Další pokus
- Těhotenství
- Mimisss
- 29.01.15 načítám...
Za uplynulé dva roky se toho seběhlo tolik, že ani nevím, čím to začalo. Snad přerušením těhu, následnou nevěrou a rozvodem. Pak už jsem se vezla a nakonec našla lásku, zázemí, pochopení. A teď jen čekám, co bude dál...
Vnitřně jsem hrozně toužila po miminku, ale nečekala jsem to tak brzy. V noci se mi zdálo o pozitivním testíku, tak jsem si ho prostě odpoledne udělala a ejhle. Byl pozitivní.
Měla jsem hrozně smíšené pocity. Na druhou stranu si říkám, že je to rok a půl po tom, co jsem přišla o malé, vhodný čas zkusit to znovu.
Snažím se na to nemyslet, ale pořád žiju ve strachu, že to skončí špatně - stejně jako předchozí těhu. Nezbude mi nic jiného než čekat na první odběry z krve a jejich rozbor. Pak se ukáže zda má smysl pokračovat.
Jsem z toho celá rozklepaná. Tak moc se na to těším, ale zároveň se snažím počítat i s tou horší variantou.
Nebaví mě poslouchat řeči typu „Jsi mladá, zkusíte to znovu“. Nikdo, kdo si tím neprojde, neví, o čem to je.
Celý život jsem v tom, že je chyba na mojí straně, že se mnou je něco špatně.
28.1. jdu na první UTZ, tak se uvidí. Potom mě čeká klinika v Praze. Jsem z toho dlouhého čekání vždycky tak nesvá.
Už jsme řešili i jména. Doufám, že tyhle plány neskončí tak rychle, jako začaly.
Můj přítel se snaží mě odreagovat, abych na to nemyslela, ale nemohu se těch myšlenek zbavit. Co bude… Navíc když pracuje v zahraničí a nemám ho u sebe. Jsem doma se synem, tak se přes den nezastavím. Ale večer to přijde. Je hromada času na přemýšlení.
Držte mi palce holky, ať je všechno konečně v pořádku a já si to můžu konečně užít od začátku do konce…
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 338
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 253
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 321
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 162
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 310
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5086
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2183
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 2952
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 1588
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 798
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...
Vím jaké to je mít strach z toho zda bude vše v pořádku. 
Sama teď čekám na výsledky genetického vyšetření…a bude to těch nejdelších 14 dní…S přítelem už prožíváme třetí pokus..Poprvé jsem měla zamlklé těhotenství, podruhé jsem musela v 6 měsíci na potrat a přišli jsme o chlapečka kvůli špatnému srdíčku a výsledkům genetického vyšetření…Teď jsem v 17 týdnu a čekáme holčičku, tak snad se na nás také usměje štěstí a konečně si přivezeme v červenci domů zdravé miminko 
