Dokázala jsem to
- Ostatní
- Mimisss
- 14.10.12 načítám...
Určitě znáte ten pocit, když dokážete něco, o čem jste si mysleli, že je to naprosto nemožné. Já jsem se přesvědčila, že všechno jde, když se chce.
Ti, kteří četli můj poslední deníček, asi tuší, o co tu jde. Měla jsme problém s psíky v bytě. Byla jsem z toho úplně vedle. Napsala jsem deníček v zoufalství o tom, jak si nevím rady s tím, co dělají po našem odchodu.
Maminy a ostatní slečny či paní mi článek obohatily spoustou komentářů. Spousta z nich to pochopila tak, že chci dát naše miláčky pryč. To byl omyl. Hrozně moc mi pomohly komentáře o tom, jaké pejsky a kolik jich má kdo doma, v bytě. Kam můžou a podobně. Říkala jsme si, že takový extrém, jak jsem si myslela, opravdu nejsem. A tak mají přístup úplně všude. Nejvíc mě dostala mamina, která mi napsala, že má v 2kk dva vlčáky ![]()
Snažila jsme se zkoušet fígle ostatních. A ejhle, včera jdu na poštu a ticho. Nevěřila jsme vlastním uším! Opravdu bylo ticho. Začala jsem se smát jako blbeček
Ale byl to tak výborný pocit. Konečně jim došlo, že se vždycky vrátím a dostanou pamlsek, protože byli hodní
Dokázala jsme sobě i mojí mamce, která měla tendenci do mě v šestinedělí rýt, abych je dala pryč s tím, že mi komplikují život, že to jde. Teď už si z jejích řečí nic nedělám. Chlup sem, chlup tam. No a co? ![]()
Dnes už je nevyhazuji z gauče, prostě to očistím, luxuji a vytírám dennodenně, k malému chodí Spike jako chůva, když pláče
Všichni jsou spokojení a já už jsem klidná ![]()
A o tom to je ![]()
Přečtěte si také
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 582
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 1829
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 1153
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 4829
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 1478
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 4764
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 3663
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1876
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1989
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 1454
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...