Dvojčátka 15. týden
- Těhotenství
- Janik2
- 18.09.02
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj čekatelky (na cokoliv) ! Tak se Vám zase hlásím se svými postřehy z uplynulého 14. týdne mého těhotenství s dvojčaty. Opět to uteklo strašně moc rychle, ani nevím jak! Asi byste možná mohly vědět, že od svých 12 let jezdím na koni a poslední 4 roky jich máme 6 doma. Soukromě hospodaříme na poli a máme chov a výkrmnu vepříků. Možná se divíte, proč začínám s tímhle, ale hned se to dozvíte.
Když mi pan doktor potvrdil v půlce července těhotenství a já se ptala na možné pohybové aktivity, bylo mi dovoleno kolo, plavání ale hlavně i koně a ježdění na nich. Věřily byste tomu? Prý do 16. týdne, pokud nenastanou problémy. Za dva týdny po tom se na UZV objevily dvě srdíčka, ale pan doktor svůj názor nezměnil.
Lidičky, mě to tenkrát udělalo možná větší radost než to, že jsem opravdu těhotná!
Jenže teď zjišťuju, že ty dva měsíce, které se mi zdáli být dlouhou dobou, hodně rychle utekli a já už příští pondělí budu moct do sedla naposledy.
Náš Jezdecký klub pořádal o uplynulém víkendu Mistrovství České republiky v jízdě spřežení. Pozvala jsem i svého pana doktora, který má „stejně postiženou dceru koňmi“ jako jsem já, ale je jí teprve 8 let. A představte si, že ten pan doktor v neděli opravdu přijel, i když bylo šílený počasí, velká zima a téměř stále pršelo. Já jsem jela na své milované Rebece slavnostní nástup. Babička, naši a manželovi rodiče to samozřejmě těžce nesli, protože stále nemůžou překousnout mé „hopsání“ na koni v době zázrakem vzniklého těhotenství. (POZOR!!! Ještě nevědí o tom, že budu mít dvojčata.) Hned se vrhli za doktorem, jako že jim určitě dá zapravdu v jejich obavách, ale ten jen potvrdil má slova, že všechno je v naprostém pořádku a ještě ať si prý ten poslední možný týden ježdění náležitě užívám. To byla pro Ty „strachovalce“ pěkná rána pod pás.
Ale řeknu Vám, být ty závody až tento víkend, už bych musela jet snad bez kalhot. Jen s vypětím všech svých sil jsem dopnula rajtky. No, však už mám taky nárok na bříško, ne?
No prostě chci jen říct, že ten čas hrozně rychle utíká. Až se toho bojím.
Včera jsem nedopnula ani jedny svý kalhoty (jak jsem už psala, přes léto lítám v sukních, šatech a kraťasech do gumy) a tak přišli na řadu lacláče, který jsem si kdysi koupila. Jenže jsem je měla jednou na sobě a vypadala jsem v nich jak těhotná. Nejsou těhotenský!!! Takže jsem je zazimovala a včera po pěti letech s povděkem vytáhla. Řekla bych, že je oblíknu asi měsíc, pak už budu muset sehnat opravdu něco pro těhule. To břicho vážně rychle roste, když jsou v něm dvě miminka. Co mě ještě čeká......
Pro dnešek končím. Poodhalila jsem Vám své soukromí. Příště se těšte na zážitek z dalšího UZV a podrobnějšího vyšetření našich „koťat“. A další týden na referát, kterak reagovalo příbuzenstvo na zprávu o dvojčatech.
A Vy mi na oplátku můžete napsat, zda byste zprávu o dvojčatech hned zveřejnily, nebo si ji nechali pro sebe a prozradili ji až při vhodné příležitosti.
P.S.: Jistě všichni chápete, že pokud by v mém případě vědělo široké příbuzenstvo o miminkách dřív, nepustili by mě vůbec k ničemu, natož ke koním, někam by mě přivázali a já bych se unudila k smrti. Odpočinku a povinného klidu si v nejbližších týdnech a měsících užiju ještě dost.
Tak ahoj, těším se na Vaše příspěvky. Janik a „koťata“, zač. 15. t.
