IUI funguje a stojí za to
- Snažení
- Marmosetka
- 22.02.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Po více jak 2 letech snažení o miminko jsme přistoupili na pomoc centra asistované reprodukce Pronatal v Praze.
Antikoncepci jsem nebrala již 5 let. Po všech stránkách jsem byla absolutně zdravá. Doktor říkal, že vše je tak, jak má, že ovuluji absolutně pravidelně. Po manželově vyšetření se zjistilo, že má pomalé sperma, množství je v normě a že je vlastně vše jinak ok. Jelikož lékař, který si nás vzal na starosti, byl náš kamarád, tak nás chtěl ušetřit „zbytečných“ pokusů, které nemají mnoha% úspěšnost. Zvolili jsme tedy rovnou IVF.
Po odběrech krve, řešení co všechno nás čeká, po předání všech smluv a informovaných souhlasů jsme odjeli domů. Večer nám ale přišel email, že o nás dr. přemýšlel a že mu přijde hloupost, abychom podstupovali tak složitý zákrok, když jsme zdraví a že si myslí, že IUI bude rozumnější. Přemýšleli jsme nad tím vším, co IVF obnáší a dospěli k názoru, že bude v našem případě bude opravdu lepší podstoupit metodu méně zatěžující. První IUI jsme podstoupili asi za měsíc, jelikož jsem zrovna v den 1. návštěvy v CARU ovulovala, takže doktor alespoň viděl, že vše funguje tak, jak má.
První IUI se nepovedla a následovala hned další. Doktor ze začátku navrhl, že zkusíme 2 pokusy IUI a pak bychom zkusili IVF. Při druhé zkoušce IUI jsem rovnou řekla, že bych v tom ráda pokračovala, a to alespoň do třetice všeho dobrého. Měli jsme 2 měsíce pauzu, jelikož přes Vánoce se v Pronatalu nepracuje. Krásně jsme se vydovolenkovali u moře a vrátili se plni energie.
Třetí návštěva byla bláznivá, jelikož jsme čekali déle než obvykle. Náš kamarád doktor byl na operačním sále, takže na nás neměl čas. Řekla jsem na recepci, že nemám problém s jiným lékařem (bála jsem se, aby upravené sperma nebylo moc dlouho někde položené
). Vše proběhlo jako vždy a jeli jsme domů. Už v čekárně se mi ale začaly honit hlavou myšlenky, zda tohle všechno má cenu, zda má cenu podstupovat IVF, bála jsem se hrozně těch injekcí, toho jak to moje tělo přijme, bála jsem se narkózy a začala úplně přehodnocovat život.
2 dny poté jsem k rodičům odvezla všechny věci pro mimčo, které jsem měla, po večerech jsem brečela, že nechci podstupovat něco tak razantního, a brečela jsem i kamarádce, že prostě nezvládám tu myšlenku na to, co mě čeká, i přes to, že jsem zdravá. Začali jsme se kvůli tomu hádat i s manželem (přitom máme krásné, spokojené manželství), až jsme skončili objednaní v manželské poradně (to vše během jednoho týdne).
Vše se sesypalo a já absolutně změnila myšlenky. V ten okamžik mi bylo všechno jedno. 2 dny před očekávanou menstruací jsem si dělala test a nic. Den před menstruací jsem stála v koupelně před zrcadlem a zdála se mi divná prsa (bolela mě, ale nevěnovala jsem tomu moc pozornosti, jelikož mě mé tělo takto klamalo už mnohokrát).
Ráno v den očekávané menstruace mi to nedalo a udělala jsem si test. Nejdříve se objevila jedna čárka, tak jsem ho chtěla už vyhodit, ale najednou se začala objevovat i druhá. 2 čáry jako dálnice
Byla jsem v tu chvíli nejšťastnější žena a hned jsem volala manželovi
a samozřejmě mé nejlepší kamarádce: mámě. Šupajdila jsem za gynekologem, který mně odebral krev, a za 2 hodiny jsem věděla, že se konečně zadařilo! 3 testy pozitivní, krev pozitivní a na ultrazvuku zvětšená sliznice, která je znakem těhotenství.
Je ještě brzy, momentálně jsem asi v tom nejsložitějším období vývoje „mimča“, ale alespoň víme, že IUI je metoda, která funguje a že se jsme třeba i zvýšili statistiky. Pokud by nám to nedej Bože nevyšlo, tak jdu do IUI znovu! Je mi jasné, že každý máme jiné problémy, proč nám mimčo nejde. Třeba si toto přečte pár, který má problém stejný a dá mu to naději, že IUI funguje a že stojí za to ji podstupovat! I vícekrát.
