Dvojčátka 21. týden

Nejdřív jsem si moc přála dva kočárky se spojkami. Jenže jsme přišli na problém, který spojení omezuje. Malá, městská kolečka! A my bydlíme na vesnici, na fungl nové chodníky bych se šířkově nevešla, takže by zbývalo jezdit po místních „trojkových“ komunikacích. Samá díra, kámen, nerovnost. A tam bych se s těmi malými kolečky zbláznila.

Kočárky s velkými koly jsou houpací a u nich se proto spojení nedoporučuje, protože by se rozvrklalo dřív, než zajelo.

Asi před 15 dny jsme se byli podívat na výstavě kočárků v HK. Velká prodejna, velký výběr, jeden hezčí než druhý. ALE..... Všechny pro jedno mimčo. Pro dvojčata tam měli jen sportovní „tanky“. Těžký kolos, který ani neprojede dveřma a hodí se až pro větší děti. Samotná prodavačka se tvářila tak, jako kdyby tam byla za trest a ne ve smyslu „náš zákazník, náš pán“. Neochotně nám ukázala jeden kočárek na obrázku v katalogu, který snad dveřmi projede, je od narození, ale děti jsou pouze hlavami u rukojeti, která se nedá otočit. Takže na ně není vidět, zato ostatní na ně můžou civět dle libosti. Váha „jen“ 19 kg. Představte si v něm dvě 10kg děti a do posilovny už nemusíte.

Odjížděla jsem naštvaná na celý svět, proč zrovna my si nemůžeme v klidu vybrat ten nejkrásnější kočárek a pak se s ním hrdě projíždět po vesnici. Proč je tu ta „komplikace“ s dvojčaty.

Minulý týden jsme zavítali cestou z poradny do jiné velkoprodejny. To byla změna! Úžasně milý prodavač se nám věnoval hned po našem příchodu, ujasnil nám vše pro a proti jednotlivých variant a hned nám také 4 kočárky předvedl. Mohla jsem si snimi i kousek popojet (jaká to změna, po první zkušenosti). Takže jsme se s manželem napevno ujistili v tom, že žádný spojovací, ale od půl roku věku našich holčiček určitě trojkolku. Je super lehká, na velkých kolech, perfektně ovladatelná a cenově velice přijatelná (6 000 Kč). Každé dítě má zvlášť polohovací záda, takže klidně může jedno spát a druhé sedět.

Ale co do půl roku? Nejspíš to bude klasická široká korbička, na jednom širokém podvozku, který ale projede dveřma. Kočárek má velká nafukovací kola, houpe a je strašně moc lehoučký. Jen vzalo za své to moje přání oddělených korbiček, ale snad se tam nějak vejdou a nebudou si překážet, nebo si ubližovat. Přeci jen je to jen na první půlrok. Cena je taky skvělá, stejná jako u tříkolky. A možná ani nebudeme kupovat nový, ale nějaký starší. Hlavně že vypadá jako kočárek a ne jako něco „nadpřirozenýho“. No, jsem na to zvědavá. Času je dost, určitě něco vymyslíme.

Řeknu Vám, že s výběrem vozítek pro dvojčata (a to nemluvím o trojčatech), je fakt problém. Žádný velký výběr. Jako kdyby to bylo něco ojedinělého. Přitom je v dnešní době tolik „dvojzlatíček“..... Chtít se mi podnikat, začnu dělat kočárky pro dvojčátka. To by byli exempláře…

Holčičky kopou víc a víc, někdy nemůžu v noci ani usnout. Ale je to docela fajn, alespoň vím, že jsou v pořádku.

Rodinka se rozplývala nad dalším pokračováním z UZV. Nechala jsem je, ať si tipnou, jakého pohlaví je to druhé mimčo. Všichni se shodli na klukovi. Že prý mi to na holku moc sluší. To koukali, když jsem vyrukovala s dvěma slečinkama. Ale už se na ně všichni moc a moc těší. Já taky, ale jen ať si ve mě ještě 4 měsíce pobudou! To bych jim teda důrazně doporučovala.

Mějte se fajnově, maminy i nemaminy. A nezapomeňte! Hodně vitamínků, ať se na nás ty šílený podzimní virózy nedostanou.

Ahojky. Janik + 2 princezny, 21. týden