Dovolte svým dětem...
K tomto deníčku mě inspirovala dovolená strávená s mojí kamarádkou a její 3,5letou holčičkou. A další moje kamarádky s malými dětmi.
Vím, že každá matka se o své děti bojí, aby se jim něco nestalo, neublížily si. Aby se neumazaly a nebouchly, aby je nebolelo bříško. Matky přece ví, co je pro děti nejlepší. ![]()
Přes to všechno ale…
Dovolte svým dětem vypít ráno dva hrnky kakaa – né jen jeden, protože se vám to prostě zdá moc. Přece i dítě může mít chuť na kakao a může se rozhodnout, že chce další hrnek.
Dovolte svým dětem běhat. Ano, můžou upadnout a odřít si koleno, může se jim to stát i vícekrát. Ale je to nenahraditelná zkušenost a kdo si to běhání nenacvičí, tak logicky bude padat daleko častěji.
Dovolte svým dětem chodit do lesa, aniž by je strašila fobie z klíšťat a komárů, strašlivého lesního hmyzu, který by je mohl napadnout. A neoblékejte je kvůli tomu do skafandru. Nepřenášejte svůj strach na děti.
Dovolte svým dětem chodit po schodech. Nevoďte je pořád za ruku, před každým schodem není nutné říkat: „Pozor, spadneš!“. Děti jsou šikovné, upozorněte je, že hrozí pád, ale nevnucujte jim, že spadnou.
Dovolte dětem se v bazénu potápět (samozřejmě pod dozorem), namočit si obličej do vody. Vysvětlete jim, že když se v bazénu topí brouček, tak není potřeba s ječením hned vylézt ven, lepší je ho zachránit a vylovit.
Dovolte dětem se zašpinit a dělat nepořádek. Hrát si s blátem a s pískem, v kuchyni s moukou a s vajíčkem, míchat těsto a škrábat brambory. Udělejte jim na to prostor a dejte jim na to čas, špinavé oblečení a úklidové prostředky. Dejte jim určité mantinely a ony to zvládnou a nic se jim nestane a naučí se ten nepořádek uklidit.
Dovolte dětem jezdit na koloběžce/odrážedle/tříkolce…a to i z kopce. Dejte jim helmu, rukavice, naučte je brzdit a dovolte jim, ať si to sami zkusí, jen tak jet, kam chtějí (na bezpečném místě samozřejmě).
Dovolte dětem si hrát tak, jak chtějí (samozřejmě bezpečně). Né že zrovna maminka chce oblékat panenky a malovat. Dítě se zrovna houpe na houpačce – není to žádná intelektuální činnost, ale baví ho to. Nebo počítá lístečky na kytce, pozoruje brouka v trávě – a zazní: „co to tam zase děláš, pojď si radši malovat!“
Při všech těch zákazech a příkazech si potom maminka pořád stěžuje, že dítě je nesamostatné, bázlivé, neumí si hrát, nechce jíst a nechce se od ní hnout ani na krok. Ono to už jinak neumí, je naučené být nesamostatné a neustále dirigované.
Každé dítě je jiné – některé je otrkané, jiné je bázlivější. Ale jsme to my, rodiče, kteří je učíme, jak se chovat a co dělat. My jim můžeme ukázat, že není čeho se bát, podpořit je v tom, že všechno umí a zvládnou. Od nás přejímají vzory chování, ale také všechny naše strachy.
Snažím se svým dětem dopřát volnost – volnost podmíněnou bezpečným prostředím, které jim vytvořím. Jsem si jistá, že jim to do budoucna pomůže.
Proto nechávám svojí roční dcerku lézt po schodech – umí to nahoru i dolů, po hlavě neskáče, leze spořádaně po zadku. Ano, spadnout může, to vím. Nechávám ji i bez dozoru ve vedlejším pokoji – slyším ji, jak si hraje a povídá, jen ji chodím kontrolovat. Nechávám ji i na zahradě na pískovišti, nechám ji slézt a vylézt na sedačku. Umí to. Všichni tvrdí, že je hrozně šikovná a samostatná, že jejich děti to neuměly – nemyslím si, že by nějak extrémně vyčnívala šikovností, spíš ostatní děti neměly možnost se to ještě naučit. Děti ve věku kolem roku chápu již spoustu věcí, i když se to nezdá. Když se umí naučit „paci paci“, proč by se nemělo naučit slézt ze sedačky? Jen nám matkám se to druhé zdá strašlivě nebezpečné.