Z lékařů v Pronatalu doporučuji: MUDr. Mrázek, MUDr. Středa. Neměla jsem dobré zkušenosti s dr. Slámovou, nelíbil se mi její přístup (jako na běžícím pásu), nic moc mi nevysvětlila a ještě mi tvrdila opak toho, co mi říkali jiní lékaři. Mluvila mi něco o špatném tvaru dělohy či čeho atd.
Přeji všem pevné nervy! To je to nejduležitější!
Přečtěte si také
Sousedka mě kritizovala, že děti často hlídá manžel. Prý je to moje povinnost
- Anonymní
- 01.09.26
- 2086
Když jsem si nedávno povídala se sousedkou, vůbec jsem netušila, že se během pár minut dozvím, jak špatně si vedu jako manželka a matka. Začalo to úplně nevinně. Sousedka se mě zeptala, kde mám...
Máma se vrátila k příteli, který ji málem zabil. Mám o ni obrovský strach
- Anonymní
- 01.09.26
- 1548
Je mi 25 let a mamce 45. Celý život tak nějak pořád hledá toho pravého. Nikdy jsem jí v tomhle moc nerozuměla. Ona prostě nedokáže být sama. Tři manželství, tři rozvody a několik dalších vztahů jen...
Dcera nechce jezdit k tátovi. On tvrdí, že ji proti němu navádím
- Anonymní
- 01.09.26
- 780
Po rozchodu jsme se s bývalým domluvili, že dcera u něj bude každý druhý víkend. Jenže poslední měsíce před odjezdem pláče, bolí ji břicho a prosí mě, abych ji tam neposílala. Když jsem to začala...
„Mít jedináčka je sobecké!“ řve tchyně. Přitom sama vychovala jen jedno dítě
- Anonymní
- 01.09.26
- 3587
Náš syn je na světě zázrakem. Můj porod byl jedno velké trauma, na které do smrti nezapomenu – nastaly vážné komplikace a lékaři na sále bojovali o život můj i o život miminka. Zvládli jsme to jen...
Život mě zkouší ze všech stran. Zvládnu to?
- kristyna dostalova
- 01.09.26
- 520
Ani nevíš, že procitneš a svět ti přinese tolik věcí, o kterých můžeš polemizovat. Pro ženy i muže je to leckdy náročné, ale zároveň krásně vyvážené období plné vzpomínek.
Ve dvaceti jsem přesně věděla, jak budu žít po čtyřicítce. Realita je úplně jiná
- Anonymní
- 31.08.26
- 4322
Tento deníček je spíš takové zamyšlení, bilancování. Nedávno jsem sfoukla 40 svíček – samozřejmě symbolicky – a tak nějak na mě dolehlo, že už rozhodně nejsem mladá. Střední věk, to zní hrozně....
Manžel chce třetí dítě. Já už ale další mateřství nezvládnu
- Anonymní
- 31.08.26
- 2757
Máme dvě malé děti a manžel začal mluvit o třetím. Vždycky si prý přál velkou rodinu a nechce, abychom jednou litovali, že jsme to nezkusili. Jenže já jsem po dvou těhotenstvích, porodech a letech...
V Tunisku jsem zjistila, že all inclusive neznamená, že si můžete odpočinout
- Anonymní
- 31.08.26
- 5538
Když jsme vybírali dovolenou, manžel rázně prohlásil, že do Egypta nikdy. Tam totiž hrozí střevní potíže, o které rozhodně nestojíme. Ale kam tedy, když je všude tak draho? Nakonec to vyhrálo...
Máma nás celý život ignorovala. Teď je nemocná a chce, abychom se starali
- Anonymní
- 31.08.26
- 13032
Máma teď leží v nemocnici a moje sestra jí nosí ovoce, pyžamo a časopisy. Já tam nechodím. A čím víc se na mě rodina dívá jako na bezcitnou dceru, tím víc si říkám, jestli bych se za to vlastně...
Sestra mi pořád dává svoje dítě na hlídání. Když odmítnu, jsem sobec
- Anonymní
- 31.08.26
- 5302
Nejdřív jsem sestře pohlídala syna jednou za čas, protože jsem jí chtěla pomoct. Jenže z občasné výpomoci se stala samozřejmost. Dnes mi vozí dítě skoro každý pátek a rodina se tváří, že když jsem...