Moje těhulkování
Vše se dá přežít, děti za to stojí. Tak i já napíši něco o mém těhulkování, už jsem ani nedoufala, že takový uzlíček štěstí se na nás usměje. Mám sice dva kluky, jednomu je už 19 a druhému 7. Jsem rozvedená a s nynějším přítelem jsme se rozhodli počít miminko.
S mojí nepravidelnou menstruací již od mládí a laparce před druhým synem jsem tomu opravdu nevěřila. Ale za pokus to stálo, první menstruace dorazila celkem v termínu, další již opožděně, tak jsem zašla na gynekologii a ať mi píchne injekci na vyvolání. Po prohlídce pan doktor nic neshledal a dal injekci s tím, že za 14 dní na kontrolu, menstruace se nedostavila tak jsem šla znovu. Po vaginálním ultrazvuku nebylo nic vidět a pan doktor měl obavy, aby to nebylo mimiděložné těhu.
Nabral mi krev s tím, že ráno druhý den mám zavolat, ten den doma bylo smutné čekání, obavy, hned ráno jsem volala a sestřička mi oznámila, že hcg je hodně vysoké a jestli můžu ihned přijet, sedla jsem do auta a jela. Byl tam jiný pan doktor, který udělal znovu ultrazvuk a ehjhle mimi. Zatím byla vidět dutinka a žloutkový váček. Za týden maminko na kontrolu. Kontrola za týden na jedničku, už nám tlouklo srdíčko, štěstím mi tekly slzy. Byla jsem 7 plus 3. Do konce těhu probíhalo vše v pořádku, výsledky dopadly všechny na jedničku, ve 20tt genetický ultrazvuk v Českých Budějovicích a tam nám oznámila paní doktorka, že to bude holčička. Měli jsme od začátku vybraná jmena, takže se domu vezla malá ŠTĚPÁNKA.
Vzhedem k věku jsem nemusela ani na odběr plodové vody, což jsem byla ráda, ale stupňoval se pouze strach z porodu, u kluků jsem si celkem užila, u druhého akutní sc. Můj pan doktor se smiloval a napsal cca ve 35tt do těhu knížky zřejmě plánovany sc. V nějakém 34tt jsme běhali s přítelem po lese, sbírali houby a já přišla domu hotová a za chvíli se objevili bolesti v podbříšku a tlačilo to dolů. Měla jsem strach, tak jsme raději vyrazili do PRACHATICKÉ PORODNICE, tam následovalo vyšetření, monitor, malé kontrakce tam byly, ale nepatrné.
Po prohlídce vše ok. Byla jsem zavřená, ale přeci pan doktor si mě tam nechal, páč mu neseděly termíny porodu. Podle ultrazvuku jsem odpovídala 35tt, ale dle měsíčku na 40tt, což už bych mohla rodit. Řekl, že mimi je malé, takže to udržíme. Kapačky, léky, nakonec se pan doktor rozhodl znovu pro genetický ultrazvuk a tam seděl 35tt, druhý den mě pustil domu s tím, že klidovy režim a oznámil, že bude plánovany sc, páč malá ležela podélně a já bych jí tím ani neporodila, byla natočená zádíčkama.
Byla jsem ráda, že můžeme domu, já ty nemocnice těžko nesu, furt jsem bulela. Na další kontrole vše ok a byl domluven císař na 5.10.2012. Neskutěčně jsme se těšili, ale strach jsem měla, co mě čeká, pač to bylo jen v lokálním umrtvení. Den předtím jsem nastoupila odpoledne s kamarádkou, s kterou jsem se seznámila tady na e-miminu, tak to byla legrace. Povídaly jsme a chechtaly se do noci, noc utekla, ráno nás připravily a Laduš odvážejí na sál.
Mě si vzaly na hekárnu, kde následoval klystýr, antibiotika v injekci a to jsem tam lezla fakt po zdi, na laduš čekal manžel, tak jsme si tam povídali a najednou slyšíme řev a malej byl venku. Za chvíli mě volají na sál, sestra mě vede a uklidňuje, ať jsem v klidu. Měla jsem panický strach. Nakonec to nebylo tak hrozné, vpich jen trošku štípl a už jsem cítila teplo, jak se rozlévá po celém těle, a za chvíli jsme necítila nohy.
Pokladají mě a slyším, honem ať jde malá ven a za chvíli plakala a já ji uviděla, bylo to nádherné. Byla jsem sice unavená a bylo mi zle, ale zážitek nezapomenutelný. Nebylo opravdu nic cítit, ani že jí vyndaly z bříška. Jen mě tam trošku déle potrápily, měla jsem hodně srůsty, tak trvalo dlouho šití. Štěpánka byla v naprostém pořádku, vážila 3020 a měřila 48cm.
Tak to bych shrnula, můj porod bezbolestný a teď 5.4.2013 budem slavit půlrok. Je to šikulinka, máme z ní velkou radost.
MAMINKY VŠEM MNOHO ŠTĚSTÍ, ZDRAVÉ DĚTIČKY A POHODOVý POROD AHOJ
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 3267
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 1551
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 1201
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 1234
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 1603
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 7387
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 7264
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2299
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1467
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 848
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
gratulujeme a maličké vše nej do života 
