Já, on a ono
- Snažení
- bebinaa
- 25.02.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Mně tehdy 18 a jemu 19. Zahlédl mě a od té doby mi nedal pokoj. To jeho neustálé otravování, na telefony jsem neodpovídala. Vždy jsem postrčila kamarádku Zvedni ten telefon a řekni, že se koupu. No jo, jenže to by si musel dát oddych, ale nedal (naštěstí).
Po zhruba 3 měsících mě teda nakonec uhnal. Ani se mi moc nelíbil, nebyl to můj typ - byl vysoký, štíhlý a měl (má) vysportované tělo. Já malá a oplácaná, říkala jsem si, jak bysme asi vedle sebe vypadali, proboha? Měsíc se s měsícem sešel, a tak mě nějak pomalu začal přitahovat. Byl takový pozorný a milý a hlavně rozuměl mému střeštěnému humoru. Jednou na mě venku vyhrkl „Dej mi pusu, ne?“ „COŽE?!!! NÉÉÉÉ!“ Ale nakonec jsem neodolala a dala.
Uběhlo pár měsíců, naše časté scházení a večerní procházky byly čím dál tím krásnější a já si říkala, že jsem snad v ráji. Začalo léto, já, holka z vesnice 20 km od města, jsem s ním chtěla být co nejčastěji. Tak jsem navrhla své mamce, že už by bylo na čase si domů přivést prvního kluka. S radostí na to kývla a začala se vyptávat.
Tenkrát jsme ještě měli na zahradě kamerunskou ovci, jmenoval se Milouš. Když přítel přijel, zaparkoval náhodně vedle mého domu, přivezl ho kamarád. Prý v zahradě zahlédl 2 psy a za nimi ovci, nemohl uvěřit svým očím. A pak jsem vyšla já, pro něj. Plán byl, že zůstane na víkend. Moje maminka si ho velice oblíbila a dokonce i můj otec, pro kterého jsem doteď pořád jeho malá princezna. Nakonec tam byl týden, nakonec celé prázdniny a už tu zůstal doteď.
Byl po škole a začalo období hledání práce. Já stále studentka chodívala jsem do školy a on dělával práci na zahradě, na kterou můj tatínek neměl čas, protože býval v týdnu v práci. Půl roku jsme byli neustále spolu, věčné hádky, už jsme si lezli na nervy. Až jednoho dne táta povolil, nabídl mu tykání a přijal ho k němu do prác. No jo, ale byl tu háček - bude jezdit domů jenom na víkendy. Říkala jsem si, no co, alespoň se nerozejdeme a budeme se na sebe více těšit. A měla jsem sakra pravdu. 
Uběhl půl rok. Nastoupil tedy do práce a já se měla jako v pohádce. Začali jsme si dělat vlastní baráček u nás (dvougenerační), stavěli jsme a stavěli. Až se mi zastesklo, že jsem doma věčně sama. Na diskotéky nechodím už dávno, tak co mi sakra schází? Miminko, zasmála se mamka. A měla pravdu. Já, ačkoliv mladá, jsem zatoužila po svém vlastním děťátku. Vždy jsem kamarádkám děti hlídala, ale prostě to není moje. Nemohu ho okřiknout, když se mi nelíbí, co dělá, protože to není moje dítě.
Nejdřív začal rozhovor s maminkou, jak by se jí líbilo být babičkou. Odpověděla mi na to, že pokud se na to cítím, tak proč ne. „Měli jsme tě také ve dvaceti a teď jsme rádi, že jsi odrostlá a my už máme klid a prostor na sebe.“
Poté jsem se o tom začala bavit s přítelem. Ten chvíli tápal. Já mu navrhla, že pokud se na to necítí, klidně to odložíme, netrvám na tom mermomocí. Asi po týdnu, když přijel z práce, se mě zeptal: „A chtěla bys holčičku nebo chlapečka?“ A usmál se. Věděla jsem, že mi rozumí a ví, jak se cítím doma sama. Tudíž jsme se začali snažit, já pročítala všelijaké diskuze na eMiminu. Říkala jsem si, že nikdy jsem HA nebrala, nikdy jsem těhotná nebyla, tak kde by mohl být problém? V tom, že přítel jezdí domů jen na víkendy.
První měsíc jsem netrpělive čekala, zda mrška přijde. A přišla, přesně včas a další dva měsíce také. Až jednou v listopadu měla zpoždění. Já a zpoždění?!! NIKDY. Už jsem utíkala pro těhotenské testy a nedočkavě sedla a testovala. NIC, sněhobílo. Tak jsem utíkala pročítat diskuze, MS stále nepřišla, ale TT negativní. No dorazila 4 dny po. Cyklus se mi prodloužil na 34 dní.
V prosinci MS opět nedošla, ach jo. Šla jsem ke své doktorce a sdělila jí, že se snažíme o miminko. Řekla, že je to ještě dost krátká doba a kdyby MS nedošla, ať si přijdu pro injekci. Já a injekce? Hahaha, to sotva. Moje tělo se tak leklo a hned, jak jsem vystoupila z ordinace, tak MS dorazila. Sviňka jedna.
Řekla jsem si, že na to kašlu, stejnak mám dlouhý cyklus a musela bych si jít pro hormony na srovnání a to já neuznávám. Tudíž jsem zvolila metodu cvičení, konkrétně Piloxingu. První lekce byla úžasná, tak hrozně mě to bavilo, že jsem se zapsala na další. No jo, ale znáte to… koupíte si permici a pak šup a je to tam.
