Dlouhá cesta
- Snažení
- Lojza01
- 17.02.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Některé cesty jsou k cíli jsou opravdu dlouhé, ta moje mi z pohledu těch mnoha let připadá jako nekonečný příběh. Je mi 39 let a dosud nemám žádné děti. Kdyby mi někdo před 15 lety, kdy jsem se vdávala, řekl, co mne čeká, asi bych na něj zírala jako na mimozemšťana.
Odjakživa jsem byla obrovský životní optimista, měla jsem skvělé zaměstnání, fůru koníčků a hezký vztah. Ani mi nepřipadlo, že uběhly dva roky, a dítě nikde. Nepovažovala jsem to za žádný problém, to se přece stává, netřeba hysterčit, ale k doktorovi jsem přece jen zašla. Doporučená „léčba“ po uspokojivém vyšetření spermiogramu partnera sestávala z měření bazální teploty - 1/2 roku, pak dalšího 1/4 roku, pak několik vitaminových injekcí a důležitých rad, jak je nutné zachovávat klid a nenervovat se, odjet na dovolenou atd. Ačkoli jsem si nepřipouštěla, že se klube na svět problém jako hrom, a žila jsem si skutečně v klídku jako dosud, stejně jsem neotěhotněla. Můj lékař přesto zkonstatoval, že na to zaručeně myslím od rána do večera a trápím se a zde že je ten zakopaný pes. Tehdy jsem poprvé změnila ordinaci, jenže na dalekém severu si zase tak moc nevyberete. U dalšího doktora jsme opět začali měřením teplot…a opět jsme skončili obligátní větou „vy se tím musíte neustále trýznit“. Nebylo mi nic platné oponovat, že to není pravda, že mám krásný život a že si myslím, že se stále žádná tragédie neděje. Nikdo mne neposlal na ultrazvuk, neabsolvovala jsem žádné odběry, podle slov lékařů nebylo třeba, vždyť podle běžného gynekologického vyšetření jsem v pořádku. Takto jsem přišla o mnoho cenných let, mezitím se nám sice manželství rozsypalo (ze zcela jiných důvodů než bezdětnosti), ale já pak našla skvělého člověka - a otevřeli jsme společně nový list v této knize. Přestěhovali jsme se do centra vlasti a našla jsem nového gynekologa. Ouha, ani tady nebyla volba nejlepší - tenhle pro změnu po roce a půl bez žádného spec. vyšetření prohlásil, že jsem v přechodu. A tu se ve mně poprvé probudila bojovnost, požádala jsem o doporučení do některého sanatoria na umělé oplodnění, tam mně nikdo nebude bez řádného vyšetření vyprávět báchorky. Nepochodila jsem. Prý není důvod a já jsem hysterka.
Nikdo mne nikdy kvůli mému problému neviděl na kolenou, nikdy jsem neklesala na mysli, neplakala jsem a neprožívala bezesné noci, všichni moji zasvěcení známí mi skládali ovace, jak to vše statečně nesu, tak proč bych měla poslouchat takovéhle nepodložené nesmysly, a odešla jsem z ordinace.
Až můj nynější gynekolog mi udělal všechna vyšetření, laparoskopii, kromě neustále se tvořících cyst nikde žádný zádrhel neobjevil. Po cvicích paní Mojžíšové se mi na podzim r. 2001 podařilo otěhotnět, v 7. týdnu jsem však potratila. Následovala příprava k IVF v Iscaru, půlroční anabáze s vyháněním cyst a první pokus. Bez úspěchu.
Na podzim 2002 jsem zjistila, že jsem těhotná. Byla jsem vděčná svému lékaři, že mne nechal od samého začátku doma, strávím 4 hodiny denně dojížděním do zaměstnání. Ani teď ale má cesta nekončí happyendem. V 8. týdnu jsem začala krvácet a ukázalo se, že se jedná o prázdný plodový váček. V životě jsem o ničem takovém neslyšela, připadlo mi do nebe volající, že si tahle anomálie našla zrovna nás. V současné době mám doma připravené léky na druhý pokus (vzhledem k mému věku možná poslední pojišťovnou hrazený). Ale abych to neměla tak jednoduché, připlížila se viróza, smetla mne jako tisíce jiných a zmrazila ve mně menstrauční cyklus… Možná poslední smítko na mé dlouhé cestě!
Poučení z mého příběhu? Měla jsem dříve začít bít na poplach. Navzdory tomu, co mi kdo podsouval, pouhá víra a přesvědčení někdy nestačí. Ale nedám se. Při podzimní revizi jsem na sále totiž prohlásila: ještě mně tu uvidíte, ale tentokrát na porodním oddělení.
Ať z mých řádků vyzařuje tolik energie, kolik jen lze, pro vás všechny, kdo jste se ocitli v podobné situaci, a nezoufejte, zítra zase sluníčko vyjde!
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 3592
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 3369
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1182
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 704
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 348
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 2911
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1429
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 1114
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 2393
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1770
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
Možná je to náhoda, ale Tvůj příběh je přesně 1000-ím článkem uveřejněným na emiminu, takže to musí přinést štěstí!!!