Můj rychlý porod
- Porod
- fretecka
- 20.03.13
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Náš malý uzlíček spinká a já si řekla,že napíši můj třetí deníček. Tentokrát o tom, jak Tobisek přišel na svět.
náš taťka s malým druhý den
mám jeden den
- 5
to jsem po narození asi 3 hod
- 3
no už mi je 14dní
Bylo 22.2.2013 a já ráno vyrazila na monitory. Čtyři dny do prvního termínu. Díky vysokému tlaku, jsem tušila, že budu hospitalizovaná. Taky to tak dopadlo.Tlak vysoký a doktorka rozhodla, že musí udělat vyšetření kvůli preeklampsii. Jela jsem si domu pro věci a odpoledne nastoupila na gynekologii. Nemám ráda nemocnice, jsem z nich vždy nervozní, ale měla jsem na pokoji skvělé dvě maminky.
Během víkendu měřili tlak, já 24hod sbírala moč a čekala na výsledky. Výsledky nebyly tak katastrofální, ale domluvili jsme se s doktory, že 25.2.2013 dostanu preindukční tabletku a 26.2. zavedou dvě indukční (porodní cesty jsem neměla moc nachystané) a ten den bych měla porodit.
Přišel den D, ráno se nic nedělo, doktoři si mě nevolali, tak jsem byla nervozní. Tak moc jsem se těšila už na ten uzlíček. Ve 14hod si mě konečně zavolali na monitory, prcek ovšem usnul a monitory klidné. V 15 hod mě vyšetřila doktorka, otevřena na prst, CS4 a zavedena preindukční tabletka se slovy, že zítra budete rodit. Za hod a půl jsem měla dojít na další monitor, monitory opět klidné, po vyšetření doktor hlásá, že večer se začne něco dít a zítra porodíte. S tímto jsem volala příteli, že klidně na turnaj v bowlingu může jít, že dnes určitě neporodim. Odešla jsem na pokoj s myšlenkama, že Tobísek už zítra bude mezi námi.
Bylo 17hod a já začala mít snesitelné menstruační bolesti, šla si dát sprchu a vrátila na pokoj. Lehla si a bolesti začaly přiostřovat, jako prvorodička jsem stále nevěděla, zda to je ono. Kontrakce jsem nemohla rozeznat, přišlo mi, že ta bolest je silná, ale stále stejná. Asi tak kolem 18 hod jsem měla tušení, že to je ono, stále jsem čekala kontrakce nejdřív po 10min, ale ať jsem měřila, jak jsem měřila, byly po dvou minutách.
To už jsem našla odvahu a šla za sestřičkou, že mám pocit, že se asi začíná něco dít. Volala na porodní, ať mi natočí monitory. Došla jsem tam a PA, že si mě nejdřív vyšetří. Hned volala, zda mají místo na šestinedělí, ať si jdu zabalit věci na gynekologii a přejdu k nim, že si mě už nechá na porodním boxu, ale že tatínkovi zatím ještě volat nemusim, že času je dost. PA jsem říkala, že potřebuji od rána na velkou, ale nejde to, takže i když je času dost, dáme klistýr.
Musím říct, že od této doby jsem přestala vnímat čas, kontrakce byly tak silné a ta bolest.Po aplikaci klistýru jsem měla vydržet alespoň pár minut, no realita byla pár vteřin. Vyprázdnila se, dala sprchu (kde mi pravděpodobně praskla plodovka, ale to jsem nevěděla)a šla se přesunout na box. PA, že natočí monitor a pak mi napustí vanu, aby se zmírnily bolesti a že už budu moci volat tatínka. Než mě PA napojila na monitor a podala tel, obrátila jsem se s dotazem, jestli je možné, že ještě po tom klistýru potřebuji na velkou. PA se zarazila a že mě ještě prohlídne než napojíme monitor.Pak už to byla rychlost, jen jsem slyšela, že za chvíli už budu moci tlačit.
Bylo mi zle, točila se mi hlava a z posledních sil, jsem volala příteli, že zrovna rodím, ať přijede. Přiznám se, tlačení mi vůbec nešlo, při třetím zatlačení vždy odešla kontrakce, tak mi museli napíchnout oxytocin a zvětšit kontrakce. Poté už jsem přišla na systém tlačení, malej byl vysoko tak mi ho museli trochu vymačkávat, ale když jsem slyšela, poslední zatlačení na ramínka bylo to hned. Neumím popsat bez slz pocit, když mi Tobiska PA položila na břicho, brečela jsem a únava najednou byla ta tam, já měla najednou síly rozdávat.
PA se mi neustále omlouvala za tatínka, ale strašně rychlo to přišlo, nikdo s tím nepočítal. Doktor mě zašil, malej byl trochu srotovaný, tak mě potrhal vnitřně a museli udělat nástřih, ale v tu chvíli jsem měla jen zrak opřený o pediatra, který vyšetřoval malého. Tobias se narodil 25.2.2013 ve 20hod s váhou 3300g a 52cm, to znamená 5 hod od zavedení preindukční tabletky.
