Můj porod: nekonečná noc, která ale stála za to!

Každá máme jinou zkušenost s porodem. Já vždy chtěla tři děti, ale po tomto zážitku nevím, jestli to budu chtít někdy podstoupit znovu. I když tu svou princeznu nadevše miluju....

Můj porod: nekonečná noc, která ale stála za to!

Měsíc před porodem jsem začala docházet do rizikové poradny v nemocnici.
Miminko bylo od začátku těhotenství malé, ale naštěstí v pořádku. Na rozdíl ode mě. Moje tělo (ač se termín porodu blížil ) nevypadalo že by v dohledné době mělo rodit.
Po každotýdenním vyšetření jsem týden před termínem porodu měla stále tvrdý čípek. Doktor nám řekl, že to půjde přirozeně, jen musíme čípek „donutit“ změknout. Domluvili jsme se na nástup do porodnice na 27.8.2020 (3 dny po termínu).

Nastoupila jsem v 7 hodin ráno. Už při příjmu jsem papíry vyplňovala třem různým doktorům a dvěma doktorkám. Přišlo mi, že se na mě učí nový doktoři vyplňovat papíry. Bylo to nekonečný… Po dvou hodinách mě konečně odvedli na pokoj a napojili na monitor, kde vše bylo v pořádku. Neměla jsem žádné bolesti a miminko mělo normální ozvy.
Konečně za mnou pustili muže… No sláva, ulevilo se mi, že nemusím čekat sama. Zanedlouho přišel doktor, že mi zavedou tabletu na změknutí čípku.
Zavedení tablety dost bolelo, ale dalo se to snést. Řekli nám, že rodit budeme nejdříve zítra večer, že mi budou zavádět minimálně tři tablety a poté, až změkne čípek, tak teprve začnou vyvolávat porod. Přišlo mi zbytečné, aby tam muž tvrdnul se mnou, když se nemá nic dít, tak jsme se spolu a doktorem domluvili, že jakmile se cokoliv začne dít, tak může přijet. Hned nato jsme se rozloučili a odjel (doteď toho lituji, že jsem ho poslala domů).

Před dvanáctou přišla paní doktorka, jestli jsem byla v nějakém předporodním kurzu, že když se porod vyvolává, tak nastávají okamžité porodní bolesti a ne postupné. Bohužel nám kurz zrušili kvůli covidu. Prý to nevadí, ujistila mě, e mají dostatek sester a porodních asistentek, tak se nemám ničeho bát. Zavedla mi druhou tabletu, to už poměrně dost bolelo, a odešla.

Ani ne po 5 minutách to začalo. Zničeno nic ukrutná bolest. Nevěděla jsem, jestli je to ono nebo ne tak jsem raději začala zvonit. Přišlo mi jako věčnost, než přišla sestra… Prohlídla mě. Čípek stále neměknul. Po napojení na monitor zjistila, že mi začali porodní bolesti a tak šla pro doktorku, která to jen potvrdila. Prosila jsem, zda může přijet přítel, aby mohl být semnou, ale bylo mi řečeno, že to není zatím třeba, že ho za mnou stejně zatím nepustí.
Jelikož jsem v tu chvíli na oddělení byla jediná rodička, tak mi nabídli vanu. Souhlasila jsem, s domněnkou, že to pomůže. Pamatuju si, jak ta voda pílila už na chodidla, ale prý je to v pořádku, že voda musí být vařící.
Dýchala jsem jak zběsilá. Odpočítávala jsem každou vteřinu na hodinách. Už mi přišlo, že mám jen bolesti a nic mezi tím. Bylo mi hrozné horko. Voda mě pálila. Měla jsem hroznou žízeň. Naštěstí se po hodině objevila sestra se sklenicí vody a ultrazvukem, aby zkontrolovala malou. Vše bylo stále v pořádku, ale čípek furt ne a ne měknout. Připustila horkou vodu a odešla.
Po další hodině mi přišlo, že necítím od miminka nic, žádné náznaky jakýchkoliv pohybů, jak kdyby tam nebylo. Zazvonila jsem. Konečně přišla porodní asistentka. Jen co přišla, hned mi začala nadávat, že dýchám špatně. Na to, že se mi nezdá miminko mi nic neřekla a prostě odešla. Ještě vydržela ve vaně…
Po další hodině jsem se trmácela do sprchy. To horko už se nedalo snést. Do sprchy jsem se plazila po čtyřech, nemohla jsem se bolestí postavit. I když jsem volala ze sprchy o pomoc, tak nikdo nepřišel. Přišlo mi divné, že takovou dobu nikdo nezkontroloval miminko, i když jsem jim řekla, že je něco určitě špatně, že ho necítím.
Bylo něco kolem půl šesté, když jsem se rozhodla zavolat příteli, že už nemůžu, že je něco s malou, ale nikdo mě neposlouchá. Rozhodl se přijet.
Chvíli po skončení hovoru přišel doktor a zeptal se, jak se cítím. Byla jsem vyčerpaná. Bolestí jsem až usínala, ale i tak jsem mu řekla, že já jsem v pořádku, ale že necítím miminko, že jsem to už říkala, ale nikdo ho nezkontroloval. Okamžitě mě dal kapačku, kvůli dehydrataci a napojil miminko na monitor. Hned po napojeni volal na sestry. Když přiběhli, tak jim řekl, ať mě připraví na sál. Že miminko nemá žádné ozvy a šel se sám připravit na sál. V rychlosti jsem volala příteli, že musím na sál. Mezitím mi sestry navlékly jakési punčochy. Po konci hovoru jsem odložila telefon. Sestry mi řekli, že nemají vozík, tak musím na sál dojit sama. Bylo to hrozný. Ne tak ta bolest, ale ten strach o miminko.
Na sále mi hned dali vzduch, abych se nadýchala.
Slyšela jsem jako poslední před usnutím sestru, jak říká, že si zato můžu sama, že jsem blbě dýchala, tak ať se nedivím.

