Nevzdáváme to
- Snažení
- Sandra752
- 11.02.12
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Tomu, co nám přichystal sám Život, se nikdy nikdo nevyhneme. Prožíváme smutek a radost, starosti a různé překážky, před které jsme někdy nemilosrdně postaveni. Vždy se ale najde někdo, kdo nám pomůže a drží nás nad vodou, a tím je pro MĚ můj milovaný přítel.
V roce 1998 jsem se přistěhovala do Čech. Neměla jsem zrovna ideální dětství… stále si to, co mi provedl otec, nesu v duši a nikdy se to nezhojí
Ale díky tomu jsem poznala zlo, zlo které mi zároveň pomohlo rychle dospět.
Jako malá jsem měla nejlepší kamarádku, a ta měla bratra, který se mi líbil od dětských let
Postupem času jsem rostla, to víte, puberta se mnou mlátila, a kluků jsem vystřídala habaděj. Když mi bylo 16, poznala jsem svou první lásku, měla jsem nasazené růžové brýle, ještěže mi kamarádky ty brýle sundali a já zjistila, co to je zač. Rozešla jsem se s ním.
Ten den jsem se šla odreagovat na ples. Pozvala jsem kamarádčina bratra, abych přišla na jiné myšlenky. Začalo to mezi námi jiskřit, povídali jsme si celé hodiny a já si poprvé připadala v bezpečí a šťastná… byl to krásný pocit.
A nezůstalo jen u plesu, pozval mě na rande. Časem se poznali i naši rodiče. Dokončila jsem školu, nastěhovala jsem se k němu a jsme šťastní.
Přítel ví o celém mém dětství a také to, že je pro mě hodně důležitá rodina. Snažíme se už osmý měsíc o miminko, ale zatím to nejde
Naděje umírá poslední…
Ninuško, Nikolásku, maminka s tatínkem se na tebe strašně moc těší, dám ti vše to, co jsem já v životě neměla… lásku, péči a bezpečí… jen už to neprodlužuj a přijď ![]()
Přečtěte si také
Děti z nás tahaly peníze. S manželem teď raději předstíráme, že jsme na mizině
- Anonymní
- 26.05.26
- 1207
Můj manžel měl vždycky velmi dobrou práci. Vedl firmu a vydělával slušné peníze. Nikdy jsme si ale nehráli na boháče. Žili jsme normálně, neměli jsme potřebu se předvádět a většinu peněz jsme si...
Dcera se vdala za boháče a vnoučata hlídá chůva. Já bych to prý nezvládla
- Anonymní
- 26.05.26
- 580
Jsem v důchodu, měla bych dost času na hlídání vnuček, ale moje dcera a její manžel to odmítají. Raději si platí chůvu, která s nimi dokonce jezdí i na dovolené. Cizí žena se stará o moje vnoučata...
Chůva poštvala syna proti mně. Nahrávka z kamery mi otevřela oči
- Anonymní
- 26.05.26
- 819
Jsem matka samoživitelka. Naštěstí mám dobrou práci a vydělávám slušné peníze. Abych si ji ale mohla udržet, musela jsem se poměrně brzy vrátit do práce. Nějakou dobu mi pomáhala moje mamka, jenže...
Dcera mě požádala o hlídání dětí na víkend. Nakonec z toho byl celý týden
- Anonymní
- 26.05.26
- 567
Jsem opravdu naštvaná. Mám pocit, že mě dcera v poslední době dost využívá. Našla si nového přítele a na děti začíná kašlat. Nedávno mě prosila, jestli bych si je nevzala na víkend. Samozřejmě jsem...
Naši pořád nadávají na počasí. Buď je zima, nebo hrozné vedro. Je to normální?
- Anonymní
- 26.05.26
- 238
Vím, že starší lidé bývají s lecčím nespokojení. Jenže moji rodiče už to podle mě začínají dost přehánět. V poslední době se úplně upnuli na počasí. Neustále sledují předpovědi, radar, zprávy o...
Dcera se pokusila o sebevraždu. Žiju v neustálém strachu a vyčerpání
- Anonymní
- 25.05.26
- 2002
Moje šestnáctiletá dcera Anežka je hodně labilní děvče. Problémy jsme s ní měli už od dětství. Když už se ale zdálo, že je z nejhoršího venku, přišla puberta a s ní šílené stavy, které ji dohnaly...
„Za všechno můžou Ukrajinci,“ argumentuje manžel. Jeho názory mi začínají vadit
- Anonymní
- 25.05.26
- 1867
Když začala válka na Ukrajině, manžel patřil k těm solidárním lidem, kteří chtěli pomáhat. Pamatuji si, jak o Ukrajincích mluvil hezky, sledoval zprávy a zajímal se o to, jak může pomoct. Dokonce...
Kamarádka odmítá povinné očkování u dětí. Podle mě je to nezodpovědnost
- Anonymní
- 25.05.26
- 1104
Moje kamarádka je taková ta biomatka, která odmítá všechno, co podle jejího názoru není pro dítě dobré. Patří tam samozřejmě očkování, ale i různé další věci včetně jídla nebo pití. To je kapitola...
„Tohle radši nikomu neříkej,“ řekli mi na praxi ve školce. Ztuhla jsem
- Anonymní
- 25.05.26
- 7327
Měla jsem poprvé praxi ve školce a čekala jsem klasiku, kterou jsem znala z dětské skupinky – pomoc učitelkám, hraní si s dětmi, individuální pomoc, trocha chaosu, ale v mezích.
Soused mi roky ničil život. Teprve teď jsem se odhodlala něco udělat
- Anonymní
- 25.05.26
- 4624
Říkala jsem si, že si na to zvyknu. Že hluk, noci bez spánku a neustálé napětí k bydlení ve městě prostě patří. A je to sedm let. Došla mi definitivně trpělivost.
ten závěr je strašně miloučkej a přeju ti, ať tě ty mimísky poslechnou
