Když Vám berou sen...

Když po něčem tolik toužíte... Když pro své dítě pod srdcem bojujete... Když není naděje... Když se sen nakonec rozplyne... a zůstává jenom bolestná vzpomínka.

Když Vám berou sen...

Náš příběh se začal psát linkami na pozitivním těhotenském testu.

Prvotní šok. S partnerem jsme společné děti neměli v plánu. Oznamovala jsem to ve strachu. Se sevřeným žaludkem.

„Do ničeho tě samozřejmě nutit nebudu,“ znělo z úst partnera.

Bohužel to byla lež. Pozdější nátlak na interrupci byl neuvěřitelný a já se v krátkém čase musela rozhodnout.

Objednala jsem se na výkon k ukončení těhotenství. Partner mě odvezl, v nemocnici mě přijali.

Před zákrokovým sálem jsem se však zastavila a rozhodla se pro dítě. Partner nás opustil. A já byla rozhodnutá to zvládnout.

Vzorové těhotenství. Bez nevolností a potíží. Do první genetiky v Olomouci, kde se začal psát začátek konce.

Špatné krevní výsledky, špatný ultrazvuk.
Cestu domů jsem proplakala, ale nevzdávalo to.
Hned na druhý den jsem jela do Brna k vyhlášenému genetikovi. Nález sona stejný.
Ještě ten den byl proveden odběr choriových klků.
Večer jsem hypnotizovala telefon a čekala na předběžné výsledky.
Downův syndrom vyloučen. Čekalo se na výsledky konečné.
Vánoce 2020 byly v obavách i naději.

28. 12. 2020 v 19:30 se mi hroutí svět. Přijímám hovor z genetiky z Brna. Wolf-hirschhornův syndrom. 30. 12. 2020 si mám jet pro konečné výsledky.

Tečou vodopády slz. Kontrolní ultrazvuk byl už s hydropsem plodu. Miminko není v pořádku. Dozvídám se, že po dvou synech čekám vytouženou holčičku. Leontýnku.

Nemilosrdná diagnóza. Andělé na nás zapomněli. Probíhají konzultace s genetiky z Olomouce, Brna a Prahy. Nikde není schován kousek naděje. Musím ukončit těhotenství, abych chránila své syny. Dřív nebo později by nám zemřela. Pokud by přežila těhotenství a porod.

Silvestr jsem probrečela, ale snažila se aspoň trochu kvůli synům.

7. 1. 2021 ztrácím milovanou dceru ukončením těhotenství v 16. týdnu a porodem v nemocnici. Posílám jí do náruče andělům.

Pláču, vidím jí, nechce se mi stále věřit, když provádíme otisky nožiček… Ptám se proč my?

Proč nám vzali náš splněný sen?

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
9461
29.1.21 06:50

Je mi to moc líto… Kamarádka čekala v létě 5.dite, stejně milované a vytoužené jako 4 předchozí, ale tam se ukázal velký problém už na 1.screeningu, takze „stihla“ ještě interrupci… Sice si rikala, lepší ted a takhle nez později, ale stejně to obrecela. Jejímu manželovi se prý spíš ulevilo… Ten tvůj se tedy taky předvedl jako všechno jiný jen ne opora v dobrém i zlém :zed: :(

Drž se, třeba ještě potkáš někoho, s kým se té holčičky dockas a sestřička na ni dá z nebíčka pozor :hug: Mas dve zlatíčka uz doma, dostanou te z toho…mala by se jen trápila a vy všichni ještě víc potom :srdce:

Díky za krásně napsaný deníček, brecim…

  • Zmínit
  • Nahlásit
1481
29.1.21 14:12

To me je moc lito, ale mas doma dva syny a jiste ti pomuzou zapomenout na bolest. Dite by se trapilo a na tu peci, by si byla sama a zhroucena. Bud rada ze mas dva zdrave kluci a venuj se naplno jim

  • Zmínit
  • Nahlásit
1151
29.1.21 14:18

Je mi to moc líto, znám tvůj příběh z FB, nesledovala jsem pravidelně, ale hrozně moc jsem Tobě i Leontýnce držela pěsti a doufala, že vše bude dobré. :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
29.1.21 14:25

Ja pujdu proti proudu. Samozrejme je to velka rana a bolest, ale takto neplanovane otehotnet, kdyz partner se k diteti nemel a ty si si ho chtela nechat, tak ted sbiras svou dan. Chce to pouzivat priste poradnou ochranu a pak nemusis brecet nad rozlitym mlikem. Ano jsem mozna zla ale toto je realita.