Probrala jsem se na chodbě na lehátku. Naštěstí u mě byl přítel. Prý naší holčičku viděl, ale neřekli mu, co s ní je. Prý vůbec neplakala.

Bylo osm večer a pár minut, když jsem se probrala na pokoji. Hned jsem zvonila na sestru. Chtěla jsem vědět, co je s malou. Ujistila mě, že žije, ale musí být na dýchacím přístroji a že za mnou přijde dětský lékař a vše mi řekne.
Nemohla jsem spát. Ve tři ráno konečně přišel doktor. Začal na mě chrlit odborné termíny a to jsem ho hned zastavila, aby mi to řekl jako normálnímu člověku, že chci vědět, co s ní je. Že ji chci vidět.
Malá měla nulové svalové přepětí, nedýchala, nalokala se špatné plodové vody a měla omotanou pupeční šňůru okolo krku, ale že teď už je stabilní, jen musí být v inkubátoru, připojena na podporu dýchání. Prý ji mohu vidět, až mě převezou z JIPu na normální pokoj. Bylo to nekonečný, šílený… Z ostatních pokojů jsem slyšela plakat miminka a občas i smích maminek… A já byla sama ve tmě, aniž bych viděla svoje dítě. Po chvíli přišla sestra, zda bych jí nepůjčila telefon, že mi ji dojde alespoň vyfotit. Radostí jsem se rozbrečela…
Po tolika hodinách se konečně ke mně někdo hezky zachoval a konečně jsem viděla alespoň na fotce moji holčičku.
Jakmile začalo svítat, přišla sestřička, že až si dojdu na záchod, tak mě přesunou na pokoj k ostatním maminkám. Ač jsem se snažila sebevíc, vyčůrala jsem se až po desáté hodině. Hned mě přesunuli na normální pokoj.

Ve 12:00 pro m přišel doktor, jestli ji chci vidět. Přes veškerou bolest jsem vylezla z postele a skoro až utíkala ze ním. Došli jsme k inkubátorům. Nevím, jestli intuice nebo mateřský pud, ale hned jsem se rozešla k inkubátoru, aniž by mi řekli, ve kterém leží. Prostě jsem cítila, že je zrovna tam. A byla. Cítila jsem takovou úlevu, radost, oddechnuti, že tam je, že mohu být konečně s ní! Bylo to až neskutečný… Dovolili mi otevřít dvířka inkubátoru. Jakmile jsem na ni sáhla, otočila hlavu ke mně, otevřela oči a usmála se. Vím, že to je u miminek jen tik, když se usmívají, ale tohle ne, opravdu jsem cítila, jak ví, kdo jsem, že ví, že jsem tam s ní, a že vše bude v pořádku. Po dvou dnech mi ji vyndali z inkubátoru. Konečně jsem si ji mohla pochovat. Jakmile mi ji dali do náruče, opět se usmála. V tu chvíli mi bylo jasné, že teď už je po všem. Ten strach, bolest, nevědomost… nikomu to nepřeju. Ale stálo to za to čekání.
Miluju ji celým srdcem. Od té doby až doteď usne, jen když mě drží za ruku. To pouto, co mezi sebou máme je nepopsatelné. Jako kdyby si vše uvědomovala stejně jako já. Jako by trpěla beze mě, jako já bez ní. Teď vím, že dokážeme všechno spolu. Ona je moje bojovnice. Je to už teď nejsilnější žena! Milujeme ji ♡♡♡♡

