Jak náš Vojtík na svět přišel aneb předčasný vánoční dárek!
- Porod
- Macík74
- 04.01.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Moje třetí těhotenství bylo velmi vymodlené a vyprošené! Jelikož mám doma už dvě velké slečny 16 let a 13 let. Manželovi se vůbec do toho kolotoče co miminko obnáší nechtělo! Tři roky jsem ho přemlouvala!
Slibovala mu, že vše bude nádherné a určitě to bude ten kluk! Tři roky jsem se modlila aby se neuhlídal při styku, protože antikoncepci jsem nechtěla! Ale můj muž byl fakt dobrej!
až mě to štvalo!
Pak se začaly dít dost šílené věci v práci a já z toho byla trošku na nervy. A manžel konečně souhlasil s výrokem: „Než ti vozit do blázince buchty! Raději dítě!“
A během tří měsíců jsem byla těhotná!
Celé těhotenství jsem si strašně užívala, se vším všudy! I se zvracením, otokama, vyšším tlakem… Musela jsem na odběr plodové vody, ale věděli jsme že čekáme toho vysněného kluka - Vojtíka.
Nakonec mi zbývalo asi 15 dní do termínu porodu. Ale mě nebylo vůbec dobře. Můj lékař mě odeslal do porodnice, že má náš syn tachykardii. Proto jsem 19. prosince byla v porodnici. Ultrazvukem už po několikáté jsem si vyslechla, že to bude velké miminko! Hrozně jsem se bála! Protože moje obě holky měly 3,20 kg!
Na noc jsem dostala nějaké tabletky na vyvolání porodu, ale nic! Bolesti sice byly, ale tam dole se nic nechtělo hnout! Měla jsem slíbeno, že mě 22. prosince pustí ještě domů na vánoce a já se těšila!
Jenže když jsem šla ráno na monitor stalo se něco velmi divného! Ležela jsem a poslouchala jak malého srdíčko pěkně ťuká… a najednou! TICHO! Nejdřív jsem se strašně lekla, pak se otočila na bok. Přeci se mohl nějak hnout a „utéct“ ze sondy ne? Pak jsem se vyděsila ještě víc, když jsem cítila a úplně viděla jak se mi celé břicho škube v pravidelných jakoby záškubech! Vůbec se mi to nelíbilo! Sedla jsem si a zkoušela popondavat tu sondu na břiše, a za chvilku jsem slyšela, že srdíčko zase ťuká!
Vánoce nevánoce, říkala jsem si, i kdyby mě teď vyhazovali domů nejdu!! Když přišla sestra říkala jsem jí co se stalo. Dívala se na záznam a nic neříkala.
A najednou to tu bylo znova!!! Sestra taky hledala srdíčko a nějak se nedařilo a mě se břicho zase škubalo jakoby v křeči.
Přišel doktor mrknul na záznam z monitoru, vyšetřil mě a řekl, že chce aby malej šel ven! Začala jsem dostávat tabletky na vyvolání. A šlo to velmi hladce! V 9 ráno první tabletka v 15 hodin odpoledne jsem měla už pravidelné bolesti. V 17 hodin mi píchl vodu a bylo vidět jak to dost urychluje. Na porodních asistentkách bylo vidět, že by ještě s vodou čekaly. Hlavička nebyla ještě úplně sestouplá dolů.
Když mě vyšetřoval ptal se mě, kolik že to říkali, že malej bude mít podle ultrazvuku? Přeci jen jsem měla ještě do termínu 15 dní! Odhad byl 3,5 kg! Pan doktor se s rukou vnořenou ve mě jen usmál a povídá:„hm, podle té šešulky co tu je to bude víc!“
Měla jsem strach. Viděla jsem, že není úplně vše v pohodě! Věděla jsem, že bude velký! Naštěstí manžel stál při mě! A velmi mě psychicky i fyzicky držel!
V 18 hodin už byly bolesti dost nesnesitelné. Porodní asistentka radila, ať jdu ještě do sprchy, ale já začala tvrdit, že budu tlačit! Tak mě dovedla na porodní sál, že se podívá. Byla jsem otevřená a mohla začít tlačit! TO byla úleva! Kdybych šla do sprchy snad bych porodila tam!
Sama jsem se divila, kolik jsem v sobě našla síly. Moje všechny myšlenky mi říkaly - MUSÍŠ!!! JE TAM PROBLÉM A VOJTÍK JE VELKEJ!!! Tlačila jsem ze všech sil a opravdu to šlo! Malej byl naštěstí snad na 5 kontrakcí venku!
