Dlouhá cesta?
- Snažení
- Barčí1411
- 31.01.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Dlouhá cesta? Proč když člověk chce, tak to nejde... Proč když člověk po něčem touží, tak to ne a ne přijít?
Chtěla bych se s vámi podělit o to, jak jsme se snažili, snažili a snažili …
S Honzou jsme spolu téměř 5 let, z toho 4 roky manželé. Od první chvíle jsem věděla, že chci, aby tento muž byl otcem mého - mých dětí. Od prvního pohlavního styku jsme se nechránili. Prostě jsme se na sebe podívali a řekli: Co má přijít, přijde a chci, aby to bylo s Tebou…
Bylo to jako z červené knihovny.
Téměř rok jsme se tím, že i bez ochrany pořád nejsem těhotná, nijak nezabývali. Po roce, kdy jsme se vzali a plánovali už opravdovou rodinu jsme si řekli, že to tedy budeme zkoušet intenzivně. Každý neúspěch byl zklamáním. Jednoho dne, dy jsem vlastně začala mít problémy se zády a vůbec od pasu dolů, mi byla dopurečena prohlídka gynekologa. Před tím jsem to, bohužel, flinkala.
Při první návštěvě mě fyndr. udělal kultivaci a za pár dní jsem se dozvěděla, že mám akutní chlamydii a ureaplasmata. Byly mi nasazeny antibiotika, stejně tak jako manželovi. Můžu vám říct, že jsem se cítila jako nějaká prašivka. Ptala jsem se, kde jsem k tomu mohla přijít, štítila jsem se sebe. no, každé ženské by tobylo asi nepříjemné. Kromě vaginálních klobulek jsem musela polykat i další atb., abych se té hrůzy zbavila. Při každém požití toho léku jsem měla pocit, že je to má poslední hodina. Hlava se mi motala, měla jsem pocit, že to se mnou klepne, dýchyt jsem nemohla. Ani to, že jsem je užívala mezi jídlem, nepomáhalo. Ale hlavní bylo - přeléčit To !
Při kontrolní kultivaci mi zůstaly „už jen“ ureaplasmata, které se přeléčily užíváním vaginálních globulek. No a pak to začalo . . .
Při třetí návštěvě gyndr. jsme začali řešit otázku, jak dlouho se snažím otěhotnět. Rok jsme se snažili intenzivně, vlastně vždy, když to šlo, někdy i při menstruaci. Můj gynekolog je zároveň gynekologem v Centru Asistované Reprodukce v Plzni - NATALART. Takže se o mě staral s veškerou možnou péčí. Radil mi, co a jak bych měla dělat. Když ani po 3 měsících nic, doporučil mi objednat se na Genetiku, kde nás s manželem detailně vyšetřili.
Co „Ten nahoře“ nechtěl… Honza měl katastrofální spermiogram, já a moje vajíčka, která jsem snad neměla, ovulace-neovulace… Dostali jsme vitamíny a honem další vyšetření v Natalartu už u kvalifikovaných „asistentů oplodnitelů“. Sestřičky i doktoři byli úžasní, lidští, cítili s každým, kdo měl nějakým problém. Léčili nás zde téměř 2 roky. Jsem po 7 IUI a když navrhli IVF, tak jsme to chtěně-nechtěně vzdali. Na to manžel onemocněl, takže a´t jsme chtěli nebo nechtěli, miminko muselo počkat… Byl konec června 2009. Tedy přesně 3 roky od toho, kdy jsme se začali snažit.
Všechny ty zásahy do organismu, leč nebyly zas tak velké, IVF je určitě zásah větší - mě psychicky i fyzicky vyčerpávaly. každý neúspěch byl tím největším zklamáním a bral kousek po kousku další naději otěhotnět.
V září jsem si řekla, že nemůžu jen tak nečinně doma sedět, čekat. Vrhla jsem se po hlavě do školy s vešerou vervou, která se ve mně našla. Tohle byl ten nejrozumnější krok z celého mého života, který jsem udělala.
V listopadu jsem dostala od kolegyně k narozeninám těhotenstký test. Pár dní jsem se cítila trošku vzrušeně, akčně. Přesněji - jako bych se vznášela. Takový pocit štěstí jsem nikdy nezažila. Ale myslela jsem si, že je to tím, že mi Honza uzdravuje a že bude zase dobře.
13.11. kolem 23 hodiny jsem si udělala v práci těhotenský test. Seděla jsem chvíli na záchodě, pak jsem šla s tou počůranou tyčinkou na halu a byla nervozní jako nikdy před tím. Bylo to nejdelších 5 minut ! Potom jsem se podívala na test a jen jsem řekla vyplašeně: „Jsou tam dvě čárky !? "Pamatuji si to jako dnes. Grétka se podívala a v očích měla slzy. Slzy radosti. Ano, byly tam // ! 