Tohle je můj příběh porodu.
Měla jsem vysněny porod s panikařením, když mi praskne voda a šílením, kdy přítel bude běhat okolo mě a nebude vědět, co první naložit do auta, ale nestalo se.
Každý má nějaký příběh. Každý porod je jiný. Já chci jen popřát všem maminkám krásný porod a lepší zkušenosti, než mám já. Ale i tak to za to stálo!

Váš příspěvek

Odesílám...
Velikost písma:
88
25.11.20 19:17

Vás příběh mě úplně rozpkakal. Jste bojovnice obě dvě a přeji Vám už jen to dobré :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
826
25.11.20 19:35

Jste statečné obě, Váš příběh mě rozbrečel, jsem ráda, že to má štastný konec :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
28
25.11.20 21:07

Pri cteni denicku mi ukapla slza. preji jen to nejlepsi a dobre

  • Zmínit
  • Nahlásit
3894
25.11.20 21:09

To by mě zajímalo, v jaké porodnici jste rodila, zážitek otřesný!! Ještě, že to tak dobře dopadlo, ale ten personál by měl dostat :cert: ještě jsem neslyšela, že by nějakou rodičku naložili do tak horké vany, snad by vám to mělo ulevit a být příjemné a ne, že se tam budete vařit :pocitac: ani bych se nedivila, kdyby měla dcera ty potíže i kvůli tomu, chudák malá :? Ale játrové statečné, teď už bude jen dobře, přeju hodně zdraví a užívejte si to :kytka: :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
24681
25.11.20 21:25

:hug: :hug: :hug: :hug: :hug: nemám slov. Chování personálu otřesné…Prošla jsem si něčím podobným…držím palce, ať je všechno do budoucna v pořádku.

  • Zmínit
  • Nahlásit
64
25.11.20 21:29

Gratuluji k miminku a přeji, ať už zažíváte jen to hezké.
Věřím, že časem trochu pozapomenete a zatouzite po dalších dětech. Doporučila bych být příště informovanější a nenechat si další porod zkazit zbytečnym vyvoláváním, když jste ještě ani neprenasela.

  • Zmínit
  • Nahlásit
19
25.11.20 21:31

@darekp díky :)
Upřímně taky si myslíme s mužem že ta horká vana malou dostala:( ale uz je ztoho všeho naštěstí venku a jsme rádi ze to dopadlo dobře :)

  • Zmínit
  • Nahlásit
19
25.11.20 21:36

@Apsalar děkuji :)
Na změkčení čípku jsem jít musela, protoze uz cca tyden pred porodem ma být čipek měkký aby se deloha mohla začit pomalu otevírat a pripravovat se na porod..a jelikož řekli ze po zmekceni čípku budu rodit normálně tak jsme s tím souhlasili :) no co se da dělat. Těžko říct jestli to bylo správné nebo špatnérozhodnutí. Mala je naštěstí vporadku a to je hlavní:) :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
64
25.11.20 21:42

@Adelaviki já si ani u jednoho těhotenství nenechala dělat žádná vnitřní vyšetření. Takže vůbec netuším jaký můj čípek byl. A porodila jsem. Je spousta doktorů, kteří vnitřní vyšetření nedělají, akorát se tím zvyšuje riziko infekce..
Myslím, že je hlavně potřeba věřit svému tělu, které je dokonale a ví jak porodit i bez zásahu 🙂

  • Zmínit
  • Nahlásit
5282
25.11.20 22:04

@Adelaviki prosimtě příště kvůli sobě i miminku zjistí co musíš a nemusíš, co bude nejvíc vyhovovat tobě

  • Zmínit
  • Nahlásit
3295
25.11.20 22:45

@Adelaviki na žádné změkčení čípku jsi opravdu nemusela. Je jasné, že když ti to řekli, tak jsi asi myslela, že pro tebe dělají to nejlepší. Běhá mi mráz po zádech, ale naštěstí jste v pořádku :kytka: :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
5555
25.11.20 23:15

