Někdy je zbytečné se těšit
Rozepsala jsem se trochu více, ale pokud se i vám stalo něco podobného a nemilého, nezoufejte, nejste v tom sami, a nebojte, příště už budeme psát o tom, jak nám miminko roste a dělá radost.
Zdravím všechny,
jmenuji se Lea a je mi 21 let. Po zklamání z předchozího vztahu, kdy byl teď již bývalému partnerovi přednější alkohol a kamarádi, jsem si konečně našla „pana dokonalého“, se kterým jsem se seznámila na dovolené. Začali jsme spolu od prvního dne bydlet a zatím se všechno daří. Nemám muže, který je dokonalý pro ostatní, ale je dokonalý pro mě.
Když jsme spolu začali mít vztah s velkým V, hodně jsme toho obětovali, abychom spolu byli, protože ostatní „kamarádi“, jakými se tedy snažili být, nebyli takoví, o jaké jsem stála, proto jsem zjistila, že opravdových přátel již nemám tolik, kolik jsem si původně myslela a jen nepatrná hrstka těch opravdových stála při nás.
Začali jsme spolu plánovat miminko a po skoro půl ročním snažení se nám ho podařilo počít. Já jsem se samozřejmě začala hlídat a hledat „bříško“, a to i přes to, že mi mamka říkala, že se nemám ohlížet. To, že jsem těhotná, jsem zjistila v 6. týdnu a strašně jsem se na naši ratolest těšila, už jsme měli vybrané jména (pro holčičku Nátálie, pro chlapečka Tadeáš). Ještě jsme se smáli tomu, jak se rodiče dohadují na výběru jména, protože my jsme se rozhodli okamžitě, bez jakýchkoliv hádek.
Pan doktor mi sdělil, že jsem na začátku těhotenství a že mi nedokáže říci pohlaví a ani to, jestli je plod živý nebo ne. Řekl mi, že se mu mám ukázat za 14 dní, kdy už budeme schopni udělat poslech srdíčka, a že mi poté bude moct říct více a vytisknul mi fotografii (to jsem ještě nevěděla, že to bude to jediné, co mi také zbude).
Na druhý den jsme si šli sednout k přátelům, kteří mi gratulovali (mimochodem většina mých přátel je vdaná/ženatá a mají miminka). V noci jsem dostala hrozné bolesti, které bych přirovnala ke kontrakcím, celou noc jsem probrečela a nakonec k ránu usnula. Ráno jsem se vzbudila a odpoledne jsem začala krvácet, věděla jsem, že je zle. Přítel mě odvezl do nemocnice, a tam mi bohužel museli oznámit, že jsem potratila a musela jsem tam zůstat přes noc na revizi děložní dutiny, ze které mi odstranili zbytky.
Brečela jsem jako malá a pořád jsem se ptala: Proč zrovna já? Miluji děti a těším se na ně, nepila jsem, přestala jsem kouřit v době, kdy jsme se o početí snažili". Můj gynekolog mi nebyl schopný říci příčinu potratu ani po výsledcích z hematologie. Prý se to stává…
Nyní se dávám do pořádku a od září/října se budeme pokoušet znovu. Jména máme stále vybrány a mně nezbývá nic jiného než čekat a sem tam se podívat na fotku mého malého štěstí, které jsem nemohla poznat (i když fotka obsahovala tzv. vesmír, protože plod byl velký 7 mm). Občas mám v sobě splín, kdy se rozbrečím potom, co si pohraji s miminky a vím, že teď už bych měla bříško a mohla se těšit mnohem, mnohem více.
Přečtěte si také
Přítel ukázal moje nahé fotky svému bratrovi. Dodnes nechápe, co provedl
- Anonymní
- 30.05.26
- 1270
Můj přítel se někdy chová jako malé dítě. Někdo by možná řekl, že je hloupý nebo že to dělá schválně. Já si ale spíš myslím, že je jen naivní. Hrozně rád mě fotí nahou, což mi samo o sobě nepřipadá...
