Naše zlatíčko
- Těhotenství
- IvankaT
- 02.11.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Každý říká, že není důležité, jaké pohlaví se narodí, ale hlavně, aby bylo miminko zdravé. Člověk se pro to snaží udělat maximum, ale i přesto se může vloudit malá chybička a život se obrátí...
v inkubátoru, 2530g, 44cm
- 1
už doma, v postýlce
- 3
3 a půl měsíce
- 2
Miminko jsme s přítelem neplánovali, tak nějak se to stalo a popravdě jsem z toho byla dosti v šoku. Má první slova, když jsem uviděla // na testu nejsou publikovatelná 
Dohodli jsme se s manželem, že to zatím nikomu neřekneme, dokud si nebudeme na 100 % jistí. A co neudělal chlap? Hned další den to všem řekl A tak jsme čekali, až dostaneme těhotenskou průkazku a poprvé uvidíme bušit srdíčko - nádherný pocit. Všechno bylo nádherné, žádné těhotenské problémy, takže jsem dál mohla chodit do práce, plánovat svatbu a prostě si užívat toho krásného pocitu, že nosím to nejcennější. Jenže… ve 20. týdnu jsme šli na velký ultrazvuk a od toho dne se začalo vše hroutit.
Paní doktorka se neustále koukala na srdíčko, poslouchala ho a mlčela. Zavolala si na konzultaci dalšího doktora s tím, že se ji něco nezdá na srdíčku. Velmi nepříjemný doktor nám oznámil, že naše dcera má srdeční vadu - Fallotovu tetralogii a že to vypadá, že to bude spojené s genetikou a proto bychom se měli rozhodnout, zda budeme pokračovat v těhotenství či nikoliv. S manželem jsme na něho vystřeštili oči s tím, že pokud nemáme 100% jistotu, tak se nemůžeme rozhodnout. Proto jsme byli za dva dny objednáni na odběr plodové vody. Když jsme dosedli do auta, tak jsme se oba dva rozbrečeli a nechápali jsme, proč se nám zrovna něco takového muselo stát. Já prořvala celý zbytek dne a i noc - paradox byl, že v tu noc malá poprvé kopala tak, že to šlo cítit při přiložení ruky na pupík - jako kdyby dávala najevo, že tu s námi prostě chce být.
Večer po odběru nám volali první výsledky, které byli negativní, na zbytek jsme měli čekat 2 týdny. Podstoupili jsme další kontroly u stejného doktora, který si stále mlel své, že to určitě bude genetické a že se máme rozhodnout. Byla jsem tak v šoku, že jsem nebyla schopná říct ani fň. Za 2 týdny volala genetička, že se na 18. choromozomu našel malý kousek navíc a proto máme s manželem podstoupit krevní zkoušku, aby se zjistilo, zda to má po nás, či mají dále zkoumat, co by to mohlo v pozdějším životě způsobit. Dalších 5 dní čekání na výsledky. Věřím, že tyhle nervy budou mít vliv na aktivitu naši dcery, protože jediný, kdo k nám byl milý, byla paní kardioložka, za což jsem jí moc vděčná. Zbytek se k nám choval jako k jasnému případu ukončení těhotenství.
Čekání se vyplatilo, malý kousek chromozomu má dcera po manželovi, tudíž máme „jen“ srdeční vadu, která se dá v dnešní době dobře operovat. Zbytek těhotenství už naštěstí probíhal dobře - kontroly na kardiu, přeposlání do rizikové poradny a naplánování porodu s tím, že se vyvolá, aby bylo k dispozici co nejvíce lékařů. Ráno v 8:00 7. 7. 2011 jsme začali a v 13:30 už na nás koukala naše Natálka. Hned ji odnesli na oddělení, kde neustále sledovali srdeční činnost a vyšetřovali co a jak. Naštěstí bylo vše v pořádku a my si mohli domů odnést relativně zdravou holčičku.
Teď už bude mít 4 měsíce a někdy, když se vzteká, tak pochybuji, že nějakou dírku v srdíčku má Operace nás samozřejmě nemine, ale zatím je vše v pořádku, malá krásně roste a začíná z ní být pěkný ďáblík. Začínám se už teď nervovat, jak to všechno po psychické stránce zvládnu, ale když už jsem bojovala za ní, když byla ještě v pupíku, tak teď budu bojovat s ní, aby se co nejdříve uzdravila a mohla si nás dál omotávat kolem prstu
Přečtěte si také
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 565
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 951
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 441
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 509
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 681
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 2394
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 1490
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 1565
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 2899
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 1887
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...
. Zkouším se do toho vcítit, ale fakt mi to nejde. Systémový přístup většiny lékařů byl ve vašem případě velmi špatný. Žádné doporučit a předpokládat přece není na místě, správně by bylo vysvetli, nabídnout a vyčkat co vy na to 
. Ještěže na tom kardiu byli tak fajn a poskytli vám oporu 
Takže holky,pozitivní ladění,stálý úsměv na tváři a zvládnete úúúplně všechno! 
A já vám z celého srdce držím palce! 
hodně štěstíčka a zdravíčka miminku i vám 