Najednou mi projel po zádech takový mráz, tak strašně jsem se bála, že to není pravda. I tak jsem běžela za všemi, kteří to vše s námi prožívali od začátku, abych jim ukázala ten počúranej proužek, na kterém byly //. Volala jsem mámě, babičce, Honzovi a naší rodinné přítelkyni, že mám pozitivnéí těhotenský test. Nikdo tomu nechtěl věřit. jistější jsem si byla až po kontrole u mého gyndr., který mě uvítal se slovy: "Jak se Vám to povedlo?“ a následovalo to nejkrásnější: „No jo, je tam, podívejte se. Tady ta malá fazolka. To je Vaše děťátko!“ Byla jsem tak šťastná. Tu radost nemůžu ani popsat. krásnější dárek k narozeninám jsem nemohla dostat !!! Děkuju, Emičko ! 
A tady začalo něco nového. Nový život ve mně… Náš maličký, vymodlený poklad 
Přečtěte si také
„Podle numerologie se k sobě nehodíte.“ Babička ničí neteři první lásku
- Anonymní
- 16.10.26
- 2156
Moje patnáctiletá neteř Lucie nedávno prožila to nejkrásnější, co věk dospívání nabízí – poprvé se zamilovala. Kluk se jmenuje Filip, chodí spolu na gymnázium, učí se velmi dobře a chová se k ní...
On chtěl sex bez kondomu. Já řekla ne a najednou jsem byla ta, která prudí
- Anonymní
- 16.10.26
- 2400
„S kondomem mě to prostě nebaví.“ Řekl mi přítel při našem asi čtvrtém milování. Dosud to toleroval, protože jsem mu několikrát vysvětlovala, že antikoncepci užívat nemůžu a nechci.
Učitelka kreslí prvňáčkovi do sešitu prasátka. Po 6 týdnech školu nesnáší
- Anonymní
- 16.10.26
- 4008
Před dvěma měsíci zářil nadšením, do batohu si natěšeně chystal penál a nemohl se dočkat, až z něj bude velký školák. Dnes? Ranní slzy, otrávený výraz a neustálé opakování: „Maminko, já už tam...
Trapas na letišti mě stál místo v letadle. Klidně bych si to ale zopakovala
- Anonymní
- 16.10.26
- 4260
Někdy se dějí věci, které možná ze začátku vypadají jako světové neštěstí, mě se ale jedna taková nehoda opravdu vyplatila. Dnes té katastrofě říkám miláčku.
Manžel už má čtyři vánoční večírky, já nejsem zvaná. Jsem totiž na mateřské
- Anonymní
- 16.10.26
- 5377
Je teprve říjen a já už mám od manžela v kalendáři čtyři termíny vánočních večírků, na které nejsem zvaná. Čtyři! Do Vánoc zbývají dva měsíce, takže se těším, co dalšího se ještě dozvím. Třeba že...
Je mi skoro 40, mám dvě malé děti. Přesto toužím po diskotéce jako za mlada
- Anonymní
- 15.10.26
- 1356
Tak moc mi chybí bezhlavé trsání na diskotékách, že mám chuť si to zopakovat. Ale copak to jde, když je vám skoro 40 a máte dvě malé děti?
Štvalo mě, že mi manželka furt kecá do života. Když odešla, byl jsem ztracený
- Anonymní
- 15.10.26
- 3430
Když mě žena opustila, první týdny jsem si říkal, že jsem konečně svobodný. Nikdo mi nebude říkat, kdy mám přijít domů, co mám koupit ani proč zase nechávám ponožky vedle postele. Kamarádům jsem...
Pozvali mě na grilovačku a pak se mi smáli za mou postavu. Už tam nejdu
- Anonymní
- 15.10.26
- 2233
Slíbila jsem si, že tam strávím příjemné odpoledne. Místo toho jsem si odnesla lekci z rodinné „laskavosti“. Moje sestra mě pozvala na oslavu narozenin svého syna a já jsem nadšeně souhlasila....
Sousedova kočka mi zmrzačila psa. Ten odmítá převzít zodpovědnost
- Anonymní
- 15.10.26
- 2561
Je to rok, co se u sousedů narodila koťata. Ze začátku mi kočky v okolí nijak nevadily. Ano, nenesla jsem dobře, že občas na naší zahradě najdu jejich exkrement. Díky tomu, že máme psa, se ale...
Návod na šťastné manželství. Tohle jsou věci, které u nás fungují
- Anonymní
- 15.10.26
- 2509
Nejsem manželská poradkyně a rozhodně nemám recept na šťastné manželství. Po letech společného života jsem ale vypozorovala několik pravidel, díky kterým se doma hádáme o něco méně. A některá jsou...
Krásný deníček, držím moc palečky, aby vše bylo v pořádku a Vaše fazolka byla zdravá a dělala jen radost!!! 
