Dvojčátka 34. týden
- Těhotenství
- Janik2
- 29.01.03
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ahoj všechny těhule i čekatelky! Hlásím se po delší době se svým samostatným příspěvkem. Chválím všechny, kdo se rozhodly psát nové deníčky, i Ty, které pokračují ve svých zavedených. Je to fajn, mít neustále ke čtení něco nového a zajímavého. Já jsem se nějakým závratným tempem dostala až ke 34. týdnu. Je to děsný.
Už mi zbývá jenom chvilka toho krásného nicnedělání a bezstarostnosti. Teda že bych měla na růžích ustláno, to zase ne. Holčičky o sobě dávají patřičně vědět.
Kolikrát ani nevím, jak si lehnout, sednout nebo co se sebou vůbec udělat, aby mě nepíchalo tady, netlačilo tam a nevyčnívalo to a to. Břicho samá ruka, noha, jedna tvrdá boule vedle druhé. Když se uklidní jedna, začne druhá. Někdy je to až bolestivý, ale co se dá dělat. Hlavně že jsou v pořádku a dobře rostou.
Včera jsem byla v poradně. Poprvé mi pan doktor nědělal UZV miminek, takže nevím ani váhu. Ale vzhledem k tomu, že minule měly 1,75kg, jsme prý teď na 2kg u každé a to už se mi zdá být docela slušný.
Taky se mi skoro o 2 cm zkrátilo děložní hrdlo, ale naštěstí to ještě drží 2,5 cm.
Dostala jsem k užívání tablety magnézia, 4 za den. Sice mi břicho ztvrdne jen vyjímečně, spíš mou vinou, když to přeháním s prací, ale asi je to prevence proti nějakým nežádoucím komplikacím. Pan doktor povídal, ať vydržím ještě 3, 4 týdny. Tak málo???? Já doufám, že to bude dýl a holky se naroděj tak akorát kolem termínu, v půlce března.
Jinak už máme od pátku kočárek a ten zázračný koš na použité papírové pleny. V pondělí nám přivezli 5i šuplíkovou komodu s přebalovacím pultem. Takže už je kam dát všechny ty mimipidi věcičky. Manžílek se nechal slyšet, že už můžeme rochnout prase. Kdo z Vás byl někdy přítomen klasické venkovské zabijačce, jistě si pamatuje na vál, na kterém se krájí ovar, připravuje tlačenka a prejt, krájí sádlo… No, tak takhle nějak ten přebalovací nástavec na komodu vypadá. Vysoké okraje, prostoru ažaž. Přebalovací plocha je ve výšce asi 97 cm, takže se nebudu muset zbytečně hrbit.
Koho by to zajímalo, přibrala jsem k dnešku 12 kg, tlak stále 120/65-70. Tam, kde kdysi býval pas, mám 107 cm. Díky plavání 3× v týdnu jsem docela fyzicky v pohodě, jen při výstupu do schodů je těch 12 kg znát a víc se ufuním. Boty si zatím taky ještě zavážu, i když břicho vadí, to je jasný. Všichni okolo se o mě stále strachují, nikdo po mě nic nechce. Večer usnu docela dobře, ale když se v noci probudím na WC, většinou hned nespím a všelijak se převaluju, do toho se začnou předvádět i holky,… Nejlíp se mi usíná, když svítá, takže vstávám až kolem 10. hodiny. Jóóó, to je parádička.
4.2. nastupuju na MD. Na další kontrolu jdu 11.2., pak se Vám třeba zase ozvu.
Mějte se všichni moc a moc hezky a vychutnávejte každý den svého těhotenství. Až se nám miminka naroděj, budeme jistě rádi vzpomínat na dobu, kdy jsme téměř nic nemuseli, neměli žádné starosti a všichni skákali jen kolem nás. Nesnažte se hnát čas mílovými kroky kupředu, stejně nás naše budoucnost nemine.
