Deník pracující matky
- Rodičovství
- Anonymní
- 04.09.16 načítám...
Konec zábavy, jde se do robotárny! Aneb jak jsem nastoupila do práce s 5měsíčním miminkem a na rodičák šel táta. Deníček frustrované matky, která se potřebuje podělit o své pocity.
Metr je dostříhaný. Nastal ten hororový den - konec mateřské dovolené. A tentokrát termín „mateřská dovolená“ je na místě. Užila jsem si krásného odpočinku, s nohama na stole, na procházkách s přáteli a s klidným spavým miminkem.
Náš malej je zřejmě nejinteligentnější dítě na světě a pochopil, že o dovolené se nic nedělá, a tak po vzoru německých turistů na pláži pouze jedl, spal a válel si šunky v posteli, kočáře nebo u mámy v objetí.
Ale teď je všemu konec. Po půl roce se vracím do pracovního procesu a své nejmilejší zlatíčko nechávám v rukou jeho otce. Asi nejedné matce nyní vyvstane vráska na čele a nařkne mne z tyranie, sobectví, popřípadě označí za krkavčí matku.
Pro vás, milé maminky, mám možná novinku. Každé dítě má dva rodiče a na rodičovské dovolené nemusí být jen matka. Otec je taky rodič. Nutno dodat, že Američan na mateřské v Praze je hodně velká zvláštnost. Doufám, že se na něj příbuzní a kamarádi nebudou chodit dívat jako na gorily do pražské zoo.
S blížícím se koncem začaly mé velké přípravy. Cítím se jak školačka při nástupu do první třídy. Rozčesat to hnízdo na hlavě a zjistit, že existuje i jiný styling než jen gumička. Utřít centimetry prachu na make-upu a ostatních líčidlech a pak to nejdůležitější - otevřít skříň s oblečení do práce a zjistit, co už mi nikdy nebude sedět, protože mám pár kilo navíc.
A pak už jen uvařit, uklidit, vymyslet program pro tátu se synem na zítra… Nechápu, jak je možný, že ačkoliv jdu do práce já, lítám po bytě jak šílená, starám se o jejich jídlo, program, oblečení, s jazykem na vestě večer dosedám na gauč… A pánové si bezstarostně spinkají, že je o ne báječně postaráno.
Manžel mi onehdy chlapácky poklepal na rameno, zazubil se a s tím svým neodolatelným americkým přízvukem pronesl: „Don't worry baby, it will be ok.“
Jeho věčné „ok“ mě jednou zabije. Jsem zvědavá, zda to bude fungovat na malýho, až bude se slzami v očích volat maminku.
PS.: Náš malej zřejmě dokáže číst myšlenky. Noci se vzbudil tisíckrát a náležitě si vyžadoval mlíkárenského zboží, které přes den mít nebude.
Milé čtenářky, pokud jste dočetly až sem… Díky! Budu ráda za jakýkoliv váš názor. Chtěla bych s psaním pokračovat a uvítám vaše postřehy.
Přečtěte si také
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 13
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 44
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 3798
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 2811
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1399
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1439
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 965
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Tři děti, dluhy a tři lahve vína denně: Bez pití bych mateřství na vsi nezvládla
- Anonymní
- 28.04.26
- 4895
Dům konečně utichl. Venku se stmívá a jediný zvuk, který slyším, je bzučení lednice a tiché oddychování Adámka v kolébce. Kluci – pětiletý Honzík a tříletý Mareček – konečně po dvou hodinách...
Syna ve škole šikanují kvůli tloušťce. Sáhl k bizarnímu řešení
- Anonymní
- 28.04.26
- 3862
Sedím v obýváku a stále se mi třesou ruce. V celém domě je ticho, Lukáš konečně usnul – doufám, že aspoň na chvíli zapomene na ten dnešní horor. Na stole přede mnou leží ten zatracený zapalovač....
Děti jsou pořád nemocné a šéf mi dává ultimátum. Co mám dělat?
- Anonymní
- 28.04.26
- 1137
Sedím v kuchyni, je půl jedné ráno a jediné světlo v domě vydává displej mého notebooku. Vedle mě chladne páté kafe a v ložnici slyším ten známý, štěkavý kašel, ze kterého se mi už týdny svírá...