Nočník? Nočník. Nočník!!!

  • Rodičovství
  • emimino
  • 06.06.03
    • načítám...

Vzhledem k tomu, že toto téma začíná být aktuální i u nás, dala jsem na stránky anketu ohledně začátku učení se na nočník. Její prozatímní výsledky mě překvapily.

Více jak 50% matek začalo své děti učit na nočník do jednoho roku, většina z nich tak učinila ještě do 8-mého měsíce.

Našemu Davídkovi je rok a půl a plínku doma jsem odložila ani ne tak proto, aby se začal učit na nočník, ale protože má velmi citlivou pokožku a zapařený zadeček v tomto horku hovořil za své.
Verunku jsem začala dávat na nočník, když měla rok a třičtvrtě a to až tehdy, když si sama říkala, že má v plínečce hovínko. Začátky nebyly nijak valné, asi do jednoho měsíce byla úspěšnost chození asi tak na 50-ti procentech. Ve dvou letech už ale byla velmi šikovná a pokud si zrovna nezahrála, řekla si na malou i velkou, spala bez plínek i během dne a během dalšího měsíce začala být suchá i přes noc.

V nějaké reportáži v televizi byla situace okolo nočníku probírána a bylo tam i dáno vysvětlení na předčasné posazování dětí na nočník ? finance. Nedostatečný příjem rodiny ji nutí, aby dítko brzy poznalo, kdy má potřebu, protože za plínky se měsíčně utratí několik tisíc.
Bohužel si ale neuvědomuje, že předčasné a dlouhodobé sezení na nočníku v době, kdy na to pohybový aparát není dostatečně vybaven, nás může (nebo spíše naše už dospělé dítko) přijít taky pěkně draho, jenže o několik let později. Ceny léků stoupají, rostou i ceny za léčbu a kdo ví, jak to bude s placením u lékaře za několik let.

Jenomže já se domnívám, že nejen finance vedou maminky k tomu, že jejich děti se stávají sprintery v závodě jménem nočník. Jakmile Verunka měla téměř rok, začala mě rodina bombardovat dotazy, kdy už bude bez plínek, protože její tatínek byl bez plínek už v 10 měsících a její sestřenice v roce běhala už taky bez plínek (zde zapomínali ale dodat, že ona byla sice bez plínek, ale zato její matka běhala s hadrem v ruce a utírala loužičky),?
Podobná situace nastala i v kurzu plavání pro miminka, kde jedna matka triumfovala druhou v tom, jak brzy dítko začalo chodit, mluvit a hlavně kdy poprvé sedělo na nočníku.

Mám pocit, že je to u nás takový národní sport, jak dítko roste, tak ve velkém předstihu celé okolí pokládá otázky ?? už zvedá hlavičku ?? ?? už se otáčí ?? ??už leze ????už sedí ?? ?.
Nevím, jak vy ale já u Verunky mívala pocit, že jsem naprosto neschopná a mám zcela nešikovné dítě, protože moje otázka byla vždy ? NE, JEŠTĚ NE?
Naštěstí dnes u Davídka jsem už vytrénovaná, takže na hloupou otázku mám hloupou odpověď. A tak když se mě ptali, zda Davídek v osmi měsících už něco říká, tak jsem odpovídala, že ?ANO, RECITUJE SHAKESPEARA?

Docela si mi líbí přístup indiánů, kteří dovolí dětem dělat svoji potřebu bez omezení až do dvou let, a teprve po té začnou děti učit.
Taky se mi líbí přístup maminek na západě, kde plínku dítěti sundají, až když si spolehlivě říká na záchod a nestresují tak sebe ani své dítě, a vůbec jim nevadí (a nijak to nezaráží ani jejich okolí), když se tak stane, až když jsou dítku 4 roky.
Moc se mi líbí, když se učení zvrtne do hry a dítko si samo jde noční vylít, samo si utře prcinku, samo si spláchne a za odměnu si na nočník nalepí obrázek.

Vůbec se mi ale nelíbí, když je dítko s nočníkem přivazováno k postýlce a je zvednuto, až když udělá potřebu a během několika minut je tam zase vráceno (vím od své známé, že to tak praktikovala), vůbec se mi nelíbí když učení na nočník provází stres matky a pláč dítka.

Někde jsem četla, že doba, kdy miminko začne chodit, mluvit a říkat si na nočník, nemá nic společného s inteligencí.
A taky jsem četla, že pokud budete dávat své dítko předčasně na nočník, pak zbytečně ztrácíte svůj drahocenný čas docela hodně dlouho, protože:

  • když během 12-ti hodin, kdy je dítko vzhůru, jej budete posazovat každou půl hodinku na nočník, tak jej po:,–(íte celkem ????????24 krát
  • když budeme brát, že vysvlečení dítka, a opětovné oblečení bude trvat asi 3 minuty, pak během dne budete tuto činnost dělat ?????..72 minut
  • když budeme brát, že je vaše dítko neposeda a že jej budete muset na nočníku hlídat, aby nevstávalo a že jej necháte na nočníku 10 minut, pak to budete dělat ???.240 minut
  • během jednoho dne tak zbytečně strávíte nad nočníkem ????..312 minut, což je 5 hodin a 12 minut
  • během jednoho týdne to bude ?. 2184 minut ( 36 hodin a 24 minut)
  • během jednoho měsíce (počítáno 30 dní) ???9360 minut (156 hodin = 6,5 dní)

Nechci napadat žádnou z vás, že jste nezodpovědné, protože jste začala dítko dávat na nočník moc brzy nebo že jste nezodpovědné, že jste začala dávat dítko na nočník moc pozdě (a pokud tak článek na některou z vás působí, pak se omlouvám, ale to nebylo v úmyslu), jen bych ráda na toto téma rozpoutala diskuzi.

Prostě napište, kdy jste s nočníkem začali, jak dlouho vám trvalo, než si dítko začalo samo říkat, jak jste je motivovali k úspěchu a jak jste řešili neúspěch.
Napište, zda se v době kdy už dítě bylo bez plínek, stalo něco, že jste mohli s nácvikem začít od začátku, zda jste se vrátili k plínkám nebo zda jste prali.
Napište, kdy si dítko začalo říkat samo během dne, kdy zůstalo suché přes den a kdy přes noc a jak jste to řešili v noci, zda jste dítě budili, omezili mu příjem tekutin ve večerních hodinách.
Prostě napište, poraďte, ptejte se??. třeba spolu nalezneme fintu jak na nočník
(mimochodem tomu kdo přijde na to, jak na to, navrhuji dát Nobelovu cenu za zásluhy:o) )

Přečtěte si také

Přidat deníček

Vložení odkazu

Vložení odkazu na obrázek

Zde můžete vožit obrázek/ fotku, který je umístěn na internetu a znáte jeho adresu.