  • Zmínit
  • Nahlásit
20773
29.1.21 16:54

@3322Martinka možná ti uniklo, že ona nepláče nad ztrátou partnera, ale dítěte. Jeho nemoc neměla s neplánovaným početím nic společnýho. Jsi bezcitná a navíc hloupá.

  • Zmínit
  • Nahlásit
2047
29.1.21 19:35

Je mi to líto, moc líto… Život je někdy moc tezky

  • Zmínit
  • Nahlásit
3346
29.1.21 22:34

Je mi to moc líto. Byl to zřejmě osud. Je dobře, žes nešla na interupci na nátlak bývalého, vyčítala by sis to. Takhle to bolí, ale nedalo se s tím nic dělat. Přeju ti, ať najdeš lepšího partnera a třeba se ještě i te holčičky dočkas.

@3322Martinka Tvůj komentář je úplně mimo… 8o

  • Zmínit
  • Nahlásit
329
30.1.21 09:44

To si pamatuji z nějaké diskuze. Tohle je opravdu noční můra. Strašně mě to mrzí. Ale jsi silná ženská, zvládneš to. :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
59
30.1.21 10:35

@3322Martinka jinak vše ok?

  • Zmínit
  • Nahlásit
472
30.1.21 20:17

@Janli
Jako promiň, ale nechápu ten zbytečný útok na někoho, kdo má jiný názor než se tady běžně očekává.
Já také se zakladatelkou soucítím, takové věci jsou hrozné a stávat by se neměly.
Mám z deníčku trochu rozporuplný pocit, ale vzhledem k citlivosti tématu si ho nechám pro sebe.
Nazývat někoho hloupým na první dobrou ale asi taky není úplně ok…

  • Zmínit
  • Nahlásit
Catherine.D
30.1.21 20:25

@3322Martinka jakou dan? Převzala zodpovědnost za nenarozené dítě, které nechtěla nechat “ utratit” jen proto, ze chlap za nic nestal. To je spis “ na metál” než na takto deb.. kritiku.

  • Nahlásit
20773
30.1.21 22:15

@jamik1416 promiň, ale na lidi, co mají potřebu si kopnout do ženské, která přišla o dítě, mám dost vyhraněný názor a věř, že jsem to napsala velmi, velmi, ale opravdu velmi slušně. Někdy by měl člověk prostě držet pec, ale bohužel se najdou takový, co mají potřebu otočit kudlou v ráně a ještě se u toho cítí děsně světácky, že projevili svůj názor.

  • Zmínit
  • Nahlásit
873
1.2.21 08:28

Je mi to moc líto… :( Na druhou stranu, možná to tak prostě mělo být. Holčička by byla bez tatínka a ještě né úplně zdravá. Příroda rozhodla.

  • Zmínit
  • Nahlásit
42466
1.2.21 09:24

Je mi to líto. Upřímnou soustrast a hodně sil. Četla jsem diskusi a doufala, že to dopadne dobře. Rozhodla jsi se dobře :hug:

  • Zmínit
  • Nahlásit
42466
1.2.21 09:26

@3322Martinka ne ty nejsi zlá, ty jsi prostě hloupá…

  • Zmínit
  • Nahlásit
908
1.2.21 15:10

Aktuálně prožívám podobný příběh. S tím rozdílem, že můj chlapeček byl zdravý, ale doktor bohužel zanedbal péči a mě se spustil v 16tt porod. Nešlo tomu už zabránit. Doma dvě dcery, které se těšili na bráchu. :,(
Tohle by se nemělo stávat. Drž se. :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit