Naše Kačenka
- Porod
- KataS
- 24.04.06
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda bych Vám napsala, jak na svět vykoukla naše Kačenka. Termín porodu byl 4.12. 2005 (neděle).1.12. (čtvrtek)jsem jela s manželem do porodnice na pravidelnou prohlídku. Nejdřív monitor, pak vyšetření. Už na monitoru mě trošku pobolívávalo bříško, ale to se někdy stává...
Byla jsem naprosto klidná až do doby, než mi doktor řekl, že tam musím zůstat, že porod je v plném proudu. Nevěděla jsem, jestli se mám radovat (moje mamka měla zrovna svátek) nebo brečet (takhle jsem si to nepředstavovala). Tak jsem to musela jít říct manželovi, který mi musel přivést věci. Jenže to „pobolívání“ mě přestalo. Druhý den se to opakovalo, dostala jsem nějaké prášky, dokonce i injekce. Stalo se vždy jen to, že bříško mě začlo bolet vždycky čím dál tím víc, častěji, ale vydrželo to jen tak 6 hodin a konec. Doktoři říkali, že to je na dlouho, prý jsme na začátku, 3,5 prstu. Takhle to šlo až do neděle. Už jsem chtěla domů, nemocnice nesnáším. Okolo mě chodily maminky už s miminky a já pořád nic. Kolik maminek odrodilo, a my pořád nic. Už jsem si myslela, že asi nikdy neporodím, proč to vždycky přestalo? Injekce ani prášky nepomáhali, doktoři i PA jen povzbuzovali, že už brzy. Ráno v neděli mě navštívil zase manžel, už jsme si dělali srandu z toho, jak pořád čekáme. Byl opravdu skvělej. Když odjížděl, zase mě to začlo. Tak mě popřál hodně síly a štěstí a že půjde na fotbal a přijede zas večer okolo páté hodiny. Šla jsem tedy za PA a šly jsme na monitor. Vyšetřila mě a řekla HURRÁ!!! 4 prsty. Zavolejte manžela. Tak jsem udělala co mi řekla a čekala jsem. Začlo mi být čím dál hůř, vy co už máte mimčo mě rozumíte. Bylo to horší než u zubaře, kterýho se neskutečně bojím. Bála jsem se, aby to už nepřestalo, ale zas aby už to bylo. Za hodinku dorazil manžel a tak jsme spolu prožívali každou pětiminutovku… Plodová voda odtékala pomaličku, prý mi jen prosakovala. Věšela jsem se na provaze, míč a ani voda nepomáhali. Zároveň jsem tahala manžela za tričko, ale díky němu byla každá ta bolest taková lehčí. V 15 hodin mě PA prohlédla,4,5 prstu a řekla, že je vše v pořádku, a že snad do večera porodíme. Uff, tak až do večera… Myslela jsem si, že to nemůže být možný. Tak dlouho ještě? Rázem jsme se dostali na čtyřminutovky.Pak rychle na 2 minuty. Okolo 16. hodiny jsem zavolala na PA, že už fakt musím tlačit, že to už nejde, tak se mrkla a prý honem na sál, rodíme… přiběhla doktorka, houkla na mě ať se nadechnu, až přijde kontrakce, že mám zatlačit a bude to. Manžel mě chytil za ruku, a čekali jsme. Nic. Uběhly 2 minuty, nic. PA mi začla masírovat břicho a zas to přišlo. Zatlačila jsem a nic. Prý ještě tak třikrát a bude venku. Tak jsem se nadechla a najednou byla malá na světě. Doktorka měla prý co dělat, aby ji chytila. Tak v 16,25 hod nám řekly že to je holčička, 3200 g a 48 cm. Tak a bylo to za mnou. Nebrečela jsem, nešlo to. Ale byla jsem šťastná, když jsem viděla, jak mi Kačenku nese v náručí můj manžel, který zářil štěstím. A to byl pro mě ten nejlepší lék na tu bolest, která byla před tím. A proto berte manžela a nebo přítele k porodu.