Pro vložení vlastních fotek, které máte ve svém počítači, klikněte na tlačítko “Přidat obrázky” pod příspěvkem.

Velikost písma:
Karolinka
111
6.6.03 02:43

Ahoj,
zatim jeste ditko potrebujci nocnik nemam, ale tato problematika me zajima take. Obzvlast, kdyz mohu srovnat tuto vec mezi USA a Ceskem.
Na fakulte nam nas pediatr rikal, ze zacit posazovat dite na nocnik drive nez prekroci 18 mesicu je zbytecne, jelikoz jeste nedoslo k uplne demyelinizaci nervoveho systemu. To znamena, ze dite jeste neni schopno funkci curani a kakani ovlivnit vuli. Proste centralni nervova soustava jeste neni dostatecne vyminuta. Mozna ze existuji vyjimky, coz nechci nejak zpochybnovat.

V USA deti noci pleny velice dlouho a neni nic zvlastniho kdyz petilete deti jeste maji plinky. Rodice je na nocnik nejak zvlaste nenuti ani necvici, proste cekaji az to prijde samo.

Ja jsem svou neter ucila na nocnik tak, ze jsem ji ze zacatku posazovala tak jednou nebo dvakrat za den na 5 minut a byla jsem s ni a hrali jsme si. Potom jsem to stupnovala tak na 5 krat denne - to asi trvalo mesic no a potom kdyz se jednou poprve vycurala, tak sklidila velkou chvalu. Potom uz to slo jednoduse, nekdy se podarilo nekdy ne. Kdyz se pocurala do pleny nijak jsem to nekomentovala, a do nocniku jsem ji chvalila. Nakonec si rikala „eee“ pres den, no a na noc byla jeste nejakou dobu s plenou. Myslim, ze tak 3 mesice. Vecer jsme ji uz omezovali v piti. V knihach radi, ze se maji deti vzbudit a dat na nocnik nebo na zachod. Ja jsem to nikdo nemohla udelat, kdyz jsem ji videla jak krasne spinka. Cely tento problem „curani do plin“ jsme zvladli asi tak za 5-6 mesicu. Zacali jsme v 20 mesicich jejiho veku.

S pozdravem

Karolinka

  • načítám...
  • Zmínit
Gabina2
6.6.03 08:27

Ahoj,
my jsme začali s nočníkem kolem toho prvního roku, ale to spíš šlo jen o seznámení se s nočníkem. Že by na něm vydržel chvilku sedět, to tedy ne.
Když synovi bylo 18 měsíců, už chvilku na něm vydržel, takže jsme začali s posazováním po spaní. To jsme slavili úspěch pokaždé :o)), ale povedlo se mu to jen, protože jsme ho na nočník po:,–(ili.
Teď je synovi skoro 21 měsíců a myslím, že teprve teď si začíná uvědomovat co se po něm chce. Takže tomu necháváme volný průběh, nic nelámeme přes koleno. Někdy se to na nočník stihne a někdy ne :o). Nic, ale neděláme násilím nebo se na syna nezlobíme. Naopak, když se krásně vyčůrá do nočníčku, hroooozně moc ho chválíme a pak to „slavnostně“ jdeme obsah vylít do WC a syn to pak může spláchnout.
Jo a co mě nejvíc pobaví…když mi sice starší, ale bezdětná dáma sdělí, že děti můžou chodit na nočník už od 8 měsíců a pokud mají děti plenky i kolem dvou let, tak je to jedině neschopnost a lenost jejich maminek.
Takže plným nočníčkům zdar
 Gábi

  • Upravit
Anonymní
6.6.03 08:52

Ahoj holčinky s bříškem i bez,
já jsem spíše zastáncem názoru dávat dítě na nočník později. Myslím, že u nás „učení“ na nočník probíhalo celkem v pohodě. Původně jsem chtěla počkat asi ještě dva měsíce, ale protože se Esterce v 19 měsících udělal pod plínkou celkem škaredý ekzém, nebylo už na co čekat. První tři dny jsme se ji snažili dávat na nočník každou čtvrt hodinku, po těch třech dnech už si občas i sama řekla. Po týdnu jsme ji dávali asi po 30 minutách, podle toho jak pila (někdy si řekla, někdy ne). A během tří týdnů už si řekla vždycky. Samozřejmě, že občas má Esterka zrovna něco „důležitého na práci“, zapomene a počůrá se, ale vědu z toho rozhodně nedělám, jen jí řeknu, aby příště řekla dřív.
Plínku má akorát na noc, v těch vedrech ji v pití omezovat nechci a budit ji v noci na čůrání se mi zdá trošku zbytečné. Myslím si, že až přijde „správný“ čas, odložíme plinku i na noc. Já vím, že každá máte jiný názor, nikomu to neberu a svů názor nikomu nevnucuji.
Jarča (29)+Esterka (21m)
PS: Ekzém se jí asi po měsíci ztratil.

