Člověk může žít i bez jídla
- O životě
- vaniilla
- 21.02.18
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Příběh se (zatím) dobrým koncem o tom, že člověk může žít i bez jídla.
Abyste se hned od začátku nebáli, jde o příběh s (zatím) dobrým koncem. 
Všechno začalo před nějakou dobou. Otěhotněla jsem, plánovaně, radovali jsme se a užívali si každý ultrazvuk. I přesto, že jsem byla hodně unavená a bylo mi špatně z každého jídla, které jsem viděla a cítila, jsem byla šťastná. Normálně jsem chodila do práce a právě tam to jednou přišlo. Bolest břicha, ale tak divně na boku. Nějak jsem to přetrpěla v práci a když jsem zavolala do nemocnice, co mám dělat, dostalo se mi odpovědi, že pokud to nebolí, když ležím, tak ať prostě ležím. Nějak jsem přežila do dalšího rána, ale ani pak to nebylo lepší, a tak jsme se s manželem vydali k doktorce a následně na ultrazvuk do nemocnice.
Pak už šlo vše jako na pomalém běžícím páse. Podezření na zánět slepého střeva a hned hospitalizace a ještě večer operace. Do dneška slyším doktorku, jak mi po probuzení říkala, že mají podezření na IBD. Pro většinu lidí je to jen neznámá zkratka, ale já se s ní ve škole setkala nesčetněkrát a jen myšlenka, že se to tentokrát týká mě, mě vyděsila. Zkratka IBD znamená nespecifické střevní záněty, zahrnuje i „mojí“ Crohnovu chorobu a je to diagnosa, která se bohužel dnes objevuje čím dál častěji.
Tenkrát jsem ještě nevěděla, co všechno mě čeká. Jizvy po operaci se hojily, ale zánět ve střevě zůstal. Ani po léčbě a týdnech na kapačkách a rozpíchaných rukou se to nezměnilo, a tak lékaři naplánovali měsíc jen na nutridrincích. Snesitelné příchuti rychle ubývaly, až zbyla jen jedna jediná. A po měsíci přišla další rána. Rozjídání se nepovedlo. Byla jsem stále těhotná, teprve v půlce, a řešením nemoci byla jen operace, která by ale byla riziko pro dítě a nikdo by ji nedělal. Takže jsem byla odsouzena k dalšímu času jen na nutridrincích (za den skoro dva litry!), žádné jídlo, a na nich jsem musela vyžít já a ve mně rostoucí nový život.
Dlouho jsem se s tím nemohla smířit, ale po pár měsících už mi to pomalu začalo být jedno. Ale ani tak nebyl klid. U lékařů jsem byla častěji než doma. Do toho jsem ještě chytla neštovice a do konce těhotenství jsem slyšela samé věty jako „může být kvůli neštovicím postižená“ - „je malá“ - „má jen jednu pupečníkovou tepnu“, což na klidu moc nepřidá.
Porod se nakonec rozhodli lékaři vyvolat a ani ten neprobíhal, jak jsme čekali. Naše malá si udělala suk na pupečníku, takže ještě než porod stihl začít, odezvy se zhoršily a byl na řadě akutní císařský řez. Naštěstí všechno dobře dopadlo a máme zdravou šikovnou holčičku. Všechno se ale událo ve chvíli, kdy zaklepala na dveře chřipková sezóna, a tak byl v nemocnicích zákaz návštěv. Do toho přišla ještě poporodní deprese, takže místo abych se radovala, že všechno dobře dopadlo, jsem měsíce probrečela.
Protože jsem se rozhodla, že budu kojit alespoň půl roku, operace se dále odkládala a já stále nejedla. Až dohromady po roce a čtvrt bez jídla jsem se odhodlala a svěřila se do rukou chirurgů. Operace dopadla dobře, ale ani bych to nebyla já, kdyby se přece jen něco nestalo. Chytla jsem kanylovou sepsi a pár dnů ležela s horečkama až 40°C. Poté nakonec začalo i rozjídání, opravdu pomalé a na jídlech, které by člověk nejradši vůbec nejedl (např. slaná krupičná kaše!).