I ta starší ve čtyřech letech se naučila jezdit na kole bez koleček a v bazénu se nebojí strčit hlavu pod vodu. Jistě, že na kole už upadala a v bazénu se několikrát zakuckala, než přišla na to, jak se to dělá. Ale měla možnost se to naučit.
Dovolte svým dětem být dětmi, neomezujte je svým strachem.
P. S.: Přes to všechno, co jim dovolím, dbám na jejich bezpečnost.
Přečtěte si také
Byl jsem zamilovaný do její kamarádky. Pak přišel první máj a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 255
Měl jsem v tom naprosto jasno. Byl jsem zamilovaný do Ivety a věřil, že právě ona bude mou první velkou láskou. Na prvního máje jsem jí připravil romantickou schůzku pod rozkvetlou třešní. Jenže...
Sestra chtěla dát sousedům lekci. Kvůli její pomstě skončilo dítě v nemocnici
- Anonymní
- 28.10.26
- 238
Moje sestra už nemohla vystát hlučné sousedy. Vadil jí pláč jejich miminka, nepořádek na chodbě i věčné hádky. Snažila jsem se jí domluvit, jenže jednoho rána jí došla trpělivost. Rozhodla se...
10 let jsem čekala na návrat syna. Pak přijel s manželkou a všechno bylo jinak
- Anonymní
- 28.10.26
- 471
Deset let jsem čekala, až se syn vrátí ze zahraničí. Když konečně přijel s manželkou, těšila jsem se, že náš dům zase ožije. Jenže Klára si během pár dní získala manžela, psa i kocoura. A já si...
V Turecku jsem se ztratila na obřím bazaru. Manžela jsem našla až po setmění
- Anonymní
- 28.10.26
- 180
Na romantický výlet do Turecka jsme se s manželem těšili několik měsíců. Děti tentokrát zůstaly u babičky a my si konečně mohli užít pár dní bez starostí. Jenže hned druhý den se naše dovolená...
Koupili jsme vysněný dům. Sousedé nám začali dělat ze života peklo
- Anonymní
- 28.10.26
- 215
Mysleli jsme si, že budeme mít klid, grilovat s přáteli a užívat si soukromí. Jenže sousedé odnaproti se s námi rozhodli za každou cenu soutěžit. Ať jsme udělali cokoli, museli nás trumfnout. Brzy...
Měli jsme vztah ve třech. Když jsem nakonec otěhotněla, zůstala jsem sama
- Anonymní
- 27.10.26
- 1748
Když jsem jim oznámila, že jsem těhotná, partner mě objal, ale Klára se zvedla od stolu a odešla do koupelny. Tehdy jsem ještě netušila, že za pár týdnů budu sedět sama v bytě, dívat se na...
Pomohla jsem kolegyni v nouzi. Ona pak mou práci prezentovala jako vlastní
- Anonymní
- 27.10.26
- 941
Když vás někdy kolega v práci poprosí o laskavost, obvykle v tom nehledáte zradu. Uděláte to s úsměvem a v duchu si říkáte, že v tom přece plaveme všichni společně. Jenže pak narazíte na člověka,...
„To u přijímaček nebude.“ Syn je v devítce a ostatní předměty už neřeší
- Anonymní
- 27.10.26
- 1018
Devátá třída sotva začala a můj syn už má jasno v tom, čemu se bude věnovat. Češtině a matematice. Když přinesl špatnou známku z dějepisu, vysvětlil mi, že ten teď není důležitý. Chtěla jsem mu...
Přisedl si ke mně ten nejhezčí kluk z celé konzervatoře. Jediná věta mě zničila
- Anonymní
- 27.10.26
- 3887
Od září jsem hrdou studentkou Pražské konzervatoře, konkrétně oddělení Klasického zpěvu. A řeknu vám, je to celkem prestižní záležitost, co si budeme nalhávat. Člověk má takový ten hřejivý pocit,...
Manželka začala dostávat květiny. Nevěděla od koho
- Lavi.P
- 27.10.26
- 1080
První kytice přišla ve středu. Velká, krásná a s malým vzkazem, ve kterém stálo jen pár slov o tom, že některé věci stojí za to chránit. Manželka vypadala překvapeně a tvrdila, že vůbec netuší, kdo...