Jak jsem rodila konec pánevní :-)
- Porod
- janina2012
- 23.12.15
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Jelikož jsem před několika měsíci sama sháněla všemožné informace o porodu téhle polohy, ráda bych se s vámi nyní podělila o svou zkušenost. Tak nějak od začátku jsem tušila, že tohle moje dítko bude něco extra. :D
Na druhorodičku jsem cítila dost pozdě pohyby a v podstatě úplně jinak než u prvního těhotenství. Nakonec bylo vysvětlením, že mám syna v poleze koncem pánevním.
„Ale nebojte, maminko, ještě je dost času, aby se miminko otočilo.“
No, to víš, že jo. Okamžitě sedám k internetu a hledám a hledám a hledám. Rodí se tak, nerodí, a kluci by se takhle rodit neměli, a tamta porodnice takhle rodí a tamta ne a existují cviky, které, když budeš provádět, tak se ti miminko otočí a nebo taky třeba uškrtí na pupeční šňůře. No zkrátím to, až do konce těhotenství jsem měla o zábavu postaráno. ![]()
Postupem času, jak se blížil konec, jsem paradoxně byla čím dál klidnější a smířená s polohou, kterou si můj syn pravděpodobně sám z nějakého důvodu zvolil. Tak jsem tedy usoudila, že to nechám na něm a vykašlu se na nějaké čachry machry, ať nakonec nenadělám víc škody než užitku.
Můj cíl byl naprosto jasný. Odejít z porodnice po svých a se zdravým miminkem a pokud to bude jen trochu možné, vyhnout se císaři. Jsem ochotná vytrpět jakoukoliv bolest, hlavně ať pro syna je to co nejmíň rizikové.
Bylo 8. 7. a po šílených vedrech se u nás konečně lehce ochladilo. Tak říkám manželovi, že dneska jedem rodit, přece nebudu čekat, až přijdou zase další tropy. No nějakým záhadným způsobem jsem si to přivolala. ![]()
Od odpoledne jsem cítila bolesti typu poslíčků, k večeru už jsem se je snažila rozhánět sprchou a vanou. Když už jsem cítila bolesti asi 2 hodiny po 3 - 5 minutách, zavelela jsem k odjezdu do porodnice. V autě už jsem musela kontrakce rozdýchávat, stejně tak i na monitoru na příjmu.
Bylo 0:30 hodin, když jsem se dostala na vyšetření. Paní doktorka vypadala vyloženě nadšeně, asi tak, jako že jsem si dovolila přijet rodit v noci a ještě k tomu konec pánevní.
Až mě z toho ty kontrakce nějak přešly.
Narazila jsem tam ale na suprovou porodní asistentku, která mi rodila i prvního syna. Tak jí říkám, jak jsem strašně ráda, že mě bude rodit zase ona. Následně mě lehce zpraží faktem, že to spíš asi neklapne, že konce pánevní trvají dlouho, nesmí se to urychlovat atd. No nic no, ale že už si mě tam teda nechají a manžela poslali domů, že to vidí až tak na odpoledne.
V 1:00 hodinu se dostávám na pokoj, ať se prý trochu prospím a naberu síly. Opět varování, že to bude nadlouho. Dostávám termoláhev na břicho. Okamžitě si vybavím, jak jsem ji dostala i u prvního porodu a do půl hodiny mi praskla voda. Kéž by to tak byla i teď.
Ta teplá voda teda fakt dělá divy. Hned se mi rozjíždí pěkné kontrakce. Ještě stihnu povyprávět své spolubydlící, co mě čeká a už zvoním na porodní asistentku, že to teda začíná dostávat nějaké grády. Moc věrohodně se na mě netváří, ale že teda zkusí napojit monitor a uvidíme.
Po 10 minutách mě přišla zkontrolovat a že to tam teda fakt slušně skáče a půjde mě znovu vyšetřit. Nález 5 cm. Dostávám klystýr a jdu na porodní pokoj. Ležím na boku a mám co dělat, abych to udržela. Porodní asistentka odchází a kdyby něco, tak ať na ni zazvoním.
Zavřou se dveře a já mám mezi nohama mokro. Panebože! Já jsem to snad pustila.
Ale to je blbost, vždyť to pořád i přes ty šílené kontrakce držím. No jo, voda. Je 1:30 hodin. Zvoním na porodní asistentku, ta ještě nedošla ani na vyšetřovnu, vrací se za mnou a že mě teda okamžitě musí vyšetřit, jestli není vyhřezlý pupečník.
Všechno v pořádku, pokračuji v přípravě. Jsou 2:00 hodin, jdu do sprchy a už teda mám sama se sebou co dělat. Ve sprše lezu po kachličkách a říkám si, kde ksakru trčí ten chlap? A jo, vždyť já jsem mu v tom shonu vlastně ani nestihla zavolat.
Jakmile se objeví porodní asistentka, prosím ji, ať zavolá manželovi, já už to asi nezvládnu. Jdu na lehátko a zaujímám polohu v kleče, ve které jsem až skoro do úplného finiše. Při každé kontrakci se zahryzávám do lehátka. Křičím a to jsem si říkala, jak já křičet nebudu. Vždyť jsem ani u prvního porodu nekřičela.
