Náš Andílek

Věděla jsem, že se dějí hrozné věci. Nečekala jsem však, že stojím taky ve frontě, která se rychle krátí...

Všechno bylo dokonalé! Dokončili jsme vysokou, našli si práci. Po 8 letech krásného vztahu mě přítel požádal o ruku a my měli rok na to naplánovat si svatbu podle našich představ. Během příprav jsme samozřejmě zatoužili po miminku a zadařilo se hned první měsíc snažení. Byli jsme tak šťastní!

Rok samozřejmě utekl jako voda a nastal náš den. Byla jsem v 16.tt, ale v šatech ještě nic moc poznat nebylo. Vzali jsme se a celý ten den byl jako v pohádce. Stali se z nás manželé, zároveň taky rodiče a my se těšili na další dny, jak poroste bříško a ucítíme pohyby miminka… ale těch už jsme se nedočkali.

Čekal nás velký ultrazvuk a my byli nedočkaví, až zase uvidíme naše miminko a poneseme si domů jeho fotky! Ale místo toho jsme odcházeli se zlomeným srdcem a slzama v očích. Slzama… spíš potoky slz! Všechno se otočilo o 360°, všechno krásné bylo najednou pryč! Miminko má špatné srdíčko, jedná se o jednu z nejzávažnějších srdečních vad a my máme rozhodnout, co bude dál. Takže místo toho, abysme přemýšleli, jak se bude náš chlapeček jmenovat, museli jsme řešit, jestli bude žít!

Čekala nás genetika, odběr plodové vody, kardiologie a samozřejmě naše rozhodnutí. Všechny prognózy pro život negativní. Všechno se táhlo asi 2 týdny a my po všech konzultacích podepsali žádost o přerušení těhotenství. V životě pro nás nebylo nic těžšího než tohle.

Nastoupila jsem do nemocnice, kde mi vyvolávali porod. Fyzická bolest se nedala srovnat s tou, kterou jsem cítila v srdíčku. Věděla jsem, že porodem ztrácíme toho drobečka, kterého jsme milovali den ode dne víc! Že domů nepůjdeme tři, jak jsme čekali! Naše náruč je prázdná…

Blíží se Vánoce a budou to 3 měsíce, co už nejsi s náma. Moc se o tebe bojíme a chybíš nám tak moc!!! Vím, že na nás koukáš z obláčku a jednou se spolu setkáme, buď v nebíčku nebo k nám přijdeš znovu a všechno už bude v pořádku! Chci tě mít u sebe! MOC TĚ MILUJEME, HONZÍČKU!!!

Přečtěte si také

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)

Deník: Život na vedlejší koleji (1. díl)
  • Anonymní
  • 23.04.26
  • 963

Jak jsem se probrala během jedné minuty... Vždycky jsem si myslela, že jsem ta „rozumná“. Ta, co má v lednici srovnané jogurty podle data spotřeby a v životě jasno. Jenže pak přišla třicítka,...

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
14396
17.12.13 00:14
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
637
17.12.13 00:28
:,( :hug: :hug: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
daja87
17.12.13 00:42

....

:hug: :(

Příspěvek upraven 17.12.13 v 00:43

  • Upravit
31672
17.12.13 01:58
:,( :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
myšák1187
17.12.13 05:19
:hug: :hug: :hug:
  • Upravit
MDK
10952
17.12.13 05:27
:,( :,( :,( :hug: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
16967
17.12.13 05:43

Upřímnou soustrast :,( A hodně síly..

