Já, on a ono
- Snažení
- bebinaa
- 25.02.14 načítám...
Mně tehdy 18 a jemu 19. Zahlédl mě a od té doby mi nedal pokoj. To jeho neustálé otravování, na telefony jsem neodpovídala. Vždy jsem postrčila kamarádku Zvedni ten telefon a řekni, že se koupu. No jo, jenže to by si musel dát oddych, ale nedal (naštěstí).
Po zhruba 3 měsících mě teda nakonec uhnal. Ani se mi moc nelíbil, nebyl to můj typ - byl vysoký, štíhlý a měl (má) vysportované tělo. Já malá a oplácaná, říkala jsem si, jak bysme asi vedle sebe vypadali, proboha? Měsíc se s měsícem sešel, a tak mě nějak pomalu začal přitahovat. Byl takový pozorný a milý a hlavně rozuměl mému střeštěnému humoru. Jednou na mě venku vyhrkl „Dej mi pusu, ne?“ „COŽE?!!! NÉÉÉÉ!“ Ale nakonec jsem neodolala a dala.
Uběhlo pár měsíců, naše časté scházení a večerní procházky byly čím dál tím krásnější a já si říkala, že jsem snad v ráji. Začalo léto, já, holka z vesnice 20 km od města, jsem s ním chtěla být co nejčastěji. Tak jsem navrhla své mamce, že už by bylo na čase si domů přivést prvního kluka. S radostí na to kývla a začala se vyptávat.
Tenkrát jsme ještě měli na zahradě kamerunskou ovci, jmenoval se Milouš. Když přítel přijel, zaparkoval náhodně vedle mého domu, přivezl ho kamarád. Prý v zahradě zahlédl 2 psy a za nimi ovci, nemohl uvěřit svým očím. A pak jsem vyšla já, pro něj. Plán byl, že zůstane na víkend. Moje maminka si ho velice oblíbila a dokonce i můj otec, pro kterého jsem doteď pořád jeho malá princezna. Nakonec tam byl týden, nakonec celé prázdniny a už tu zůstal doteď.
Byl po škole a začalo období hledání práce. Já stále studentka chodívala jsem do školy a on dělával práci na zahradě, na kterou můj tatínek neměl čas, protože býval v týdnu v práci. Půl roku jsme byli neustále spolu, věčné hádky, už jsme si lezli na nervy. Až jednoho dne táta povolil, nabídl mu tykání a přijal ho k němu do prác. No jo, ale byl tu háček - bude jezdit domů jenom na víkendy. Říkala jsem si, no co, alespoň se nerozejdeme a budeme se na sebe více těšit. A měla jsem sakra pravdu. 
Uběhl půl rok. Nastoupil tedy do práce a já se měla jako v pohádce. Začali jsme si dělat vlastní baráček u nás (dvougenerační), stavěli jsme a stavěli. Až se mi zastesklo, že jsem doma věčně sama. Na diskotéky nechodím už dávno, tak co mi sakra schází? Miminko, zasmála se mamka. A měla pravdu. Já, ačkoliv mladá, jsem zatoužila po svém vlastním děťátku. Vždy jsem kamarádkám děti hlídala, ale prostě to není moje. Nemohu ho okřiknout, když se mi nelíbí, co dělá, protože to není moje dítě.
Nejdřív začal rozhovor s maminkou, jak by se jí líbilo být babičkou. Odpověděla mi na to, že pokud se na to cítím, tak proč ne. „Měli jsme tě také ve dvaceti a teď jsme rádi, že jsi odrostlá a my už máme klid a prostor na sebe.“
Poté jsem se o tom začala bavit s přítelem. Ten chvíli tápal. Já mu navrhla, že pokud se na to necítí, klidně to odložíme, netrvám na tom mermomocí. Asi po týdnu, když přijel z práce, se mě zeptal: „A chtěla bys holčičku nebo chlapečka?“ A usmál se. Věděla jsem, že mi rozumí a ví, jak se cítím doma sama. Tudíž jsme se začali snažit, já pročítala všelijaké diskuze na eMiminu. Říkala jsem si, že nikdy jsem HA nebrala, nikdy jsem těhotná nebyla, tak kde by mohl být problém? V tom, že přítel jezdí domů jen na víkendy.
První měsíc jsem netrpělive čekala, zda mrška přijde. A přišla, přesně včas a další dva měsíce také. Až jednou v listopadu měla zpoždění. Já a zpoždění?!! NIKDY. Už jsem utíkala pro těhotenské testy a nedočkavě sedla a testovala. NIC, sněhobílo. Tak jsem utíkala pročítat diskuze, MS stále nepřišla, ale TT negativní. No dorazila 4 dny po. Cyklus se mi prodloužil na 34 dní.
V prosinci MS opět nedošla, ach jo. Šla jsem ke své doktorce a sdělila jí, že se snažíme o miminko. Řekla, že je to ještě dost krátká doba a kdyby MS nedošla, ať si přijdu pro injekci. Já a injekce? Hahaha, to sotva. Moje tělo se tak leklo a hned, jak jsem vystoupila z ordinace, tak MS dorazila. Sviňka jedna.
Řekla jsem si, že na to kašlu, stejnak mám dlouhý cyklus a musela bych si jít pro hormony na srovnání a to já neuznávám. Tudíž jsem zvolila metodu cvičení, konkrétně Piloxingu. První lekce byla úžasná, tak hrozně mě to bavilo, že jsem se zapsala na další. No jo, ale znáte to… koupíte si permici a pak šup a je to tam.
To už bylo začátkem únoru, v lednu cyklus 36 dní. Prvního února mě teda šíleně začaly bolet prsa. Říkala jsem si „2 týdny před MS? Tak to budu trpět.“ Dokonce se k tomu přidalo i divné píchání v podbřišku a já husa jsem se bála, jestli nemám nějaký zánět spodku. Kdepak.
Přesně na 14.února, kdy mi měla dojít MS, jsem si udělala TT. Ani jsem nedoufala, položila jsem ho prostě na noviny a šla si dělat věci po svém. Po dvou hodinách, když jdu na WC, vidím tam ty dva proužky. „Cože?!! To snad ani není možný!!“ Ihned jsem volala svým nejbližší kamarádkám, protože celé to moje snažení a dělání, když přišla MS jakoby nic, prožívaly. Věděly, jak jsem se trápila. Nejradši bych to vykřičela do světa.
Když přítel přijel večer domů a uviděl ten test řekl: „No ty jo, já se jdu snad ožrat.“ Ty jeho srandy… jsme totiž abstinenti. 
Vyrazili jsme si na večeři a probrali vše, co je potřeba.
17.2. mě čekala první kontrola, kde dutinka měřila krásných 5,12 mm. Tak uvidíme, jak to půjde dál.
Všem děkuji za přečtění, za případné chyby se omlouvám. A chci vzkázat všem snažilkám, ať to nevzdávají a ať věří, že někdy psychika opravdu dělá své.
Přečtěte si také
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 304
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 798
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 470
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 1454
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 619
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 4153
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 3134
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1570
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1625
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 1137
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...
Všem moc děkuji 
no…no…ale tak, neznám vás, snad vám tedy štěstí bude přát. 
Vzpomínám si na ten krásný pocit, když se ukázaly dvě //… 
ale podle toho co jsem pochopila, tak ses rozhodla vysadit ve třeťáku na střední. To pak tu konzultaci chápu trochu víc 
akorát já bych dostala teda doma za uši v tom věku 
krásný ja jsem v 7 měsíci sice sama on mě opustil ale šťastná čekam svou první holčicku 
Moc krásné