Mezi kontrakcemi hledím do protější zdi a myslím na svou spolubydlící, která to teď má, chudina, v live přenosu, jenže já si sakra nemůžu pomoct. Hypnotizuji dveře, manžel nikde.
Otáčím hlavu na druhou stranu, tam sedí paní doktorka s klidným až znuděným výrazem ve tváři a s hlavou zabořenou v dlaních. Znovu křičím, přichází manžel. Je něco kolem 3:00. Porodní asistentka mi přísahá, že už bude konec.
Na samotný porod se musím otočit na záda, dostávám oxytocin, aby se nestalo, že se během vypuzení nedostaví kontrakce. Miminko musí vyjít pokud možno na jedno zatlačení. Tlačím jako o život, ještě jsem si syna po té jeho prdelce stihla i pohladit a už byl venku. Na hodinách bylo 3:25 hodin.
Váha ukazovala 3850 gramů a naměřeno bylo 52 cm. Syn se narodil zdravý, bez jakýchkoliv komplikací, mě po porodu čekalo šití nástřihu, který se u konce pánevního dělá vždy, aby se náhodou nestalo, že by hlavička nemohla projít.
Jsem vděčná, že všechno dobře dopadlo a že ještě existuje porodnice, kde si zakládají na přirozených porodech konců pánevních a na tom, aby všichni jejich lékaři dokázali tento typ porodu vést.
Děkuji za přečtení a přeji vám klidné a radostné prožití svátečních dní. ![]()
Přečtěte si také
Žiju s dospělým chlapem, nebo jsem adoptovala třicetileté mimino?!
- Anonymní
- 13.06.26
- 14
Jdu si pro radu a asi se i trochu vybrečet, protože jsem na pokraji absolutního vyčerpání. Jsme s partnerem tři roky, bydlíme spolu dva. Ze začátku to byla idylka, ale poslední rok mám pocit, že...
Švagr kritizuje, jak nosíme miminko. Vlastní dceru přitom uráží
- Anonymní
- 12.06.26
- 1518
Říká se, že nejvíc rad o výchově dětí vám vždycky dají ti, kteří by si měli nejdřív zamést před vlastním prahem. U nás v rodině tuto roli dokonale plní můj švagr. Kdykoliv se vidíme, má okamžitě...
Šílený útok na matky s kočárky: Řidička v SUV nám přála smrt dětí
- Anonymní
- 12.06.26
- 1244
Mateřská dovolená je občas pořádný maraton na psychiku. Když už se vám konečně podaří sladit spánkové režimy dvou miminek, sbalit půlku domácnosti do tašky pod kočárek a vyrazit ven na čerstvý...
Toxická šéfová, nula na výplatní pásce a syndrom vyhoření. Končím!
- Anonymní
- 12.06.26
- 903
Potřebovala bych načerpat trochu té pověstné ženské odvahy, protože v sobě momentálně dusím strašnou úzkost. Už pět let pracuji v jedné středně velké firmě na administrativní pozici. Práce mě ze...
Nejhorší noční můra realitou: Dcera se začala poškozovat a já se hroutím vinou
- Anonymní
- 12.06.26
- 550
Omlouvám se za anonym, ale tohle je pro mě nesmírně citlivé a bolavé téma. Chci se zeptat, jestli si tím některá z vás prošla, protože já mám pocit, že se mi hroutí celý svět a moje srdce se...
Survivor 2026: Otakar vyhrál naprosto zaslouženě! Proč ho internet lynčuje?
- Anonymní
- 12.06.26
- 252
Taky jste ponocovali u finále Survivora? Já regulérně spala asi tři hodiny, oči mám ráno jako angorský králík, kafe liju do půllitru, ale musím to ze sebe dostat. Když jsem totiž ráno otevřela...
Ostuda v restauraci: Tchyně si dotočila vodu na záchodě a pak zdrhla bez placení
- Anonymní
- 11.06.26
- 4275
Oslavy dětských narozenin mají být plné radosti, smíchu a rodinné pohody. Člověk si naplánuje pěkné odpoledne, zarezervuje stůl v restauraci a těší se, jak si to všichni společně užijí. Jenže když...
Našla jsem si mladého „kolouška“, ze kterého se vyklubal žárlivec a násilník
- Anonymní
- 11.06.26
- 2014
Můj milostný život by vydal na celou knihu. Mám za sebou tři nevydařená manželství a několik vztahů, které dopadly velmi podobně. Když jsem si před pár měsíci našla chlapa o patnáct let mladšího,...
Syn chce strávit celé léto u táty. Nemám šanci konkurovat jeho prázdninám
- Anonymní
- 11.06.26
- 1856
Prázdniny máme rozdělené víceméně napůl. Aspoň tak jsme se s bývalým manželem domluvili. Jenže poslední týdny mám pocit, že se všechno začíná měnit. Můj bývalý totiž synovi připravil prázdniny snů...
Odjela jsem do lázní kvůli neplodnosti. Stačil jeden malý úlet a byla jsem v tom
- Anonymní
- 11.06.26
- 2680
Život umí být někdy plný paradoxů. Jenže v mém případě si za komplikace můžu z velké části sama. S přítelem jsme se snažili o dítě tři roky. Po sérii vyšetření nám lékaři oznámili, že problém je na...