Moje berušky

Od snažení, přes zamlklý potrat až po porod našich dvojčátek. Píše se 17. května 2014 a ten den přišla menstruace a pro mě a mého manžela začínal čas snažení se o miminko.

g
  • 1

Červen nic. Červenec nic. Srpen nepřišla. Těhotenský test to potvrzuje. Hurá, zadařilo se. První kontrola mě čekala 15. září, to jsem byla 8+3. Při příchodu na gynekologii jsem byla lehce nervozní a taky bylo proč.

Plod neodpovídal týdnu, nebylo srdíčko a taky ho paní doktorka dlouho hledala. Krev ale potvrdila těhotenství, takže další kontrola za týden, aby se vše potvrdilo. Podle paní doktorky jsem otěhotněla později.

Jenže co se nestalo. V pátek jsem začala špinit a špinila jsem celý víkend. Říkala jsem si, že se to tam asi uhnizďuje, tak jsem celý víkend proležela. V pondělí na kontrole, ale bylo vše jasné. Miminko se neujalo a ve mně zůstal pouze plodový obal. :-( O miminko jsme přišli. :-( A to byl pro mě konec.

Z ordinace mě poslali do nemocnice na kyretáž. Odtamtud jsem ještě odcházela v pohodě, paní doktorka mě utěšovala, že se to stává, že za pár týdnů to můžeme zkusit znovu, ale já chtěla miminko hned. Proč zrovna já? To byla otázka, kterou jsem si pořád kladla.

Volala jsem manželovi a tomu jsem se rozbrečela do telefonu, že jsme o miminko přišli. Okamžitě pro mě dojel, protože bych nebyla schopna ani řídit, abych dojela do nemocnice. Tam jsem strávila dvě hodiny na ultrazvuku, než na mě došla řada. Vidět všechny ty těhotné ženy pro mě bylo utrpení.

Na ultrazvuku mi paní doktorka potvrdila, že plod odpovídal osmému týdnu a že bohužel ze mně odešel. Ale plodový obal zůstal. Poslali mě na příjem a potom nahoru na pokoj. Manžel mi mezitím zajel pro nějaké věci a já zůstala na pokoji sama.

Sama s tím, že jsem přišla o své miminko. Ano já vím, byl to teprve začátek, ale i tak to hrozně bolí. Kdo si tím prošel, pochopí. V jedenáct hodin si pro mě přijeli a odvezli na sál, kde mi provedli kyretáž. Ještě ten den jsem odjížděla domů.

Měsíc jsem strávila na nemocenské, doma jsme řekli, že jsem musela na zákrok kvůli gynekologickým problémům, nechtěla jsem, aby mě všichni litovali jako tu, která přišla o miminko. Po měsíci jsem se měla vrátit do práce, ale nedokázala jsem se tam vrátit, kde to všichni věděli a kde zrovna dvě kolegyně čekaly taky miminko. Pracovala jsem s balíkama, takže mě museli přemístit na jiné místo.

Proto jsem si našla jinou práci, hodila se do klidu a s manželem jsme se o miminko znova snažili. Jenže se nám pořád nedařilo. Už jsem z toho začínala být zase zoufalá, proto jsem šla za paní doktorkou, aby provedla folikulometrii. Tam se zjistilo, že nemám ovulaci.

Nechala jsem si předepsat Clostilbegyt a doufala, že folikuly vyrostou a já ještě do konce roku porodím miminko. Na další kontrole mi paní doktorka potvrdila, že folikuly vyrostly a máme se tři dny snažit. My se snažili déle, abychom to pojistili.

Ke konci měsíce jsem na sobě začínala pociťovat změny. Bolely mě prsa, které mě jindy nebolí, bolelo mě celé tělo a bývalo mi špatně. Rozhodla jsem se, že si udělám test. A test byl pozitivní. Týden před menstruací. Nechtěla jsem nic zakřiknout, proto jsem čekala do dne, kdy měla menstruace dojít a já pořád zkoušela testy, jestli jsou pozitivní. A ony stále byly.

