Můj průběh těhotenství
- Těhotenství
- Niky7
- 10.12.10
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
A neb vše není procházka růžovým sadem.
Ráda bych se s Vámi podělila o můj průběh těhotenství, jak vše prožívám. Začalo to v únoru, kdy mě napadla myšlenka mít svoji vlastní rodinu. Bylo to přesně v den mých 18. narozenin. Nikdy jsem neměla dokonalou rodinu a ani moc šťastnou. Hrozně jsem zatoužila ji mít. Vím, že mě tu někteří odsoudíte, protože my mladé nemáme mozkové buňky na to vychovat dítě, jak tu občas čtu. Ale né všichni jsme stejní, že?
Takže snaženíčko začalo v únoru. Po dlouhých několika měsících nedaření, jsem to vzdala a rozum velel dodělat školu, časem se vzít s přítelem a něco si třeba ještě užít. No a když jsme se rozhodli, že si mimi pořídíme za pár let (to už jsem měla dokonce napsaný Clostilbegyt, který jsem si nevzala) zjistila jsem, že jsem těhu. Na záchodě jsem si šmudlila oči, jestli dobře vidím. Nebyla jsem vůbec naštvaná, byla jsem šťastná, ale měla jsem myšlenky jinde a to ohledně školy.
Zjistila jsem to nějak tak na začátku 2 měsíce. Hormony dělaly své a já mimi dokonce nechtěla. Ale ani ve snu by mě potrat nenapadl! Jenže, když jsem poprvé uvidělala toho drobečka, ihned jsem se zamilovala. Vÿčítala jsem si, jak jsem jej nechtěla. Všichni byli nadšení a všichni jsme se už těšili. Termín jsem měla na březen. Ve třetím měsíci jsem začala krvácet. Pro jistotu jsem zašla za Dr. a ten mi řekl jen to, proč si to vymýšlím a poslal mě domů. Jenže mě to pořád bolelo.
Tak jsem hned po 2 dnech šla do nemocnice. Dr. řekl, že ještě jeden den a potratila bych. Odlučovala se mi placenta a měla jsem v ní velké díry. Ihned mě hospitalizovali a léčili injekčně. Bolest velká, ale dělala jsem to pro miminko. Vše dopadloo dobře a pustili mě domů. Vše probíhalo tak, jak má a já si to celkem užívala. Občasné nevolnosti - nebylo to vůbec tak hrozné. Dokonce jsem se zlepšila i ve škole. Poté, v pátém měsíci mě opět bolelo bříško. Křižovala jsem co se děje.
To už jsme věděli, že čekáme holčičku. Dostala jsem zánět, takže antibiotika a ležet. Opět to dopadlo dobře. Malá prospívala, testy na vady dopadly dobře. Teď jsem v půlce 7 měsíce. V úterý mi zjistili vysoký tlak. Malá, že na tom není dobře. Takže kapky na tlak a přeměřit, ve čtvrtek jak to pokračuje a když bude vysoký, malá musi ven
Jenže od včerejška mě bolelo opět břicho. Zašla jsem si dnes do nemocnice a mám nějakou infekci. Takže zase antibiotika do pipky, na polykáni a ještě něco.
Malá je na štěstí v pořádku. Je to vitální miminko a náš milovaný buřtík. Už má 920 g. Tak doufám, že to se mnou ještě těch pár posledních měsíců vydrží. Termín mi přesunuli na únor. Milujeme ji a věřím, že v mých za chvíli 19 letech se o ni postaráme skvěle. Dáme ji vše co budeme moci. A děkuji všem, kteří to dočetli až sem a neodsoudí mě jen kvůli věku. Příroda je dosti nevyzpytatelná! Malé se už nemůžeme dočkat. Doufám tedy jen, že bude zdravá, pevně v to věřím!
Přečtěte si také
Zalezli jsme do vířivky a syn nás zamkl. V županu jsme šli přes celou ves
- Anonymní
- 21.10.26
- 8549
Měl to být romantický podzimní večer, sklenička vína a příjemný relax v teplé vodě. Místo toho jsme zažili jedno z nejstresovějších dobrodružství našeho života, na které jen tak nezapomeneme.
„Kašle, přijďte si pro ni!“ Vrací mi dceru ze školky, protože jsem doma?
- Anonymní
- 21.10.26
- 1426
Pozoruji dceru, jak si spokojeně staví kostky na koberci. Zpívá si u toho písničku, směje se a vypadá jako to nejzdravější dítě na světě. Přesto jsem ještě před dvěma hodinami stála ve školce s...
Podzimní ranní špička jen pro otrlé. Každý den sklidím alespoň dvě výhružky
- Anonymní
- 21.10.26
- 701
Jsem z Prahy, jakmile začne být trochu sychravo a chladno, všichni Pražáci začnou okamžitě jezdit autem do práce. Mě bohužel nic jiného nezbývá. Děti musím rozvést do škol a rychlejší alternativa...
23 let jsem se tvářila, že se nic nestalo. Pak přišla zpráva, která vše změnila
- Anonymní
- 21.10.26
- 2842
Myslela jsem si, že některé věci je nejlepší nechat minulosti. Dnes je mi pětačtyřicet, mám hodného manžela, dospívajícího syna a spokojený život. Jenže před pár týdny se mi ozvala bývalá kamarádka...
Vibrátor do každé rodiny, říká tchyně. Ocenila bych, kdyby zůstala u ponožek
- Anonymní
- 21.10.26
- 1236
S manželem udržujeme celkem zdravý sexuální vztah, i když jsme spolu už přes patnáct let. Pravdou ale je, že už se člověk musí snažit. Nedávno manžel slavil narozeniny a moje tchyně mu popřála, aby...
Z Turecka jsme málem neodletěli. Tohle jsme na rodinné dovolené opravdu nečekali
- Martrich
- 20.10.26
- 3004
Protože v zimě často marodíme, chtěla jsem nám prodloužit léto a třeba i trochu posílit imunitu díky podzimnímu pobytu u moře. V říjnu už nebývá počasí leckde stálé, ale všichni říkali, že Turecko...
Už mě nebaví být doma za policajta. Děti mi utíkají k tatínkovi
- Anonymní
- 20.10.26
- 1597
Nechci být pořád ta, co nastavuje pravidla. Pořád něco zakazuju, připomínám, hlídám a kontroluju. A když už toho mám plné zuby, přijde tatínek, usměje se na děti a během pěti minut je za největšího...
Přebral synovi přítelkyni, teď ji našli oběšenou. Ze souseda mám strach
- Anonymní
- 20.10.26
- 3534
Vždycky jsme věděli, že soused není žádný svatý. Chodil do hospody, byl nepříjemný a agresivní. Jenže to, co se u něj doma odehrálo v posledních týdnech, přerostlo v černou můru pro celou naši...
Kolegyně o mně lhala, že chci děti. Šéf ji povýšil místo mě, tak dávám výpověď
- Anonymní
- 20.10.26
- 8242
Roky jsem tvrdě pracovala, zůstávala v kanceláři přesčasy a plnila všechny úkoly na více než sto procent. Šéf mi slíbil povýšení. Byla jsem přesvědčená, že ta pozice je po zásluze moje. Jenže když...
Inkluzi nerušte. Moje dítě díky ní nemusí každý den poslouchat, že je hloupé
- Anonymní
- 20.10.26
- 3473
Když slyším, že by se inkluze měla zrušit a děti s postižením patří do speciálních škol, mám chuť křičet. Můj syn není hloupý, ani líný. Jen se učí jinak než většina spolužáků. V běžné škole...