Dočkáme se ještě miminka?
- Snažení
- ciluska
- 16.01.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Četla jsem spoustu deníčků, a proto bych také chtěla přispět svým příběhem, který, doufám, ještě dopadne dobře. Jestli bude ta odvaha to zkoušet dál...
Ani nevím chtěla, jsem miminko nebo ne? Řekli jsme si s přítelem, že přestanu brát antikoncepci a čekali, jestli otěhotním. Musím podotknout, že jsem si to ještě v poslední chvíli chtěla rozmyslet a posílala přítele pro prášky. Nešel a jsem mu za to vděčná. Tak se stalo v létě 2010 po x letech, že zázračný pilulky proti početí už jsem nezačala brát.
Jeden měsíc nic, druhý nic, další nic. Tak jsem si říkala, že nakonec budu mít problém ještě s otěhotněním. Konečně v lednu 2011 se MS nedostavila. Jak my byli šťastný! Všem jsme to oznámili, tedy v rodině, a já se objednala k doktorce.
Žádný nevolnosti, nic mě netrápilo až na zimu v práci, kde jsem musela sedět u počítače. No a pak jsem začala špinit. V rodině mi říkali, že to je normální. Šla jsem k doktorce a ta mi řekla, že musíme počkat, jak se vše bude vyvíjet a že mám odpočívat. Já začala brouzdat po internetu a hledala a četla následky. Netušila jsem, že nějaké zamlklé těhotenství existuje.
Já chtěla do práce chodit. Jsem si říkala, vždyť jen sedím tak co… Za týden, co jsem šla na kontrolu, se bohužel plod přestal vyvíjet a musela jsem do nemocnice na vyčistění. Jak my jsme s přítelem brečeli…
Z nemocnice jsem jela druhý den rovnou do práce. Potřebovali udělat papíry a nikdo jiný to bohužel neuměl. Pak ještě dva dny jsem tam dojížděla, když potřebovali. Doktorka řekla, že se po 3 měsících můžeme snažit. Tak po dvou měsících jsme to zkusili znova a jupí, já byla těhotná. Ale co přišlo na oplátku - dostala jsem výpověď v práci. Za to, co jsem tam pro ně dělala. Ale to tak většinou je. Postaral se o to jednen šéfík, co to na mne zkoušel a já jsem se nepodvolila. Ano, mohla jsem říct, že jsem těhotná, ale s firmou to vypadalo špatně, tak jsem hledala práci jinde. A našla.
Než jsme měla nastoupit, tak jsem si vybírala dovolenou a nadělané hodiny z předešlé práce. Takže klídek, bylo krásné jaro, ale co se nestalo - opět jsem začala krvácet a bolelo mne břicho. Byl večer, přítel v práci, tak jsem volala mamce. Ta mě vezla do nejbližší nemocnice a také nejhorší. Doktor na příjmu mě hned seřval, jak to, že jsem otěhotněla tak brzo. Ultrazvuk mi nedělali. Čekala jsem na něj asi 5 dní s tím, že nevím, jestli srdíčko je nebo ne. Doktorů jsme se podle rady sestřičky neměli na nic ptát, protože to prý nemají rádi.
Nastal den D. V čekárně jsem se modlila, opravdu modlila k bohu, ať srdíčko je. A srdíčko tlouklo! Já brečela štěstím! Druhý den mě pustili domů s tím, že půjdu na rizikový těhotenství. Tak jsem hned cestou z nemocnice jela oznámit do nové práce, že nenastoupím.
Doma jsem vysála, šla na záchod a zase jsem krvácela. Běžela k mé doktorce. Srdíčko tlouklo a doktorka řekla „jen a jen ležet“. Pejsci šli na hlídání a já opravdu jen ležela a také brečela, že už nemůžu. Ale před vánoci 2011 se narodil náš syn. Nejkrásnější pocit na světě…
Řekla jsem, že druhé dítě už ne. Ale nakonec jsem názor změnila a domluvili se s přítelem, že do tří let našeho malého to tedy ještě zkusíme.
