S přítelem, se kterým jsme miminko počali, jsme už nebyli...
- Těhotenství
- Anonymní
- 21.06.22
- Sdílet
- 18
Vše má nějak dopadnout. Ať dobře, nebo špatně :)
Zdravím.
Můj příběh začal v mých 23 letech. V březnu 2021 jsem viděla dvě čárky na těhotenském testu. Cítila jsem radost, ale zároveň veliké obavy. S přítelem, se kterým jsme miminko počali, jsme už nebyli.
Nerozešli jsme se ve zlém, proto jsem mu to okamžitě řekla. Moc sem nevěděla, co od něj čekat. Tvářil se, že je rád, že mi se vším pomůže, že si budeme hledat zase cestu k sobě a toto vše nás spojí. Pohádka krásná.
Věděl o miminku od 6. týdne. Blížil se 3. měsíc a vše s miminkem bylo v pořádku. S „přítelem“ už tomu tak nebylo.
Přestal komunikovat, za celou dobu nepřispěl na žádné vyšetření a nic ohledně miminka ho nezajímalo. Kdybych tvrdila, že mi to je jedno, tak lžu. Nikdy sem nezažila tolik probrečených nocí, tolik výčitek, co člověk udělal v životě špatně, je to snad karma?
Co jsem komu udělala. Tolik myšlenek, že se tohle nemělo stát, tolik myšlenek ohledně adopce a tak dále. Nakonec sem se musela sebrat, i když to bylo těžké. Našla jsem si k práci i brigádu, abych měla dost peněz pro mě, i miminko, aby mělo vše.
Přes týden 7,5 hodiny v práci, poté 3 hodiny na brigádě, víkendy na cateringových akcích (16 hodin denně), bylo toho na mě moc.
Ale jsem pyšná, že jsem vydělala na byt, jídlo, vyšetření, celou výbavičku (postýlka, kočárek, plenky, oblečení, prostě vše). Čas běžel a já byla v 7. měsíci. Na jedné pracovní akci jsem potkala muže, toho nejlepšího parťáka pro život a „tátu“ našeho prcka.
Od samého začátku se staral, byl mi vždy po ruce, zajímal se jak o mě, tak o „malou“, vařil, uklízel, vstával se mnou ve 4 ráno, abych přeci nejedla to sladký sama. Uteklo to jako voda, bylo 23. prosince večer a začali první kontrakce a tak se vyrazilo.
Před 10. hodinou ranní, 24. 12. přišel na svět náš malej chlapeček ❤️ Nejkrásnější dárek. Můj chlap byl velikou oporou. Sice máme místo holčičky (3× potvrzené pohlaví) malýho ďábla, ale neměnila bych.
Za chvíli mu bude půl roku a roste před očima. Nechtěla bych bez těch mých chlapů být!
A na závěr? Nikdy nic není tak zlý jak se může zdát. Né každej chlap je chlap, kolikrát to jsou slaboši, ale doufejme, že toho jednou budou litovat. A jak se říká: „karma je zdarma“.
A víte co? I dva jsou rodina! ❤️