  • načítám...
  • Zmínit
17.12.13 07:37

:hug: Proč se toto musí dít toje hrozné přeji hodně sil a určitě bude vše v pořádku a miminka se brzy dočkáš :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
4020
17.12.13 07:39

To je smutný :( Přeju hodně síly, a třeba se brzy znovu podaří, a vše už bude tak, jak má být :hug: :kytka:

  • načítám...
  • Zmínit
1950
17.12.13 07:53

Přeji ti aby se vám brzy podařilo počít zdravé miminko a byli jste šťastní :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
328
17.12.13 07:54
:hug:
  • načítám...
  • Zmínit
5342
17.12.13 07:58

Zlatí :hug: moc mě mrzí co vás potkalo. Brzy budete šťastní s dalším miminkem, uvidíš :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
6865
17.12.13 08:28
:hug: :hug: :srdce: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
77
17.12.13 08:47

To je jako bych četla o nás. Taky jsme plánovali svatbu a miminko. U oltáře jsme byli už tři a po svatební cestě nás čekal velký ultrazvuk.To měl manžel naše miminko vidět poprvé. Taky následoval neuvěřitelný šok, taky jsme měli vrozenou vadu neslučitelnou se životem a taky jsme stáli před rozhodnutím co dál a taky jsme nakonec podstoupili vyvolání porodu. Teď by mi tu běhala 6 ti letá holčička. Nikdy na ni nezapomenu, moc ji miluji a i po těch 6 ti letech na ni každý den vzpomínám.
Ale život nebyl jen zlý - testy genetiky mě a manžela vyšly dobře. Za 5 měsíců po ukončení těhotenství jsem otěhotněla a narodil se nám zdravý kluk, za rok po něm další zdravíý kluk a za 3 roky zdravá vytoužená holčička.
Vím, co teď cítíš.
Posílám hodně síly :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
5499
17.12.13 08:48
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
DaMaThe
17.12.13 09:33

Mám za sebou přesně to samé. Syn se měl narodit 24.12. :(
Mám pocit, že se ty srdeční vady nějak zmnožují (nebo více odhalují?) a především u chlapečků :?

  • Upravit
46226
17.12.13 10:00

To je hrozny :,( :,( :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
589
17.12.13 10:51

:,( strašně smutné, přeji vám at se brzy zadaří k těhotenství a ať je vše jak má být! :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
4542
17.12.13 12:18

Je mi to moc líto, zažila jsem a vím, o čem mluvíš… přeju hodně sil a zdravých dětí.

A ještě chci říct, že hezky píšeš. To o frontě, která se krátí, to si zapamatuju napořád, je to výstižný a dokonalý obrat…

  • načítám...
  • Zmínit
4133
17.12.13 12:54
:hug: :hug: :hug: :hug: :,( :,( :srdce: :srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
3868
17.12.13 13:21

Když jsme také přišli o našeho broučka, tak moc nás to vzalo, tak moc jsme ho milovali a do té chvíle jsme nevěřili, že by nás to mohlo taky potkat..Bála jsem se, že už to nikdy nebude takové a teď po necelém roce a půl nám spinká náš chlapeček v postýlce i když vzpomínky na našeho prvního broučka v srdíčku a na fotkách z UZ nikdy nevyhasnou..Ale teď už vím, že se stal naším andělem strážným, aby nám tady na zemi bylo i bez něj krásně a byli jsme šťastní a teď tu má bratříčka a nebo co my víme, třeba se k nám opět vrátil..Upřímnou soustrast a přeji hodně síly a štěstí do dalšího těhotenství už se šťastným koncem a miminkem v náručí.. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
4961
17.12.13 14:15

Chjo…máme taky Honzíčka :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
622
17.12.13 14:55

Moc smutné. Přeji hodně síly a ať se brzy zadaří.

