Náš poklad
- Snažení
- milinka
- 19.10.14
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Přemýšlela jsem, jak mám shrnout 8 let a všechny pocity do jednoho deníčku. Snad se mi to alespoň trochu povedlo a třeba to i někomu ve stejné situaci pomůže.
S manželem jsme se vzali po osmiměsíční známosti a jelikož mi bylo 30 a on je o 2 roky starší, řekli jsme si, že není na co čekat, že zkrátka chceme miminko.
Po roce snažení pořád nic a já přišla s nápadem navštívit CAR. Manželovi se moc nechtělo, ale co by pro mě neudělal. Po vyšetření nám bylo řečeno, že manžel má pomalé a špatné spermie a jediná možnost pro nás je IVF. Samozřejmě to otřáslo naším vztahem, ale nakonec jsme se pustili do boje. Spousty léků, injekcí a stále sněhobílý test. Sestřičky mi vždy suše oznámily, je to negativní.
Pokaždé mi zaváděli 2 oplodněná vajíčka v různých stádiích vývoje. Připadala jsem si jako zlá ježibaba, která je prostě jen „sežere“ a nic.
Po čtyřech marných pokusech a třech letech snažení jsem opět přišla s nápadem změny CAR. Situace se tedy opakovala - znovu všechna vyšetření, laparoskopie, odběry, ale jejich přístup byl úplně jiný. Milé a usměvavé sestřičky a pan doktor, který nám vždy vše vysvětlil. Pustili jsme se tedy do prvního pokusu v novém centru. Po 14 dnech od transferu embryí jsem objevila //.
To bylo radosti, jenže bohužel HCG pouze 101 a druhý den test slábl.
Dopadla jsem tedy až na dno, tolik naděje jsem si dávala, věřila jsem tomu a zase nic. Pořád jsem si říkala, to přece není možné, proč zrovna já, co jsem komu udělala. Přestala jsem se bavit s kamarádkami, co byly těhotné nebo mají děti. Hroutila jsem se z každé nové těhulky. Potom jsem si řekla, že to nevzdám. Naplánovala jsem nám dovolenou, krásně to vyšlo - budu mít plodné dny. Ovšem manžel se hned první den spálil a nebylo s ním skoro celou dovolenou vůbec nic. Pojal to prostě odpočinkově po všech stránkách.
Už jsem nevěděla kudy kam, a tak jsem opět dostala výborný nápad. Koupili jsme si štěně. Manžel již dříve chtěl pejska, takže se tomu nebránil a já měla konečně co vychovávat, spíše co rozmazlovat.
Čas utíkal a já pomalu jsem se smiřovala s myšlenkou, že mít dítě nebudeme. Pan doktor už si s námi také nevěděl rady, a tak přišel s myšlenkou na změnu. Dárce. To bylo něco na manžela a jeho ješitnost. Vůbec nepřichází v úvahu. Tak prý ať jsou naše síly vyrovnané a využijeme jak dárce spermií, tak i dárce vajíčka.
Doma jsme o tom dost přemýšleli a usoudili, že mít dítě za každou cenu prostě nemusíme, že jsme spolu šťastní, máme úžasného mazlíčka, a tak budeme prostě jen spolu a třeba cestovat, prostě si užívat i tak.
Poprosila jsem pana doktora ještě o doporučení na imunologii. Takže nám zjistili alergii na spermie (ostatně to prý má skoro každý) a doporučili tzv. „gumisex“. Dále jsem dostala doporučení na endokrinologii a vyšetření štítné žlázy a kontrola za 3 měsíce. Dostala jsem léky na štítnou žlázu a pustili jsme se do posledního pokusu č. 8. Zavedli mi 2 oplodněná vajíčka a opět dlouhých 14 dnů čekání. Cítila jsem se dobře, a tak nějak nepočítala, že to dopadne.
Byl pátek a napadlo mě, co takhle udělat test o den dříve. Test jsem nechala v koupelně a šla udělat manželovi svačinu do práce. Když jsem se vrátila, nemohla jsem uvěřit svým očím - byla tam druhá čárka nebo spíš duch, ale viditelný.