Neodpustím si ještě jeden odstavec o příjezdu tatínka. Tatínek dojel půl hod poté, co malej vykoukl na svět. Došel na porodní sál a celý se klepal, malý tam nebyl, odnesli ho na odsátí ještě dýchacích cest, nalokal se plodové vody, která už byla zkalená. Hned jak dojel, sestřička šla pro malého, jak vešla PA mezi dveře, náš taťka se rozbrečel, myslela jsem, že v tu chvíli se skácí k zemi. Jen stál, mlel Tobiášku a brečel. Hodně to našeho taťku změnilo, jakoby se narodil i on. Snad mu to vydrží.
Já jsem poznala, co mi do teď v životě chybělo, je to to mé zlatíčko, které teď spinká v postýlce. Vím, že on je ta nej láska mého života a dal mi nový směr. Ovšem i tatínka miluji, nesmím na něj zapomínat.
Přečtěte si také
Nechci na teambuilding o víkendu. Podle šéfa jsem prý nekolegiální
- Anonymní
- 16.09.26
- 3057
Nikdy jsem nebyla člověk, který potřebuje mít v práci nejlepší kamarády. S kolegy vycházím normálně. Pozdravíme se, pomůžeme si, prohodíme pár vět u kávy a když je potřeba, zaskočíme za sebe....
Můj předškolák se odmítá učit. Na školu je nezralý, ale odklad nedostane
- Angelika741993
- 16.09.26
- 3837
Můj syn letos nastoupil do předškoláků. A zatímco někteří rodiče už řeší aktovku, zápis a to, která základní škola bude nejlepší, já si čím dál častěji pokládám úplně jinou otázku. Je moje dítě...
Sestra říká dceři, že je tlustá. Jedenáctiletá neteř se bojí normálně jíst
- Anonymní
- 16.09.26
- 713
Nikdy bych si nemyslela, že budu mít strach o dítě kvůli tomu, co mu říká vlastní máma. Moje sestra byla vždycky hodně zaměřená na vzhled. Vždy řešila váhu, diety a to, co kdo jí. Brala jsem to...
Našla jsem kameru v ložnici. Manžel si nás při „tom“ tajně nahrával
- Anonymní
- 16.09.26
- 794
Nikdy by mě nenapadlo, že budu o svém manželovi přemýšlet jako o člověku, kterému nemůžu věřit.
Kamarádka mi řekla, že od porodu mluvím jen o dítěti. Měla pravdu
- Anonymní
- 16.09.26
- 603
S Klárou jsme byly nejlepší kamarádky od střední školy. Věřila jsem, že naše přátelství vydrží úplně všechno. Po narození mého syna jsme se ale začaly vzdalovat. Dlouho jsem si myslela, že mi jen...
Chtěli jsme děti potěšit. Tchyně nám ale přivezla dárek, o který jsme nestáli
- Anonymní
- 15.09.26
- 3370
Dlouho jsme doma žádné zvíře nechtěli. Děti si o nějaké občas říkaly, hlavně když u někoho viděly psa nebo kočku, ale pokaždé jsme jim vysvětlili, že na zvíře teď nemáme podmínky. Oba s manželem...
Místo toho, aby mě máma podržela, rozšířila po vsi nechutný drb
- Anonymní
- 15.09.26
- 1409
Ruce se mi třásly, když jsem dočítala další dlouhou zprávu od babičky. „Srdíčko moje, proč jsi mi nic neřekla? Tvoje máma mi vyprávěla, jak tě ten tvůj trápí! Musíš od něj odejít!“
Syn nechce dávat babičce pusu. A ona je naštvaná, že ho k tomu nenutím
- Anonymní
- 15.09.26
- 862
Vždycky jsem si myslela, že dát babičce pusu na přivítanou je přece úplně normální. Jenže můj syn to tak necítí. A já jsem se kvůli tomu dostala do nepříjemné situace mezi ním a vlastní mámou.
Kamarádka mi děkovala, že jsem zachránila její manželství. Netušila ale proč
- Anonymní
- 15.09.26
- 1477
Když mi Klára před dvěma lety zavolala, že se její manžel Martin chce odstěhovat, byla jsem u ní během půl hodiny. Seděla na zemi v obýváku, plakala a nechápala, co se s jejich manželstvím stalo.
S manželem se nehádáme. Jen už spolu vlastně nežijeme
- Anonymní
- 15.09.26
- 738
Máme dvě zdravé děti, fungující domácnost a na první pohled spokojené manželství. Jenže když děti večer usnou, každý si sedneme na opačný konec gauče a nemáme si co říct. Z partnerů se postupně...
.ja se stale nemuzu toho naseho kloucka dockat, nejak se mu nechce ven, uz jsem 41+0 a nic.
Mě to čeká zanedlouho, jsem 34.týden, taky čekáme prvního kluka 
i slzička mi ukápla 
přeju hodně štěstícka a hlavně zdravíčka. 
Hodně zdravíčka 
Gratuluju k malému a přeji hodně zdravíčka!!!
a krásné datum, mám dceru o rok dříve ve stejný den 