Ale nakonec se nový začátek povedl. Jsem doma, jizvy se zhojily a po takové době konečně JÍM. Sice ne všechno, mám omezení, ale je to pořád pestřejší než jedna příchuť nutridrinku.
Tento deníček vyhrál v soutěži Napište deníček na téma „nový začátek.
Přečtěte si také
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 2759
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
Přítelův syn ubližuje mojí dceři. Výchova problémového dítěte je noční můra
- Anonymní
- 12.05.26
- 1330
Po rozvodu jsem byla s Maruškou nějaký čas sama. Před dvěma lety jsem potkala Lukáše a hned jsme si padli do oka. Po pár měsících jsme spolu začali bydlet. Já mám desetiletou Marušku ve vlastní...
Přítel je finančně negramotný. Utrácí za hlouposti a já počítám každou korunu
- Anonymní
- 12.05.26
- 1018
Tomáš byl vždycky člověk, který si rád dopřával. Co vydělal, to utratil. Když jsme byli jen my dva, ještě to nějak fungovalo. Já měla svůj plat a on svůj. Jenže pak se nám narodila Rozárka a já...
Ukončila jsem vztah s milencem kvůli rodině. Teď mi dělá ze života peklo
- Anonymní
- 12.05.26
- 1066
Karla jsem poznala v době, kdy nám to v manželství s Petrem dost skřípalo. Byla jsem ráda, že jsem se mohla odreagovat, a mladší přítel mi navíc velmi lichotil. Jenže zatímco pro mě to byla spíš...
„Uteč, on tě zničí,“ varovala mě tchyně. Já jí ale nevěřím
- Anonymní
- 12.05.26
- 1430
Vždycky jsem si myslela, že scény jako z psychothrilleru se dějí jen ve filmech. Že když potkáte násilníka, poznáte to podle jeho zlého pohledu nebo hrubého chování. Jenže Marek byl jiný. Citlivý,...
Nechci, aby si tchyně brala naše dítě. Vadí mi, jak smrdí její byt
- Anonymní
- 11.05.26
- 7278
Možná to zní jako maličkost, ale já kvůli tomu poslední měsíce řeším nepříjemné dilema. Nechci, aby si tchyně brala naše dítě k sobě domů. A důvod, který nedokážu partnerovi normálně říct, mi...
Přistihla jsem tchyni, jak se hrabe v našich věcech. A nebylo to poprvé
- Anonymní
- 11.05.26
- 7135
Myslela jsem si, že jen zbytečně plaším a některé věci si možná namlouvám. Pak jsem ale přistihla tchyni přímo při tom, jak se hrabe v našich věcech, a došlo mi, že to rozhodně nebylo poprvé. Od té...
Myslela jsem si, že je problém ve mně. Ve skutečnosti mě podváděl celé roky
- Anonymní
- 11.05.26
- 2225
Dlouho jsem si říkala, že jsem jen přecitlivělá, žárlivá a zbytečně hledám problémy tam, kde nejsou. Když jsem ale náhodou narazila na důkazy, došlo mi, že moje intuice nelhala a že jsem jen byla...
Život s rodiči v jednom domě, kteří spolu léta nemluví, se stal peklem i pro nás
- Anonymní
- 11.05.26
- 1413
Když jsem byla malá, naši se pořád hádali. Bylo mi jasné, že jednou půjdou od sebe. Jenže máme obrovský dům, do kterého by se vešly tři rodiny. A rodiče se jednoduše rozhodli, že tam zůstanou oba,...
Život na vedlejší koleji (5. díl)
- Anonymní
- 11.05.26
- 785
V úterý večer jsem před zrcadlem strávila víc času než za poslední tři roky dohromady. Zkoušela jsem si snad deset outfitů, než jsem skončila u těch černých šatů, o kterých jsem minule psala.
a ono tohle 
.
Přeji hodně zdraví a ať ti chutná 
. Co malá? Možná by to chtělo nějakou zmínku, že i ta je v pořádku. Užila sis tedy opravdu výživné těhotenství. 
