Manžel si přál syna, porodila jsem tři dcery. On chce další, já už nemám sílu

Myslela jsem, že si to Pepa v hlavě nějak přenastaví. Prostě máme tři krásné, zdravé dcery. Ale on ne. Pořád mele o tom, že to musíme zkusit ještě jednou. Teď už to bude kluk, prý to cítí v kostech.

Jenže já jsem po třech těhotenstvích už dost zničená, navíc péče o děti není tak snadná, o financích nemluvě. Další dítě už prostě nechci. Jenže Pepa se cítí uražený, že mu nechci dopřát syna, po kterém touží.

Je jako blázen. Už jsem na něj hystericky řvala, ať si jde udělat dítě s nějakou jinou. On se pak omlouvá, na nějakou dobu dá pokoj. A pak znovu otevře debatu o synovi. Fakt už toho mám po krk. Lítám jako hadr na holi, nevím, co dřív. On si chodí do práce, naštěstí vydělává celkem slušně. Ale rozhodně se tam nepředře. Má své koníčky, přátele, sportuje. Já celý den lítám kolem dětí, nevím, co dřív, a on se diví, když si povzdychnu, že jsem unavená.

Vím, že asi nejsem jediná, kdo to tak má. Mateřství mě baví, i když jsem původně toužila maximálně po dvou dětech. Ale jsem šťastná, že máme i Lucinku, která je zlatá. Jenže teď už jsem si jistá, že je to maximum, co zvládnu. A strašně je mi nepříjemné, že na mě Pepa pořád tlačí. Co byste na mém místě dělali vy?