  • Upravit
boule
140
6.6.03 09:03

Ahoj!
My jsme také začali s nočníkem kolem roku, ale také to bylo takové to seznamování. Po:,–(it ho jednou až dvakrát dopoledne + odpoledne, když se vyčural, pochválili jsme ho. Když bylo léto, běhal bez plenky venku a čural na travičku, což se mu moc líbilo. Kolem roku a půl jsem se snažila zavést určitou pravidelnost, dávala jsem Ondru na nočník vždy po probuzení a v pravidelných časech tak dvakrát za dopoledne a dvakrát za odpoledne. Jinak měl plenku, ta někdy vydržela suchá, jindy ne. Většinou potřeboval jednu až dvě plenky na dopoledne, to samé na odpoledne + na spaní. Když to bylo stejné, na nočník si zatím neříkal, rozhodli jsme se zhruba ve 23 měsících ho nechávat doma bez plenky. To se vcelku osvědčilo, ze začátku jsme měnili mokré punčocháčky třeba čtyřikrát denně, jindy jsme to zvládli bez počurání. Na spaní jsme plenky samozřejmě nechali. Začal si i sám občas říkat. Nyní mu bude 26 měsíců, chodíme bez pleny celý den (i ven, s výjimkou delších výletů do města na celé dopol., odpol.), pokud se někdy počurá, tak ráno, protože je nabumbaný mlíčka a čaje, neodhadne to a trochu mu to ujede do kalhot, zbytek pak zvládneme do nočníku, nebo když začne talčit. To většinou poznám, že kaká, tudíž do kalhot se mu to povedlo zatím asi jen dvakrát. Nesnažíme se to lámat, na spaní plenky má, ale pomalinku se zlepšuje a zlepšuje. Hlasovali jsme tedy s nočníkem - 1 rok, ale zralý se mi zdá až teď kolem druhého roku. Ale seznámit s ním dítě kolem 1.roku - říkám si, proč ne? Ale nenutit ho.
 Jana

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.6.03 09:06

Karolinko,
nechci kecat do curani, alebrz jeste mimi nemam, ale ten termin, co jsi pouzila - ze jeste nedoslo k uplne demyelinizaci nervoveho systemu - to je ale hodne velka blbost s prominutim.

Demyelinizace znamena rozpad obalu nervovych vlaken, provazi neurologicke nemoci (napr. roztrousenou sklerozu), je to nezvratny proces, jehoz nasledkem je nefunkcnost nervu a je to neco, co bych si nikdy neprala, aby u meho ditete nastalo.:-(((
Takze kdyby tvoje dite melo uplnou demyelinizaci, tak na nocnik nebude chodit stopro, protoze bude mrtve. Toz tak.:-))

Nechci byt za chytrou, ale bohuzel tohle onemocneni v rodine mame, tak o tom vim. Jenom jsem si rikala, aby se pak nekdo timhle tvym terminem nezacal ohanet:-))))

Slunicek, 36tt

  • Upravit
Anonymní
6.6.03 09:16

Bohužel my, dnešní maminky, jsme odchovancem hesla „Do roka bez plen!“ Dítě bez plen bylo odrazem „dobrá / špatná matka“, skoro jako by šlo o závody a k tomu rodinné historky typu „ty jsi byla ale šikovná, už v 6 měsících jsem tě dávala na nočník, ještě jsi neseděla a tak jsem tě držela na klíně …“ Proto na nás babičky neustále útočí, kdy už ty naše děti budou chodit na nočník.
U prvního dítka jsem kolem roku obdržela od babičky nočník a významě ho zakopla do kouta koupelny. Pořád jsem slýchala teorie „kdyby mělo dítko látkové pleny, tak mu vadí, že je mokré“ atd. Udělal jsem v tomto směru několik pokusů a myslím, že dítěti to nevadí. Vadí to mamince, která musí ty plenky prát.
Podle dětských psychologů začne dítě teprve kolem 18 měsíců ovládat svěrače. Do té doby je to jenom trefování se do nočníku, které řídí rodič a ne dítě. Když přijde čas, naučí se dítě vše během pár týdnů. Prostě u některého dítka je ten jeho čas dříve, u některého později. Rozhodně je dobré dítě s nočníkem „seznámit“, ale ne ho nutit a stresovat.
Myslela jsem si, že toto dnešní maminky vědí, ale výsledek ankety zde na „emiminu“ mě docela překvapil. (Je to sice statisticky neprůkazný vzorek populace, ale zase by to mohly být informované maminky, ach jo …)

  • Upravit
Katcha
2434
6.6.03 10:04

Ahoj! Jako mnohé z vás, i my jsme dostali od babičky nočník když byl Michalce necelý rok. Několikrát za den jsem Míšu na něj po:,–(ila. Ze začátku ji to bavilo (jako každá novinka), ale za pár dní ji to přestalo bavit a sedět na něm nechtěla takže jsme nočník zase uklidili. Výjimečně se jí podařilo vyčůrat se, někdy jsem ji stihla svléknout a po:,–(it když začala tlačit, většinou stejně bylo pozdě. Takže to všechno záleželo na mojí rychlosti, Míša to neovládala vůbec. Jediné - naučila se říkat „e e“.
S nočníkem hodlám začít až uvidím, že si je Míša vědoma, že se pokakala. Prý to stejně dřív nemá cenu. Teď jí bude 16 měsíců takže máme nejméně 2 měsíce čas.

  • načítám...
  • Zmínit
Lipka
235
6.6.03 11:00

Ahoj,

taky se přidám. Marušku jsem seznámila s nočnikem v jejích 18 měsících, protože dřív to stejně podle „chytrých knih“ nemá cenu a já s tím naprosto souhlasím. Občas se vyčůrala, ale moc jí to nebavilo. Tak jsem ho zase uklidila. Vytáhla jsem ho když jí byly dva roky. To už bylo lepší, ale stejně se jí nočník moc nelíbil. Tak jsme místo klasického nočníku koupili takové křesílko s opěrátkem a vyndávacím nočníkem. Je barevný s obrázkem medvídka Pú a jeho kamarádů, na tom se Marušce hezky sedělo a tak jí posazování přestalo vadit. Stejně jsem jí nijak nenutila, když nechtěla na záchůdek /tak jsme ho pojmenovali/ tak se nic nedělo. Ve dvou a půl letech už byla přes den bez plínky, akorát když se jí chtělo kadit, tak si řekla o plínku. Před třetím rokem se najednou jednoho dne sama od sebe vykadila do záchůdku. V noci spí bez plínek od necelých čtyř let. Ke konci se počůrávala tak jednou za týden, tak jsem jednoho dne plínky nedala a bylo to. Od té doby měla v noci jenom 2 „nehody“.
Takže si myslím, že není kam spěchat, u nás šlo všechno bez nejmenších stresů a v pohodě.
 Lipka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.6.03 12:08

Mám také Marušku, jedenáctiměsíční. Přiznám se, že mě ani nenapadlo přemýšlet nad nočníkem. Přijde mi zcela evidentní, že v tomto věku dítě nemůže ani tušit, co se po něm chce, natož to udělat. Babička sice asi před měsícem přišla s dotazem, co jako nočník, ale moje reakce byla: to budu řešit, až jí bude nejméně rok a půl, nejlépe dva. A je klid.

