Děti mě vyčerpávají: Už se mi ani nechce chodit ven. Proč je to jako noční můra?

Když jsme byli s manželem na začátku těhotenství, vždycky jsme se těšili na to, až budeme společně prozkoumávat svět. Venku, v přírodě, na výletech, na hřišti, na procházkách. Ale teď… Je to jiné. Teď se to všechno stalo každodenní rutinou, kterou prostě nenávidím.

Připadá mi, že je to neustálý proces. První problém – oblékání dětí. Každé ráno řešíme, co si na sebe vezmou, a já je musím svlékat, oblékat, mazat krémem, připravit na ven. Někdy je to celé tak vyčerpávající, že si říkám, proč vlastně jdu ven?

Pak přijde druhý problém – venku to nikdy není, jak bych si přála. Hřiště jsou vždycky narvaná, spousta starších dětí, které si hrají na něčem, co moje dcera vůbec nechápe. Většinu času tam jen stojí, kouká a já cítím, jak ji to nebaví.

A když se rozhodneme na výlet autem, je to ještě horší – obě děti řvou, malá nesnáší kočár a já ji musím nosit na zádech v nosítku. To bych snad ještě vydržela, ale k tomu všemu tahám obří batoh, občas i odrážedlo, a moje záda mě bolí už několik týdnů. Občas je opravdu vyčerpávající komunikovat s dítětem, které nemluví jinak než „fistulí“ a ječí, dokud se to neuklidní. Po návratu domů jsem úplně vyčerpaná, otrávená a unavená.

Občas jedeme k mojí mamce, která má velkou zahradu. Tam to alespoň trochu vypadá jinak, je klid, prostor a děti si mohou hrát. Ale je to daleko, a tak to nemůžeme dělat každý den. Ostatní možnosti pro relaxaci v přírodě tu nejsou.

Za pár týdnů začne starší dcera chodit do školky, a já se nemůžu rozhodnout, jestli jsem na to připravená. Bude mi chybět, ale na druhou stranu se trochu těším, že budu mít chvíli pro sebe a budu se starat jen o tu mladší.

Jsou to takové protichůdné emoce zároveň - na jednu stranu si potřebuji odpočinou a budu ráda, když bude alespoň jedno dítě ve školce, na druhou stranu bych s oběma ráda trávila čas. Ale nejsem spokojená s tím, jak to nyní probíhá a jak je všechno složité. Jak být lepší mámou a najít rovnováhu mezi potřebami dětí a vlastními hranicemi? Určitě s tím ostatní mámy bojují také.