Miriam, kde jsi?
Cesta k těhotenství byla dlouhá a trnitá, ale nakonec se nečekaně zadařilo a v březnu jsem držela pozitivní těhotenský test. Teď už jen čekám, až ten zázrak budu držet v náručí, jen kdyby se jí chtělo... Termín porodu jsem měla 17. 11. 2018, tak Miriam, vylez už :)
Přestože mám PCOS a tudíž nepravidelný a někdy žádný cyklus, tohle vynechání menstruace bylo zvláštní, bolela mě prsa, bylo mi jinak. Jedné březnové noci jsem nemohla spát a řekla si, že raději zkusím ráno těhotenský test, než zavolám ke své lékařce a objednám se na Agolutin. Šok byl obrovský, protože jsem ráno držela pozitivní těhotenský test… Druhé miminko jsme si hrozně přáli, ale vlastně jsme to už po všech nezdarech ani nečekali.
Objednala jsem se k lékařce, dle MS jsem měla být už v 8. týdnu. Na ultrazvuku byl vidět jen váček, ale byl v děloze! První velký úspěch… Čekání na další ultrazvuk, na další prohlídku bylo strašně dlouhé a můj strach neskutečný. Naštěstí i tentokrát bylo vše v pořádku, potvrzena srdeční akce a dostala jsem těhotenskou průkazku. S manželem jsme se začali těšit a i našemu 4letému synovi jsme řekli, že budeme mít miminko.
Následoval screening ve 12. týdnu, kdy podle ultrazvuku bylo vše v pořádku. Ale přišla ledová sprcha! Hodnoty v normě, až na vysokou hodnotu Hcg. Bylo mi řečeno, že se může jednat jen o odchylku kvůli nepravidelnému cyklu, ale také to může být Downův syndrom či závažná srdeční vada. Byla jsem objednaná na 20. týden do Gennetu, kde se mělo vše důkladně zkontrolovat a případně navrhnout další postup. Bylo to nejdelších 8 týdnů v mém životě, kdy jsem snad denně brečela, bála se, byla zoufalá a přála si, aby vše bylo v pořádku.
Ve 20. týdnu u mé lékařky byla potvrzena holčička a dle jejího závěru ZDRAVÁ! Sice neprovedla tak důkladnou kontrolu jako v Gennetu, ale řekla, že jí se zdá miminko v pořádku. Z ordinace jsem letěla, vznášela jsem se na obláčku štěstí.
O týden později mě manžel držel za ruku a já ležela na lehátku v Gennetu. Paní doktorka měřila a klikala, miminko se nechtělo otočit, jak bylo třeba, musela jsem dělat dřepy, chodit… Po dlouhém tichu řekla, že orgány jsou v pořádku, srdce v pořádku a nic nenaznačuje, že by mělo být dítě postižené. I tady nám nakonec řekli, že čekáme ZDRAVOU HOLČIČKU! Když jsem koukala v autě na fotku maličké, plakala jsem štěstím a i manžel měl slzy na krajíčku.
Těhotenství plynulo, já zvládla vyšetření na cukrovku s negativním výsledkem, absolvovala jsem dovolenou v Tunisu a do posledních sil chodila do práce. Kromě hypertenze, kterou jsem řešila léky, mi nic nebylo. Žádné otoky, bolesti či jiné obtíže.
Aby vše bylo veselejší, nebyla jsem na těhotenství sama. Když jsme oznamovali radostnou zprávu rodině, moje sestra nám také řekla, že čekají miminko. Dokonce má termín porodu o 2 týdny déle. A teď už víme, že bude mít chlapečka. Takže se strašně těším, až budeme spolu vozit miminka.
Jelikož jsem se cítila opravdu skvěle, ještě během října, ano, během mateřské, jsem ještě chodila jednou týdně do práce a jednou týdně do školy. Čas plynul a přišel listopad, opravdové těšení na tu naši princeznu. Vše doma nachystáno, připraveno a natěšený brácha se denně ptal, kdy už nám ta Miriam vyleze…
Přešel první termín porodu, Miri v bříšku, minul druhý termín porodu a Miri stále v bříšku. Dnes jsem téměř týden po druhém termínu porodu a dle lékařů se Miriam nechce. Okolí mě bombarduje dotazy, kdy budeme rodit. Jsem z toho už psychicky vyčerpaná a abych nemusela nic vysvětlovat, jen říkám, že se malá narodí asi až na jaře do tepla 
Příští úterý mám nástup na vyvolávání a já si teď jen přeji, aby vylezla dřív sama a abych měla opravdu to zdravé miminko! Doufám, že už brzy budu držet princeznu v náručí, budu mít u sebe syna s manželem a budu si moct říct, že jsem nejšťastnější na světě. Protože šťastná rodina je prostě nejvíc…
Přečtěte si také
Stačila jedna pomluva ve školce. Teď jsem ta nejhorší matka ve městě
- Anonymní
- 09.10.26
- 778
Stačilo, aby jedna maminka zaslechla část mého telefonátu, a po školce se začalo šířit, že nechávám dceru samotnou doma. Nikdo se mě nezeptal, co se opravdu stalo. Zato jsem brzy zjistila, jak...