  • Upravit
Karolinka
111
6.6.03 17:09

Ahoj Slunicek,

strasne se omlouvam, ale mas pravdu. Chtela jsem napsat myelinizace. Doslo k tomu tak, ze my mame take v rodine tuto nemoc a zrovna jsme o tom s manzelem mluvily, tak jsem se prepsala. Prisla jsem na to az dnes, kdyz jsem si to cetla.

Dekuji za pripominku, udelala jsem velkou chybu. Musim to nejak napravit.

Karolinka

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
6.6.03 19:19

Ahoj,
díky moc za tento článeček. Zrovna si dělám starosti, Adélce je 15 měsíců.
První holku Martinu jsem posazovala na nočník od půl roku, protože se to tak před 19ti lety vyžadovalo. Do roku a půl byla bez plen. Ovšem bylo to výjimečně klidné a poslušné dítko. Jakmile se narodila její sestřička Zuzka (jejích 16 měsíců), měla jsem takový kolotoč, že na nočník nebyla energie. Ale ona byla opak té první dcerky. Naučila se na nočník až skoro ve třech letech až když jsme ji dali do předškolkové třídy. Skoro pětiletý Pepík začal chodit na nočník taky v půl roce, ale už si nepamatuju odkdy je i přes den bez plen. Myslím také až kolem třetího roku. Ale musím říct, že na delší cestu mu plínku dáváme pořád, protože si občas nestihne včas říct a poslední dobou se bojí cizích záchodů. Ovšem plen na noc jsme se ještě nezbavili.
Mám zkušenosti s učením nepočůrání v noci. Pro hyperaktivní Zuzku s LMD to trvalo do deseti let. Fyzicky vpořádku, muselo se počkat až doroste. Pepa je také asi něco podobného. Martina sama byla od toho roku a půl zcela bez plen i přes noc.
Takže co se týká nočníku a počůrávání, to jsem hodila za hlavu s tím, že to stejně přijde samo. Jinak bych se z toho musela zbláznit nebo studem nevylézt.
Přeji hezké dny. Stefinka (Nepodařilo se mi přihlásit)

  • Upravit
Nikky
337
6.6.03 20:09

Ahoj maminky,

My jsme dali Jarečka na nočník v roce ale jen tak na zkoušku a pak jsme mu ho nechali na hraní, aby z něho neměl strach jako některé děti v našem okolí. Posazoval se tam sám, ale oblečený a hrál si na to že čůrá. V roce a půl jsme ho začali posazovat na nočník už normálně a vždy jsme ho pochválili, když se mu povedlo něco vytvořit. Myslím si, že pomohla i změna plen, sice ne na látkové, ale z Pampers jsme přešli na obyčejné s lepítky ve kterých dítě cítí že je mokré. A úspěch se dostavil po měsíci byl bez plen přes den doma a po dalším měsíci jsme mohli i do města, protože si už uměl říkat. :o) S učením čůrat na nočník i v noci jsme začali až v 2 a půl letech a úspěch byl taky do měsíce. Sice se nám stane nějaká ta nehoda, ale tak jednou do měsíce. Budím ho na čůrání jen těsně než jdu spát i já, pak si přijde říct sám, ale většinou už spí až do rána. Pití jsem trošku omezila, ale ne úplně, když má v noci žízeň tak mu napít dám, ale už ne plný hrnek, ale půlku.
Asi by jsme nezačali tak brzo s učením na nočník přes noc, ale protože bylo na cestě další dítko, tak jsme se to rozhodli zkusit. A úspěšně. Za pár týdnů budou Jarečkovi 3 roky a taky okolo jeho narozenin se má narodit náš druhý potomek. Takže hurá zpátky k plenkám.
Všem maminkám přeji aby vám to učení šlo taky tak lehce jako nám a pokud ne, tak si nevšímejte poznámek ostatních, až to půjde tak to půjde. Každé dítě je jiné a má svůj vlastní rytmus učení ve všem nejen v čůrání.
Hodně štěstí!! :o)))

Nikol 36+5

  • načítám...
  • Zmínit
Slunicek
317
6.6.03 21:01

Ty jo Karolinko,
omlouvat se nemusis, napravovat taky ne, prepsat se prece muze kazdej. Me jenom zamrazilo, kdyz jsem to slovo videla… Hnusna nemoc.

Mej se hezky
Slunicek

  • načítám...
  • Zmínit
Karolinka
111
6.6.03 22:57

To mas pravdu, hnusna nemoc to je, a doufam ze ji nase miminko nezdedilo. No, uvidime. Mej se krasne a hezky vikend.
Karolinka

  • načítám...
  • Zmínit
Jirina
17938
7.6.03 21:41

Dovoluji si připojit se se svým názorem. Možná jsem ze „staré školy“, ale začátek učení ve 2 letech mi přijde dost pozdě. Ale toť jen názor, nekamenujte mě :o))

Já jsem Jíru chtěla začít učit až bude spolehlivě sedět (tak mi to taky radily všechny kamarádky), což bylo asi v 8 měsících. Ale ne nic lámat přes koleno, kdyby se vztekal nebo tam sedět nechtěl, nenutit a počkat. Pak jsem zjistila, že dost pravidelně kaká, tj. téměř po každém jídle. Navíc jelikož má někdy dost tvrdé bobky, mnohdy měl úplně otlačený zadeček a přišlo mi, že jakmile se vykadí do pleny, tak mu to vadí. Takže jsem usoudila, jestli by se náhodou do nočníku nekakalo líp (teď odbočím - sice se říká, že miminku to nevadí, ale když si představím, že sedím na zadku na židli a udělám potřebu a jaksi to nemá kam odputovat, dál v tom sedím, dráždí mě to … brrr, usoudila jsem, že i Jírovi to vadí).
Takže jsme začli zkoušet kakání a sice po každém jídle (nebo i během jídla, když jsem viděla, že tlačí). A úspěšně. Jíra na nočníku bez problému seděl (samozřejmě, musela jsem ho zabavit - knížkou, hračkou, mazlením …) a nechat ho max. 3-5 minut - to jsem neměřila, je to odhad. No a hned napotřetí jsme byli úspěšní. Taky myslím, že v této poloze (spíš posezu) se musí i líp tlačit.