Deník ticha: Odejít znamená přežít
- Anonymní
- 30.05.26
- 824
Sedím u okna a pozoruju, jak se za sklem pomalu snáší déšť. Kapky stékají v nepravidelných cestičkách, jedna se honí za druhou, až splynou. Připomíná mi to můj vlastní život posledních pěti let.
Finanční realita po porodu: Peníze mi po narození dcery vydržely jen 14 dní
- Anonymní
- 30.05.26
- 623
Jsem máma samoživitelka a věděla jsem už v těhotenství, že na všechno budu sama. Když jsem si před porodem sedla nad papíry a kalkulačku, měla jsem pocit, že to mám celkem pod kontrolou. Mateřská,...
Myslela jsem, že horší než porod nic nebude. Pak přijela moje tchyně
- Anonymní
- 30.05.26
- 1075
„Tak mu dej ještě čajík, vždyť má určitě žízeň.“ „Proč ho pořád nosíš?“ „Ty dnešní matky všechno moc řeší.“ Nevím, co bylo horší. Jestli to, že jsem po porodu fungovala na dvě hodiny spánku denně,...
„Tobě babička všechno sežere,“ řekla prodavačka mé dceři. Okamžitě jsme odešly
- Anonymní
- 30.05.26
- 768
Být matkou po čtyřicítce má své výhody. Člověk je klidnější, má něco odžito a na svět se dívá s nadhledem. Má to ale i svou stinnou stránku – okolí vás neustále škatulkuje. Moje čtyřletá dcera je...
Asistentka ve škole šikanuje mého autistického syna: „Jsi neschopný,“ řekla mu
- Anonymní
- 29.05.26
- 2270
Můj syn Vilda je úžasný kluk. Je chytrý, ve škole mu to pálí a svět vidí s fascinující upřímností. Má ale lehkou poruchu autistického spektra. Nechápe sarkasmus, ironii ani to, že si z něj někdo...
Můj syn se ve škole trápí, systém nás nechal na holičkách. Rok čekáme na PPP
- Anonymní
- 29.05.26
- 2971
Mám tři děti. Se staršími dvěma šla škola skoro sama. Jasně, občas se nechtělo psát úkoly, ale základy naskočily přirozeně. Pak přišel Ondra. Můj nejmladší, veselý kluk, který je ale v učení o něco...
Přítel vydělává mnohem víc než já. Přesto chce, abychom platili všechno napůl
- Anonymní
- 29.05.26
- 4105
David vydělává přes sto tisíc. Má skvělý manažerský plat, zatímco já jako učitelka nemám ani polovinu. Přesto chce, abych platila všechno napůl. Ten rozdíl je obrovský. Každý máme svůj účet, jenže...
Pozvali jsme tchyni s tchánem na oběd. A oni si v kastrůlku přinesli svoje jídlo
- Anonymní
- 29.05.26
- 2569
Poslední „rodinný“ oběd mi bude ležet v žaludku ještě dlouho. Tchyni moje jídlo nikdy nebylo dost dobré, ale tohle byl vrchol. Celé dopoledne jsem strávila u plotny, abych se zavděčila. A výsledek?...
Sexuální obtěžování v MHD: Styděla jsem se tak, jako bych ten hnus páchala já
- Anonymní
- 29.05.26
- 1584
Venku už se vzduch tetelil horkem, letos máme ten květen fakt hodně teplý. V narvaném autobuse linky 204 bylo k zadušení. Seděla jsem u okénka a snažila se nevnímat ten upocený chaos kolem sebe....
Nezoufej, podařilo se vám to rychle. podaří se znovu a příště to určitě vyjde.
my jsme si museli počkat 16 měsíců. jsem v 11tt, nechci si připouštět, že stále nějaké riziko je. člověk musí věřit. 