Přečtěte si také
Upozornila jsem slečnu, ať uklidí po svém psovi. Její reakce mě dorazila
- Anonymní
- 26.10.26
- 4630
Jsem pejskařka a moc dobře vím, že k venčení patří nejen radost, ale také povinnosti. Sáčky na psí exkrementy nosím vždycky s sebou a ani ve snu by mě nenapadlo nechat po svých psech nadílku na...
Exmanžel se mi odmítá vystěhovat z domu. Po pěti letech mi došla trpělivost
- Anonymní
- 26.10.26
- 3328
Myslela jsem si, že rozvodem všechno skončí. Jenže uběhlo pět let a můj „drahý“ ex je pořád nasáčkovaný v mém domě. Nejdřív mi ho bylo líto, pak se občas hodil na nějakou práci kolem domu. Jenže...
Vzal mě na hřbitov navštívit svou zesnulou matku. Pak chytl lopatu a začal kopat
- Anonymní
- 26.10.26
- 1839
Nikdy jsem nevěřila na duchy ani na žádné nadpřirozené síly. Horory jsem naopak milovala a ráda se dívala na filmy, u kterých ostatní schovávali hlavu pod peřinu. Jenže pak jsem chodila s klukem,...
Prababička jí brala výplatu. Bydlela v kůlně a všichni to považovali za normální
- Anonymní
- 26.10.26
- 4696
Když mi babička vyprávěla o starých časech, často mluvila o tom, jak si lidé na vesnici pomáhali a jak se dřív žilo skromně. O Růženě, která celý život strávila na statku našich předků, ale mluvila...
Po 6 letech dovolená bez dětí! Zpočátku to byla vášeň, pak přišlo kruté prozření
- Anonymní
- 26.10.26
- 1507
Když nám tchyně nabídla, že si na pár dní vezme děti, málem jsem ji objala. Po šesti letech jsme měli být konečně sami. Žádné ranní vstávání, chystání svačin, nekonečné otázky ani večerní uspávání....
Manžel mě přiměl podepsat smlouvu. Teď mě vyhazuje z vlastního baráku
- Anonymní
- 26.10.26
- 1921
Nikdy by mě nenapadlo, že člověk, se kterým jsem strávila patnáct let života a vychovala dvě děti, mě dokáže takhle podrazit. Věřila jsem mu, podporovala ho a roky se starala o rodinu, zatímco on...
Chtěla bych být sama sebou. Kvůli manželovi předstírám, že jsem někdo jiný
- Anonymní
- 25.10.26
- 2104
Jsme spolu už deset let. Máme dvě děti, dům, auto a každý rok dvě rodinné dovolené. Zdálo by se, že si žijeme nějaký vysněný sen a mnoho lidí nám ho asi závidí, jenže nikdo neví, že tohle všechno...
Naprosté fiasko před akcí ve školce. Dva dny práce na kostýmu bylo k ničemu
- Anonymní
- 25.10.26
- 1858
Mladší dcera měla mít první halloweenskou párty ve školce. Chtěla jsem být akční matka a ušila jsem jí originální kostým. Práce na šatičkách permoníka mi trvala celé dva dny. Nakonec si je dcera...
Vozím neteř do školy. Jednou jsem nemohla a táta mě kvůli tomu seřval
- Anonymní
- 25.10.26
- 6068
Občas mám pocit, že v naší rodině neplatí běžné zákony logiky a zdravého rozumu. Když uděláte pro příbuzné laskavost jednou, je to hezké gesto. Když je děláte každý den, stane se z toho povinnost,...
Arménie - den 2.: Vládní kolona, mléko z lékárny a duduk v chrámu
- Amsetka
- 25.10.26
- 437
Divoká cesta Arménii s kojencem a předškolákem.
Ahoj Janiku,
to je super, že jsi stále tak aktivní a tvůj doktor tak rozumný. Myslím si (zcela stejně jako ty), že když je všechno v pořádku, není s třeba chovat jako nemocná- těhotenství není nemoc
.
- hrozně tě obdivuju, že nemáš nutkání to „vyslepičit“ hihi 
To, jak se ptáš na zveřejnění dvojčátek - já bych to asi nevydržela neříct !!!
My se zatím s manžílkem stále snažíme, tak doufám, že se brzy připojím do diskuze těhulek.
Ahoj Jana