Jak je dobré jísti vitamíny

Těhotenství

Zdravím všechny. Jen krátce: je mi 24 let, manželovi 30 let. Jsme spolu dva roky, z toho rok manželé. Vím, že jsme na to šli rychle, ale já dám hodně na intuici a vnitřní pocit, protože mě nikdy nezklamaly, a manžel byl jediný muž, u kterého jsem cítila už od začátku, že to je prostě ON (mého srdce šampión :D) a po žádosti o ruku jsme se rozhodli, že bychom chtěli založit i rodinu. Psal se listopad 2017...

Začátkem listopadu 2017 započalo naše snažení o miminko. Říkala jsem si, že jsme oba mladí, takže jsem to viděla velmi optimisticky a čekala, že maximálně do Vánoc budu těhotná. Nestalo se, ale nijak zvlášť mě to z míry nevyvedlo. Snažili jsme se krátce, takže jsem stále byla ještě v klidu. Zlom přišel v momentě, kdy mi moje kamarádka, která se začala s manželem snažit ve stejnou dobu, oznámila, že je těhotná. To byl zrovna únor.

Velmi jsem jí to přála a zároveň jsem též chtěla být už těhotná, abychom těhotenství mohly sdílet spolu. Jenomže opět přišla MS. Odjakživa jsem měla velmi nepravidelné cykly a velmi slabé krvácení. V podstatě jsem měla „snovou“ menstruaci, bez bolesti a jen slabé krvácení. Začala jsem brouzdat po internetu a samozřejmě se bála všelijakých problémů, které bych mohla mít (ach, ty internetové diagnózy :-D).

Můj lékař mi předepsal duphaston a já to díky němu dostávala pravidelně po 28 dnech a ejhle první měsíc po braní duphastonu MS nedorazila a já našla na testu dvě čárky. Hned jsem se objednala k lékaři. Uplynul týden a čárka na testu nesílila. Tušila jsem, že je něco špatně, a samozřejmě bylo. Přišla silná bolest v podbřišku a silné krvácení. K lékaři jsem i tak šla a ten mi sdělil, že se jednalo o velmi raný potrat. Kouknul, jestli je vše v pořádku, a raději mi ještě odebral krev. HCG 0 a děloha čistá.

Přiznám se, že jsem to obrečela, ale viděla jsem to pozitivně v tom, že teď už se určitě zadaří brzo…

Měsíce plynuly: březen, duben, květen, červen, červenec, srpen, září… a nic. Mezitím proběhla naše svatba, dovolená a různé akce, které jsme si naplánovali, takže se nedá říct, že bychom se soustředili čistě jen na početí, nicméně začínala jsem být zoufalá, protože se blížil rok od našeho začátku snažení a kromě biochemického těhotenství se nic nedělo. Samozřejmě jsem zkoušela různé čaje, brala listovku, greentrio, zkoušela gel na početí apod.

V listopadu jsem si tedy řekla, že zkusím ovulační testy, abych zjistila, jestli vůbec mám ovulaci. V tomto měsíci jsem také měla pravidelnou kontrolu u svého gynekologa, doktor řekl, že všechno vypadá v pořádku a že vajíčka hezky dozrávají, takže ovulace by měla proběhnout koncem týdne (to mi pak také potvrdily ovulační testy – byly ukázkově pozitivní, bohužel ani tak se nezadařilo, i když jsme se v době ovulace velmi snažili). Byla jsem z toho opravdu velmi zoufalá. Nevěděla jsem, co se děje a proč to nejde, což bylo pro mě nejhorší – nejistota. Beru přece vitamíny, piju čaje, nekouřím, nepiju, zhubla jsem a ovulaci jsem měla ukázkovou, tak proč?

Můj lékař vyslovil podezření, zda nebude problém v manželovi (tuhle možnost jsem si nijak nepřipouštěla, hledala jsem hlavně chybu u sebe), a pokud chci napíše doporučení na spermiogram. Manžel s tím neměl problém, tak jsme se v prosinci objednali do CAR a manžel podstoupil vyšetření. Diagnóza nebyla lichotivá: asthenozoospermie, 4 % progresivní pohyblivost.

Víte, možná je to zvláštní, ale najednou jsem pocítila takový zvláštní vnitřní klid, který jsem od začátku snažení nezažila. Myslím, že mi velmi pomohlo to, že už konečně vím, proč nám to nevychází. Manžel byl zklamaný (jako většina chlapů to nenesl moc dobře, připadal si jako chlap k ničemu), ale já ho uklidňovala, že se nic neděje, že jsou horší případy a že to možná bude trvat delší dobu, ale jednou se zadaří. Opravdu jsem pocítila nový příliv naděje, která se předtím pomalu vytrácela. Manžela jsem se snažila, co nejvíce podporovat, aby nebyl ve stresu a aby si to tak nebral, o nic nejde a pořád tu jsou i jiné možnosti. Byly nám lékařem doporučeny vitamíny a já ještě po doporučení, nakoupila další. Věděla jsem, že to bude trvat minimálně tři měsíce, než se dostaví nějaký efekt, a musím říct, že jsem byla opravdu v klidu a v pohodě. Samozřejmě stále jsem si hlídala ovulaci a stále jsme se snažili, ale počítala jsem s tím, že minimálně ty tři měsíce se určitě nezadaří, takže jsem nad tím nijak zásadně nepřemýšlela. S manželem jsme si naplánovali, že pojedeme v únoru na hory. Moc jsem se těšila, protože miluji hory a už jsme si potřebovali pročistit hlavu.