Jsem ráda, že je tvoje malá v pořádku, :srdce: měli jsme to s druhou dcerkou podobně. Akorát u nás reagovali lékaři dříve, takže nemusela ani do inkubátoru. U nás byl problém se špatným natočením v břiše, byla ve špatné poloze. A to hlavně asi kvůli délce, měla 53 centimetrů. Vaše holčička mi taky přijde jako hodně dlouhá, nebo se mi to zdá? Přeji hodně zdravíčka v oběma! :mavam: :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
19067
25.11.20 23:28

Děsne. :pocitac: Doporučuji stránky Podpoř mě v osvětě a okamžitou stížnost na všechny úrovně té nemocnice. Tohle je prostě lemplovství, s arogancí dohromady.

Důležité je, že jste obě v pořádku. A příště doporučuji třeba jemné zrození a klidně dulu k porodu. Ne nadarmo se říká, že druhý porod je léčivý.⁰ :hug: Ale určitě se připrav. Užívej si s malou. :srdce:

  • Zmínit
  • Nahlásit
19
26.11.20 01:26

@mmuerka děkujeme:)
To se jen zdá. Při porodu měla 2600g a 48 cm. To je tim jak byla hodnoucka tak vypada dlouhatanska

  • Zmínit
  • Nahlásit
18605
26.11.20 12:20

@Adelaviki no ty jo, opravdu hrozný přístup personálu :zed:, mně napadlo po přečtení všeho, jestli ti vůbec správně spočítali termín porodu? malá velice malinká a tvrdý čípek :nevim: jestli jsi správně neměla rodit třeba až za 14 dní minimálně?
no hlavně že to dobře dopadlo, ale porodnice teda hrůza

  • Zmínit
  • Nahlásit
19
26.11.20 12:46

@stinga 24.7. Jsem měla termin podle ultrazvuk, to jsme vedeli predem ze bude malinka. Ja mam 155cm jen a přítel sice 185 cm ale kdyz se narodil tak byl taky malinke miminko oproti ostatnim.

  • Zmínit
  • Nahlásit
18605
26.11.20 13:22

@Adelaviki aha, tak můj nápad je mimo :), no nicméně máš za sebou hrozný porod, já chtěla rodit ve vaně, ale měly nějaké výmluvy, že není volná a cosi kdesi, tak nakonec možná můžu být ráda, že mně vana minula :think:

  • Zmínit
  • Nahlásit
19067
26.11.20 17:20

@stinga Pozor, ona ta vana není pro každého výhra. To bylo první, co nám k tomu na kurzu řekli. Může opravdu hodně zintenzivnit vlny a bolest. Ne všem je to příjemné. Samozřejmě s odpovídající teplotou. V horké vodě bych nebyla vůbec a nechápu zakladatelku, že v tom vydržela.

  • Zmínit
  • Nahlásit
348
26.11.20 20:40

Tak vytrpěly jste si holky docela dost :,(
Přístup personálu teda strašný… ale hlavně že jste obě zdravé a v pořádku :kytka:
Ráda čtu deníčky se šťastným koncem :) Teď už přeji jen hodně zdraví a ať vám princezna dělá jen samou radost :* :*

  • Zmínit
  • Nahlásit
3981
26.11.20 21:03

Absolutně nechápu, jak mohly sestry nezkontrolovat ozvy, když jsi říkala, že malou necitis. Však nemusely hned dát pásy, ake aspoň sondu a chvíli poslouchat. To je na žalobu. Ještěže to dobře dopadlo :srdce: :srdce: :srdce: moc vám k malé gratuluji

Jinak k té horké vaně, já bych asi počkala, až chvíli v chladné a pak tam vlezla :) přece mě nemůže nikdo donutit, ať se tam vařím. Pak bych si teplou připustila podle potřeby.

  • Zmínit
  • Nahlásit
297
27.11.20 14:29

Porod jak z hororu

@Adelaviki
Ten popis je jak z porodniho hororu. Vyvolavacky konci často císařem. Ale taková lhostejnost a zároveň vysoká úroveň intervence do tehotenstvi, kde je jen dítě menší? :cert: A ta sitovana čepička je kvůli shuntu? Můžu se zeptat, kde jsi rodila? Ať se té porodnici vyhnu obloukem-mám rodit za měsíc. 40+3 tyjó.. :zed:

  • Zmínit
  • Nahlásit
9459
27.11.20 22:07

Tak to je jeden z nejzkur…sich porodu, co jsem tu cetla…
Zakladatelko, nebylo potreba ani vyvolavani, ani zmekcovani, ani horka voda, personal otresny a ani neverim, ze by mela zkazenou plodovku nebo omotany pupecnik. Proste to podelali oni.

