Já, on a ono
- Snažení
- bebinaa
- 25.02.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mně tehdy 18 a jemu 19. Zahlédl mě a od té doby mi nedal pokoj. To jeho neustálé otravování, na telefony jsem neodpovídala. Vždy jsem postrčila kamarádku Zvedni ten telefon a řekni, že se koupu. No jo, jenže to by si musel dát oddych, ale nedal (naštěstí).
Po zhruba 3 měsících mě teda nakonec uhnal. Ani se mi moc nelíbil, nebyl to můj typ - byl vysoký, štíhlý a měl (má) vysportované tělo. Já malá a oplácaná, říkala jsem si, jak bysme asi vedle sebe vypadali, proboha? Měsíc se s měsícem sešel, a tak mě nějak pomalu začal přitahovat. Byl takový pozorný a milý a hlavně rozuměl mému střeštěnému humoru. Jednou na mě venku vyhrkl „Dej mi pusu, ne?“ „COŽE?!!! NÉÉÉÉ!“ Ale nakonec jsem neodolala a dala.
Uběhlo pár měsíců, naše časté scházení a večerní procházky byly čím dál tím krásnější a já si říkala, že jsem snad v ráji. Začalo léto, já, holka z vesnice 20 km od města, jsem s ním chtěla být co nejčastěji. Tak jsem navrhla své mamce, že už by bylo na čase si domů přivést prvního kluka. S radostí na to kývla a začala se vyptávat.
Tenkrát jsme ještě měli na zahradě kamerunskou ovci, jmenoval se Milouš. Když přítel přijel, zaparkoval náhodně vedle mého domu, přivezl ho kamarád. Prý v zahradě zahlédl 2 psy a za nimi ovci, nemohl uvěřit svým očím. A pak jsem vyšla já, pro něj. Plán byl, že zůstane na víkend. Moje maminka si ho velice oblíbila a dokonce i můj otec, pro kterého jsem doteď pořád jeho malá princezna. Nakonec tam byl týden, nakonec celé prázdniny a už tu zůstal doteď.
Byl po škole a začalo období hledání práce. Já stále studentka chodívala jsem do školy a on dělával práci na zahradě, na kterou můj tatínek neměl čas, protože býval v týdnu v práci. Půl roku jsme byli neustále spolu, věčné hádky, už jsme si lezli na nervy. Až jednoho dne táta povolil, nabídl mu tykání a přijal ho k němu do prác. No jo, ale byl tu háček - bude jezdit domů jenom na víkendy. Říkala jsem si, no co, alespoň se nerozejdeme a budeme se na sebe více těšit. A měla jsem sakra pravdu. 
Uběhl půl rok. Nastoupil tedy do práce a já se měla jako v pohádce. Začali jsme si dělat vlastní baráček u nás (dvougenerační), stavěli jsme a stavěli. Až se mi zastesklo, že jsem doma věčně sama. Na diskotéky nechodím už dávno, tak co mi sakra schází? Miminko, zasmála se mamka. A měla pravdu. Já, ačkoliv mladá, jsem zatoužila po svém vlastním děťátku. Vždy jsem kamarádkám děti hlídala, ale prostě to není moje. Nemohu ho okřiknout, když se mi nelíbí, co dělá, protože to není moje dítě.
Nejdřív začal rozhovor s maminkou, jak by se jí líbilo být babičkou. Odpověděla mi na to, že pokud se na to cítím, tak proč ne. „Měli jsme tě také ve dvaceti a teď jsme rádi, že jsi odrostlá a my už máme klid a prostor na sebe.“
Poté jsem se o tom začala bavit s přítelem. Ten chvíli tápal. Já mu navrhla, že pokud se na to necítí, klidně to odložíme, netrvám na tom mermomocí. Asi po týdnu, když přijel z práce, se mě zeptal: „A chtěla bys holčičku nebo chlapečka?“ A usmál se. Věděla jsem, že mi rozumí a ví, jak se cítím doma sama. Tudíž jsme se začali snažit, já pročítala všelijaké diskuze na eMiminu. Říkala jsem si, že nikdy jsem HA nebrala, nikdy jsem těhotná nebyla, tak kde by mohl být problém? V tom, že přítel jezdí domů jen na víkendy.
První měsíc jsem netrpělive čekala, zda mrška přijde. A přišla, přesně včas a další dva měsíce také. Až jednou v listopadu měla zpoždění. Já a zpoždění?!! NIKDY. Už jsem utíkala pro těhotenské testy a nedočkavě sedla a testovala. NIC, sněhobílo. Tak jsem utíkala pročítat diskuze, MS stále nepřišla, ale TT negativní. No dorazila 4 dny po. Cyklus se mi prodloužil na 34 dní.
V prosinci MS opět nedošla, ach jo. Šla jsem ke své doktorce a sdělila jí, že se snažíme o miminko. Řekla, že je to ještě dost krátká doba a kdyby MS nedošla, ať si přijdu pro injekci. Já a injekce? Hahaha, to sotva. Moje tělo se tak leklo a hned, jak jsem vystoupila z ordinace, tak MS dorazila. Sviňka jedna.
Řekla jsem si, že na to kašlu, stejnak mám dlouhý cyklus a musela bych si jít pro hormony na srovnání a to já neuznávám. Tudíž jsem zvolila metodu cvičení, konkrétně Piloxingu. První lekce byla úžasná, tak hrozně mě to bavilo, že jsem se zapsala na další. No jo, ale znáte to… koupíte si permici a pak šup a je to tam.
To už bylo začátkem únoru, v lednu cyklus 36 dní. Prvního února mě teda šíleně začaly bolet prsa. Říkala jsem si „2 týdny před MS? Tak to budu trpět.“ Dokonce se k tomu přidalo i divné píchání v podbřišku a já husa jsem se bála, jestli nemám nějaký zánět spodku. Kdepak.