A ptáte se jestli opravdu byl problém? Byl!!! Když vylezla hlavička manžel i doktor viděl, že má pupečník kolem krku! Když vylezl celej zjistili, že dokonce 2×! Řeknu vám, že těch pár sekund než začal plakat bylo mých nejdelších v mém životě!
Když vše bylo zdárně za námi sestřičky už vtipkovaly, že prý si musel na tu zimu, která byla dát šálu kolem krku!
Vůbec nechci domýšlet jak by vše dopadlo, kdybych ten den odjela na vánoce domů!
Tak se 22. prosince 2008 v 18.45 narodil náš syn Vojtík. A váha? 4110 gramů a 51 cm.
Přečtěte si také
„Zničili jste mi budoucnost.“ Tohle nám syn řekl po přijímačkách
- Anonymní
- 26.06.26
- 6
Věděla jsem, že nepřijetí na vysokou školu syna zasáhne. Nečekala jsem ale, že místo zklamání přijde vztek. A že za svůj neúspěch začne obviňovat nás.
Muž chtěl třetí dítě, já už ne. Vyřešila to za nás až jeho vážná nemoc
- Anonymní
- 26.06.26
- 35
O třetím dítěti jsme se začali bavit ve chvíli, kdy jsem měla pocit, že konečně zase začínám dýchat. Děti byly větší, nocí ubývalo, život se pomalu skládal do nějakého rytmu. A právě tehdy přišel...
Vydělávala jsem víc než manžel. Rodičák mě ale srazil na úplné dno reality
- Anonymní
- 26.06.26
- 77
Ještě pár měsíců před porodem jsem měla pocit, že máme s manželem věci nastavené fér. Oba jsme pracovali, já dokonce vydělávala o trochu víc než on. Nikdy jsem nad tím nepřemýšlela jako nad něčím...
Doma máme klid, děti a účty. S jiným mužem jsem si vzpomněla, že jsem žena
- Anonymní
- 26.06.26
- 105
Doma nemáme hádky, křik ani velké drama. Máme funkční manželství, děti, účty a každodenní provoz, který navenek vypadá úplně normálně. Jenže mezi mnou a manželem už dávno není blízkost, touha ani...
Jsem jeho milenka a chřadnu čekáním. Bojím se, že ženu nikdy neopustí
- Anonymní
- 26.06.26
- 89
Už tři roky miluji ženatého muže. Tvrdí, že jeho manželství je dávno mrtvé, že se mnou zažívá něco, co nikdy předtím nepoznal, a že chce být jednou se mnou. Jenže pořád neodchází. Říká, že ho s...
Snoubenec mi roky tajil, že platí nájem své bývalé partnerce. Asi nechci svatbu
- Anonymní
- 25.06.26
- 1648
Do svatby nám zbývalo jen pár týdnů a já se těšila, že už máme to nejnáročnější za sebou. Místo radosti z blížícího se velkého dne ale přišel šok, po kterém jsem začala přemýšlet, jestli svého...
Našel si jinou. Ale já musela vysvětlit dvouleté dceři, proč už s námi táta není
- Anonymní
- 25.06.26
- 980
Když mi manžel řekl, že se zamiloval do kolegyně z práce, mojí první reakcí nebyl křik. Ale uzavření se do sebe. Totální zděšení, co bude následovat. Dceři byly pouhé dva roky. Hrála si ve své...
Je mi 38 a chci dítě. Výsledky testů mě ale šokovaly: Jsem prý v přechodu!
- Anonymní
- 25.06.26
- 930
Celý život jsem žila v přesvědčení, že na všechno je dost času. Nechtěla jsem v pětadvaceti zapadnout do stereotypu plenek, vaření a mateřské dovolené. Chtěla jsem nejdřív něco dokázat. Vybudovala...
Zhubla jsem z velikosti 48 na 38. Manžel mě ale přestal chtít
- Anonymní
- 25.06.26
- 916
Dřív jsem nosila velikost 48, měla velká prsa, měkké břicho, výrazné boky i stehna. Takovou si mě manžel vzal a taková ho přitahovala. Jenže já jsem změnila životní styl, začala se hýbat, zhubla na...
Jsem matka, která si užívá noční život. Sousedé mě řeší víc než vlastní život
- Anonymní
- 25.06.26
- 766
„A to jako necháš dítě doma a jdeš se bavit?“ řekla mi sousedka přes plot. Neřekla to nějak útočně, spíš zvědavě... A dřív by mě to možná i zranilo, ale teď už ne. Jsem dál. A necítím potřebu se...