Nejkrásnější úsměv
- Těhotenství
- Lizinka3
- 05.03.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Ráda čtu tady na eMiminu deníčky. Ať jsou smutné čí veselé, vždy je přelouskám hned, jak v práci zapnu počítač. A tak jsem se rozhodla také se podělit o svůj příběh o neuvěřitelném štěstí.
Můj příběh začíná asi tak, že jsem si našla přítele, který se narodil s jednostranným celkovým rozštěpem patra. Pro mě to nebyla žádná překážka, v mých očích byl a je nejkrásnějším chlapem na světě. Jednou jsme ale začali řešit, že by bylo dobré mít děti co nejdříve, jelikož s každým rokem matky stoupá riziko rozštěpu.
Dlouho jsme to s přítelem zvažovali, jelikož je mi teprve 20 a studuji vysokou školu, ale nakonec jsme se rozhodli, že pro zdraví našich dětí uděláme cokoli, třeba si i ubereme pár let volnosti a svobody. Od té doby jsme byli hrozně šťastní. Oba jsme cítili, že život nabírá úplně jiný směr a naše štěstí se stalo nepřekonatelným, když jsme zjistili, že se nám povedlo zadělat na mrňouska.
Moje těhotenství bylo a doteď je ukázkové. Nevolnosti mě trápili asi jen měsíc a půl a byly opravdu pouze ranní. I přírůstky na váze byly v normě a s každým dalším ultrazvukem jsem se cítila víc a víc šťastná. Moje štěstí však zkalil lísteček, který mi vypsal gynekolog. Byla to žádanka na genetické oddělení.
Od té doby jsem si začala čím dál tím víc uvědomovat, co nám hrozí. Nevím, v jaké bláhové představě jsem žila první 4 měsíce těhotenství.
A i přesto, že jsem už před těhotenstvím poctivě zobala kyselinu listovou, jsem najednou litovala každého špatného jídla co jsem snědla a každé vykouřené cigarety (ve 3 měsíci jsem měla zkouškové období a před těhotenstvím jsem byla hodně silná kuřačka, a tak jsem si při největších nervákách to cígo dala).** Ten měsíc mezi první a druhou návštěvou genetiky byl snad nejdelší a nejhorší v mém životě.** Najednou jsem se nedokázala z ničeho radovat i přesto, že jsem našeho mrňouska milovala a život s vadou si dovedla představit. Nevím, stejně mě to trápilo, že třeba za to můžu já, že bude mít ztížený start do života.
Naše druhá návštěva genetiky byla jedním z mých nejšťastnějších dnů v životě a jsem si jistá, že přítel to má taky tak. Už týden jsem nemohla spát a na každého jen vrčela. Byly to hrozné nervy a já jsem to ustála jen díky tomu, že přítel je silná osobnost a dokázal mě podržet. Na první vyšetření jsme šli až v 9 ráno (vím, pro někoho je to UŽ v 9, ale pro nás to byl další čas plný nejistoty) a bylo to podrobné ultrazvukové vyšetření obličejové části.
Paní doktorka byla hodná a popisovala všechno, co se na ultrazvuku dalo i nedalo vidět. Ani jsem si to nějak nedokázala užívat, když nám sdělovala, že je to teda chlapeček a jak dlouhou má stehenní kost. A najednou slyším jak říká: „A vidíte? Tady má pusinku a sami můžete vidět, že ten oblouk je bez defektu“ a usmála se.
Bylo to jako bych se probudila z dlouhého spánku. Chytla jsem přítele za ruku a začala brečet. Kouknu na něj a vidím, že brečí úplně stejně a usmívá se jako blázen. Najednou jsem začala přemýšlet normálně. Když paní doktorka říkala, že na nás pořád otevírá a zavírá pusinu tak mi jen prolítlo hlavou: „Ježiši, tak to bude kecka po tátovi, to mě doma ty dva moji chlapi užvaněj k smrti.“ Z ordinace jsme vyšli jako ve snu a ještě náš čekal jeden ultrazvuk kvůli srdíčku.
