Nečekaně rychlý porod
- Porod
- Ainah
- 21.07.19
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Můj druhý porod.
V den, který jsem oslavila své 30. narozeniny, které byly úžasné, jsem začala uvažovat o druhém miminku. Máme doma už 6letého Davídka a ten se nás pořád ptal, jestli bude mít někdy sestřičku nebo bratříčka, a tak jsem po úvaze s manželem začala probírat, že už je nejvyšší čas, abychom si pořídili druhé dítko. Přece jen jsem nechtěla mít druhé dítko později. Antikoncepci jsem v té době nebrala už 6 let, nedělala mi dobře, a tak jsem si řekla, že si to naplánujeme na konec léta a začneme na tom pracovat. Osud tomu ale chtěl jinak, otěhotněla jsem nečekaně na konci dubna, když se nedostavila menstruace. Ihned jsem šla do lékárny, koupila jsem si test a na na něm se objevily 2 čárky. Čekala jsem ještě 14 dní a objednala se k doktorovi. Ten podle utz potvrdil těhotenství. Byla jsem v 7. týdnu a celé těhotenství probíhalo bez problémů a na miminko jsem se moc těšila.
Tajně jsem doufala, že by to mohla být holčička, při prvním utz nám ovšem nikdo nedokázal s určitostí říct, co to bude, a tak se čekalo na další utz. Jakmile paní doktorka najela na bříško, miminko se natočilo a já okamžitě viděla, že čekáme druhého chlapečka
Jaké překvapení, když mi manžel říkal, že to bude zase kluk, já odvětila, že ne, určitě holčička, všechny babské rady a příznaky tomu napovídaly
Termín porodu jsem měla 16.1. 2019, takže jsem si postupně nachystala vše, co bylo potřeba. Oslavili jsme Vánoce naposled ve 3 a těšili se, až přijde den D. Jelikož jsem čekala druhé, strach z porodu se nedostavil, i když jsem čekala, že přijde, hlavou se mi honily jen myšlenky, jak dlouho bude porod trvat a aby všechno proběhlo hladce.
Nastal den D. Od 2.1. jsem začala mít bolesti, nebrala jsem to nijak vážně, říkala jsem si, že mám ještě čas, ale tělo se už připravuje. Hlenová zátka mi odešla ve 32.tt a bolesti nebyly nijak silné, takže jsem to vždy přešla s tím, že se nic neděje. Bylo 4.1. 3 hodiny ráno, když mě vzbudilo píchání v podbřišku. Vstala jsem, šla na malou a po chvíli bolesti ustaly, tak jsem znova usnula. Ráno ve 4:30 hod. další bolesti. Jdu na záchod a míjím se s manželem, který odchází do práce. Ještě ve dveřích se mě ptá, jestli má zůstat doma a jestli nebudu rodit. S úsměvem ho posílám do práce, že se nic neděje, a kdyby něco, zavolám, ale nemyslím si, že bych dnes rodila. Šla jsem si tedy lehnout a o 6. vypukly bolesti. Stahy po 15 minutách.
Musím ještě nakoupit, v 6:30 jdu do obchodu, stahy co 10 minut. Přijdu z obchodu, vyložím nákup a jdu do vany. Kontrakce jsou pořád silnější. Vyjdu z vany, nasnídám se a volám manželovi, že budu rodit dnes. Je právě 8:15 hodin, manžel je asi 70 km od domu a nestíhá se vrátit, aby mě odvezl do porodnice, která je 24 km od nás. Volám tedy záchranku.
Telefon zvedá mladý dispečer a ptá se, jaký mám problém, říkám, že problém nemám, ale jsem 38.tt a rodím, kontrakce co 5 minut. Dispečer hlásí, že kdyby záchranka nestihla přijet, porodíme spolu doma po telefonu
Říkám, že ne a že to určitě do porodnice vydržím. Sanitka je na cestě, já si balím tašku obouvám kozačky a čekám u dveří. Venku je asi metr sněhu a hrozná zima a spousta silnic je špatně průjezdných. Říkám si, že snad dojedou včas a stihneme to. Je 8:40 a záchranka je na místě, nasedám a vyrážíme do porodnice. Kontrakce po 2 minutách, sestřička mě v sanitce přemlouvá, ať nerodím, že musím vydržet. Držím nohy u sebe a prodýchávám kontrakce.
V 8:55 příjem do porodnice. U převlékání a chystání se na klystýr jsou bolesti šílené a musím se opírat o zeď, abych došla na porodní box. Ležím, přijde doktorka a říká, že jsem otevřená na 9 cm. Porod by mohl být do 2 hodin, tudíž do 11. bude malý světě. Říkám si, že to zvládnu a prodýchávám.
Přijde PA a začínáme vypisovat papíry. Ptá se na manžela. Říkám, že se nestihne vrátit, proto budu rodit sama. Koukám na hodiny, je 9:10. Najednou rup, odtekla mi plodová voda. Nikdo se mnou není, jen PA a ta píše papíry. Říkám jí, že už rodím a musím tlačit. PA si stoupne, koukne mi mezi nohy a prohlásí, že vidí hlavičku. Utíká pro doktorku a než se stihne kdokoliv nachystat, je 9:23 a malý je na světě, takže porod byl úžasný a rychlý, že nikdo nic nestihl a všechno proběhlo dobře.
Teď už mám krásného zdravého půlročního chlapečka ![]()
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 1534
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 988
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 730
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 1361
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 909
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2327
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 3335
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 4254
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 2930
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1659
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....