Mít další dítě či nemít?
- Těhotenství
- Poguno
- 05.01.15 načítám...
Tělo a hormony by chtěly ale hlava si to vždy nějak vymluví......
Ani netuším jak vlastně začít, jak na tohle člověk příjde? To se prostě jednoho dne probudí a ví to?
Mám nádhernou dceru, kterou z celého srdce miluju. Měla jsem ji sice moc brzo, s člověkem co si ji nezaslouží ale poležela jsem si 2 měsíce v nemocnici a dceru krásnou a zdravou jsem si vymodlila a nyní je pro mě vším.
Teď mám 2 a půl roku přítele, který se ke mě a dceři vždy choval naprosto úžasně že se nad tím rozplývá celé mé okolí. Je to hodný chlap co by na ženskou nikdy nesáhnul a udělal by vše co mi na očích vidí. I přes to se našli v minulosti situace kdy mne zklamal, lhal mi, a to je pro mne to nejhorší.
Né tak že by mi chtěl ublížit, ale tak, že nechtěl abych se trápila, a proto se snažil určité situace vyřešit po svém. Došlo to do velkého extrému, ale teď tvrdí že vím vše a nemá přede mnou žádné tajemství a hlavně že už by to nikdy neudělal.
Ale jak má tomu člověk věřit? S tím mám právě ten největší problém. Kde mám v sobě najít tu důvěru když už mě jednou tak moc zklamal?
Nechci k němu být nespravedlivá. V poslední době se máme hezky a klape nám to úžasně. On došel do bodu kdy ví, že by chtěl vlastního potomka, ale myslí si že já ještě ne, protože se musí dořešit určité věci. Já ale na to musím myslet pořád. Nemůžu vyhnat z hlavy myšlenky na to, že bych chtěla další dítě. Nad miminkama se rozplývám víc než obvykle a nám oběma se zdají sny že jsem těhotná. Radši si to vše nechávám pro sebe, protože mám také velký strach.
Nevím pořádně ani čeho se bojím. Že mě znova zklame? Že budu mít dítko opět s tím nesprávným a pak zůstanu na vše sama? Že se stane opět něco nepředvídatelného a já budu řešit nějakou krizi jako celý tenhle rok a s dalším potomkem to už nezvládnu? Tělo a hormony mi řvou jak moc by chtěly ale hlava se bojí a nutí mě mlčet. Už i kvůli mé první dceři, která by si přála sourozence hrozně moc a je vidět jak ji být jedináčkem ubíjí.
Přála bych si mít tak křištálovou kouli, která by mi pověděla, co mám udělat!
Přečtěte si také
Vládo, nechte nám StarDance! Vrátil se Chlopčík a já se neskutečně těším
- Anonymní
- 30.04.26
- 517
Letos se na StarDance těším fakt moc. Jednak je to takový ten oblíbený sobotní rituál, kdy se celá rodina sejdeme u obrazovky a fandíme našemu oblíbenému páru. A pak si voláme s rodiči a řešíme,...
Manžel mě tajně ve spánku natáčel a já se děsím, že to má ze „Školy znásilnění"
- Anonymní
- 30.04.26
- 1581
Je zvláštní zjistit, že člověk, se kterým dlouhá léta sdílíte ložnici, společný život, děti, dokáže takhle zradit. Jako by to byl úplně jiný člověk. Čtete všechny ty děsné zprávy o zneužitých...
Synovec Petr (15) je konečně v léčbě. „Bojuje s mnoha démony," řekl nám doktor
- Anonymní
- 30.04.26
- 986
Pět měsíců jsme ho hlídali. Říkám to úplně na rovinu, protože jinak to ani popsat nejde. Po akutní hospitalizaci na psychiatrii, nám byl Petr svěřen do dočasné péče. A i když to zní hrozně, byla to...
„Vím, kdy máš termín!“ Tchyně mi prohrabala věci a úplně mě tím vytočila
- Anonymní
- 30.04.26
- 4239
Fakt jsem si po té scéně, kdy nám vlezla do ložnice, říkala, že tohle už byl úplný strop. Že horší už to být nemůže. No… může. Mám prostě tchyni stíhačku, která využije každé příležitosti zasáhnout.
Miminko jsem nechtěla, a tak jsem šla na party a hulila trávu. Teď toho lituji
- Anonymní
- 30.04.26
- 1265
Hudba duněla tak nahlas, že jsem konečně neslyšela vlastní myšlenky. A přesně to jsem potřebovala. Vypnout. Na pár hodin nebýt tou holkou, co řeší, že je těhotná s chlapem, kterého nemiluje. Prostě...
Náš tajný vztah trval tři roky. Konec přišel mnohem krutěji, než jsem čekala
- Anonymní
- 29.04.26
- 4605
Mám trápení, se kterým se prakticky nikomu nemůžu svěřit. Jen jedné kamarádce, která o všem věděla. Tři roky jsem žila dvojí život. S manželem jsme spolu 20 let, náš vztah je hodně vyčpělý,...
Moje přítelkyně nemá nikdy dost. Kamarádi mi to závidí, já z toho šílím
- Anonymní
- 29.04.26
- 3511
Jana je krásná žena, která je navíc sexuálně velmi náruživá. Všichni si myslí, že je to výhoda. Kluci v hospodě mi říkají, jak skvěle jsem si vybral. Já se tvářím jako „borec“, ale ve skutečnosti...
Dcera (14) odešla k otci za „svobodou“: Ničí si budoucnost a já to mám platit
- Anonymní
- 29.04.26
- 1777
Dneska jsem ze skříně v dětském pokoji vyndala poslední učebnici dějepisu, kterou si tu Klára zapomněla. Sedla jsem si na její postel a rozbrečela se. Ne proto, že by mi chyběl její smích – ten už...
Lékař mi odmítl napsat Mounjaro. Uvažuju, že si ho seženu „jinde“
- Anonymní
- 29.04.26
- 1896
Dneska jsem odcházela z ordinace a měla jsem regulérně slzy v očích. Cítila jsem se ponížená, odmítnutá a neuvěřitelně naštvaná. Šla jsem tam s takovou nadějí! Říkala jsem si, že konečně existuje...
Naše vymodlená holčička se ve školce mění v agresorku. Denně jsem na koberečku
- Anonymní
- 29.04.26
- 1348
Na Anežku jsme čekali pět let. Už jsme měli zažádáno o adopci, když se konečně po pátém umělém oplodnění zadařilo a já donosila zdravou a krásnou holčičku. Strašně jsem si přála právě dceru,...