Můj syn měl prima brášku :-(

Syn to vytušil. Asi i takhle funguje vztah mezi sourozenci..

Můj syn měl prima brášku :-( Můj syn měl prima brášku :-( Zdroj: Canva

Neplánovali jsme druhé dítě… Stalo se a narodila se krásná holčička. Jaké bylo naše překvapení a doslova hrůza a děs v očích, když mi lékařka pár týdnů po šestinedělí řekla: Jo mamko, je tam…

Jak jako je tam? Já nechci tři děti a začala jsem brečet. Jelikož obě moje předchozí těhotenství provázely problémy, zcela vážně se zeptala, zda si to přeji ukončit. Chtěla jsem, ale nemohla jsem to rozhodnout bez manžela. Manžel sice nadšený nebyl, ale nenutil mě, jen řekl, ať si nechám na rozmyšlenou aspoň týden. Syn nás tehdy slyšel a přišel za mnou, že si chce to miminko nechat, že se postará, ať ho pryč nedávám. Bylo mu tehdy 5. Tohle rozhodlo. Miminko si necháme a děj se vůle Boží.

Začala jsem se těšit, byť ve mně pořád byla pochybnost, ale před synem jsem nedávala nic najevo. Dcerka byla ještě miminko, tohle šlo úplně mimo ji. Syn už tehdy s ní hodně v bříšku komunikoval, hladil a tady u brášky to nebylo jiné. Navíc mu nosil auta, bagry a „ukazoval“, s čím si budou hrát.

Jednou večer mi nebylo dobře, byla jsem unavená, pálila mě žáha a zase jsem trošku zakrvácela (ale to se mi dělo pořád, u předchozích dvou, i tady..) tak jsem ležela v posteli, dcera spinkala vedle a přišel syn, přitulil se ke mně a začal si povídat s bříškem. Na něco se pana miminka (tak mu říkal) zeptal, přiložil ucho k břichu a říká: Maminko, on mi neodpovídá. On tam není. Tak jsem se zasmála, že tam je a asi spinká.. Ale on pořád: Já ho neslyším. Vždycky mi odpoví. On je pryč, odešel. Já tehdy syna nebrala vážně, prostě dětská fantazie. I když mi to do kontroly, která měla být za tři dny, říkal pořád, že ho neslyší. Pohyby jsem nikdy moc v tomhle období necítila, takže jsem ani nebyla nervózní, však čekám třetí že, jsem ostřílená těhule.

Asi už tušíte… Na kontrole mi lékařka sdělila, že nevidí srdíčko, můj malý pan miminko opravdu odešel.
Upřímně, vůbec netuším, co jsem tehdy říkala, jak jsem reagovala, mám to jako v mlze, jen si pamatuji, že mě objednala na zákrok.

Synovi jsem doma řekla, že měl pravdu. Že pan miminko opravdu odešel. Že mu posílá tohle autíčko (koupila jsem ho s manželem cestou domů, neb jsme netušili, jak bude reagovat, tak aby byla nějaká náplast). Že maminka musí do nemocnice, aby pan doktor uklidil jeho pelíšek. Syn to přijal krásně klidně. Dost jsem se bála, i kvůli sobě, že na něho bude vzpomínat, že bude jitřit ty rány, ale nestalo se tak. Úplně nezapomněl, občas si vzpomene, ale ne se smutkem. Hlavně díky němu jsem to zvládla.

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Veru-nka
826
12.12.22 09:03

♥️️

  • načítám...
  • Zmínit
PETRAKIM
1326
12.12.22 09:35

Ten klučina, váš syn, je úžasný. opravdu úžasný. Je s podivem, co všechno děti vnímají jinak jak my dospělci. Víc přirozeně a harmonický nebo jak to nazvat. kdyby toto bylo v lidech, nás dospelych, aspoň trochu zachováno.

  • načítám...
  • Zmínit
jedno.devce
191
12.12.22 11:32

Týjo, tak to je úplně dojemný… :srdce: :srdce: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
jamik1416
1570
12.12.22 21:53

Krásně napsané :srdce:
Ano, děti jsou opravdu naladěny na jiných frekvencích a asi i vnímají jiné vibrace než my „dospěláci“ :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
jitka 11
22939
13.12.22 20:08

Syn je hodně vnímavý a časem bude ´vidět´ i to, co Vám bude zapovězeno.
Pokud ho budete dobře ´krmit´, bude to skvělý člověk, který bude lidi mít rád a bude jim ve všem rozumět.
Upřímnou soustrast. :hug: :hug: :hug:

Příspěvek upraven 13.12.22 v 21:47

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
14.12.22 11:23

Děkuju holky. Upřímně číst o tom zpětně je horší než to psát. Obzvláště poté co kamarádce týden před porodem řekli, že paní miminková taky odešla. Je to masakr.

  • Upravit
jitka 11
22939
14.12.22 19:24
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
terzera
764
14.12.22 21:46

:srdce: Děti cítí a vnímají spoustu věcí jinak… :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
15.12.22 13:58

:srdce: Neteři umřel bráška, můj synovec. Zemřel při porodu, takže ho ani nestihla potkat. Ségra ji to vysvětlila tehdy podle jejího věku (2 a třičtvrtě roku), nyní ji je přes 4 roky a občas se o něm zmíní. Říká, že je to jejich andělíček :,( :srdce:

  • Upravit
andelka83
32903
16.12.22 15:10

Nám odešla " paní miminkova" před skoro 5 lety, zjistili jsme to v 19tt. Mladší syn pořád vzpomíná ( samozřejmě ne pořád, jen sem tam, příležitostně, ale průběžně těch 5 let). Tehdy mu bylo necelých 6 let. On se mnou plakal, a museli jsme si o tom povídat. Starší syn to vzal jak to bylo, racionálně. Rok nato se narodil " pan miminak", budou mu brzy 4 roky. Na malou vzpomínáme pořád. Zvlášť prostřední syn ji automaticky bere jako člena rodiny. Že je to teď andílek, který nás hlídá. :andel: :srdce:

Příspěvek upraven 16.12.22 v 15:11

  • načítám...
  • Zmínit
Assy_13
14
18.12.22 20:07

To je mi lito. Ale ten vas klucina je uzasny. Jak to pobral. Stalo se to moji segre, nesla to spatne, taky pry chodila s panenkama a hrackama a kdyz ji to mamka rekla nesla to pry spatne. l: Ja to neberu spatne. Bohuzel se stalo. :andel: :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
bjetuschka
12602
21.12.22 15:58

Až mi jezdí mráz po zádech… ale musím říct, že je deníček krásně a citlivě napsaný :srdce:

  • načítám...
  • Zmínit
Vložit nový komentář