Moje těhulkování
Vše se dá přežít, děti za to stojí. Tak i já napíši něco o mém těhulkování, už jsem ani nedoufala, že takový uzlíček štěstí se na nás usměje. Mám sice dva kluky, jednomu je už 19 a druhému 7. Jsem rozvedená a s nynějším přítelem jsme se rozhodli počít miminko.
S mojí nepravidelnou menstruací již od mládí a laparce před druhým synem jsem tomu opravdu nevěřila. Ale za pokus to stálo, první menstruace dorazila celkem v termínu, další již opožděně, tak jsem zašla na gynekologii a ať mi píchne injekci na vyvolání. Po prohlídce pan doktor nic neshledal a dal injekci s tím, že za 14 dní na kontrolu, menstruace se nedostavila tak jsem šla znovu. Po vaginálním ultrazvuku nebylo nic vidět a pan doktor měl obavy, aby to nebylo mimiděložné těhu.
Nabral mi krev s tím, že ráno druhý den mám zavolat, ten den doma bylo smutné čekání, obavy, hned ráno jsem volala a sestřička mi oznámila, že hcg je hodně vysoké a jestli můžu ihned přijet, sedla jsem do auta a jela. Byl tam jiný pan doktor, který udělal znovu ultrazvuk a ehjhle mimi. Zatím byla vidět dutinka a žloutkový váček. Za týden maminko na kontrolu. Kontrola za týden na jedničku, už nám tlouklo srdíčko, štěstím mi tekly slzy. Byla jsem 7 plus 3. Do konce těhu probíhalo vše v pořádku, výsledky dopadly všechny na jedničku, ve 20tt genetický ultrazvuk v Českých Budějovicích a tam nám oznámila paní doktorka, že to bude holčička. Měli jsme od začátku vybraná jmena, takže se domu vezla malá ŠTĚPÁNKA.
Vzhedem k věku jsem nemusela ani na odběr plodové vody, což jsem byla ráda, ale stupňoval se pouze strach z porodu, u kluků jsem si celkem užila, u druhého akutní sc. Můj pan doktor se smiloval a napsal cca ve 35tt do těhu knížky zřejmě plánovany sc. V nějakém 34tt jsme běhali s přítelem po lese, sbírali houby a já přišla domu hotová a za chvíli se objevili bolesti v podbříšku a tlačilo to dolů. Měla jsem strach, tak jsme raději vyrazili do PRACHATICKÉ PORODNICE, tam následovalo vyšetření, monitor, malé kontrakce tam byly, ale nepatrné.
Po prohlídce vše ok. Byla jsem zavřená, ale přeci pan doktor si mě tam nechal, páč mu neseděly termíny porodu. Podle ultrazvuku jsem odpovídala 35tt, ale dle měsíčku na 40tt, což už bych mohla rodit. Řekl, že mimi je malé, takže to udržíme. Kapačky, léky, nakonec se pan doktor rozhodl znovu pro genetický ultrazvuk a tam seděl 35tt, druhý den mě pustil domu s tím, že klidovy režim a oznámil, že bude plánovany sc, páč malá ležela podélně a já bych jí tím ani neporodila, byla natočená zádíčkama.
Byla jsem ráda, že můžeme domu, já ty nemocnice těžko nesu, furt jsem bulela. Na další kontrole vše ok a byl domluven císař na 5.10.2012. Neskutěčně jsme se těšili, ale strach jsem měla, co mě čeká, pač to bylo jen v lokálním umrtvení. Den předtím jsem nastoupila odpoledne s kamarádkou, s kterou jsem se seznámila tady na e-miminu, tak to byla legrace. Povídaly jsme a chechtaly se do noci, noc utekla, ráno nás připravily a Laduš odvážejí na sál.
Mě si vzaly na hekárnu, kde následoval klystýr, antibiotika v injekci a to jsem tam lezla fakt po zdi, na laduš čekal manžel, tak jsme si tam povídali a najednou slyšíme řev a malej byl venku. Za chvíli mě volají na sál, sestra mě vede a uklidňuje, ať jsem v klidu. Měla jsem panický strach. Nakonec to nebylo tak hrozné, vpich jen trošku štípl a už jsem cítila teplo, jak se rozlévá po celém těle, a za chvíli jsme necítila nohy.