Tam bylo také vše v pořádku a my jsme poprosili pana doktora, jestli nám udělá fotečku pusinky (v tamté ordinaci nás to samozřejmě ani nenapadlo). On byl velice hodný a vykouzlil takovou fotečku, na které náš malý zázrak vypadá jako kdyby se usmíval. Po zbytek vyšetření a konzultace už přítel tuto fotografii nepustil z ruky a neustále na ní koukal. A já se mu nedivím, vždyť na ní je nejkrásnější úsměv našeho drobečka 
Vím, že můj deníček nemá žádné poselství nebo se netýká tolika maminek ale i přesto doufám, že si jej některé rády přečtou a budou mít radost, že je na světě zase o trochu štěstí víc
Přečtěte si také
Tchyně mi tajně vyzvedávala syna ze školky. Pak jsem zjistila, co mu říká
- Anonymní
- 17.10.26
- 6496
Nikdy jsem si nemyslela, že budu řešit problém s tím, že někdo chce trávit čas s mým dítětem. Jenže moje tchyně začala dělat věci za mými zády – a nejhorší nebylo samotné vyzvedávání ze školky, ale...
Našla jsem způsob, jak manžela udržet po sexu vzhůru. Za vším hledej peníze
- Anonymní
- 17.10.26
- 1373
Existuje několik věcí, které jsou po sexu téměř jisté. Člověk je příjemně unavený, spokojený a má pocit, že by svět mohl na chvíli počkat. U mého manžela je ale jisté ještě něco. Usne. Prakticky...
Manžel zastavil rekonstrukci. Vadí mu trvalé bydliště mého bratra v našem domě
- Anonymní
- 17.10.26
- 3170
Žijeme v rodinném domě, který nám darovali moji rodiče. Ti si na stáří pořídili malý byt, můj bratr se osamostatnil, naši mu dali peníze na jeho bydlení a dům zůstal nám s manželem a dětmi. Rodiče...
Manžel jezdí stále častěji na služebky. Když usnou děti, tajně pláču
- Anonymní
- 17.10.26
- 1611
Ještě před pár lety bych si myslela, že mám doma ideálního chlapa. Pracuje, stará se o rodinu, a když musí odjet na služební cestu, přiveze mi čokoládu nebo alespoň nějakou historku z hotelu....
Křičela jsem na dceru kvůli špatnému prospěchu. Místo reakce omdlela
- Anonymní
- 17.10.26
- 2666
Představa, že moje čtrnáctiletá dcera nezvládne přijímačky a zničí si budoucnost, mě v posledních týdnech budila ze spaní. Jenže dnes ráno jsem pochopila, že hranice mezi motivací a nebezpečným...
„Podle numerologie se k sobě nehodíte.“ Babička ničí neteři první lásku
- Anonymní
- 16.10.26
- 2756
Moje patnáctiletá neteř Lucie nedávno prožila to nejkrásnější, co věk dospívání nabízí – poprvé se zamilovala. Kluk se jmenuje Filip, chodí spolu na gymnázium, učí se velmi dobře a chová se k ní...
On chtěl sex bez kondomu. Já řekla ne a najednou jsem byla ta, která prudí
- Anonymní
- 16.10.26
- 3309
„S kondomem mě to prostě nebaví.“ Řekl mi přítel při našem asi čtvrtém milování. Dosud to toleroval, protože jsem mu několikrát vysvětlovala, že antikoncepci užívat nemůžu a nechci.
Učitelka kreslí prvňáčkovi do sešitu prasátka. Po 6 týdnech školu nesnáší
- Anonymní
- 16.10.26
- 5313
Před dvěma měsíci zářil nadšením, do batohu si natěšeně chystal penál a nemohl se dočkat, až z něj bude velký školák. Dnes? Ranní slzy, otrávený výraz a neustálé opakování: „Maminko, já už tam...
Trapas na letišti mě stál místo v letadle. Klidně bych si to ale zopakovala
- Anonymní
- 16.10.26
- 6111
Někdy se dějí věci, které možná ze začátku vypadají jako světové neštěstí, mě se ale jedna taková nehoda opravdu vyplatila. Dnes té katastrofě říkám miláčku.
Manžel už má čtyři vánoční večírky, já nejsem zvaná. Jsem totiž na mateřské
- Anonymní
- 16.10.26
- 7422
Je teprve říjen a já už mám od manžela v kalendáři čtyři termíny vánočních večírků, na které nejsem zvaná. Čtyři! Do Vánoc zbývají dva měsíce, takže se těším, co dalšího se ještě dozvím. Třeba že...
sama vím, jaká je úleva, když genetik oznámí pozitivní zprávu. přeji narození zdravého krásného chlapečka.