Přesně na 14.února, kdy mi měla dojít MS, jsem si udělala TT. Ani jsem nedoufala, položila jsem ho prostě na noviny a šla si dělat věci po svém. Po dvou hodinách, když jdu na WC, vidím tam ty dva proužky. „Cože?!! To snad ani není možný!!“ Ihned jsem volala svým nejbližší kamarádkám, protože celé to moje snažení a dělání, když přišla MS jakoby nic, prožívaly. Věděly, jak jsem se trápila. Nejradši bych to vykřičela do světa.
Když přítel přijel večer domů a uviděl ten test řekl: „No ty jo, já se jdu snad ožrat.“ Ty jeho srandy… jsme totiž abstinenti. 
Vyrazili jsme si na večeři a probrali vše, co je potřeba.
17.2. mě čekala první kontrola, kde dutinka měřila krásných 5,12 mm. Tak uvidíme, jak to půjde dál.
Všem děkuji za přečtění, za případné chyby se omlouvám. A chci vzkázat všem snažilkám, ať to nevzdávají a ať věří, že někdy psychika opravdu dělá své.
Přečtěte si také
Byt měl být svatební dar pro syna. Nájemník mi ale udělal čáru přes rozpočet
- Anonymní
- 12.11.26
- 653
Když mi syn oznámil, že se bude ženit, měla jsem obrovskou radost. S partnerkou plánovali společnou budoucnost a začali hledat bydlení. Já jim chtěla pomoct. Měla jsem totiž byt, který jsem několik...
Manžel si začal se sousedkou. Teď spolu žijí za plotem a já je mám na očích
- Anonymní
- 12.11.26
- 699
Když mi jedno dopoledne pošťačka podávala doporučený dopis, tvářila se jakoby mi oznamovala úmrtí v rodině. Nakonec z ní vypadlo, že viděla manžela se sousedkou. Nejdřív jsem se zasmála, protože...
Čekám na důkaz, ne na sliby
- Anonymní
- 12.11.26
- 252
Ahoj, možná to znáte z vlastní zkušenosti: ráno se probudíte vedle někoho, koho milujete, a přesto máte pocit, že spíte sama. Já ten pocit znám důvěrně. Jenže teď je to jinak.
Měsíc co měsíc počítám každou korunu. Manžel mě přesto podezírá, že tajně piju
- Anonymní
- 12.11.26
- 274
„Ty mi chceš opravdu tvrdit, že jsi za poslední týden utratila šest tisíc jen za jídlo a věci pro naši dceru?“ zeptal se mě manžel a ukázal na výpis z účtu. Pak dodal něco, co mě opravdu nadzvedlo....
Advent ještě nezačal a já už mám Vánoc plné zuby. Zase je mám celé zařídit
- Anonymní
- 12.11.26
- 233
Letos jsem se rozhodla, že cukroví koupím a adventní kalendáře vyrábět nebudu. Místo úlevy zatím zažívám hlavně pocit, že musím svoje rozhodnutí každému vysvětlovat. Mám práci, dvě děti a chuť užít...
Ze školky mi ho zase poslali domů s rýmou. V práci už nevím, co říct
- Anonymní
- 11.11.26
- 701
Syna jsem po týdnu doma odvedla do školky a za dvě hodiny si pro něj jela znovu. Chápu, že nemocné dítě do kolektivu nepatří. Jen už nevím, kdy je dost zdravý na návrat a jak mám další nepřítomnost...
“Macinka má pravdu,” rýpl si dneska manžel. Zapomněl, že jsem taky hrála hokej?
- Anonymní
- 11.11.26
- 539
Žijeme v době, kdy se o rovnoprávnosti a svobodě volby mluví na každém rohu, ale jakmile přijdete domů za zavřené dveře, často zjistíte, že pod moderním nátěrem se ukrývají názory staré jako...
„Mami, na řízení už jsi moc stará,“ slýchám od dětí. Chtějí mi vzít klíče
- Anonymní
- 11.11.26
- 933
„Mami, myslím, že bys už neměla řídit. V tvém věku je to nebezpečné.“ Tohle mi oznámil můj vlastní syn u nedělního oběda, jako by mi právě sděloval, že mám vysoký tlak. Je mi 67 let, řidičský...
Chtěla jsem pomoct dceři po rozvodu. Dnes bych nejraději vyhodila ji i psa
- Anonymní
- 11.11.26
- 1849
„Jestli nám vezmeš Jonatána, už k tobě nikdy nepřijdu!“ vykřikla na mě moje jedenáctiletá vnučka a zabouchla dveře svého pokoje. Stála jsem na chodbě, pod nohama měla další chomáč psích chlupů a v...
Manžel chce pro syna gympl. Já hlavně chci, aby se nebál říct, co chce on
- Anonymní
- 11.11.26
- 342
Ještě jsme nenavštívili jedinou střední školu a už se kvůli jejich výběru doma hádáme. Manžel počítá s gymnáziem, já bych synovi ráda nechala prostor i pro průmyslovku, která ho zaujala. Jenže...
Všem moc děkuji 
no…no…ale tak, neznám vás, snad vám tedy štěstí bude přát. 
Vzpomínám si na ten krásný pocit, když se ukázaly dvě //… 
ale podle toho co jsem pochopila, tak ses rozhodla vysadit ve třeťáku na střední. To pak tu konzultaci chápu trochu víc 
akorát já bych dostala teda doma za uši v tom věku 
krásný ja jsem v 7 měsíci sice sama on mě opustil ale šťastná čekam svou první holčicku 
Moc krásné
