Dvojčátka 30. týden

Ještě předtím však proběhli ty výše zmiňované svátky a s nimi bylo na všech stolech mraky dobrého jídla. Já, ač jsem v jiné roky hltala vše co jsem viděla, jsem se toho tolik obávaného obžerství nijak neúčastnila. Nějak nebyla chuť. Tolik milované cukroví mě nechávalo absolutně v klidu a všelijaké pochutiny rovněž. Zkrátka skoro ideální. A když už jsem snědla jen trochu víc, než „je zdrávo“, hned se ozvalo pálení žáhy a já si to napříště raději rozmyslela.

Takže mohu konstatovat, že jsem od minulé kontroly přibrala jen kilo váhy. Docela jsem jela k panu doktorovi s obavami, jestli holky rostou tak jak mají a nějak nestrádají. Ale opak je pravdou. Nejdříve mi sestřička naměřila rekordně vysoký tlak 130/65. Děsila jsem se, co se se mnou děje, ale ona mě uklidňovala, že to je počasím a že všechny těhule mají ten den vyšší tlak než obvykle. Nutno dodat, že u nás bylo 1.1. ráno 19°pod nulou a druhý den ráno +3°C. Takže teplotní skok jako blázen. A ještě bych Vám mohla sdělit, že jsem byla úplně v šoku z naměřeného pulsu. V červnu, při předoperačním vyšetřením před odběrem vajíček, i krátce po něm, jsem měla tep v rozmezí 46-55. Hodně jsem v té době sportovala a hýbala se. A teď mám 101!!! Chudák moje srdíčko, dostává s těmi dvojčaty pěkně zabrat. Zpátky do poradny. Pak už jsem šla k panu doktorovi. Nejdřív jsme se šli na miminka podívat, jak on říká. Ptala jsem se, kolik měli za ten měsíc přibrat. Říkal, že asi 250-300 gramů. Ale během UZV je změřil a „zvážil“ a ty naše krasotinky nabraly každá 550 gramů!!! Takže už jsme na váze 1,4 kg. To je úplně fantastický.

Děložní hrdlo je zcela v pořádku. Možná je to prý díky mému dlouholetému ježdění na koních. Dobrá pevnost během těhotenství, ale horší porody, protože se prý špatně otevírá. Tak si pak vyberte klady i zápory.

Jo a ještě něco. Levá princeznička se na Nový rok večer otočila, takže je hlavičlou dolů a ta pravá „divoška“ se z toho může zbláznit a pořád hrozně mlátí rukama a lamentuje, že se jí to takhle nelíbí. Poradila jsem jí, ať se taky otočí a dá už pokoj. Jsem zvědavá, jestli si to vezme k srdíčku. Takže už jsou zase normální cestou poroditelný, protože se otočila ta, u které to pan doktor nepředpokládal. Levá byla od začátku hlavou nahoru a zadeček měla prý dost zaklíněný. No, je to šikulka.

Plavání i procházky mi pan doktor povolil dál, což se ovšem nesetkalo s pochopením příbuzenstva. Ti už si totiž myslí, že bych měla jen ležet, ale určitě NE plavat. A nám se to přitom tak moc líbí!

Na další kontrolu jedu už za 2 týdny. Teď už to bude asi častější, utíká to hrozně moc rychle. Doufám, že vydržím co nejdéle, ráda bych měla tříkilová miminka a ne žádný malý myšky. Držte mi palce.

Mějte se všichni moc a moc fajnově. Příště něco sesmolím o předporodním kursu, kterého se zúčastním i s manželem ve středu. Tak se těšte. S pozdravem

Janik a dvě princezny, 30. týden