Dcera pořád ztrácela věci. Přestala jsem jí je hledat a nastolila pravidla
- Anonymní
- 09.10.26
- 1376
Láhev, mikina, klíče, sluchátka, nabíječka, věci do školy. Některé věci jsme doma hledali tak často, že jsem měla pocit, že už vlastně nedělám nic jiného. Pomohla nám až pravidla.
Děti konečně usnuly. A já zjistila, že vlastně nechci být s manželem sama
- Anonymní
- 09.10.26
- 1631
Po celém dni se těším na jedinou chvíli. Až děti konečně usnou, v bytě bude ticho a já si budu moct na chvíli sednout. Jenže poslední dobou jsem si začala všímat něčeho, co se mi přiznává opravdu...
Myslela jsem, že manžel na moji nevěru nepřijde. Udělala jsem ale jednu chybu
- Anonymní
- 09.10.26
- 753
S manželem jsme spolu přes dvacet let a v posledních asi pěti letech bych řekla, že jsme spíš spolubydlící. Občas se doma potkáme, řekneme si pár vět a tím to hasne. Intimní život je prakticky...
Nejvíc mi do výchovy nemluví tchyně, ale moje vlastní máma. Bolí mě to shazování
- Anonymní
- 09.10.26
- 800
Čekala jsem, že po narození dětí bude nejvíc komentářů přicházet od tchyně. Jenže ta je nakonec docela v klidu. Nejvíc mě kontroluje, opravuje a shazuje moje vlastní máma. A bolí to víc, protože od...
Odmítla jsem jít k volbám a rodina mě má za špatnou. Prý je to povinnost
- Anonymní
- 08.10.26
- 809
„Ty opravdu nepůjdeš volit?“ zeptá se mě máma a nejspíš bude následovat přednáška o tom, že lidé před námi za možnost volit bojovali a kdo k volbám nepůjde, nemá právo si pak na nic stěžovat.
„Jestli jsi moje kamarádka, tak to uděláš.“ Šikana u dcery začala zcela nevinně
- Anonymní
- 08.10.26
- 1240
Moje dvanáctiletá dcera se před časem začala ze školy vracet nějaká jiná. Zamlklá, bez nálady, občas ji bolelo břicho. Nejprve jsem to banalizovala. Myslela jsem si, že má svoje náladičky, ale pak...
„Jsi single, pojeď s námi,“ řekla sestřenka. Udělala ze mě neplacenou chůvu
- Anonymní
- 08.10.26
- 3988
Sedím na lehátku pod slunečníkem, zvedám z písku už pátý plastový kyblík a zmateně sleduji čtyři pobíhající děti. Na čele mám krůpěje potu a v hlavě mi pořád dokola vyvstává jediná otázka: Proboha,...
Manžel přišel domů s cizí vůní na košili. A měl překvapivé vysvětlení
- Anonymní
- 08.10.26
- 1332
Manžel přišel večer domů a já jsem si hned všimla, že voní jinak. Ne jako po sprše nebo po svém parfému. Na košili měl výraznou dámskou vůni, kterou jsem bezpečně poznala, protože přesně tenhle...
Mám VIP lístky na Pardubickou. Do šatů se mi nechce, raději bych seděla na gauči
- Anonymní
- 08.10.26
- 1438
Je to takový náš hlavní svátek roku. Pro mě, holku, co u koní vyrůstala a od dětství skáče parkury, je Velká pardubická srdcová záležitost. Jenže letos mi těšení na tuhle legendární neděli, kdy se...
tohle je skvělé a užívej. 
A to jsem rodila den před TP 
Takže veliká gratulace Mirince spoustu zdravíčka. To čekání za to určitě stálo 
