Kolegyně ze mě dělá před šéfkou blbce. Teď jsem ale objevila, jak se jí pomstím

Byla to běžná porada, kdy jsme měli rozdělit úkoly a zhodnotit, co je potřeba na dnešek. Mně bylo přiděleno připravit důležitý dokument pro šéfku, který měl obsahovat přehled našich výsledků za minulý měsíc. Úkol jsem si napsala do diáře, všechno připravila a měla jsem to hotové včas. Přesně tak, jak bylo dohodnuto.

Jenže, jak to tak bývá, kolegyně, která je vždy připravená mě shodit, se rozhodla, že mi to ještě „vylepší.“ Místo toho, aby se soustředila na své vlastní úkoly, začala dělat něco, co jsem nemohla přehlédnout. Začala přeposílat ten samý dokument, co jsem připravovala, přímo šéfce, ale s vlastními poznámkami a změnami. A ještě se u toho tvářila, jako by se nic nedělo.

Když jsem to zjistila, měla jsem v hlavě vymalováno. Řekla jsem si, že to asi není náhoda. Běžela jsem za ní a zeptala se, proč to posílá ona, když to mám přece udělat já. „No, protože jsi to asi zapomněla, tak jsem to udělala já,“ odpověděla mi klidně. Byla jsem naštvaná, ale zadržela jsem se, protože jsem věděla, že tohle by mělo zůstat mezi námi.

Ale co se stalo potom, to mě opravdu dostalo. Šéfka mě zavolala do své kanceláře a ptala se mě na ten dokument. „Proč není hotový?“ řekla. „No, já jsem přece říkala, že to mám hotové, ale kolegyně to nějak poslala předem,“ začala jsem vysvětlovat. „Ale podle mě to není úplně správně, neměli bychom to posílat s tolika změnami,“ dodala šéfka. A já byla v pasti. Kolegyně, která to udělala místo mě, vypadala jako ta, co vše řeší, zatímco já jsem vypadala, jako bych si to neohlídala.

Pak jsem zjistila, že má ještě jednu věc, která mě vážně rozhodila. Nechci to říkat, ale zjistila jsem, že v práci pije. Možná to nebude nic neobvyklého, ale pokud to jde tak daleko, že si na poradách odebírá alkoholové nápoje a pak ještě dokáže někoho shodit, to už mě dost irituje. Zvažuju, co s tím udělat. Je to možná bláznivé, ale přemýšlím, jestli se jí nemám nějak pomstít. Jenže vím, že tohle není ta správná cesta, ale to, co mi dělá, se už nedá brát na lehkou váhu.

Mám strach, co vše mi dovede kolegyně udělat. Nemůžu se tomu pořád přizpůsobovat, chci, aby to někdo viděl. Možná bych to měla říct šéfce, ale bojím se, že to bude brát jako moje výmluvy. Možná by to, že v práci pije, mohlo být tím posledním střípkem, který by jí ukázal, jaký má skutečný přístup k práci. Ale co pak? Pomstít se jí, nebo to nechat být? A co když mě to zase jenom zhorší?