Teď je to asi měsíc a klidně 3× denně kaká do nočníku, někdy se i vyčůrá. Dokonce už se mi několikrát stalo, že Jíra začal volat e-e a kňourat u toho, já mu nejdřív nevěřím, ale když ho rozbalím, skutečně je to tam. Po posazení na nočník udělá hromádku během chvilečky. Jsem přesvědčená (ač se tvrdí, že to dítě v tomto věku neovládá a neregistruje), že moc dobře ví, že do nočníku to jde líp a snaží se mi naznačit, že se mu chce. Svěrače ještě plně nefungují, takže když ho včas nepo:,–(ím, jde to do plínky. V žádném případě ho nekárám, protože vím, že je to moje chyba, takže ho pochválím i za to, že mi naznačil, i když jsem to nestihla.

Jinak rozhodně to není ztráta času, po jídle bych ho šla stejně přebalit a pětiminutovka čtení knížky už vůbec ztráta času není. O ušetřených plenách se taky nedá mluvit, protože ji má stejně pročůranou, takže ji musím vyměnit, snad jen to, že už nekaká do čerstvě vyměněné pleny.
Samozřejmě nejsme ani v půli cesty, protože jak naučit čůrání zatím nevím - přijde mi, že Jíra čůrá každých 10 minut, zvlášť teď v horku když hodně pije, ale rozhodně budeme v načatém díle pokračovat. Vidím několik pozitiv - pochopil, na co nočník je (a netvrďte mi, že to nechápe, je jasně vidět, že chápe) a na nočníku tu chvilku vydrží sedět a neutíká. Třeba nám to bude trvat ještě půl roku, třeba rok, než se na den zbavíme plen úplně (nedělám si iluze i na noc, na to je zatím dost času), ale i tak mám příjemný pocit, že to co děláme, není zbytečné.

Pokud budou nějaké další pokroky, určitě se to dočtete v našem deníčku, třeba se i té Nobelovy ceny dočkám - ne, teď fakt žertuju :o))
Mějte se prima, kakání a čůrání zdar!
Jiřina a Jíra 9 měsíců

  • načítám...
  • Zmínit
frndulka
783
8.6.03 21:48

Taky bych ráda připojila svůj názor. Jsem zastáncem názoru, že dítě se nemá na nočník nutit a do dvou let je kárat za to, že vykonalo potřebu do plenky a neřeklo si.
Má kamarádka zdravotní sestra má chlapečka 2,5roku. Na nočník ho začala učit ve dvou letech, dnes také ještě občas „zapomene“ a v noci mají ještě stále plenku. Prý ani dříve pořádně nechápou, k čemu že ten nočník vlastně je.
My jsme dostali nočník jako dárek k půlročním narozeninám. Šimůnkovi se do něj podařilo se párkrát vyčůrat, ovšem to bylo čistě náhodou, když jsem ho tam po:,–(ila. Určitě si neuvědomoval, co právě dělá.....Dneska si na nočník zatím nechce vůbec sednout, má ho vymytý pod postýlkou a háže si do něj hračky :o)), takže bych to s tím učením bez plenky viděla tak na příští léto. Do té doby to občas zkusíme, když se nepodaří, žádná tragédie, však on na to jednou přijde :o))).

Martina a Šimon 9měsíců

  • načítám...
  • Zmínit
Stanasek
431
8.6.03 22:18

Ahoj,nakonec mi to nedá abych se taky nepřipojila do téhle nočníkové diskuze.
S naší starší dcerkou sme začali s nočníkem asi podobně,jako to tady popisuje Jiřinka.Podařilo se nám celkem pravidelně a s velkou slávou do nočníčku kakat už někdy kolem osmého měsíce a já sem byla přesvědčená,stejně jako Jiřinka,že je to dobrý začátek a že Terezka plně chápe „o co jde“. Jenže po roce to jakoby najednou,ze dne na den, utlo a bylo po radosti. Přes veškeré pokusy a všemožné finty se prostě nedařilo, dokonce mi jednu dobu z nočníku okamžitě utekla a snažila se vykakat hezky na koberec. Byl to takový ten kolotoč věčného svlékání,oblíkání atd. Tak jsme nočník prostě odložili,zkusili v 15ti měsících,zase odložili a nakonec se vše povedlo bez problémů mezi 19-20 měsícem,kdy nám zůstala plenka na noc ještě na pár měsíců a to jenom díky tomu,že Terezka dodneška hodně pije a stejně hodně čůrá,takže ač je jí už sedm let,neustále občůráváme všechny přilehlé záchůdky a křoví.
Jinak je samozřejmé,že dítě v předškolním věku má na nějakou tu „událost“ ještě nárok a to jak v noci,tak ve dne. Nejsem zastánce nějakého nucení na nočník,ale zároveň se mi nelíbí teorie tzv. „západní“ - dítě s plenama,dudlíkem,lahví atd. do pěti let a podobné výchovné volnosti v rámci toho,že děťátko ví samo vše nejlépe a my rodiče jen tiše trpíme jeho vrtochy. Asi trochu odbočuju z tématu,ale proboha,držme se našeho zdravého rozumu a nevychovávejme naše děti ve stylu západním,nenechme si je skákat po hlavě!
Takže když se vrátím k nočníčku,pro našeho 10ti měsíčního Vojtu sme ho zatím nepořídili a naše první čůrací pokusy mám naplánované nejdřív na těch 18 měsíců, možná o malinko dřív, uvidíme. Rozhodně si myslím,že velká většina dětí je schopna opustit plenky alespoň přes den ve dvou letech.
Ahojky Stáňa

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
10.6.03 21:20

Ahoj,
taky bych se chtěla připojit k téhle diskuzi. Mám osmiměsíční hohlčičku a nočník začnu testovat nejdřív tak v roce a půl. Vždyť je to ještě miminko, proč ji trápit. Byla jsem rok v Anglii jako au-pair a na starosti měla tři holčičky, nejmladší byl rok a půl, když jsem přijela. Na nočník ji začli učit den po jejích 2. narozeninách, velmi rychle pochopila, co se po ní chce a uměla to bez problémů a stresů během jednoho týdne. Během dalších 2 měsíců zvládla i noční počurávání!
Tak ať mi nikdo nevykládá, že metoda " do 1. narozenin bez plín" je fantastická a pro dítě snadno zvládnutelná. Je to prostě jen to ekonomické hledisko a nedostatek sebevědomí říct tchýni (nebo matce) NE, má plínky a ještě dlouho bude.
Eva (28) a Emmička (8 m.)

  • Upravit
ro
2159
10.6.03 23:04

Nakonec jsem tématu také neodolala.
Jiřinčin přístup znám, když byl Filip malý, tak přibližně v 10-11. měsíci, kdy už chodil, jsem reagovala na rudnutí při tlačení posazováním na nočník. Kakání jsme zvládli do tří měsíců, asi pět vteřin před tlačením dokázal říct ee (nedokázal ho zadržet), čůrání do plen se nám zadařilo zlikvidovat úderem druhého roku, meziobdobní trauma nenastalo. Od dvou a půl let se pohyboval po světě bez nehod a bez plín. Johanka je ovšem zácpový typ a navíc na ní není znát příprava, ale až konání potřeby. Když vidím, s jakým úsilím se snaží toho ee zbavit, nemám to srdce s ní jakkoli manipulovat, abych jí takzvaně neutrhla v půli. Posazovat na nočník v průběhu nebo dokonce „po“ (jedna ze dřívějších metod) mi připadá zhůvěřilé. Navíc jí vadí sedět a nemít nic pod zadečkem, asi potřebuje protitlak :-), takže nočník sice máme, ale nyní funguje obrácený jako bubínek a k pravému účelu se vrátí ne dřív jak za půl roku. Nelíbí se mi pětileté děti pobíhající po hřišti s plínama, ale do tří let si myslím, že to většina děcek zvládá a do té doby jsou také hájené, co se kárání a výčitek týká. A i to může být samozřejmě individuální. Co mi bylo platné, když jsem jako mimčo přestala používat pleny v roce a půl, když jsem v šesti nastydla, páni doktoři ubližili a já byla inkontinentní až do puberty.

  • načítám...
  • Zmínit
Bublina
725
10.6.03 23:42

Tak mi to nedalo, i když jsem si nejdřív říkala, že se téhle diskuse nezúčastním. Je pravda, že nás matky posazovaly na nočník od 4 měsíců a do roka bez plen nebývalo výjimkou. Taky vidím, že babičky by naši 10měsíční Viki na nočníku taky už nejradši viděly.

Já jsem zastánce zlaté střední cesty - od roka „seznamovat“ a postupem času (podle toho, jak to prckovi jde) se zdokonalovat. Doma nočník ještě nemáme a vidím ho jako dárek k 1. narozeninám. U hlídací tety jsme nočník vyzkoušely, se střídavými úspěchy - když se začne Viki chystat na kakání a je nahatá (tj. nemusí se svlékat), posazena na nočník se v klidu vykaká, ale když na nočníku není, vykaká se taky, takže nevidím moc rozdíl :).

Myslím, že do 2,5 - 3 let je času dost - můj synovec nočníky nesnášel (když jakýkoliv viděl, prchal :) a pak najednou asi ve 2 letech na něj začal chtít… trvalo to asi 2 měsíce, než se zbavil plen nadobro.

Ale jako ve všem - každé dítě je jiné a některé možná opravdu tak „talentované“, že si na nočník řekne v roce…

Ahoj, Bublina

  • načítám...
  • Zmínit
Pusinka
369
12.6.03 16:35

Ahoj všichni, tak mi to taktéž nedá, abych nereagovala. Sama mám doma 27 měsíčního chlapečka a s nočníkem a s plínkama stále zápasíme. Nočník jsme Tomáškovi pořídili k 1. narozeninám. Od té doby ležel asi až do 18 měsíců v pokojíčku na zemi a sloužil mu jako hračka. Poté jsme mu začali vysvětlovat, k čemu slouží. Naprosto bez úspěchu. Odmítal si sednout a prohýbal se v zádíčkách a ke všemu spouštěl neuvěřitelný řev. Tak nočník putoval pod postýlku. Měsíc před 2. narozeninami jsme ho zkusili znovu. Tentokrát už se na něj po:,–(il sám, ale pořád to bylo jen chceš na nočník - nechceš a tak. Prostě někdy se zadařilo jindy ne. Zakoupili jsme tedy prkýnko, chvilku se mu líbilo pak opět ne. Chvilku zabírala i metoda samostatného splachování. Stále ale nebylo moc úspěchů. V poslední době jsme najeli na systém, když se vyčůráš do nočníku, nalepíme ti samolepku, vyleješ si to do záchodu a spláchneš. Najednou si začal uvědomovat, že se mu chce, ale toužil asi i po obrázku a bylo na chvilku bez problému. Nyní jsme ve fázi, že když chodí doma s nahatou prdelkou, tak se bez problémů sám po:,–(í na nočník, sám si to vyleje, spláchne a přijde mi jen říct, že čůral. Pak jdeme samozřejmě umýt ručičky. Samolepku už nevyžaduje. Dnes se mu podařilo poprvé vykakat. Venku už čůráme vestoje na travičku. někdy s úspěchem, někdy ne, ale hlavu si s tím zatím nedělám. Pokud má ale slipy, kraťásky nebo tepláčky, stává se nám, že si myslí, že má plínku a hned máme co uklízet, ale myslím si, že se to poddá. A teď něco pro zasmání - víte kam také chodí čůrat? Do kýblů, do cedníku, do plast. krabice na hračky (poté co hračky vysype), do misky a podobně. Já vím, že to někomu humorné nepřijde, ale myslím si, že ve 20-ti letech to už dělat nebude a já mám na co vzpomínat. Na spinkání máme samozřejmě plínku. Říkám si do 3 let času dost. Petr