Běžela jsem za manželem, jestli to také vidí. Přes víkend čárka sílila a v pondělí jsme šli na kontrolu do CAR místo na imunologii. Pan doktor se radoval s námi, dostala jsem ještě další podpůrné léky a šťastní jsme jeli domů.
Asi za týden jsem ale začala krvácet. Jeli jsme hned k panu doktorovi a ten nám oznámil, že miminko ohrožuje velký hematom. Musím prý doma jen ležet nebo mě nechá hospitalizovat. Dostala jsem spoustu injekcí a slíbila jsem, že se z postele nehnu. Manžel mi obden píchal injekce a já doma poctivě ležela, hematom se vstřebal.
Překonali jsme to nejhorší období a úspěšně došli do zdárného konce. Porod byl komplikovaný, ale to je na další dlouhý deníček. Zkrátka nemůžeme mít asi nikdy nic jednoduchého. Ten výsledek však za to stojí! Vše špatné je zapomenuto.
Dnes máme doma dvou měsíční holčičku a s manželem snad každý večer brečíme, že se i nám nakonec povedlo něco tak krásného. Po všech těch letech trápení, vyšetření a léků jsme se dočkali a jsme úplná a šťastná rodina.
Přečtěte si také
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 5541
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 5140
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 1700
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1042
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 507
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
Přistihla jsem tchyni, jak fotí moje dítě nahé. Seřvala mě, že z ní dělám úchyla
- Anonymní
- 10.05.26
- 3307
S tchyní jsme měly kvůli fotkám našeho syna neshody už několikrát. Jenže když jsem ji jednou přistihla, jak si ho fotí nahého při koupání, vznikl mezi námi konflikt, který od té doby pořád visí ve...
Nehtařka se mi vysmála, že mám „ruce uklízečky“. Myslím, že mě chtěla ponížit
- Anonymní
- 10.05.26
- 1591
Chtěla jsem jen nové nehty a chvíli vypnout. Místo toho se mi nehtařka během manikúry vysmála kvůli mým rukám tak, že jsem měla chuť okamžitě odejít.
Doktorka dala dceři antibiotika. Až po brutální reakci uznala, že to byla chyba
- Anonymní
- 10.05.26
- 1256
Někdy jsem na doktory opravdu strašně naštvaná. Třeba jako teď. Moje čtyřletá dcera měla virózu, která se zhoršila tím, že ji začalo bolet ucho. Šli jsme jako obvykle na ORL, kde paní doktorka...
Nachytala mě s milencem v restauraci. A sama tam přišla s mladším mužem
- Anonymní
- 10.05.26
- 3485
Když mě tchyně přistihla, jak se líbám s milencem v restauraci, myslela jsem si, že je po všem. Jenže během pár vteřin mi došlo, že ani ona tam nebyla nevinně, přišla totiž za ruku s o dost mladším...
Máme doma více dětí a je u nás živo. Soused nám kvůli hluku vyhrožuje sociálkou
- Anonymní
- 10.05.26
- 1983
Žijeme v panelovém domě, máme tři děti a psa. Jsme všichni tak nějak od přírody hlučnější a děti jsou navíc hodně živé a temperamentní. Pod námi bydlí starší pán, který nás nemá rád a už několikrát...
taky je jasně vidět, že se nemá házet flinta do žitě a prostě to nevzdávat-výsledek se dostaví! 
přeji vám do života hodně štěstí 
absolvovala jsem hysteroskopii, laparoskopii, genetiku i základní imuno někdy v půlce snažení. No a na tu štítnou žlázu nic neukazovalo, odběry jsem měla časté. Prý to začíná tak, že hodnoty jsou jako na houpačce a tak se na to přišlo tím, že jsem byla na odběru zrovna, když byla hodnota vysoká.
tak to je neuvěřitelné, moc gratuluji a přeji hodně štěstíčka!!! 
hodne stesti 