Nečekané komplikace
- Stěhování
- Pavlikven
- 26.02.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Stěhování s sebou nepřináší jen radost z nového bydlení, ale i starosti když máte malé děti.
Když jsme se s přítelem rozhodli bydlet spolu, nabídl nám otec po babičce krásný byteček 2 + 1 ve středu města. My samozřejmě nabídku s radostí přijali a hned začátkem měsíce se nastěhovali.
Jak už to v životě bývá, po roce jsme se vzali a po dalším jsme počali první miminko. Vše šlo úplně hladce. Jako tříčlenné rodině nám byteček zcela vyhovoval, jenže po dalším roce nás potkalo opět štěstí v podobě malého uzlíčku a to už byl pro nás byteček malý. Se svolením obou našich rodin jsme se rozhodli byt prodat a najít si alespoň o pokoj větší. Na náš byteček jsme kupce našli docela rychle, horší už to bylo najít si ve stejné nebo alespoň v blízké cenové relaci ten náš budoucí.
Prozatím jsme se nastěhovali k manželovým rodičům, kde to ze začátku vypadalo, že vše bude klapat. Ale každý, kdo někdy s rodiči bydlel, mi dá za pravdu, že ať se jedna, tak druhá strana sebevíc snaží, většinou to nedopadne dobře. Dřív nebo později se musí zase oddělit.
A to se samozřejmě stalo i nám. Po šesti týdnech chození po špičkách, a snahy jak nejlíp vyjít s tchyní a tchánem, jsem prostě vybuchla a pak už to šlo ráz na ráz. Dala jsem manželovi „nůž na krk“, že pokud do týdne nenajde vyhovující byt, odcházím od něj a beru s sebou i děti.
Musím říct, že se můj manžel zachoval jako ten nejlepší muž na světě. Neřekl nic, jen zvedl telefon a začal obvolávat všechny nabídky, co byly dosud k mání. A protože po svém soukromí prahla i tchyně, začala se vyptávat po okolí i ona. Nakonec to byla právě manželova maminka, která nám byt po známých našla. Hned jsem se dala do balení.
Byt byl nádherný, plovoucí podlaha, dlažba na chodbě a ta obrovská kuchyň jen pro mě. Nevěřila jsem vlastním očím. Potřeboval jen malé úpravy jako omítky ve dvou pokojích (stávající tapety jsme zrušili), nové dveře a vymalovat. To vše se ale bez nepořádku a všudypřítomného zmatku neobešlo.
A právě díky tomu celému zmatku kolem stěhování jsme se zapomněli věnovat dětem. Někdo by řekl: „však se jim to potom vynahradí, až bude vše hotovo“ a my si to mysleli také. Ale co přišlo potom, to jsme nikdo nečekali.
Po nastěhování a následné úpravě bytu, se začala naše dcera chovat nějak tiše. Stále jsem jí ještě nevěnovala tolik pozornosti, kolik by potřebovala, ale už jsem si jí snažila více všímat. A v tu chvíli jsem to zaregistrovala. Dcera měla vypouklé pravé oko, kterým vůbec nepohybovala, zatímco se její levé oko chovalo úplně normálně. Zašla jsem s ní co nejdřív k lékařce a ta mě okamžitě dala i s dcerou hospitalizovat na pozorování. Diagnóza zněla epilepsie.
Nechtěla jsem tomu věřit, tak zdravé a šťastné dítě? Po týdnu neustálého pozorování, rentgenování a napichování žil mé malé princezny, jsme se nechali vypsat. Dostali jsme nějaké vitamíny, různé oblbováky co kdyby a rozjeli se do nového bytečku. Náš přístup k dětem se okamžitě změnil. Veškeré práce na bytě šly bokem. Naše heslo: „více se věnovat dětem“.
Začali jsme s dcerou chodit na neurologii, kde jsme chtěli přijít na důsledek této nemoci. Po dvou letech bez záchvatu jsme léčbu ukončili. Jediné, na co jsme zatím přišli bylo, že nedostatečná péče, přehlížení a zmatek vede k vykolejení dětského organismu. Nechali jsme dceru konečně naočkovat běžným očkováním, které dosud mít nemohla a přihlásili jí do školky.