Mě si teď neskutečně váží, a už chápe, když někdo řekne, že to je „porod“. On ho zažil a je prý rád, že není ženská.
Snad se nám zadaří dát Kačence ještě nějakého sourozence, za ten jejich úsměv to přeci stojí…
Přečtěte si také
Je mi skoro 40, mám dvě malé děti. Přesto toužím po diskotéce jako za mlada
- Anonymní
- 15.10.26
- 828
Tak moc mi chybí bezhlavé trsání na diskotékách, že mám chuť si to zopakovat. Ale copak to jde, když je vám skoro 40 a máte dvě malé děti?
Štvalo mě, že mi manželka furt kecá do života. Když odešla, byl jsem ztracený
- Anonymní
- 15.10.26
- 2056
Když mě žena opustila, první týdny jsem si říkal, že jsem konečně svobodný. Nikdo mi nebude říkat, kdy mám přijít domů, co mám koupit ani proč zase nechávám ponožky vedle postele. Kamarádům jsem...
Pozvali mě na grilovačku a pak se mi smáli za mou postavu. Už tam nejdu
- Anonymní
- 15.10.26
- 1276
Slíbila jsem si, že tam strávím příjemné odpoledne. Místo toho jsem si odnesla lekci z rodinné „laskavosti“. Moje sestra mě pozvala na oslavu narozenin svého syna a já jsem nadšeně souhlasila....
Sousedova kočka mi zmrzačila psa. Ten odmítá převzít zodpovědnost
- Anonymní
- 15.10.26
- 1614
Je to rok, co se u sousedů narodila koťata. Ze začátku mi kočky v okolí nijak nevadily. Ano, nenesla jsem dobře, že občas na naší zahradě najdu jejich exkrement. Díky tomu, že máme psa, se ale...
Návod na šťastné manželství. Tohle jsou věci, které u nás fungují
- Anonymní
- 15.10.26
- 1559
Nejsem manželská poradkyně a rozhodně nemám recept na šťastné manželství. Po letech společného života jsem ale vypozorovala několik pravidel, díky kterým se doma hádáme o něco méně. A některá jsou...
„Prsa ti udělají nový! A na pojišťovnu!“
- PenelopaW
- 14.10.26
- 855
Tak tuhle větu už nikdy nevyslovím nahlas. Je veliký rozdíl mezi plastickou operací estetickou a mezi rekonstrukcí prsu.
Naše manželství skončilo po roce. Stačila jedna chyba a přišla jsem o všechno
- Anonymní
- 14.10.26
- 2989
Petr byl mužem mých snů. Když jsme se brali, byla jsem přesvědčená, že to bude navždy. Předtím jsme spolu chodili skoro čtyři roky a já si byla jistá, že jsme si souzení. Jenže ani ne po roce byl...
Manželka začala dostávat časté zprávy ze školky. Nechtěla mi říct proč
- Anonymní
- 14.10.26
- 1609
Nejdřív jsem si toho skoro nevšiml. Manželce začaly chodit večer zprávy ze školky a já předpokládal, že jde o nějaké organizační věci. Výlet, platba za divadlo, změna času vyzvedávání. Jenže...
Nesnáším hlasovky! Kolegyně mi místo předávky práce posílá téměř podcasty
- Anonymní
- 14.10.26
- 513
Poslouchat devítiminutovou hlasovku plnou odboček, štěkání psa a neustálých změn je pro mě osobní očistec. Zvlášť když jde o předávání pracovní směny, kde záleží na každém detailu. Vážně si v...
Tohle byl první díl StarDance. Kvůli manželově blbosti jsem ho prošvihla
- Lucinda.pavlicek
- 14.10.26
- 599
Sobota odpoledne a já už jsem doslova na trní. Po roce začíná nová série Stardance. Prožívám tenhle televizní svátek snad ještě víc než volby do senátu. I ty v naší rodině rezonují, ale u této...