Co se stalo v roce 2012?
- Snažení
- Sindy17
- 03.01.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po dlouhých měsících, ve kterých jsme si s přítelem prošli nelehkým obdobím, jsem se rozhodla vypovídat se. A to proto, protože jsi to třeba právě Ty, která máš stejný problém jako já...
Na začátku bych asi měla začít vyprávět o mně a příteli. Tak fajn, je mi 17 a Honzíkovi je 24. Poznali jsme se před třemi lety a byla to láska na první pohled. Honza mi svou lásku dokazoval mnoha způsoby. Vlastnil hospodu, mně se ale hospodský smradlavý od kouře nelíbil. On neváhal a hospodu pustil. Za celou dobu přinesl mnoho obětí. Jsem mu za to moc moc vděčná. Náš vztah sice prošel nejednou krizí, ale přesto bych neměnila. Myslím si, že většina vztahů může fungovat výborně do té doby, než se začnou řešit závažnější životní situace.
Netrvalo to dlouho a jedna taková situace nastala i u nás. Se svojí mamkou mám už od malička špatný vztah, vždycky jsme kolem sebe spíš proplouvaly, než se kamarádily. A věřte mi, že žádná pohádka to nebyla. Přesto jsem se snažila být ukázkovou dcerunkou. Ve škole vždy dobré známky, vybrané chování a nikdy jsem matce neřekla křivé slovo. Problémy jsem dusila v sobě, což mě dovedlo k tomu, že se u mě v dubnu 2012 projevily psychické potíže. Nevěděla jsem, jak jí to říci. Nikdy pro mě neměla pochopení.
Pro sebe jsem problém s nemocí nechat nemohla, už proto, že moje okolí (spolužáci, přítel a jeho rodina) si prostě nemohli nevšimnout, co se děje. Paní ředitelka ve škole mi zařídila návštěvu u psychiatričky. Začala jsem brát léky a chodit na sezení. Sebrala jsem všechnu odvahu a šla za mámou. Nikdy na to nezapomenu. Řekla jsem jí, že mám psychické problémy, snažím se je řešit a že chci, aby byla se mnou. A ona? Řekla mi, že jestli jsem psychicky nemocná, půjdu do ústavu. Nečekala jsem ani minutu, zabalila si věci a odešla k rodičům přítele. Mimochodem s jeho rodiči mám úžasný vztah, lepší než s vlastními, za což jsem strašně ráda.
Hned první noc matka volala policii, že mě můj pedofilní přítel zadržuje u něj doma. Nezbylo nám nic jiného, než se bránit soudně. Mamča přítele podala žádost o svěření do péče. Okresní soud nám vyhověl. Za měsíc ovšem přišlo odvolání právníka mé matky. Krajský soud naši žádost zamítl. Byla nám doporučená monitorovaná schůzka na odboru péče o dítě. V životě mi nebylo trapněji než v tu chvíli, kdy jsem musela problémy s matkou řešit před zraky sociálních pracovnic. Nakonec na jejich doporučení souhlasila s tím, abych nadále bydlela u přítele. On a jeho rodina mi byli v těchto nelehkých chvílích tou největší oporou. Situace se uklidnila a já jsem dál žila s přítelem.
Přišel další měsíc a s ním další problém. 24. 5. 2012, na moje narozeniny, jsem byla na běžné gynekologické prohlídce. Pan doktor ale při ultrazvuku mlčel. Kroutil hlavou a mlčel. Byla jsem vyděšená a měla jsem důvod. Pan doktor mi řekl, že mám velké cysty na vaječníkách a jsem částečně neprůchodná. Poslal mě na pozorování do nemocnice. Než jsem ale vůbec stihla nastoupit, spadla jsem z lehátka a válela se na zemi v křečích. Při pádu mi cysty popraskaly a v dutině břišní jsem měla volnou tekutinu. Ležela jsem v Motole (k mostecké nemocnici nemáme s přítelem důvěru).
Když mě propustili, bylo mi doporučeno co nejrychleji otěhotnět. Prvním krokem bylo vysadit léky na psychiku, což se povedlo, neboť jsem je brala teprve krátce. Dva měsíce jsme se s přítelem snažili přírodně, ale pořád se nám nedařilo. A to jsem antikoncepci vysadila v lednu. Pan doktor tedy poslal přítele na spermiogram, který byl ukázkový, všechno bylo naprosto v pořádku. Pak následovalo mé podrobnější vyšetření. A verdikt? Polypy oboustranné, levý vaječník neprůchodný a pravý průchodný na 30 %. Pan doktor mi napsal Clostylbegyt a Utrogestan.
Snažili jsme se a mělo to cenu. Když jsem v září našla // na tt, brečela jsem radostí. Všichni jsme měli radost. Byla jsem na ultrazvuku, a dr. pak viděl dvě embrya. Byly to nejkrásnější okamžiky v mém životě. V 8. tt je ale vystřídal samovolný potrat vyvolaný hyperstimulačním syndromem. Byla jsem na dně. Přítel se snažil nedat to najevo, ale já ho znám a vím, že se držel jen kvůli mně. Nemohla jsem spát, ani být vzhůru, prostě jsem jen brečela. Po lékařském ošetření nám bylo doporučeno snažit se dál bez hormonů, že prý to máme pohnojené a mohlo by se to povést. Ne. Nedařilo se. Každou ms jsem oplakala.
Teď v prosinci mi lékař zase nasadil Clostilbegyt a Utrogestan s tím, že u Clostíku mi snížil dávkování, aby zase nedošlo k OHSS. Hormony jsem brala. Snažili jsme se každým dnem. Dnes jsem 22. DC. Neslavím Silvestra jako moji vrstevníci, ale ležím v posteli mé nejlepší kamarádky a strašně se bojím. Bojím se, aby vše nedopadlo stejně jako v září. Čekám, až si budu moc udělat test a modlím se, abychom tam našli //.
Jsem na dně. Je mi 17 a řeším problémy, které prostě nezvládám. Je ale zvláštní, že péčí o dítě jsem si 100% jistá v kramflecích. Od narození jsem se starala o dvě sestřenice, bratrance, sestru a kamarádky synáčka. Jsem v tom zběhlá a děti miluji. Rok 2013 má být rokem plodnosti a já se modlím za nás všechny, které chceme najít //, aby se nám konečně splnil náš sen. Prostý a přesto někdy nesplnitelný.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1604
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 942
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1645
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 689
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 399
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 20652
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2610
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2881
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2596
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1755
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Držím palečky aby vše dobře dopadlo
Jsi mladounka a musis resit takovýhle problemy je mi to líto
a doufám že ty // čarecky najdes 