Teď je to opět ta naše veselá princezna jako před stěhováním. My už víme, že pokud se budeme ještě někam stěhovat, tak to bude do úplně zařízeného domu bez starostí a zmatků.
Přečtěte si také
Přišli jsme o byt kvůli změně času. Teď nás změna čeká znovu. Kdy už to skončí?
- Anonymní
- 23.10.26
- 4478
Je to přibližně půl roku, co nás posouvání času stálo smlouvu na byt. Přijeli jsme pozdě a nabídka nám tak utekla mezi prsty. Frustraci ze změny času už pociťuji znovu, čím blíž to je, tím víc jsem...
Nemůžete žít ve 2+kk, kritizuje mě moje matka. Sama nás vychovávala v garsonce
- Anonymní
- 23.10.26
- 878
Situace s bydlením není v posledních letech vícečlenným rodinám zrovna nakloněná. Protože platy nám s manželem za posledních deset let příliš nepovyrostly, zůstali jsme se dvěma dětmi v našem...
Přítel toužil po sexu na hřbitově. Jednou jsem mu vyhověla a takhle to dopadlo
- Anonymní
- 23.10.26
- 1300
Mirek je kluk, se kterým se fakt nenudím. Má rád extrémní věci a pořád vymýšlí něco nového. Občas je to až trochu za hranou. Je nám oběma 22 let, jsme mladí, tak proč si neužívat. Někdy řeknu ne,...
Jsem naprogramovaná vstávat za světla. Ta ranní tma mě ničí
- Anonymní
- 23.10.26
- 575
Vůbec se nedivím, že na podzim lidé trpí víc depresemi. Jakmile totiž člověku zazvoní budík a venku je stále tma, je to jako rána palicí. Já jsem aktuálně na vrcholu těchto stavů a každé ráno...
Cizí lidé v naší posteli? Manžel zuřil, když jsem mu navrhla dovolenou zadarmo
- Anonymní
- 23.10.26
- 617
Chtěla jsem dětem dopřát pořádnou dovolenou, aniž bychom za ni utratili všechny úspory. Když jsem ale navrhla výměnu domu s někým z druhého konce světa, manžel se na mě podíval, jako bych se...
Už aby byla pořádná zima. Sousedi konečně přestanou hulit na balkonech
- Anonymní
- 22.10.26
- 1212
Bydlíme v přízemí a celoročně se potýkáme s jednou nepříjemnou věcí. Oba byty nad námi obývají kuřáci. Nejen, že nám věčně smrdí do oken, když si chce člověk trochu vyvětrat, ale když trochu...
Manžel se mnou už vůbec nespí. Mám se smířit s tím, že už mě nechce?
- Anonymní
- 22.10.26
- 1454
Jsme spolu dvanáct let. Na začátku jsme se od sebe skoro nemohli odtrhnout. Stačil letmý dotek a oba jsme věděli, kam večer povede. Dnes si vedle sebe leháme, manžel mi dá pusu na dobrou noc, otočí...
„Mami, zamkla jsi domeček?“ Měla bych být pyšná, ale spíš mu kazím dětství
- Anonymní
- 22.10.26
- 951
Všude kolem sebe vídám mámy, které ráno napomínají své děti, kontrolují jim batůžky, třikrát připomínají rukavice a vedou je pomyslně za ruku po celý den. U nás je to přesně naopak. Já jsem totiž...
Rozplývám se nad Hemsworthem, kolegou i poslíčkem. Manžel mě nechává chladnou
- Anonymní
- 22.10.26
- 773
Je mi skoro čtyřicet a jsem nadržená. Cítím se tak už alespoň rok. Nevím, jestli je to nějaká známka přechodu, nebo mi jen po letech manželství definitivně přeskočilo, ale vzrušuje mě téměř každý...
Manžel mi tvrdil, že nemáme peníze. Pak jsem zjistila, kam mizí jeho výplata
- Anonymní
- 22.10.26
- 2405
Můj muž se vždycky tvářil jako velký šetřílek. A poté, co všechno neuvěřitelně zdražilo, neřeší prakticky nic jiného než peníze. Musela jsem nakupovat ve slevách, otáčet každou korunu, abychom...