První kontrola byla 20. dubna 2015 a pro mě to je den, kdy jsem viděla svoje berušky. :-) Ano, čtete správně. Čekali jsme dvojčátka. Tehdy jsme ještě nevěděli, co to bude, ale pro mě to jsou dodnes berušky. Kontrola dopadla dobře. Srdíčka máme a to bylo nejdůležitější. Termín porodu? 10. 12. 2015.

Okamžitě jsem dostala nemocenskou kvůli rizikovému těhotenství a zůstala jsem doma. Každá kontrola byla ale pro mě strašák. Bude všechno v pořádku? Budou jim bít srdíčka? Naštěstí všechno bylo v pořádku. Ve 12. týdnu jsme byli na screeningu a podle paní doktorky je tam určitě jedna holčička. Druhé nevíme. :-) Ve 21. týdnu nám potvrdili dvě holčičky. :-)

Od 28. týdnu jsem začala chodit do rizikové ambulance. V 30. týdnu jsem byla na týden hospitalizované kvůli tlaku a otokům. Naštěstí mě ještě pustili domů, dodělávali jsme baráček a pomalu stěhovali věci, abychom stihli všechno, než se holky narodí.

Byla neděle 8. 11. 2015 a na ten den jsme se domluvili, že zajedeme do Ikey na nějaký nábytek, který nám chyběl. Jenže nikam jsme nejeli. Ráno ve 3:55 mi praskla voda. V 35. týdnu jsem šla rodit naše holky. Okamžitě jsme jeli do porodnice. Proběhla všechno vyšetření a já pak jen už s manželem čekala, kdy mě odvezou na sál.

Jelikož holky byly obě koncem pánevním, císařský řez mě neminul. V 11 hodin jsem odjela na sál a v 11:15 a v 11:17 se nám narodily Adrianka (2380 g) a Natálka (2130 g). Holky byly v pořádku, ale kvůli předčasnému porodu byly odvezeny na intermediální péči. Zde holky strávily 12 dní.

První dva dny v pohodě, pak odmítaly sníst dávky mlíčka, takže dostaly sondy. Až nebudou mít sondy, pustí je za mnou na pokoj. Jenže kdy to bude? Ptala jsem se a odpovědi byly pořád stejné. Až holky začnou jíst samy a nebudou potřebovat sondy. A to jsem špatně snášela.

Brečela jsem každou chvíli, co jsem odešla od holek z mediálu. Nešlo jim pomoct, měla jsem strach, že tam strávíme i Vánoce, proto jsem se po týdnu, v pondělí, nechala propustit domů a za holkama každý den jezdila. Možná i to, že jsem změnila prostředí, uklidnila se, holky otočily a začaly papat celé svoje dávky. Jelikož jsem měla špatné bradavky, tak jsem jim mlíčko odstříkávala a nosila jim ho.

V pátek jsem se už vracela zpátky. V úterý 24. 11. nás propustili domů. Nyní jsou nám skoro tři měsíce, holky krásně rostou, kojíme z prsu přes kloboučky, všechno nám jde. Jsou to naše berušky a tak za rok a půl až dva se budeme snažit. Třeba o toho kluka. :-)

Přečtěte si také

Šváb mi vzal klid na duši

Šváb mi vzal klid na duši
  • Kaonev
  • 19.09.26
  • 324

Poslední prázdninový den měl být klidný a příjemný. Jediné zaklepání na dveře ale obrátilo všechny moje plány vzhůru nohama. Zpráva o švábech v našem domě ve mně rozpoutala paniku a odstartovala...

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Leenuska
2606
26.1.16 06:22

@Kattulka: ahoj, tak to ten svůj životní příběh máš dost podobný jako já, my jsme se snažily hodně dlouho, po nějaké době to v roce 2012 vyšlo a já čekala chlapečka, stalo se ale to že ve 27tt mu přestalo tlouct srdíčko a musela jsem ho porodit- porod byl šílený a trval 3dny, na listopad,2012 prostě nikdy nezapomenu. V roce 2013 se nám ale zadarilo a čekala jsem dvouvajecna dvojcatka, stále to vypadalo 2×holka ale kluk se ukázal az den před CS, teď mam dvojcatka skoro 19 měsíční. Jinak denicek se mi četl dobře.

  • načítám...
  • Zmínit
MIŠMA 22
276
26.1.16 06:48

Pěknej deníček, gratuluju k dvojčátkům :kytka:.Sama mám taky dvouvaječný dvojčátka, ale kluky.

