Příběh o mé babičce
- O životě
- kissi
- 19.07.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje babička je citový vyděrač. Z vyprávění mé matky se k ní nehodilo ani oslovení mami, protože má matka byla od 4 let sama doma (otce neměla), starala se o sebe a o byt.
Později si koupili dům, ve kterém ji nechávali samotnou bez jídla i peněz. Když bylo mé matce 14 let, máma jí řekla, že je nechtěná, ale na těhotenství už bylo pozdě (ve 20. týdnu). V té době, kdy jí to řekla, si užívala divokých zábav s mým nevlastním dědou, kterého nakonec utrápila, a on se před 12 lety udusil na pásku v jejich bytě.
Kvůli zdravotním problémům musela babička odejít z práce. Ve skutečnosti ji vyhodili, dělala u dopravních podniků špičkaře, tzn., že čistila koleje, ale místo toho většinou dělala zlo tramvajákům, a pak se jim za rohem posmívala. Kvůli tomu málem přišel o život jeden řidič.
S mou mámou se často přely a hádaly, už jen kvůli mému otci (Rom). Normálně pracoval a celá jeho rodina taky, všichni byli slušní lidé. Na babičku nemám žádné vzpomínky, snad první je někdy v 5 letech a oslovovala jsem ji paní, protože jsem ji před tím nikdy neviděla. Zařekla se totiž, že mě nechce vidět, protože se nenarodí dítě, ale opice.
Před pár lety si maminka musela tuhle drahou paní nastěhovat k sobě, protože její zdravotní stav se rapidně zhoršil (zelený zákal, astma, vysoký tlak, plíce pracující asi tak na 60 %). Pro mou matku to bylo to nejhorší, co mohla udělat. Jak říkám já, pěkně si nas… do bot. Proč?
Jak jsem se zmínila už na začátku, má babička je citový vyděrač. Bude se s vámi normálně bavit a druhý den vás všude pomluví. Postaví se proti rodině kvůli cizímu a pak to vyčítá. Jednou do měsíce, většinou když jí dojdou peníze, se prostě sebere a jde bydlet do lesa, to doprovází křik, bouchání dveří, nadávky, hádá se i s nejmladším členem rodiny, a tím je můj 10letý bratr.
Jednou jsme si povídali o PC a ona jen seděla. Druhý den se sbalila a odešla pryč, do toho nám vyčítala, že ji nenávidíme, že ji máme hned zabít. Občas odejde, koupí si alkohol a vezme si na to své prášky. Pak skončí na výplachu a následně na psychiatrii, kde řekne, že za všechno můžeme my. Nedáváme jí najíst (jídlo jí nosíme až pod nos, protože jinak by si nevzala), okrádáme jí (utrácí si své peníze sama).
Z psychiatrie ji vždy na její žádost pustí. Všichni víme, že je asi nemocná, ale ona s tím nechce nic dělat a my nemůžeme, když ona nebude chtít. Ovšem nejlepší jsou řeči jako: „Už jsem měla 3 kafe, to je moje jídlo“ nebo "schovej mi 2 krajíčky chleba, myslím, že dneska budu mít hlad“.
Zrovna dneska mi psala sestra, že seděla ve svém pokoji a slyšela, jak ji babička pomlouvá s dcerou přítelovy matky. Nahlas. Chodí po městě a hraje si na chudinku, všude vypráví, jak ji týráme, přitom pro ni každý dělá první poslední. Dnes jsem mluvila s matkou, která mi řekla, že se asi odstěhuje a nechá ji tam kralovat, že už dál nemůže.
Co je to za člověka? ![]()
Přečtěte si také
Přítelovy děti jsem brala jako vlastní. Po rozchodu mi zakázal se s nimi stýkat
- Anonymní
- 05.06.26
- 4842
Milana jsem poznala před deseti lety, když jeho dětem byly teprve tři a pět let. Byl vdovec a po smrti manželky se snažil zvládnout péči o dvě malé děti, jak nejlépe uměl. Nejprve jsme byli jen...
Zmlátil mého muže s kočárkem a zlomil mu nos. Tvrzení proti tvrzení, smál se
- Anonymní
- 05.06.26
- 3031
Člověk si říká, že žijeme v civilizované společnosti. Že když pošlete manžela na obyčejnou odpolední procházku s kočárkem, vrátí se domů s vyvětraným dítětem a dobrou náladou. Minulý týden jsem se...
Vezla jsem sousedku do města. V autě mě seřvala, že nemám děti
- Anonymní
- 05.06.26
- 8973
Říká se, že žádný dobrý skutek nezůstane nepotrestán. Minulý týden jsem se o pravdivosti tohoto přísloví přesvědčila na vlastní kůži a upřímně – pořád mi nad tím zůstává rozum stát. Že jsou lidé...
Koupili jsme chatu. Příbuzní si myslí, že u nás mohou trávit prázdniny zdarma
- Anonymní
- 05.06.26
- 9168
Na chalupu jsme šetřili několik let. Žijeme v paneláku a byl to náš sen. Mít možnost vyrazit na víkend, o svátcích nebo během dovolené do vlastního místa obklopeného přírodou. Nedaleko je krásné...
Soused si pořídil venkovní udírnu. Od té doby nemůžeme v létě otevřít okna
- Anonymní
- 05.06.26
- 1930
Když jsme před třemi lety koupili starší domek na kraji obce, byli jsme šťastní. Po letech v bytě jsme se těšili na zahradu, terasu a prostor pro děti. Nejvíc jsem se těšila na letní večery s...
Měla jsem 39 a zánět v uších. Manžel zůstal doma a chtěl teplou večeři
- Anonymní
- 04.06.26
- 6602
Znáte ten pocit, kdy máte pocit, že vám hlava exploduje do tisíce malých kousků, svět se točí a jediné, co si přejete, je zalézt pod duchnu a čtrnáct dní nespatřit denní světlo? Přesně v tomhle...
Manžel chce dát syna do lesní školky. Já se bojím bláta, klíšťat a nemocí
- Anonymní
- 04.06.26
- 2401
S manželem se vůbec nemůžeme shodnout na tom, kam v září nastoupí náš čtyřletý Toníček. Nechávala jsem ho dlouho doma, protože jsem nemusela spěchat do práce. Jenže teď už nastal čas, aby se...
ChatGPT se stal třetím rodičem. Dcera se chodí raději radit za ním než za mnou
- Anonymní
- 04.06.26
- 775
Julie je v náročném pubertálním období a poslední dobou se mi čím dál víc vzdaluje. Přijde ze školy, hodí tašku do kouta a zavře se v pokoji. Snažím se s ní povídat, zajímat se o to, co prožívá,...
Syn odjel se školou do Itálie. Kvůli jedné hlouposti málem přišel o celý výlet
- Anonymní
- 04.06.26
- 2072
Lukáš je v deváté třídě. Po náročném školním roce, který se točil hlavně kolem přijímaček na střední, si konečně může užívat zasloužený odpočinek. Se školou nedávno vyrazil na týdenní pobyt do...
Chtěla jsem se vrátit do práce brzy po porodu. Na realitu jsem nebyla připravená
- Anonymní
- 04.06.26
- 1718
Do práce jsem se chtěla vrátit sama. S mužem jsme se domluvili, že po šestinedělí nastoupí na rodičovskou on. Nebylo to rozhodnutí z nutnosti ani tlak zvenku, spíš jsem měla pocit, že mi to pomůže...