To už bylo začátkem únoru, v lednu cyklus 36 dní. Prvního února mě teda šíleně začaly bolet prsa. Říkala jsem si „2 týdny před MS? Tak to budu trpět.“ Dokonce se k tomu přidalo i divné píchání v podbřišku a já husa jsem se bála, jestli nemám nějaký zánět spodku. Kdepak.
Přesně na 14.února, kdy mi měla dojít MS, jsem si udělala TT. Ani jsem nedoufala, položila jsem ho prostě na noviny a šla si dělat věci po svém. Po dvou hodinách, když jdu na WC, vidím tam ty dva proužky. „Cože?!! To snad ani není možný!!“ Ihned jsem volala svým nejbližší kamarádkám, protože celé to moje snažení a dělání, když přišla MS jakoby nic, prožívaly. Věděly, jak jsem se trápila. Nejradši bych to vykřičela do světa.
Když přítel přijel večer domů a uviděl ten test řekl: „No ty jo, já se jdu snad ožrat.“ Ty jeho srandy… jsme totiž abstinenti. 
Vyrazili jsme si na večeři a probrali vše, co je potřeba.
17.2. mě čekala první kontrola, kde dutinka měřila krásných 5,12 mm. Tak uvidíme, jak to půjde dál.
Všem děkuji za přečtění, za případné chyby se omlouvám. A chci vzkázat všem snažilkám, ať to nevzdávají a ať věří, že někdy psychika opravdu dělá své.
Přečtěte si také
„Nejste na dovolené, slečno.“ Z ordinace gynekologa jsem odcházela se slzami
- Anonymní
- 16.07.26
- 48
Byla to obyčejná preventivní prohlídka. Aspoň jsem si to myslela, když jsem ráno odcházela z domu. Je mi třiatřicet a ke gynekologovi chodím pravidelně. Nikdy to není příjemné, ale beru to jako...
Manžel mě opustil, když jsem onemocněla. Prý už vedle mě nedokázal žít
- Anonymní
- 16.07.26
- 56
Nikdy by mě nenapadlo, že jednou budu přemýšlet nad tím, jestli mě opustila nemoc, nebo manžel. Možná obojí přišlo ve stejnou dobu. A také bych nevěřila, kolik toho člověk unese, když musí.
Pronesla jsem větu, kterou jako rodič na cestách nesnáším
- Anonymní
- 16.07.26
- 102
Po deseti letech jsme s manželem vyrazili na pořádnou horskou túru jen ve dvou. Těšila jsem se na ticho, klid a čas bez neustálých dětských otázek. Nakonec jsem ale byla právě já ta, kdo položil tu...
„A ty jsi pořád sama?“ Otázka, která mě dokáže vytočit k nepříčetnosti
- Anonymní
- 15.07.26
- 1871
Potřebuji se z toho alespoň vypsat. Asi nebudu jediná, kdo něco podobného prožívá. Na jednu stranu vím, že to lidé většinou nemyslí zle. Jenže je to opravdu nepříjemné. Kamarádka mi kdysi...
Stačila vteřina a dcera letěla z trampolíny. Už na ni své děti nepustím
- Anonymní
- 15.07.26
- 1111
Jedna obyčejná zastávka během rodinného cyklovýletu. Jenže pár minut na dětské trampolíně stačilo k tomu, aby se idylický den proměnil téměř v horor. Znovu jsem si uvědomila, proč mám z některých...
Myslela jsem si, že randím s lékařem. Pravdu jsem zjistila až po třech měsících
- Anonymní
- 15.07.26
- 1988
Ve svých sedmačtyřiceti jsem si řekla, že už nechci každý večer koukat jen na seriály a hádat se s ovladačem. Děti byly dospělé, kamarádky měly své životy a já po rozvodu začínala mít pocit, že...
Kvůli dovolené jsme se málem rozešli. Chtěl rybařit v Norsku, já ležet v Řecku
- Anonymní
- 15.07.26
- 819
Když mě Filip požádal o ruku, byla jsem přesvědčená, že už nás nic nerozdělí. Vždyť jsme spolu zvládli rekonstrukci bytu, výběr sedačky i návštěvy jeho maminky. Jenže pak přišlo plánování svatební...
Do Arménie s miminkem a tříleťákem: Low-cost, sbalení do batohu a noční let
- Amsetka
- 15.07.26
- 489
Arménie, lowcost a dvě děti. Jsme blázni?
Nechal mě samotnou s dětmi a bez peněz. Netušil, že mi tím změní život k lepšímu
- Anonymní
- 14.07.26
- 22130
Nikdy jsem si nemyslela, že budu ve třiceti sama se dvěma malými dětmi, prázdným účtem a strachem z každé další složenky. Přesně tak ale vypadal můj život poté, co od nás odešel manžel.
Chtěla jsem být konečně hubená. Místo obdivu jsem skončila na psychiatrii
- Anonymní
- 14.07.26
- 2684
Když se dnes dívám na své fotografie z dětství, nechápu, proč jsem se tehdy považovala za tlustou. Nebyla jsem. Jen jsem měla širší boky, silnější stehna a byla jsem jiná než většina holek ve...
Všem moc děkuji 
no…no…ale tak, neznám vás, snad vám tedy štěstí bude přát. 
Vzpomínám si na ten krásný pocit, když se ukázaly dvě //… 
ale podle toho co jsem pochopila, tak ses rozhodla vysadit ve třeťáku na střední. To pak tu konzultaci chápu trochu víc 
akorát já bych dostala teda doma za uši v tom věku 
krásný ja jsem v 7 měsíci sice sama on mě opustil ale šťastná čekam svou první holčicku 
Moc krásné