Holky, píšete, že se ty srdeční vady nějak množí… Mé kamarádce se stalo to samé a lékař jí řekl, že se toto děje, když žena dlouhodobě užívá hormonální antikoncepci. Že to prý ale není vědecky podložené

  • načítám...
  • Zmínit
4838
17.12.13 15:14

:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug::,( :,( :,(

  • načítám...
  • Zmínit
570
17.12.13 16:04

:hug: Vím, že to strašně moc bolí. Bude líp. Udělala jsi správně, Honzíčkovi je už dobře, jednou se znovu narodí a do té doby na Vás bude dávat z hora pozor. Držím pěstí, ať je líp a ať se zadaří nové miminko. :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
15575
17.12.13 16:14

:( Uprimnou soustrast :( :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2603
17.12.13 17:43

Upřímnou soustrast :hug: Muselo to být těžké rozhodnutí a ještě těžší návrat domů. Je to moc smutné :hug: Držte se :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
625
17.12.13 17:52

Bože můj, už dlouho mi tak smutno nebylo… :,( někdy si říkám proč je ten život tak krutý… Mě se tohle stát, asi bych nedokázala napsat o tom ani slovo, je mi to upřímně líto. Přejte si Honzíčka zpět a pan Bůh Vám ho snad vrátí zdravého plného síly žít.. přeji Vám věcnou lásku, oddanost, víru v dobro a hlavně už jenom zdravičko, žádné další bolístky.. :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1483
17.12.13 17:55

To mě moc mrzí, je to strašně smutné.. Obzvlášť ta situace kdy to musíte rozhodnout Vy.. Přeju do budoucna jenom samé štěstí a brzy zdravé miminko… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2590
17.12.13 18:06

:,( :hug: :hug: Moc smutne…Je mi to lito. Opatruj se… :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
5162
17.12.13 19:01

:,( :,( :,( :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: je mi to opravdu moc lito, kdo to nezazil, tak si neumi ani predstavit tu bolest, jakou s manzelem pocitujete. Preju uprimnou soustrast :,( :,( :,( :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
2647
17.12.13 21:15

:hug: je mi to líto… :andel:

  • načítám...
  • Zmínit
7544
17.12.13 22:31

Je mi to moc líto a Vím co musíte prožívat…Nám taky našly srdečním vadu a taky jsme se museli rozhodnout, ale malá byla statečná a velká bojovnice, protože nakonec nám řekly, že jestli chceme že jí to srdíčko zvládnou odoperovat. Takže jsme šly do toho a teď jsme oslavily první narozeniny a sice už máme jednu operaci za sebou a dobudoucna bude jště jedna, ale jsem moc ráda, že ji tu mám :srdce: :srdce: :srdce:
Vám drží moc palečky ať máte brzy zdravé miminko :hug: :hug: :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
967
17.12.13 23:31

… je mi to moc líto… :( :( :( :,( :( držte se, bude líp, uvidíš :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
1147
18.12.13 09:40

:hug: :srdce: krasne jsi to napsala!!!

  • načítám...
  • Zmínit
69235
18.12.13 09:42
:( :hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
33916
19.12.13 08:11
:hug: :hug: :hug: :hug: :srdce:
  • načítám...
  • Zmínit
20.12.13 17:15

Je mi to líto :( přeji Vám hodně sil a už jen to štěstíčko :hug:

  • načítám...
  • Zmínit
221
21.12.13 00:55
:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: :hug:
  • načítám...
  • Zmínit
11184
21.12.13 21:25

Je mi to moc líto a vím jak to bolí já si prožila revizi ve 12tt pro zp tak at se vám příští rok zadaří

  • načítám...
  • Zmínit
3135
9.1.14 14:06
:,(
  • načítám...
  • Zmínit
134
17.6.14 16:13

Je mi to líto a vím čím si člověk prochází v takových chvílích. Také jsme museli souhlasit s ukončením těhotenství a v pátém měsíci jsem šla rodit. Nikomu nepřeji si tímto procházet. My měli pro změnu vadu ledvin ale též neslučitelnou se životem. Do teď nedokáži pochopit, proč na to nepřišli doktoři dříve a hlavně proč se to vůbec stalo. Nikdy nezapomenu na našeho chlapečka, který tu s námi bohužel není a nikdy nebude. Ale musíme doufat že se to podaří znova a už to bude se šťastným koncem.

  • načítám...
  • Zmínit