, že mám psychické problémy, snažím se je řešit a že chci, aby byla se mnou. A ona? Řekla mi, že jestli jsem psychicky nemocná, půjdu do ústavu. Nečekala jsem ani minutu, zabalila si věci a odešla k rodičům přítele. Mimochodem s jeho rodiči mám úžasný vztah, lepší než s vlastními, za což jsem strašně ráda.
Hned první noc matka volala policii, že mě můj pedofilní přítel zadržuje u něj doma. Nezbylo nám nic jiného, než se bránit soudně. Mamča přítele podala žádost o svěření do péče. Okresní soud nám vyhověl. Za měsíc ovšem přišlo odvolání právníka mé matky. Krajský soud naši žádost zamítl. Byla nám doporučená monitorovaná schůzka na odboru péče o dítě. V životě mi nebylo trapněji než v tu chvíli, kdy jsem musela problémy s matkou řešit před zraky sociálních pracovnic. Nakonec na jejich doporučení souhlasila s tím, abych nadále bydlela u přítele. On a jeho rodina mi byli v těchto nelehkých chvílích tou největší oporou. Situace se uklidnila a já jsem dál žila s přítelem.
Přišel další měsíc a s ním další problém. 24. 5. 2012, na moje narozeniny, jsem byla na běžné gynekologické prohlídce. Pan doktor ale při ultrazvuku mlčel. Kroutil hlavou a mlčel. Byla jsem vyděšená a měla jsem důvod. Pan doktor mi řekl, že mám velké cysty na vaječníkách a jsem částečně neprůchodná. Poslal mě na pozorování do nemocnice. Než jsem ale vůbec stihla nastoupit, spadla jsem z lehátka a válela se na zemi v křečích. Při pádu mi cysty popraskaly a v dutině břišní jsem měla volnou tekutinu. Ležela jsem v Motole (k mostecké nemocnici nemáme s přítelem důvěru).
Když mě propustili, bylo mi doporučeno co nejrychleji otěhotnět. Prvním krokem bylo vysadit léky na psychiku, což se povedlo, neboť jsem je brala teprve krátce. Dva měsíce jsme se s přítelem snažili přírodně, ale pořád se nám nedařilo. A to jsem antikoncepci vysadila v lednu. Pan doktor tedy poslal přítele na spermiogram, který byl ukázkový, všechno bylo naprosto v pořádku. Pak následovalo mé podrobnější vyšetření. A verdikt? Polypy oboustranné, levý vaječník neprůchodný a pravý průchodný na 30 %. Pan doktor mi napsal Clostylbegyt a Utrogestan.
Snažili jsme se a mělo to cenu. Když jsem v září našla // na tt, brečela jsem radostí. Všichni jsme měli radost. Byla jsem na ultrazvuku, a dr. pak viděl dvě embrya. Byly to nejkrásnější okamžiky v mém životě. V 8. tt je ale vystřídal samovolný potrat vyvolaný hyperstimulačním syndromem. Byla jsem na dně. Přítel se snažil nedat to najevo, ale já ho znám a vím, že se držel jen kvůli mně. Nemohla jsem spát, ani být vzhůru, prostě jsem jen brečela. Po lékařském ošetření nám bylo doporučeno snažit se dál bez hormonů, že prý to máme pohnojené a mohlo by se to povést. Ne. Nedařilo se. Každou ms jsem oplakala.
Teď v prosinci mi lékař zase nasadil Clostilbegyt a Utrogestan s tím, že u Clostíku mi snížil dávkování, aby zase nedošlo k OHSS. Hormony jsem brala. Snažili jsme se každým dnem. Dnes jsem 22. DC. Neslavím Silvestra jako moji vrstevníci, ale ležím v posteli mé nejlepší kamarádky a strašně se bojím. Bojím se, aby vše nedopadlo stejně jako v září. Čekám, až si budu moc udělat test a modlím se, abychom tam našli //.
Jsem na dně. Je mi 17 a řeším problémy, které prostě nezvládám. Je ale zvláštní, že péčí o dítě jsem si 100% jistá v kramflecích. Od narození jsem se starala o dvě sestřenice, bratrance, sestru a kamarádky synáčka. Jsem v tom zběhlá a děti miluji. Rok 2013 má být rokem plodnosti a já se modlím za nás všechny, které chceme najít //, aby se nám konečně splnil náš sen. Prostý a přesto někdy nesplnitelný.
Přečtěte si také
Máma se o svém zdraví radí s umělou inteligencí. Tahle „rádkyně“ ji málem zabila
- Anonymní
- 01.05.26
- 227
Jsem strašně naštvaná, ne ani tak na mamku, ale na to, kam jsme to jako společnost dopracovali. Máma tedy nikdy doktory v lásce neměla. Vždycky říkala, že člověk přijde do čekárny s rýmou a odejde...
„To dítě je nějaké opožděné,“ prohlásila tchyně o mém synovi na rodinné oslavě
- Anonymní
- 01.05.26
- 324
Moje tchyně opravdu stojí za to. Co slovo, to perla. Tentokrát se zase ukázala na rodinné oslavě, když před celou rodinou prohlásila, že můj šestiletý syn je opožděný. Přitom ví, že má problémy s...
Jedna zpráva bývalé kolegyni odstartovala události, které mi zničily život
- Anonymní
- 01.05.26
- 395
Dodnes si ten večer pamatuju úplně přesně. Bylo ticho, venku pršelo a já bezmyšlenkovitě projížděl staré kontakty v telefonu. Narazil jsem na jméno ženy, se kterou jsem kdysi pracoval. Dlouhé roky...
„Paní učitelka mi řekla, že jsem blbá,“ oznámila mi pětiletá dcera jakoby nic
- Anonymní
- 01.05.26
- 242
Lucinka chodí do školky už druhým rokem. Letos jí bylo pět, příští rok už bude předškolačka. Občas mi začne vyprávět nějaké zážitky ze školky, kterým se spolu většinou zasmějeme. Snažím se to brát...
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 630
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 1967
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1260
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 5216
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 1640
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 4915
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Držím palečky 
ted uz jsem ve 14 tt. Nevzdavej se, clovek si nekdy musi sahnout na dno, aby se odrazil. Moc drzim palecky
Dneska jsem byla u lékaře (25.DC) a říkál, že mám sice znovu hyperstimulační syndrom, ale že je mírnější než minule. Folykuly viděl pěkné a říkal, že si myslí, že se mohlo zadařit. Mám počkat, zda to dostanu a pak znova utz. Tak moc si to s přítelem přejeme, že se snažíme dokonce ještě ted, na poslední chvilku 
Hned, jak budu vědět něco bližšího, napíšu sem. Mějte se pěkně 
Držím palečky aby vše dobře dopadlo
Jsi mladounka a musis resit takovýhle problemy je mi to líto 
a doufám že ty // čarecky najdes 