Malý tyran
- Rodičovství
- Mimisss
- 29.10.13 načítám...
Od začátku bylo rodičovství naprostá pohodička. Pochvalovala jsem si až do teď...
Nikdy jsem si nestěžovala a netrápilo mě jako ostatní maminky, že by mi synek nechtěl papat nebo v noci strašil místo toho, aby spinkal. Zoubky nám vylezly najednou a nebyl s tím nějak extra velký problém. Spával několikrát denně, přibíral na váze, no prostě všechno bylo v naprostém pořádku a my spokojení.
Letos jsme slavily první rok. Jeník se nám začal projevovat nejdřív doma.
Zbrklý až agresivní. Ležím si tak na gauči a vidím, jak se napřahuje. Chytila jsem jí na nos kovovým autíčkem. Dostal přes ruku, pořval si a byl klid. Pak se to dlouho nestalo. Jenže když se dostal ke skleničce, tak ji vzal a fláknul s ní o zem. Dostal přes ruku a honem uklidit, aby se nepořezal. Když k nám někdo přijel s malým děckem, bral mu hračky a nechtěl mu nic půjčit. Nijak zvlášť jsem to neřešila, že je lakomý, to děti dělají. Ale poslední kapka na mou hlavu byla, když přijela kamarádka a o půl roku staršího syna chytil do kravaty a strhnul ho k zemi. O chvíli později ho uhodil autíčkem do hlavy.
Byla jsem z toho v šoku. Dostal přes ruku, přes zadek, aby věděl že se to nedělá, ale přijde mi, že je to prd platné. Jsem zoufalá. Když někdo přijede, visím na něm očima, jen aby někomu neublížil. Bojím se s ním jít pořádně mezi děti, aby na mě potom nějaká maminka nekřičela, že jsem šílená matka a že si neumím vychovat dítě.
Kamarádka mi poradila, že ho mám strčit za dveře, aby tam byl sám, když něco provede, místo tělesných trestů, které se míjí účinkem. Ocením jakékoliv zkušenosti a rady…
Přečtěte si také
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 2531
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 2041
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1161
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 536
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 1618
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Doufala jsem, že najdu lásku na seznamce. Nevěřili byste, co je tam za individua
- Anonymní
- 14.04.26
- 5601
Na muže mám prostě smůlu. Ve dvaceti jsem se vdávala, mám dvě děti, které už si žijí vlastní život. S jejich otcem jsme se po čase rozvedli. Mám za sebou ještě jedno manželství, které také...
„Nemáme ani korunu,“ brečí kamarádka, ale hračky kupuje po kvantech
- Anonymní
- 14.04.26
- 2533
Tenhle fenomén mě fascinuje a zároveň neskutečně vytáčí. Znáte to taky? Otevřete Messenger a tam na vás svítí pět odkazů na „totální výprodej“ v hračkářství, doprovázených textem: „Hele, to musíš...
Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu
- Anonymní
- 14.04.26
- 3646
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě opravdu hodně trápí. A vlastně o tom ani nemůžu s nikým mluvit, protože se za svého muže i za sebe stydím. Můj manžel Pepa si vždycky přál syna. Řekla bych, až...
Najít práci jako samoživitelka na zkrácený úvazek je dnes prakticky nemožné
- Anonymní
- 14.04.26
- 1991
Mám sedmiletou dceru, která chodí do první třídy. Jsem s ní sama, tatínek není ani v rodném listě. Mám tedy ještě obrovské štěstí, že žijeme s rodiči v rodinném domě. Sama bych to nezvládla vůbec....
„Maminko, ty záříš!“ – 1. část
- PenelopaW
- 14.04.26
- 983
Když mi primářka onkologie zkraje ledna 2025 plánovala léčbu, žila jsem v bludu, že všechno končí operací a ozařování je taková trapná formalita. No, není :). Chvíli to ale trvalo, než mě vyvedli z...