Jarka a její kouzelný balíček k Vánocům
- Ostatní
- tartaletka
- 30.12.17
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Občas v tom vánočním shonu zapomínáme na ty nejdůležitější okamžiky, které naše životy činí šťastnějšími. Ráno jsem četla hezké moudro, že Ježíšek nosí dárky a není to kontrola z hygieny. :) A tak si hážu nohy hore, kromě cukroví peču i na prach a jdu vám napsat jeden hřejivý deníček.
„Tady je něco pro holčičky…“ podává mi Jarka lehce rozpačitě tašku, ve které se zalesknou balíčky ve vánočním papíru. „Říkala jsem si, že by je to mohlo bavit, ale… no… uvidíte.“ Váhá, zatímco si tašku schovávám pod kočárek, dojatá děkuji a předávám naší hlídací tetě balíček od nás.
„Tak krásné svátky!“ Zamáváme si a každá se vydáváme jiným směrem, obě ke svým rodinám. Pokaždé, když se s Jarkou loučím, cítím hřejivý pocit u srdíčka. Jarka by mohla být klidně i mou babičkou, ale přesto je to vitální a nádherná žena, které by její věk málokdo hádal. Ale hlavně má obrovské srdce. Když jsem před dvěma lety hledala někoho, komu svěřím své děti, měla jsem obrovské obavy. Však to každá máma zná. Ale Jarka, to je náš anděl od první chvíle. Je úplně jedno, jestli s ní děti tráví hodinu nebo pět, vždycky mají zážitků jako by u ní byly týden na prázdninách.
Já, která jsem nikdy nepátrala po dárcích a vždycky vydržím s rozbalováním i pod stromeček, jsem to nevydržela. Byla jsem tak zvědavá, co tajemného Jarka vymyslela, že jsme si s holkami zapálily adventní věnec a zvědavě nakoukly do tašky. Jarka to určitě tušila a připravila i vánoční atmosféru. Nejdřív jsme vytáhly talířek s cukrovím, potom vánoční ubrus se zvířátky, ozdobičku a konečně balíčky pro holčičky. Byly v nich malinkaté panenky a krabičky.
Kdo je zvědavý, co bylo v krabičkách? Že bych vás ještě chvilku napínala?
Byl jeden balíček, v tom balíčku krabička, v té krabičce…
Kupa látek! Teda, ústřižků! Kousky starých utěrek, ozdobné stuhy, látky ze starého oblečení s vyšívanými kytičkami… holkám zazářily oči nadšením. V tu chvíli měly panenky dole oblečení. Na stole přibyla spousta zvířátek a čekala, až jim ty moje cácorky našijí sukýnky a šaty s vlečkou a… malé módní návrhářky a švadlenky v jednom ani nechtěly jít spát, kolik nápadů ještě s látkami měly. Celou naši kolekci jsme profesionálně nafotily a poslaly děkovný email naší Jarušce. Vzápětí pípne odpověď.
„To jsem moc ráda, já jsem se bála, že vás tím urazím! Ale když jsem byla malá, neměla jsem hračky. Jen maličkou panenku, která měla postýlku v krabičce a maminka mi schovávala kousky látek, ze kterých jsem jí šila oblečení. Doufala jsem, že by se to holčičkám mohlo líbit.“
Mně se ten večer usínalo tak lehce. Vzpomněla jsem si, když jsem byla malá a dědeček mi místo panenky, na kterou jsme neměli peníze, namaloval obličej na lahev, abych ji mohla vozit v kočárku jako miminko. Jak jsme pouštěli květy sedmikrásek na hladinu vody v kaluži a dělali, že jsme u cizokrajného jezera plného leknínů. Jak mě vozil na trakaři jako princeznu v kočáře. Se slzami v očích vzpomínám na jeho teplou náruč, kterou tu pro mě vždycky měl.
Život dělají okamžiky a občas na to zapomínáme. Čím víc se blíží svátky, tím víc jsem ve stresu, aby bylo uklizeno, napečeno, zabaleno, nachystáno. A pak přijde okamžik, kdy si uvědomím, že právě můžu budovat to, na co celý život budou moje děti vzpomínat. Chci, aby to byly vzpomínky na naleštěný stůl? Budou si pamatovat dvacet druhů cukroví? Někdy stačí zpomalit a uvědomit si, to staré a zatraceně pravdivé moudro, že ty nejlepší věci jsou zadarmo.
Krásné Vánoce!
Přečtěte si také
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 2515
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1229
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 2696
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 6764
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 2714
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...
Dceru už podruhé vyhodili z kroužku. Nechali ji stát samotnou na ulici
- Anonymní
- 19.10.26
- 4302
Přihlásila jsem svou dceru na taneční kroužek mimo školu. Všechno se zdálo být ze začátku v pořádku, zaplatila jsem platbu převodem na účet provozovatele a dovedla dceru na první hodinu. Dcera...
Manžel mi vyčítá, že si svět moc idealizuju. Hrozí mi rozvodem
- Anonymní
- 19.10.26
- 2106
Není to hezké téma a nepíše se mi o něm snadno. Můj manžel není zlý, nikdy mě nebil a myslím, že mě většinu času stráveného v manželství dost podporoval. Otevřela jsem si svou keramickou dílnu, kde...
Jsi krásná, říká mi dcera, já se ale cítím stará. Stres a nadváha mi nepomáhají
- Anonymní
- 19.10.26
- 1049
Bývaly doby, kdy by mi postavu mohla závidět kdejaká modelka. Sice jsem nikdy neměla vlasy po pás, ale zato jsem měla pěkný obličej a slušel mi skoro každý účes. Jenže roky, stres v práci a tři...
Vidím sousedovi až do obýváku. Mám pocit, že je opuštěný
- Anonymní
- 19.10.26
- 2089
Nerada to přiznávám, ale často vídám souseda, jak sedí na gauči a od časného odpoledne až do pozdních hodin jen kouká na televizi. Ano, máme okna naproti a on si nezatahuje závěsy. Prostě se...
Kluci vyrostli z plínek a já konečně žiju. Manžel ale tlačí na třetí dítě
- Anonymní
- 19.10.26
- 1928
Máme doma čtyřletého a pětiletého syna. Dělí je od sebe pouhých čtrnáct měsíců. Z miminkovského věku vyrostli neskutečně rychle a dnes už na větu „poď se pomazlit“ reagují odtažitě. Jsou to přece...
, az dojemne, Vánoce jsou opravdu o necem jinem, nez to posledni dobou vsude vypada…takova „skorobabicka“ na hlidani je fakt k nezaplaceni 
Holky jsou sikovne, usit oblecky bych neumela ani ja… 