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
2.7.03 00:00

Ahoj
Moja mala ma 18 mesiacov a ja ju este neucim a ani nenutim na nocnik,ale ona sama si ho zacala nejako vsimat a pokusa sa ho aj sama od seba vyskusat! Ako? Nocnik mame vzdy v kupelni, nikdy ho nepremiestnujem ani jej ho nenukam.Vzdy ked idem ja na WC mala bezi za mnou a uz krici kaki-kaki. Ked si :,-(nem na zachod snazi sa ma sama napodobnit a sama si :,-(a na nocnik a hovori,ze aj ona kaki-kaki ako mama.Potom si opyta aj kusok toaletneho a snazi sa poutierat ako mama.Robi to skoro vzdy ked idem na toaletu.dokonca obcas jej to aj samej napadne a ide si tam :,-(nut, Robi to vzdy oblecena v plienkach a berie to ako hru. Hra sa len a skusa napodobnit mamu. Ak ju idem okupat tak ju necham chvilku nahu len tak behat po byte.A potom aj schvalne idem na toaletu lebo viem,ze ma mala pride napodobnovat. Sadne si tak isto ako vzdy na nocnik a krici kaki-kaki a natahuje ruku,aby som jej podala kusok toaletneho papiera.Obcas sa jej podari aj nieco dat do toho nocnika.Vecsinou sa len vycika.Ja jej za to zacnem hned tlieskat a velmi ju vychvalujem aka je sikovna a z uzasom sa obe divame co je v nocniku.Mala sa velmi tesi,krici a sama si tlieska.Potom sa ide rychlo pozriet aj do mojho zachodu co tam najde a udivene krici- fuj kaki! Tak si obe zatlieskame a spolu sa radujeme. Je to vlastne este len zaciatok,ale ja ju vobec do nicoho nenutim a vobec mi to neprekaza ,ze za chvilku bude mat 2 roky.Dieta musi samo vediet kedy je na to psychicky pripravene a musi to chciet. Skus to ako ja.Nechaj to tak a premen ucenie na hru! Ver mi,ze je to ten najlepsi a najjednoduchsi sposob, bez stresu a placu a ma velmi pozitivne vysledky…

  • Upravit
Anonymní
8.7.03 17:24

Máme za týden dvouletého syna Honzíka. Zkouším ho posazovat na nočník asi od 18 měsíců. Nejdříve jen párkrát za den - většinou při přebalování. Moc úspěchů jsme však neměli. Honzík je dost živé dítko a bylo docela umění ho na nočníku udržet (hračky, knížky). První úspěchy začaly až když se mu před měsícem a půl podařilo vyčůrat venku - naučil se to pustit. Začli jsme nacvičovat doma bez plenky a začlo se dařit. Problém byl a je v tom, že Honzík si o nočník neříká. Když potřebuje, tak si prostě sedne a vyčůrá se. Jakmile však má na sobě tepláky nebo plínku, tak se počůrá. Jen vyjímečně ho napadne jít na nočník a to ještě, když mu řeknu. Máte s tím někdo zkušenost? Mám ho nechat pročůrávat tepláky (po tom, co se počůrá mi oznamuje, že je mokrý, takže si to asi uvědomuje) a čekat, až si řekne, nebo ho nechat nahatýho?
Za vaše názory děkuju a přeju hodně trpělivosti při učení na nočník. Paika

  • Upravit
Ivik4
3152
16.8.03 17:34

Ahoj holky!
Tchyně mi tvrdí, že naučila děti na nočník chodit už v 8.měsíci a to tak, že na kakání je odchytávala (ne vždy úspěšně, ale časem se to prý dařilo), nejlépe po jídle a hlásit čůrání je naučila tak, že je nechala běhat jen v punčocháčkách a tím, že je to studilo, tak se brzy naučili chodit na nočník. Manžel je z dvojčat, tak se prý chtěla co nejdříve zbavit přebalování a praní plen. No, mě to přijde jako docela brutální metoda. Na manželovi se to teda nijak psychicky nepodepsalo : - ))), ale já to tak praktikovat nebudu. Teď je malému 9 měsíců a s nočníkem si hraje (dává si do něj hračky, tahá ho za sebou). Když jsem ho tam zkusmo po:,–(ila, vydržel tam několik vteřin, po chvíli slezl a začal nočník prozkoumávat. Tak ho asi nebudu nijak terorizovat vysazováním a dál budu pilně přebalovat!
Na druhou stranu musím říct, že syn mé kamarádky si prý úspěšně říká na nočník od 10.měsíce bez problémů (teda jen na kakání, čůrání se zatím hlásit nedaří).
Ivča a Mojánek (zatím pokakánek a počůránek)

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
21.11.03 14:44

Uprimne, myslim, ze nejhorsi na tom je, kdyz se takovahle vec moc resi. Mam desetimesicni holcicku, ktera se postavuje, sama si sedne a pomalu zkousi podel veci chodit. Na nocnik jsem ji zacala posazovat asi pred mesicem. Nedelam to ovsem tak, ze bych ji tam chudinku dusila kazdou pulhodinu. Davam ji tam tak 3× za den, v dobe, kdy vim, ze kaka. Kdyz se ji to podari, pochvalim ji. Kdyz ne, nenutim ji na nem sedet hodiny. Nutno rict, ze se to spise dari.
Kazde dite je ale jine, takze co snese moje Sara, nemusi byt prijemne pro nekoho jineho. Na druhou stranu rostu do nebe z nazoru matky dvouleteho syna, ktera ho nedava na nocnik, protoze ho nocnik stresuje....... Spis si myslim, ze stres vytvari mama. Je to vsechno hlavne o nas - mamach. Preji pekny den vsem.

  • Upravit
She
4
25.11.03 13:59

Jen bych se take rada podelila se svymi zkusenostmi. Mimco sice jeste nemam, ale prave jsem v Anglii jako au-pair a mam na starosti tri kluky, dva, tri a ctyri a pul roku. Musim rici, ze me dost prekvapilo, kdyz jsem po prijezdu sem (pred pul rokem) zjistila, ze vsichni tri stale jeste nosi plenky, zuzlaji si dudlik a trikrat denne piji mleko z lahve i se savickou. Jinak jsou to moc sikovni a chytri chlapci. Rodice u nich proste jen nic nelamou pres koleno, tak mi to tedy bylo receno. Jenze oba starsi (a uz i mladsi) jsou davno schopni kontrolovat kdy se jim chce na zachod a kdykoliv chteji udelat potrebu, zasiji se nekam do kouta a tam ji do plenek vykonaji. Kdyz jsem je zacala ucit na nocnik, rodice me za to jeste sjeli, ze pry to nechteji delat nijak nasilim, ale chteji pockat, az se to kluci nauci sami. Takze ted cekame, az kluky osviti nejaka vyssi moc a proste si jednoho dne sundaji plenky a budou umet chodit na zachod (rodice totiz nocnik, ve strachu pred tim, ze bych na nej treba nutila kluky chodit, vyhodili). Je mozne, ze tento den opravdu prijde, protoze starsim dvema uz je evidentne neprijemne, kdyz se musi stale vyprazdnovat do plen a evidentne se za to stydi (pravdepodobne se jim deti ve skolce a skole smeji). Ten nejstarsi zacina mit uz docela potize. Vykaka se jen, kdyz je v mistnosti sam, coz moc casto nebyva, takze nevim, jak to bude dal. Pokud se ho zeptam ve spravny cas, bez problemu jde a vykona svou potrebu na wc. Jednou jsem byla dokonce u toho, jak matce rekl, ze chce jit kakat a ona mu rekla, ze od toho ma plenky. Stale si rikam, ze jsem tu jen na hlidani deti, ale obcas bych fakt nad zdejsi vychovou deti zaplakala…