Takže letos v létě jsem spočítala plodné dny a vyšlo to. Vše probíhalo dobře. Dvakrát jsem zašpinila, ale cítila jsem se dobře. Už i bříško rostlo. Když jsme se vrátili z dovolený, už podle doktorky pohledu na ultrazvuku jsem věděla, že je něco špatně. Za týden kontrola a za týden to také skončilo. Ani nevím, jestli jsem tentokrát už brečela v ordinaci. Hned jsem volala příteli, který byl na cestě do práce, že je konec. Mamka ze sestrou mě hned vezly do nemocnice, tam, kde jsem byla poprvé na revizi a kde jsem i rodila…
Doktorka nás poslala na genetiku. Zjistili mi něco málo s krví a řekli, že se mám objednat na hematologii. To jsem udělala a v té době už jsem byla opět těhotná po 3 měsících od revize. Doktorce na hematologii jsem to řekla. Prý jestli mi těhotenství potvrdí má doktorka na gynekologii, můžu si začít píchat injekce. Tak jsem se hned druhý den k mé doktorce objednala a o týden později si je začala píchat.
Má doktorka řekla, že uděláme vše proto, abych miminko donosila. Ale bohužel opět jsem začala krvácet, až jsem skončila v nemocnici, kde srdíčko miminku pořád tlouklo. Já jsem si musela říkat o ultrazvuky, abych věděla, že tam to srdíčko pořád je. Druhý ultrazvuk už bohužel srdíčko nepotvrdil a já 4 dny před Štědrým dnem šla na revizi.
Teď čekám na první porevizní MS a čeká nás objednání a vyšetření na imunologii v Plzni. Nevím, co bude dál. Nevím, jestli ještě budem zkoušet a jestli na to mám odvahu. Také poslouchám jen utěšující slova, že mám být ráda za zdravé dítě, které mám. Ano, vím, že všichni mají pravdu, ale stejně… kdo zažil, ví sám, jaké to je a že je nás tady spousty.
Myslela jsem, že ošklivý rok 2013 skončil a čeká nás jen to dobré. Bohužel… tchýni zjistili rakovinu. Tentokrát to musí dopadnout jen dobře. Prosím.
Přečtěte si také
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1369
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 801
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1394
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 581
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 353
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 19623
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2552
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Bývalka mě po letech uhání, přemýšlím, že to řeknu jejímu muži
- Anonymní
- 14.07.26
- 2798
Život občas píše neuvěřitelné scénáře. Když se se mnou Magda před deseti lety rozešla, hodně to bolelo. Trvalo mi dlouho, než jsem se z toho dostal a posunul se dál. Dnes jsem spokojený, sice...
Místo dárečků z Temu jsem ve školce rozdala ovoce. Jsem prý líná matka
- Anonymní
- 14.07.26
- 2525
Být v dnešní době mámou ve školce občas připomíná účast v nějaké podivné sociální soutěži, kterou nikdo oficiálně nevyhlásil, ale všichni se jí povinně účastní. Nejnovějším hitem, ze kterého mi už...
Tchyně mi krmí roční dceru bůčkem. Prý z ní dělám chudinku
- Anonymní
- 14.07.26
- 1690
Moje dcera oslavila před čtrnácti dny první rok. Je to drobné, křehké miminko, teprve se učíme na pevnou stravu, jedeme bio zeleninu, libové maso, všechno poctivě mixuji nebo krájím na malé kousky....
Držím moc palce, ař už se konečně zadaří. A tchýni, aby tu mrchu zákeřnou porazila.
takže nezoufej
zbytečně neriskuji a nebudu ani teď..dokud nebudem mít další vyšetření za námi 
věř, že vím o čem píšeš… pokud se pro další miminko rozhodnete, tak věř, že to bude boj… šance na „výhru“ je ale velká - aspoň já v to doufám…
, ale chce to se nevzdát!!! Bojovat. Mám syna, tak vím, že to jde a nechci to zabalit 
Cilusko doufala jsem, že se historie nebude opakovat. Holka drž se. Věřím, že to nakonec dobře dopadne a dočkáte se krásného zdravého miminka. Moc Ti to přeji 