Mladá máma?
- Těhotenství
- martina97
- 24.02.15 načítám...
Když v 17 uvidíte dvě čárky, děti milujete, ale nevíte, jak to vezme okolí, když s dotyčným otcem už dva měsíce nejste....
Vyrůstala jsem ve šťastné rodině. Sice dva tatínci (naši se rozvedli, když mi bylo 6), ale díky tomu vznikly další tři moje sestřičky, takže nás už bylo 6. Šest sester.
Otázka, jestli chci mít sama děti, pro mně neexistovala, měla jsem jasno - „ANO“.
Začala bych od začátku, jak jsem vlastně v mém věku k miminku přišla…
Několik let jsem závodně tančila latinskoamerické a standartní tance. Na latinu nás trénoval sympatický a hlavně hodný trenér, který nám pomohl se dostat do širší české juniorské a mládežnické špičky. To mi bylo 14. Rok se s rokem sešel a já se poprvé „opravdu“ zamilovala - a do koho jiného než do Michala. Co na tom, že je o 13 let starší. Děláme si srandu, že tanečníci nestárnou, což v jeho případě je pravda (vypadá na 20).
Chodili jsme spolu 3/4 roku a pak na podzim najednou konec. Důvod mi je nejasný dodnes, prý mě nemiloval tak, jak si zasloužím. Minulý rok jsme ale slavili Silvestra u Michala doma, byly tam i děcka z klubu a nějak se semlelo, že od Nového roku jsme zas byli spolu.
Opět krásny 3/4 rok. Michal ale o prázdninách odjel do Itálie pracovat a když se vrátil, už jsme spolu nebyli…
Na podzim to bylo divoké, mnoho mých kamarádů slavilo 18, tak jsem (ačkoliv jsem byla za vzornou studentku a spíše sportovkyni, co se tzv. „kalbám“ vyhýbá) navštívila pár oslav. Po jedné takové oslavě jsem strávila noc u Michala. Já ho stále milovala a nebyla schopna se srovnat s nejasnými příčinami našeho rozchodu. Vycházeli jsme spolu dobře a měli se rádi.
O dva týdny později jsem začala být podezíravá, udělala jsem si test…a ejhle!
Dvě čárky…
Nemůžu říct zda mé pocity byly jen negativní, jak říkám, čekání miminka jsem vždy považovala jako něco krásného, ale byla jsem v šoku…
Po dalších dvou týdnech se situace doma uklidnila, mamka se začala těšit, Michal řekl, že mě v tom nenechá, najde si stálou práci (ne jen trénování) a oznámil to doma. Od té doby mě překvapuje, i když to nebylo a není ideální, tak to předčilo mé očekáváni a až na drobné „mouchy“ (prostě chlap)se chová velmi pěkně a těší se…
V lednu na prvním screeningu nám řekli, že máme holčičku, tak se nemůžeme Anežky už dočkat!!!
Teď jsem na konci 19. tt a zatím je vše ok. Ve škole budu mít na maturitní ročník individuál, odrodím si o prázdninách (termín na můj svátek 17.7), takže už zbývá jen odmaturovat, dostat se na vysokou a postarat se o miminko! ![]()
Ještě řešíme, kde bydlet, asi půjdem s Michalem někam do podnájmu… Možná si hodně lidí myslí, že jsem až moc mladá, ale můj věk mi teď připadá jako nejmenší problém…opravdu. ![]()
Jsem šťastná a už bych neměnila, vše má nějaká důvod! Chtěla bych tímto poděkovat, že mám tak skvělou rodinu a kamarády, kteří jsou tu pro nás a chtějí pomoc!
Přečtěte si také
Chci se s manželem rozvést, ale on se tomu brání zuby nehty. Už jsem zoufalá
- Anonymní
- 17.04.26
- 24
Je to zvláštní paradox. Před pár lety jsme měli s Karlem velkou krizi. Tehdy byl on ten, kdo mluvil o rozvodu, dokonce měl připravené i papíry. Nakonec se to nějak urovnalo a zůstali jsme spolu. A...
Hledám své místo: Po úrazu, s diplomy a dvěma dětmi hledám smysluplnou práci
- Anonymní
- 17.04.26
- 16
Sedím u stolu, ze kterého mám výhled na malé nákupní centrum, a přemýšlím, jak tohle všechno vlastně začalo. Píšu anonymně, a to z důvodů, které jsou hluboce osobní a které se týkají mého zdraví....
Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka
- Alishia29
- 17.04.26
- 51
Jde o případ mého táty (1954) vkládám za účelem sdílení zkušeností i pokud by do budoucna pomohlo někomu tuto zákeřnou nemoc mnoha tváří včas rozpoznat a dojet včas. My jsme to štěstí neměli....
Kamarádím se s bývalkou svého přítele. Začínám si myslet, že to není náhoda
- Anonymní
- 16.04.26
- 2315
Život umí zamotat věci zvláštním způsobem. Před dvěma lety jsem začala chodit s Martinem. Asi po půl roce jsem se seznámila s Adélou. Působilo to úplně přirozeně, jako náhoda. Sedly jsme si hned,...
Žijeme spolu, ale jsme spíš spolubydlící než milenci. Příteli to tak vyhovuje
- Anonymní
- 16.04.26
- 3291
S Lukášem jsme spolu asi pět let. Náš vztah se ale dostal do bodu, kdy už se nikam neposouvá. Spíš mám pocit, že se pomalu vzdalujeme. Žijeme spolu, ale vedle sebe, ne spolu. Někdy se skoro ani...
Přítel nevydrží v práci déle než 2 měsíce. Má smysl s takovým plánovat život?
- Anonymní
- 16.04.26
- 1972
S Mirkem chodím už dva roky. V poslední době spolu i bydlíme. Je to fajn kluk, splňuje vlastně skoro všechna má očekávání. Až na jedno, ale velmi důležité. Není schopný si udržet práci. Většinou je...
Osamělá cesta matky: Čtrnáct let ticha a boj o vyšší alimenty
- Anonymní
- 16.04.26
- 1234
Sedím u kuchyňského stolu a prohlížím fotky od miminka mé 14leté dcery . Na fotce se usmívám s malou holčičkou v náručí. Bylo jí tehdy dva a půl roku.
Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky
- Miniwomen
- 16.04.26
- 4720
Někdy mám pocit, že žiju ve dvou paralelních rodinných vesmírech. V tom mém, původním, je to pořád takové hlasité, objímající, někdy až těsné, ale vždy upřímné teplo. Vyrostla jsem se třemi...
Dcera se z přijímaček úplně složila. Teď navíc budeme čekat měsíc na výsledky
- Anonymní
- 15.04.26
- 6186
Přijímačky na střední školu má moje patnáctiletá dcera Lucie a desetitisíce dalších deváťáků za sebou. Přiznám se, že jsem to nikdy tolik neprožívala, dokud se to netýkalo mého vlastního dítěte. A...
Syn chtěl hrát fotbal. Děti se mu smály, že je tlustý, a už tam chodit nechce
- Anonymní
- 15.04.26
- 5529
Když jsme se přestěhovali do menšího města, můj osmiletý syn David si moc přál hrát fotbal. Říkala jsem si, že to bude dobrý nápad. Seznámí se s místními dětmi, zapadne do kolektivu a konečně si tu...