Loučí se s Vámi všemi Janik + 2 princezny, 34. týden těhotenství
Přečtěte si také
Celý víkend jsem byla doma. V neděli jsem byla unavenější než v pátek
- Anonymní
- 28.09.26
- 22
V pátek jsem přišla domů a měla jsem jasno. Tenhle víkend nikam nejdu. Žádné návštěvy, žádné nakupování, žádné výlety, žádné „pojď, když už je hezky“. Chtěla jsem mít prostě pokoj.
Syn nechtěl do školky. Myslela jsem, že se mu stýská. Pravda byla horší
- Anonymní
- 28.09.26
- 41
Každé ráno jsme bojovali. Syn plakal, držel se mě a prosil, abych ho ve školce nenechávala. Říkala jsem si, že je to jen období, že si zvyká na nové prostředí. Jenže pak jsem zjistila, že za jeho...
Těšila jsem se na svobodu, až děti vyrostou. Teď se bojím odjet na dovolenou
- Anonymní
- 28.09.26
- 99
Je mi 55 let a celý život jsem měla pocit, že jednou přijde chvíle, kdy budu mít konečně čas sama na sebe. Děti vyrostou, já si odpočinu a začnu trochu žít. Budu cestovat, kam budu chtít, na nikoho...
Dala jsem synovi do školky kraťasy. Učitelka ze mě udělala krkavčí matku
- Anonymní
- 27.09.26
- 1519
První dny v záři. Školkový kolotoč se rozběhl na plné obrátky a s ním i nekonečné seznamy požadavků, co všechno musí mít děti ve skříňkách. Náhradní tričko, spodní prádlo, věci na převlečení na...
Dlouho jsem čekala, jestli mě touha po dítěti přece jen dožene. Nedohnala
- Anonymní
- 27.09.26
- 841
Děti jsem nikdy vyloženě nechtěla. Nebyla jsem ale ani přesvědčená, že je nechci za žádnou cenu. Spíš jsem pořád čekala, jestli se ve mně něco změní.
Bývala jsem žena, pak matka, pak babička. Dnes bych ráda znovu potkala muže
- babiMáňa
- 27.09.26
- 2161
Je mi něco přes šedesát a jsem celkem vitální babča. Můj syn se snachou mají dvě krásné děti a já jsem ráda, že už jsou ve věku, kdy se mnou mohou i za kulturou nebo do přírody. Okolí o mě říká, že...
Houby jsme sbírali celý život. Tentokrát skončila celá rodina v nemocnici
- Anonymní
- 27.09.26
- 690
Na houby jsme chodili odmalička. Nejdřív s rodiči, později s manželem a nakonec i s našimi dětmi. Nikdy jsme nesbírali nic, čím bychom si nebyli jistí. Žádné experimentování, žádné houby určované...
Poprosila jsem muže, aby odvedl syna do školky. Jeho reakce mě šokovala
- Anonymní
- 27.09.26
- 2116
Ručička hodin ukazovala půl sedmé ráno a já měla pocit, že jsem v noci nenasbírala ani dvě hodiny souvislého spánku. Na hrudi mi oddechovala sedmiměsíční dcerka. Kvůli rýmě nemohla dýchat nosem,...
Děti chtěly pořád něco kupovat. Jedno pravidlo nás zbavilo většiny proseb
- Anonymní
- 26.09.26
- 2772
„Mami, já to potřebuju.“ Věta, kterou jsem za poslední roky slyšela tolikrát, že už přesně vím, že ve většině případů následuje něco, co dítě ještě před pěti minutami vůbec neznalo. Dlouho jsem si...
Myslela jsem, že je to konečně ten pravý. Pak mě kontaktovala jeho manželka
- Anonymní
- 26.09.26
- 2319
Už jsem si skoro začínala říkat, že jsem konečně měla štěstí. Po několika vztazích, které nikam nevedly, jsem potkala muže, se kterým mi bylo dobře. Byl pozorný, zajímal se o mě, pamatoval si...