Pokladají mě a slyším, honem ať jde malá ven a za chvíli plakala a já ji uviděla, bylo to nádherné. Byla jsem sice unavená a bylo mi zle, ale zážitek nezapomenutelný. Nebylo opravdu nic cítit, ani že jí vyndaly z bříška. Jen mě tam trošku déle potrápily, měla jsem hodně srůsty, tak trvalo dlouho šití. Štěpánka byla v naprostém pořádku, vážila 3020 a měřila 48cm.
Tak to bych shrnula, můj porod bezbolestný a teď 5.4.2013 budem slavit půlrok. Je to šikulinka, máme z ní velkou radost.
MAMINKY VŠEM MNOHO ŠTĚSTÍ, ZDRAVÉ DĚTIČKY A POHODOVý POROD AHOJ
Přečtěte si také
Vždycky jsem si myslela, že svoje dítě nikdy neuhodím. Pak jsem mu dala facku
- Anonymní
- 06.10.26
- 641
Jednu věc jsem měla ve výchově svých dětí vždycky jasnou. Nebudu je bít. Sama jsem jako dítě dostávala facky a párkrát i pořádně přes zadek. „Škoda každé rány, která padne vedle,“ slýchala jsem...
Tchyně má klíče od bytu a chodí bez ohlášení. Manžel to neřeší
- Anonymní
- 06.10.26
- 535
Klíče od našeho bytu dostala tchyně jen pro případ nouze. Jenže postupně je začala používat kdykoli se jí zachce. Nosí polévku, přerovnává věci, kontroluje domácnost a manžel tvrdí, že bych měla...
Dělala jsem vše pro podporu jeho imunity. Stejně byl syn ve školce pořád nemocný
- Anonymní
- 06.10.26
- 249
Když Matěj loni nastoupil do školky, počítala jsem s tím, že první rok bude horší. Rýma, kašel, jednou za čas teplota. Jenže realita byla taková, že byl doma snad každé dva týdny. A já málem přišla...
Manžel domů „donesl“ pohlavní nemoc. Tvrdí, že mě nepodvedl
- Anonymní
- 06.10.26
- 851
K lékařce jsem šla kvůli potížím, které jsem nejdřív přičítala něčemu banálnímu. Výsledek vyšetření mě zaskočil. Manželovi jsem řekla, že by se měl nechat vyšetřit také, ale on odmítá připustit, že...
Dcera začala používat slovo „normální“. Zjistila, že naše rodina normální není
- Anonymní
- 06.10.26
- 268
Dcera už pomalu dorůstá do věku, kdy má na všechno vlastní názor a hlavně potřebu mi ho pravidelně sdělovat. Čím je starší, tím častěji také zjišťuji, že věci, které jsem ještě před pár lety...
Máma celý život řešila moji váhu. Teď začala hlídat i moji dceru
- Anonymní
- 05.10.26
- 928
Od dětství jsem poslouchala, že mám silná stehna, neměla bych si přidávat a některé oblečení mi nesluší. Dlouho jsem věřila, že to maminka říká pro moje dobro. Když ale stejné poznámky začala...
Spolužačka dcery (11) kouří. Konfrontovala jsem její matku a nestačila se divit
- Anonymní
- 05.10.26
- 1589
Podle mého soudu jsou děti ve věku kolem deseti let opravdu ještě příliš malé na to, aby nebyly pod dohledem rodičů. Potvrdilo se mi to hned po prvním týdnu školy. Dcera totiž přišla domů a svěřila...
Na svatbu dcery nepůjdu, pokud tam bude její otec. Jsem špatná matka?
- Anonymní
- 05.10.26
- 1712
Možná mě za to odsoudíte, ale já opravdu nevidím jiné řešení. A není mi z toho vůbec dobře. Když byly moje děti v pubertě, rozvedla jsem se s jejich otcem. Nebyl to jednoduchý člověk a po rozvodu...
Po porodu jsem bývala emoční troska. Překvapilo mě, jak se zachoval manžel
- Anonymní
- 05.10.26
- 921
Když se mi narodila má prvorozená dcera, byl svět jako pohádka. Holčička nám spala skoro celou noc a byla obecně neskutečně hodné miminko. S manželem jsme byli v tu dobu snad nejšťastnější pár na...
Manžel přestal dávat spropitné. Tvrdí, že už tak všechno stojí moc
- Anonymní
- 05.10.26
- 1095
Nikdy jsme nebyli rozhazovační, ale ani jsme nemuseli počítat každou korunu. Když jsme šli s manželem do restaurace, nechali jsme obsluze něco navíc. Stejně tak v kavárně nebo když jsem šla ke...
gratulujeme a maličké vše nej do života 