  • načítám...
  • Zmínit
Anonymní
18.12.03 22:02

Ahoj všichni,mě to nedá a taky musím napsat svůj názor.Mám dvou a půl letého Martínka.Na nočník,který měl doma u postýlky asi od roku,začal chodit v roce a půl.Nejdřív spíš na velkou,ale během měsíce i na malou.Od tý doby až na malé vyjímky,je bez plín,doma i venku.Občas si „cvrkne“ale to je normál!
Jenže na spaní bez plíny si asi počkám.Nechce se vzdát flašky přes den třeba jo,ale na spaní ji musí mít.Teď ve2,5 letech se mi stalo dvakrát po sobě že odpolko měl plínu suchou a v noci se dvakrát vzbudil a řekl si,ale to byly opravdu jen ty dva dny!!!
Já sem ho nenutila a kdyby začal později tak mi to nevadilo,vím že vše chce svůj čas.Takže mě fakt potěšilo,že na to přišel sám od sebe brzo,ale ty noci vidim tak minimálně rok!!!????

  • Upravit
Anonymní
14.11.04 22:53

Ahojky všichni,
vůbec jsem nechtěla reagovat, ale po přečtení většiny komentářů prostě musím. Mám chlapečka, kterému je 25 měsíců a nočník jsme doma měli asi od půl roku. Jen měli, nedávali jsme ho na něj. Mluvit se mu do ted moc nechce, ale ve všech věcech týkajících se pohybu byl hodně vepředu. Seděl od 5 měsíců- sám se i po:,–(il, ne, že bychom ho podkládali polštáři a ještě než mu bylo 6 měsíců, tak lezl, v 8 měsících chodil.V těch jeho 8 měsících začalo léto a on běhal venku nahatý po zahradě a čůral, kam chtěl. Abychom neodklízeli stále hovínka, dali jsme mu tam i nočník a vysvětlili mu, že když se mu chce, má si dojít tam. Občas to udělal, občas ne, pokud ano, chválili jsme, pokud ne, nic jsme neříkali. V 10 měsících léto skončilo a my automaticky nočník přesunuli do koupelny. Protože na něj byl už zvyklý, chodil na něj sám pravidelně každé ráno, potom častěji a častěji si říkal během dne. Do roka si ho sám nosil, vždy, když se mu chtělo a vyžadoval, at ho svléknu. Proto jsem ho od 12 měsíců měla doma bez plínek, jemu moc vadilo být v hovínku. Do 13 měsíců začal říkat e e i venku atak, když po 14 dnech procházek venku se ani jednou nepočůral a vždy si řekl, jsem mu přestala dávat plínky i na noc.V 16 měsících se už pravidelně budil i v noci na čůrání a do plínky to za nic na světě udělat nechtěl. Tak jsme je odbourali i v noci. Ovšem, abyste mě dámy nesežraly, upozornuji, že ani mě se kolikrát nechtělo vstávat a jít s ním čůrat, ovšem nedal se přesvědčit, do plínky to prostě udělat nechtěl a řval, dokud jsem s ním nedošla na nočník.
Když mu bylo 18 měsíců, jeli jsme autobusem do Itálie a protože se jelo přes noc a autobus nebude zastavovat, jak se komu zachce, dala jsem mu na tu noc plínku, v noci se vzbudil a řval, že chce jít ven.Ani po 5 minutách jsem ho nepřesvědčila, aby to udělal do plínky a nakonec jsem musela vytáhnout prázdnou pet lahev a protoze je to kluk, udelal to tam.
Od roku a půl nemám ani jeden případ ani ve dne, ani v noci, kdy by se mi počůral a dnes již chodí na záchod, utře se a spláchne. Samozřejmě, pokud je na velké, radši ho ještě utírám i já, ale názor, že děti si to do roku a půl neuvědomují, že se jim chce čůrat mi připadá směšný, když si vzpomenu na scény, který náš malý od těch 16 měsíců předváděl i v noci, jen proto, že to do plínky prostě neudělá.
Tak vám chci milé maminky jen říct, že každé dítě je prostě jiné a nedá se vždy řídit vším, co je napsáno v knihách. Někdy se samo dítě prostě vzepře.
Dnes čekám druhé dítě a vidím to tak, že to nechám zase na něm, bude chtít čurat a kakat na nočník, tak prostě půjdu a i v noci vstanu, nebude chtít, tak at čurá vesele do plínek, ale seznámím ho s ním určitě zase brzo, at ví, že to vůbec existuje čůrání jinam než do plínky.
Snad jsem některé z vás moc nenaštvala, mějte se krásně a přeju všem, at to jde také tak snadno, pa Janča
PS: Finanční důvody nás rozhodně k ničemu nevedly.

  • Upravit
Vložit nový komentář

Všechny deníčky uživatele

Letní románek s hořkou příchutí: Byla jsem jen náhradní řešení?

Naše cesta nemocí: Centrální mozková příhoda mého tatínka

Můj boj s tím, proč moje děti přišly o prarodiče: Čekáte lásku, přijdou podmínky

„Maminko, ty záříš!“ – 1. část

Má cesta k miminku: Rok plný nadějí, zákroků a nekonečného čekání

Když dětské bolesti hlavy nejsou jen migrénou: Můj deník nejistoty

Seděli jsme tam v bundách. Ale vnoučka snacha vůbec neoblékla

Od emailu až ke knize. Někdy stačí jeden e-mail... a změní se úplně všechno

Lékař mě nutí změnit pojišťovnu, musím mu prostě vyhovět. Nechci o něj přijít

„To tě manžel ještě vůbec chce, když vypadáš jako hroch?“ Vpálil mi švagr