  • načítám...
  • Zmínit
shadowofangels
1254
26.1.16 07:44

Ahojky, v první řadě Ti velice gratuluji k dvojčátkům. Z tvého příběhu úplně vím, jak jsi se cítila, mě se to stalo v roce 2013, kdy jsme též přišly o miminko v 6.týdnu - zamlklé těhu. Během těhu jsem začala špinit, tak jsem šla k doktorce, protože mi to nepřišlo normální. Ta mě vyšetřila a řekla, že to je normální, že se nic neděje a napsala mi nějaké dvoje prášky, které jsem měla brát. Když jsem ale odcházela od ní, pořád mě to vrtalo hlavou, tak jsem dostala od tchýně tip k jednomu doktorovi, tak jsem k němu šla. Ten mě prohlédnul a divil se, že mě neposlala do nemocnice. Prý to normální není a v ten den jsem si musela sbalit věci a jela jsem tam. Taky pláč a smutek mě doprovázel po celou cestu a v nemocnici tomu nebylo jinak. Navíc, když tam byly taky těhulky, to mě vždycky dorazilo :(. Byla jsem tam asi 2 dny, pak jsem podepsala reverz a šla domů, jelikož sestřičky sotva odešly z pokoje, hned si začaly něco šuškat a smály se ( slyšel manžel ) a to v situaci, kterou jsem zrovna procházela nebylo zrovna dvakrát příjemné.
Později jsme se snažili znovu, nějaký čas se nám nedařilo, tak jsem pak šla k tomu gynekologovi, aby mi poradil něco k otěhotnění. Předepsal mi Clostilbegyt a hned druhý měsíc pozitivní TT, byla jsem strašně šťastná. Těhotenství bylo celou dobu v pořádku a já 25.8.2015 porodila císařským řezem zdravou nádhernou holčičku Tinušku, která teď hajá vedle mě a včera ji bylo krásných 5 měsíců. :hug: :srdce:

Příspěvek upraven 26.01.16 v 07:55

  • načítám...
  • Zmínit
Katty1203
187
26.1.16 07:45

I já se pridávám s gratulaci a do klubu dvojcatek. My jsme jednovajecne šestiměsíční holčičky. :mavam:

  • načítám...
  • Zmínit
Zuzu02
68
26.1.16 07:58

Krasne napsane a gratuluji ke dvojcatkum :)

  • načítám...
  • Zmínit
misscool
65
26.1.16 09:29

Ahoj. Moc gratuluju k holčičkám!! Je to krásný! Já před 14 dny přišla o miminko v 18tt. I přesto, že bylo všechno v pořádku a těhotenství ukázkové, na kontrole v 18tt gynekolog zjistil, že mu nebije srdíčko. „bez známek života“ říkal :-( Následoval kolotoč - utz v nemocnici, kde potvrdili, že miminko je tak 10 dní mrtvé. Vyvolávaný porod, revize dělohy pro zadrženou placentu. Brečím do teď. Nemůžu se z toho vzpamatovat. I přesto, že doma máme už 17m holčičku. Prostě to nechápu. A přesně ty samé otázky - proč do háje já?! No. Takže před námi je terpve období, kdy se začneme znovu snažit a moc doufám, že se zadaří brzo.. Tvůj deníček je pro mě povzbuzením! Děkuju, že ses podělila.

  • načítám...
  • Zmínit
Kattulka
814
26.1.16 09:40

@Leenuska Ahoj, děkuji, že se deníček líbil :-) věřím, že porodit mrtvé miminko musí být hrozné :-( ;-(Ale jak říkám, máme teďka doma náhradu a i když někdy zlobíja, tak jsou to naše milované berušky :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Kattulka
814
26.1.16 09:40

@MIŠMA 22 Taky gratuluji k dvojčátkům a děkuji :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Kattulka
814
26.1.16 09:42

@shadowofangels to s těmi sestřičkami znám moc dobře…hlavně potom na oddělení šestinedělí…noční směna to bylo vždycky za trest…maminky by se chtěly i vyspat a ony si tam vykládají přes celou chodbu, furt se něčemu smějí…no prostě hrůza…a gratuluji k holčičce a ať dělá jen samou radost :-)

  • načítám...
  • Zmínit
shadowofangels
1254
26.1.16 10:14

@Kattulka Joo, to taky, nebo jak nechaly dveře dokořán, takže byl průvan a když jsme tam. měly bobánky, tak to nebyl zrovna dobrrj nápad. :? A moc děkuji, taky veeeliká gratulace k holčičkám, ať dělají jen samou radost a rostou jako z vody :kytka:.

