Můj život
- O životě
- kissi
- 06.02.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Znáte takový ten pár, co si při posledním styku před rozchodem udělá dítě a pak se musí vzít? Že ne? Tak to jsou moji rodiče a já to dítě...
Moji rodiče se brali pod nátlakem tátovy rodiny. Máma si mě chtěla nechat, táta to respektoval, a tak si mámu vzal. Kupodivu z lásky k ní i ke mně. A tak jsem přišla na svět.
Happyend? Ne. Než začnu psát, chci říct, že vše se opravdu stalo a své rodiče jsem hluboce milovala. Přeci jen, dali mi život…
V útlého dětství mám pár vzpomínek. Pamatuji si, že jsem seděla v rohu a hrála si s kostičkami. Nikdo si mě moc nevšímal. Než se narodila má sestra. Narodila se jako nedonošenec a máma za ní často jezdila do nemocnice a pak i na další a další kontroly. V mém otci se zrodilo něco. Když mě hlídával, děly se divné věci…
Přesně si nepamatuji jak k tomu došlo - byly mi 3 roky, ale táta mě zamykal do tmavé místnosti na dlouhé chvíle. Bála jsem se a bouchala, ale nikdo mi neotevřel. V té místosti byla skřín a do té jsem se schovávala. Po delší době mi šel otevřít a za chvilku byla doma máma. Občas jsem dostala od táty nařezáno, ani si moc nepamatuji proč - do dnes mi všichni říkají, že jsem byla zlaté dítě.
Když mi bylo 5 let, postavila mě máma k domácím pracím. Když jsem uklidila, mohla jsem jít ven. Nikoho moc nezajímalo, kam, stačilo, že jsem se vrátila domů.
Pak přišla škola. Nepamatuji si, že by se se mnou někdo doma učil. Máma nám nikdy nečetla knížky před spaním, nedělala nám snídani. Tátu jsem moc neznala. Přestal si mě všímat. První třídou jsem prolezla. Pak mi učení přestalo jít, začalo toho být moc a já na to byla sama, nikdo mi nic nevysvětlil, očekávali se ode mě jen výsledky. A tak když přišla špatná známka, dostala jsem. Občas jsem měla opravdu velké modřiny, že jsem se na tělocvik bála svléknout.
Zastání? Nebylo nikde. Byla jsem jen já a má žalující a rozmazlená sestra. Ona mohla všechno, ale já nic. Kvůli ní mě máma nechala ostříhat. A to opravdu nakrátko. Když byl dobrý den, občas si mě někdo všiml. Neznám pohlazení od rodičů. Když jsem dostala jedničku ve škole, místo pochvaly byl proslov, že takhle to má vypadat.
Po dobrém dni byl ale ten špatný - to znamená výprask. Čímkoliv. Pásek, kabel, hadice… Kolem mě rodiče své děti tloukly také a pak jsme se o tom venku bavily, protože nám to přišlo normální. Mimo těch pár dětí jsem ale byla naprosto sama. Dnes nemůžu říct, jestli mi chybělo pohlazení, něha, nebo trocha lásky. Ale začala jsem se vzpírat.
V 11 letech jsem se tátovi postavila a dostala zas. Probudila jsem se na podlaze s mokrým hadrem na hlavě a modřinou na obličeji. Sama. A pak to šlo z kopce. Táta už na mě nesáhl, ale přestal se se mnou bavit. A máma taky. Nikdy se tátovi nepostavila, naopak. Když jsem něco udělala - nikdy nr naschvál - byla to ona, kdo šel a vše mu řekl.
Bylo toho moc a ne vše jsem napsala, protože až teď si uvědomuji, co se dělo a dost to bolí. Občas mám depresi, když si vzpomenu.
Nastoupila jsem na internátní střední školu, kde mi táta nechal udělit domácí vězení, takže do školy a hned na intr. Pak se máma vzpamatovala a přiznala si, že s ním žít nechce. Plakaly jsme spolu, kouřily tajně na záchodě a já ji prosila, ať se rozvede. Když to udělala, plakala jsem zase, tentokrát, že to udělala. Jakoby se všechny rány zacelily a já vzpomínala jen na ty pěkné dny s ním a mámě dávala za vinu, že se to všechno dělo.
Ale život jde dál. Teď mám sama dvě děti, partnera, co nás má rád, ale stále přemýšlím.. Jak mám dát holkám tu lásku, když ji neznám?? A tak se snažím a učím se, jak se to dělá. S tátou jsem v kontaktu. Asi tak jednou za měsíc si zavoláme a děláme, že se nic nestalo. Nikdy o tom nechtěl mluvit. S mámou si voláme pravidelně.
