Já a moje choleričky
- Rodičovství
- kissi
- 24.08.12 načítám...
No, co víc říct, název si myslim, že mluví za vše, máme doma samoserky. Ahoj táto, měl jsi jako vždy pravdu, ale vlastně kdy jsi jí neměl? Flegmatikům se nemůže narodit hodné dítě, alespoň né flegmoušům jako jsme my s Vaškem. Aduška je cholerik jak má být.
Jo přesně tak a nejen Adélka, Kamuška taky, ale u té se dá říct, že má období vzdoru. Co mi na to táta napsal? Velice vtipnou odpověd, ovšem jako vždy. "Ne, to přeci není možné! Po kom to to dítě má? Já nevím. Snad tvůj táta by mohl vědět, ale toho já neznám, možná máma ho zná.
Poté následovala další krásná smska: "Co myslíš, je to první cholerik v rodině? Samoserka? Hezky si to užij. Pamatuješ, když jsme tě 2× týdně nemohli dostat do školy? Jestli to budeš mít taky je dobře, že jsi flegmatik. Navíc ty to budeš mít i s divadlem, protože tobě ještě vynadá a pošle tě tam místo sebe. Haha, čekají tě napínavé zážitky.
Jsem děsnej flegmatik, ale když mi moje dítě řekne: „nečum na mě tak blbě“. No, co byste dělali vy? 
Jednou jsem partnerovi řekla: pij čaj, a malá přiběhla a řekla mi, že přeci není p**a. Pak to vyprávěla každému, koho potkala. U nás je pořád rušno, starší dcera má to svoje období, kdy je takřka na zabití, pořád je naštvaná, brečí, ječí. Něco jako puberťák, ale v menším vydání (však to dobře známe).
Partner je na prášky z ní a já občas z něj. Když prší, slyší celý barák, že chce jít malá houpy, vzteká se, valí se po zemi. Když je venku krásně, chce pohádku. Teď našla starýho dudlíka (měsíc nám trvalo ji to odnaučit) a chodí se s ním schovávat. Adélku lze naštvat jednoduše, občas když si hraje, stačí, abych na ní promluvila, a je hned naštvaná. Když zmlknu, je zase happy. Svého tatínka miluje, jen pokud se na něj může koukat z dostatečné vzdálenosti, jinak ho nechce, nejraději by trávila den u prsa, nebo na ruce.
Občas mám pocit, že už se i ze mě stává rapl, ale když se na to koukám s odstupem času a z vyprávění ostatních, byla jsem hajzlík. Takže si to asi zasloužím. Děkuji všem, co si tohle přečtou, chtěla jsem se jen vykecat
Přečtěte si také
Kamarádím se s bývalkou svého přítele. Začínám si myslet, že to není náhoda
- Anonymní
- 16.04.26
- 497
Život umí zamotat věci zvláštním způsobem. Před dvěma lety jsem začala chodit s Martinem. Asi po půl roce jsem se seznámila s Adélou. Působilo to úplně přirozeně, jako náhoda. Sedly jsme si hned,...
Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje
- Anonymní
- 16.04.26
- 455
S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...
Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?
- Anonymní
- 16.04.26
- 271
S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...
Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty
- Anonymní
- 16.04.26
- 268
Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.
Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky
- Miniwomen
- 16.04.26
- 1004
Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 4166
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 3854
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...
Chtěla jsem dítě bez chlapa. Teď lituju, že jsem na dceru sama a nic nestíhám
- Anonymní
- 15.04.26
- 1792
Mám za sebou pár nevydařených vztahů, které mě ujistily, že je mi nejlépe samotné. Jenže když jsem chtěla dítě, chlapa jsem k tomu zkrátka potřebovala. Vím, že to teď bude znít cynicky. Našla jsem...
Děti se odstěhovaly do zahraničí a my si s manželem připadáme hrozně opuštění
- Anonymní
- 15.04.26
- 907
Pociťujete někdy taky tu zvláštní nostalgii? Kolikrát jsem si říkala, když byly děti malé, ať už vyrostou, a máme s manželem konečně čas pro sebe. A ony vyrostly tak strašně rychle. Dcera i syn se...
Vzala jsem si o dost mladšího muže. Před lety mě miloval, teď se za mě stydí
- Anonymní
- 15.04.26
- 2926
Bylo mi čtyřicet let, když jsem potkala Petra, který byl v té době jen o něco málo starší než moje dcera. Potkali jsme se na jedné oslavě narozenin a skvěle si rozuměli. Brala jsem to jako...
Pojala jsem to trošku vtipně, jinak by mě asi přeskočilo 
Každopádně tvůj deníček mě pobavil 
Na druhou stranu-ta věta, že nemáš čumět blbě, mě tedy šokovala a u mě by dětem neprošla 
Že malej řve skrz každou hovadinu a hystečí v jednom kuse je jedna věc, ale aby v tomhle věku se mnou mluvil tak, jak si nedovolí ani moje 13letá pubertačka-tak to bych chytla nerva já a předvedla cholerika 
Taky mam pocit, že mi občas hrabě 
.
, ale říct mi moje dítě „nečum tak blbě“!!! uletí mu palice a pak ještě chytí druhou od manžela. To se pak nesmíš divit, až ti v 15 ti nafackuje. Ale každý nechť má hranice výchovy dle vlastního uvážení 