  • načítám...
  • Zmínit
Ivuska88
2406
26.1.16 10:23

Gratuluji k dvojčátkům. 11.12. jsem v 6+3týdnu musela na revizi.,,Miminko se přestalo vyvíjet. Nyní mám za sebou šestinedělí a pokud půjde vše jak má, za týden jdu na kontrolu na kontrolu a potom ket(umělé oplodnění).Snad mi to dopadne dobře jako vám všem, co jsem tu četla :)

  • načítám...
  • Zmínit
misa.859
854
26.1.16 10:29

Ty jsou krásné. Vždycky mě lákalo mít dvojčata, ale musí to být hodně obtížné.

  • načítám...
  • Zmínit
MIŠMA 22
276
26.1.16 10:37

@misa.859 není to obtížné, samozřejmně je to těžší jak s jedním dítětem, ale když děti naučíte dělat vše stejně, jako spaní, jídlo atd. tak je to napohodu. Určitě náročnější je mít děti po sobě do roka a do dne :D

  • načítám...
  • Zmínit
Klenoval
14
26.1.16 11:00

Gratulace

Také gratuluji k holčičkám, já jsem nyní v 18tt a včera jsme se dozvěděli, že čekáme také holčičky, už se na ně moc těším, ikdyž v koutku duše doufám, že aspoň jedný naroste pindík :lol:

  • načítám...
  • Zmínit
Kattulka
814
26.1.16 11:42

@MIŠMA 22 přesně jak píšeš, když si člověk s něma udělá režim, tak je to v pohodě :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Kattulka
814
26.1.16 11:42

Jinak děkuji moc, že se deníček líbí :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Leenuska
2606
26.1.16 12:24

S dvojčaty už mi to náročné ani nepřijde- jen to chce stejný režim. (Jídlo, koupání, hraní, spánek, prostě všechno, pak si člověk najde čas i na ostatní věci). Naše dvojčata 19 m mají pevný režim a porušování režimu se mi vůbec neosvědčilo, akorát jsem měla děti rozhozene- 8hod. -vstávání a snídaně, 9.30-svacina (hraní, hygiena atd)11.30-obed,12hod- spánek po O asi do 14.30,pak svačina, procházka, hra18hod-vecere,19hod- koupání, 19.30hod jdou spinkat.

  • načítám...
  • Zmínit
Leenuska
2606
26.1.16 12:33

@Kattula: jjj, jsou to naše zlaticka, jen je otrava když je venku hnusne a nedá se jít ven, uz se moc tesim na jaro, léto až budeme chodit na zahradu, žijeme v bytě ale máme zahradu od klubu zahrádkářů s detma tam jsem z bytů za 15min, tak je to v pohodě, mají tam houpačky, bazenek, písek, tak t budou řadit. Ten porod andilka nebyl až tak hrozny, nejhorší na tom bylo že jsem věděla že odměnou za bolesti a porod mi nebude zdravé miminko, prostě když víš že si tím musíš zbytečně projít, tak je to blby pocit.

  • načítám...
  • Zmínit
eiteews
36
26.1.16 14:52

Pěkný deníček. Gratuluji ke dvojčátkům. I já jsem proděla zamklé těhotenství v 9tt (zjištěno 13 tt) a podobné příběhy mi tehdy chyběly. Cítila jsem se mizerně, ale zároveň jsem nechtěla „otravovat“ svět, když jsem věděla, že jsou na tom ženy hůř, musí porodit mrtvé dítě atp. Každopádně jsme překonali a teď už máme ročního chlapečka. :-)

  • načítám...
  • Zmínit
Lucka194
763
26.1.16 15:30

Gratuluji k holčičkám :). Nám se malá narodila 11.11. ve středu :)

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Vymyšlené to měl dokonale!