Jednu věc mě táta naučil - a to je obrovský respekt před staršími lidmi. Stačí, aby někdo zvýšil hlas, a mám chuť schovat se do kouta a plakat. Dále zjišťuji, že si musím najít psychologa, protože se mi to začíná vracet moc často a je to čím dál tím horší.
Na druhou stranu, jsem vděčná především sama sobě, protože to, co umím, jsem se naučila sama. Lidi kolem mě ve mně mají vrbu na svěření, pozitivní osobnost a já se moc snažím jí být a celkem mi to i jde. Nabíjet se tím dobrým, co kolem sebe mám, a nemyslet, nepřipouštět si to zlé. Miluj svět a on bude milovat tebe.
Co dodat na závěr? Jednou se mi uleví a já to vím, doufám v to. Mějte se fááájn.
Přečtěte si také
Milenec mi slibuje rozvod, ale Vánoce chce zase trávit s manželkou
- Anonymní
- 18.11.26
- 1051
Už osm měsíců se scházím s ženatým mužem. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že spolu žijí jen kvůli dětem a že jsem žena, se kterou chce zestárnout. Jenže pokaždé, když má udělat skutečný...
Je mi 40, ale rodičům se pořád bojím odporovat. Jejich strach mi ničí život
- Anonymní
- 18.11.26
- 753
„Ve čtyřiceti už bys měla být samostatná,“ říkám sama sobě den co den. Jenže já taková být nedokážu. Pořád žiju tak, jak chtějí moji stárnoucí rodiče, a připadám si jako malá holka. Už tolikrát...
Dcera odmítá jezdit k tchyni. Manžel mě obviňuje, že jsem ji proti ní poštvala
- Anonymní
- 18.11.26
- 676
Když se manžel dozvěděl, že naše dcera Eliška zase odmítá jet na víkend k babičce, obrátil se samozřejmě na mě. Podle něj jsem ji proti jeho mámě zmanipulovala a schválně ničím jejich vztah. Přitom...
Kolega mi očumuje zadek a má oplzlé narážky. Šéf ze mě udělal hysterku
- Anonymní
- 18.11.26
- 592
Už mě vážně nebaví chodit do práce s pocitem, že si musím dávat pozor nejen na to, co říkám, ale i na to, jak se otočím, co si obléknu a jestli se zrovna někdo nedívá na moje pozadí. Jeden kolega...
Děti chtějí Vánoce jako spolužáci. Já počítám, jestli zaplatím nájem
- Anonymní
- 18.11.26
- 511
Letos před Vánoci počítám každou stovku. Dárky pro děti koupit chci, ale nejdřív musím odložit na nájem, jídlo a zimní boty. Nejhůř nesu chvíle, kdy odmítnu malou radost a potom zjistím, že jejich...
Chtěla jsem pro svého šikovného syna hlavní roli. Dostal ji totální trouba
- Anonymní
- 17.11.26
- 1243
Každoročně se u nás na vsi odehrává tradice, kterou milují všichni kromě mých pocuchaných nervů – rozsvěcení vánočního stromečku spojené s místní divadelní pohádkou. Režii a casting má pevně v...
Dřel jsem od rána do večera, aby byla žena šťastná. Místo toho si našla milence
- Anonymní
- 17.11.26
- 1711
Největší životní facku jsem nedostal od šéfa ani jsem nepřišel o peníze. Dostal jsem ji od vlastní ženy, když jsem ji jednoho odpoledne přistihl, jak se líbá s cizím chlapem. A víte, co mě štvalo...
Nesnáším podzim a manžel mi vyčítá, že kazím náladu celé rodině
- Anonymní
- 17.11.26
- 599
Zatímco všichni kolem mě obdivují barevné listí, těší se na dýňové latté a plánují podzimní výlety, já bych nejraději přeskočila rovnou do jara. S příchodem září se mi pravidelně zhoršuje nálada,...
Dcera mi pořád cpe svoje nevychované děti na hlídání. Já ale toužím po klidu
- Anonymní
- 17.11.26
- 1158
Vím, že to bude znít, jako bych neměla svá vnoučata ráda. Ale to není pravda. Mám šestiletého vnuka Davida a čtyřletou vnučku Elišku. Miluju je, ale hlídání je pro mě očistec. Dcera je totiž...
Za soukromou školu jsem dala 150 tisíc. Pak jsem zjistila, co syn neumí
- Anonymní
- 17.11.26
- 976
„Mami, já to neumím přečíst.“ Když mi tohle syn řekl nad obyčejnou dětskou knížkou, došlo mi, že jsme možná udělali pořádně drahou chybu. Za jeho soukromou školu jsme totiž každý měsíc platili 15...