Urcite se neboj dalsiho porodu, ale jinam a s sebou pekne svoji porodni asistentku nebo dulu, a NEDELEJ co nechces! Opravdu, kdyz nechces byt ve vane, tak tam nebud. Atd.
Priste to uz bude dobry!!

  • Zmínit
  • Nahlásit
30.11.20 14:14

Tohle je jeden z těch porodů, kvůli kterým lidi riskují porod doma.

Proto, až trochu nabereš sílu, nezapomeň zážitek z porodnice vypsat zde na hodnocení porodnic - ohodnotit negativně a nejlépe sesumírovat něco oficiálního na vedení porodnice. Nejsem profík abych hodnotila změkčování čípku, ale vyvolávat týden před termínem, pařit někoho ve vaně, nedbat na monitoring ozev a pak netsíhat, protože dítě nemá ozvy..a mít necitlivé kecy…standart není a neměl by být. Pohne se to jinam jen, pokud to budeš řešit.
Jsem moc ráda a máš velké štěstí, že to všechno dobře dopadlo. Přeji zdravíčko.

  • Zmínit
  • Nahlásit
115
30.11.20 19:33

Ahoj zakladatelko,
nejsi v tom sama. Klidně si počti tady:
https://porodnitrauma.cz/

Každopádně chování personálu hrozné :pocitac: Jste dobré, že jste to nakonec zvládly, hodně štěstí do budoucna přeji :kytka:

  • Zmínit
  • Nahlásit
109
3.12.20 23:27

Ty brďo, tak to musel bejt horor 8o 8o Chování personálu tedy hrozné.
Akorát nezlob se… nemyslím to zle, ale s tou vařící vodou ses přece mohla postavit sama za sebe a říct ne, nevlezu tam, ta voda mě pálí. Úplně nechápu, proč jsi v ní takovou dobu byla. Je to detail, jen mě to dost zarazilo.

hodně zdraví vám oběma

  • Zmínit
  • Nahlásit
9
21.12.20 18:03

Jsem rada, ze jste to zvladly

Rikala jsem si, co bude moje prvni aktivita po zaregistrovani na emiminu a Vas pribeh je jasny vitez. Jak uz psaly zeny predemnou i mne se oci podlily slzami a jsem moc rada ze vse dobre dopadlo i kdyz si take myslim, ze je to jeden z mnoha pripadu, kdy lekarske zasahy nadelaji vic skody nez uzitku. Kazde tehotenstvi je jine, a ze je standartni delka 40 tydnu neznamena, ze termin podle UZ je rozhodujici pro takoveto nesmyslne veci. Ja jako prvorodicka prenasela 9 dni, od posledni navstevy u dr. jsem si rekla, ze do porodnice rozhodne nepojedu driv nez zacnu rodit, ze dam dcerce cas, protoze stejne byla mensi, tak jsemsi rikala, ze treba jeste trochu doroste. Ale po tech 9 dnech jsem si uz rekla, ze na kontrolu jit muzu, samozrejme na me pan doktor (takovy starsi a odmereny) hned nastoupil s vyvolanim, ze uz me domu nepusti. Tak manzel jel pro tasku a ja cela vynervena si nebyla ani schopna vzpomenout na PSC bydliste do tech vyplnovacich formularu. Chtela jsem domu, oni ze by to muselo byt na reverz… sestra za mnou nastesti poslala jeste jednoho mladyho prijemnyho doktora, ten mi vysvetlil cely postup vyvolavani a ze to nebude nic drastyckyho, tak jsem si nakonec nechala nakapat trochu oxytocinu a chvala Bohu se porod rozjel jeste ten den pred pulnoci a v 1 rano uz byla Barborka u me v naruci. Moje predstava porodu byla sice jina, ale to co tu ctu za horory, jak uz to tez predemnou nekdo trefne nazval, tak vim, ze na prvni porod jsem dopadla fakt zlate. Ted cekam druhe, za mesic termin, tak jsem zvedava, co zaziju :lol:

  • Zmínit
  • Nahlásit
19
22.12.20 12:21

@Bamaj taky jsem mela vysněny porod a bouzel se nevyvedl vůbec…
Budu moc držet palce at se porod vyvede a ať jste s miminkem vporadku :)

  • Zmínit
  • Nahlásit