No začátkem února (ještě před termínem MS) mě zničehonic začala bolet prsa, což se mi před MS stalo snad jen dvakrát v životě. Nicméně možnost těhotenství jsem si nepřipouštěla, ale pro klid duše jsem si udělala druhý den ráno těhotenský test… A ano, byl pozitivní :-D Neuvěřitelný paradox… od této doby nepodceňuji sílu vitamínů :-D Nyní jsem v 10. týdnu a za 14 dní nás čeká první screening. Doufám, že všechno bude v pořádku, ale s manželem věříme, že ano.

Váš příspěvek
Leo44
Kecalka 182 příspěvků 22.03.19 07:38

Zdravím všechny. Jen krátce: je mi 24 let, manželovi 30 let. Jsme spolu dva roky, z toho rok manželé. Vím, že jsme na to šli rychle, ale já dám hodně na intuici a vnitřní pocit, protože mě nikdy nezklamaly, a manžel byl jediný muž, u kterého jsem cítila už od začátku, že to je prostě ON… Šli jste na to rychle??? Já se poznala s partnerem v červnu 2017 a C srpnu 2017 jsem otěhotněla :-D a proč? Věděla jsem a cítili oba, že jsme si souzeni. Jo a mě je 22 a partnerovi 46 ;) na věku nezáleží. Někdy i mladí lidé můžou mít problém otěhotnět a ženské tělo pozná zda je priravene nebo ne. A ženské tělo dokonce ví, zda má plod udržet anebo ne… Je to dokonalý systém.
Přeji Ti ať už vše je v pořádku. A hodně štěstí a nervů do budoucna ;)

Sasanka jarní
Kecalka 437 příspěvků 22.03.19 08:54

Mozna by bylo fajn, napsat konkrétní vitamíny :palec:
Moc gratuluji a přeji klidné těhotenství :kytka:

Oplatečka
Ukecaná baba ;) 1679 příspěvků 22.03.19 10:20

Ahoj, držím palečky ať vyšetření dopadne na jedničku..Dodala jsi mi svým příběhem naději už dříve tady i na jiném fóru.Opravdu to na nás ženy (nebo spíše muže) se stejným problémem má pozitivní vliv, díky :palec: :kytka:

denkat
Kecalka 499 příspěvků 22.03.19 10:31

Není zač, jsem ráda, že můj příběh dá ostatním naději :* i proto jsme ho napsala :srdce:
Jinak vitamíny byly kotvičník, selzink, maca, vitamín E a kyselina listová :palec: všechno, pokud možno, přírodní ;) :srdce: všem přeji hodně štěstí :srdce:

Pennya
Ukecaná baba ;) 1437 příspěvků 23.03.19 00:08

Wau.člověk si to nepřipouští že by to mohlo takhle dlouho trvat, pak je zklamaný. Ale nejde si to připouštět i když se o to trochu snažím. Říkáme si „co kdyby“ ..ale stejně vnitřně doufám, že se to pak podaří během tří měsíců :lol:
Tak geatuluji - ťuk ťuk

denkat
Kecalka 499 příspěvků 23.03.19 10:21

@Pennya myslím, že žádná snažilka si to ze začátku nechce připustit i když v podvědomí o tom ví ;) ale myslím, že úplně nejlepší je o tom vůbec nepřemýšlet nebo minimálně se snažit o tom nepřemýšlet :lol: přeji hodně štěstí :srdce:

Lujza031
Kecalka 337 příspěvků 24.03.19 20:55

Není zač, jsem ráda, že můj příběh dá ostatním naději :* i proto jsme ho napsala :srdce:
Jinak vitamíny byly kotvičník, selzink, maca, vitamín E a kyselina listová :palec: všechno, pokud možno, přírodní ;) :srdce: všem přeji hodně štěstí :srdce:

Taky jsem brala vitamíny. Začala jsem v lednu 2018, HA vysadila v 7 měsíci a v 10 jsem byla těhotná. Listová + železo, B, sem tam kapky GYNEX a na 3 měsíce jsem vysadila taky alkohol (přítel hospodu taky nějak přehlížel), nevím jestli to bylo tím, že jsem řekla, že neberu HA :) Četla jsem, že kvalitný sperma mají chlapi na podzim a pohyblivější zase na jaře. Něco na tom bude, všichni kolem nás jsou taky těhotní. Navíc jeden mladý pár po asi 5 IVF a jedni co se brali loni (ona 32 a on 43) :lol:

Vložit nový komentář