Neplánovaně, ale radostně
Plánované těhotenství a potrat a neplánované a nečekané těhotenství.
Můj deníček začnu před 4 lety.
S manželem jsme se 3 roky snažily o miminko, až se nám povedlo uspět a čekali jsme dvojčátka. Bohužel nám osud nepřál a o jedno jsme přišli v 11. tt. Doktoři tomu říkají syndrom mizejícího dvojčete, tak mi byl nařízený pobyt na lůžku a klidový režim.
Když už jsme si mysleli že nejhorší máme za sebou, přišlo to nejhorší, co se mohlo stát. Přestala jsem v 19. tt cítit pohyby malé a musela jsem zase do nemocnice, kde nám podle ultrazvuku sdělili (velmi šetrně), že malé nebije srdíčko.
Musela jsem podstoupit klasický porod, nejhorší hodiny mého života. Rodit a vědět, že nebudu moct držet malou v náručí. S manželem jsme se hodně stmelili, ale domluvili se, že už další dítě nechceme. Měli jsme obavu, aby to zase nedopadlo zle.
Ale co osud nechtěl, 4 roky poté jsem opět těhotná. ![]()
Ale neměli jsme to lehké. Hned na začátku mě doktor nechal doma na nemocenské - prý, aby měl jistotu, že bude vše v pořádku. Jenže když byl na spadnutí 7. tt, musela jsem do nemocnice, protože mi bylo neustále zle, neudržela jsem vůbec nic. Všechno okamžitě letělo ven, takže jsem skončila na kapačkách, aby mi doplňovali tekutiny a živiny. Takhle jsem strávila v nemocnici týden.
Když už jsem byla v 16. tt, šla jsem na krevní testy a ty mi vyšly špatně na Edwarsonův syndrom. Čili nás čekalo vyšetření na genetice a následná AMC, kdy ty 3 týdny byly nekonečné. Báli jsme se, jak dopadnou a co by se dělo potom. Naštěstí všechno dopadlo dobře a nepotvrdila se anamnéza Edwardsona syndromu.
Teď už máme 21+3. tt a doufáme, že máme všechny překážky za sebou a před sebou jenom krásný konec těhotenství, kdy si budeme moci pochovat našeho syna.
Přečtěte si také
Dcera málem vběhla pod tramvaj. Bojím se, až začne dojíždět na střední
- Anonymní
- 20.05.26
- 1259
Moje patnáctiletá dcera v září nastupuje na gymnázium v centru Prahy. Měla jsem z toho radost, protože se tam dostala sama, bez tlačení a obrovského drilu. Brala jsem to jako krok k větší...
„Kvůli tobě jsem přišla o rodinu,“ vpálila mi dcera. Přitom mě její otec podvedl
- Anonymní
- 20.05.26
- 2064
Andree je šestnáct, puberta s ní cloumá ze všech stran a poslední měsíce jsou mezi námi opravdu náročné. Hádáme se skoro kvůli všemu a mám pocit, že ať řeknu cokoli, vždycky je to špatně. Nejhorší...
Nabídl jsem jí, že půjdu na rodičovskou. Přesto dítě odmítá. Co teď?
- Anonymní
- 20.05.26
- 830
Sedíme v naší oblíbené kavárně v centru města. Moje přítelkyně, říkejme jí třeba Lucie, nadšeně vypráví o novém filmu, na který musíme jít, a plánuje víkendový výlet do Berlína. Je krásná, chytrá a...
Manželka utrácí za oslavy narozenin pro děti majlant. Prý zbytečně vyšiluju
- Anonymní
- 20.05.26
- 999
Tak nevím, jestli je to dnes normální. Jsme úplně obyčejná rodina s průměrnými příjmy. Já i manželka pracujeme, i když ona jen na zkrácený úvazek. V mnoha věcech se snažíme šetřit, o to víc mě pak...
Dcera se nedostala v Praze na gympl, i když měla hodně bodů. Je to zoufalství
- Anonymní
- 20.05.26
- 1650
Přijímačky na střední nám letos pořádně znepříjemnily život. Dcera měla vysněné gymnázium, chodila na přípravku, učila se, dřela a stejně se nedostala. Nakonec je ráda alespoň za obchodku, kam ji...
Moje příšerná tchyně řídila celý náš vztah. Manžel jí nikdy neodporoval
- Anonymní
- 19.05.26
- 2797
Musím se vypsat aspoň tímto způsobem. Vím, že tchyně jsou téma samo o sobě. Ta moje, dnes už bývalá, ale patří mezi ty nejhorší. Od začátku našeho vztahu mě neměla ráda. Nebyla jsem pro ni dost...
Babička si zlomila nohu a já šílím. Co s dětmi o prázdninách? Nemám tolik volna
- Anonymní
- 19.05.26
- 1951
Letní prázdniny se blíží a já začínám panikařit. Mám dvojčata v první třídě a celou dobu jsem počítala s tím, že nám přes léto pomůže moje mamka. Jenže si ošklivě zlomila nohu a skončila na...
Seriál Monyová ve mně otevřel staré rány. Připomněl mi mého bývalého manžela
- Anonymní
- 19.05.26
- 2860
Od Simony Monyové mám doma mnoho knížek. V té době by mě ani nenapadlo, že jednou prožiju něco hodně podobného. Já na rozdíl od ní ale měla štěstí, přežila jsem, i když šrámy na duši se asi nikdy...
Syn (8) na rodinné oslavě nechtěně prozradil něco, co nám všem změnilo život
- Anonymní
- 19.05.26
- 4091
Byla to klasická rodinná oslava se vším všudy. Tchán slavil sedmdesátiny a s tchyní si oba potrpí na velkolepé oslavy. Všechno bylo celkem fajn. Tchán a můj muž se jako vždy opili a řešili různé...
„Ty rozmazlené spratky sem nevoďte,“ křičela na nás tchyně po poslední návštěvě
- Anonymní
- 19.05.26
- 2479
Manželova matka byla vždycky trochu zvláštní. Ale dokud chodila do práce a měla kolem sebe běžný režim, dalo se s ní celkem vyjít. Jenže od chvíle, kdy odešla do důchodu, se hodně změnila. Jako by...