Oplození

Zá:,–(ní pro oplodnění jsou dva jevy:

• ovulace
• ejakulace

Ovulace
Probíhá u ženy, většinou jednou za 28 dní, někdy k ní však nemusí dojít. Příčinou může být třeba nějaká porucha, ale také hormonální antikoncepce a těhotenství, které jí brání. Ovulaci předchází zrání vajíčka ve folikulu. Folikul se postupně vyvíjí, první je primordiální folikul, ty jsou vyvinuté již u nenarozené holčičky a je jich asi 6-7 milionů. Během nitroděložního vývoje i během následného života postupně zanikají. Do další fáze, nazývané primární folikul, se dostává až v pubertě. Vajíčko se postupně zvětšuje, je obklopováno vrstvou vyživujících buněk. Postupně se dostává na povrch vaječníku a tvoří bouličku. Z primárního folikulu (váčku pro uložení vajíčka), se stává sekundární a Graafův, v němž je vajíčko připravené na ovulaci, ne však úplně zralé. Vajíčko plně dozrává až po kontaktu se spermií, pokud k němu nedojde, vyloučí se při menstruaci nezralé vajíčko. Ke Graafovu folikulu se začne přibližovat řasnaté ústí vejcovodu poseté spousty drobounkých řasinek. Ovulace se říká tomu okamžiku, kdy folikul praskne a vajíčko obklopené vrstvou vyživovacích buněk vystříkne ven. Řasinky vejcovodu kmitají a naženou si vajíčko dovnitř. Právě v horní části by mělo dojít k oplození. Vajíčko se pomalinku díky pohybu řasinek přesouvá dolů a čeká na spermie.

Ejakulace
K tomuto procesu dochází u muže. Spermie vznikají ve varleti a poté jsou přesunuty na dozrání do nadvarlete. Při orgasmu dojde k ejakulaci (je potřeba, aby došlo k ejakulaci do ženské pochvy nejlépe okolo ovulace:-). Spermie se chámovodem přesouvají ven a cestou naberou přídatnou tekutinu ze semenných váčků a prostaty. Sekret z prostaty usnadní spermiím pohyb k vajíčku. Spermie projdou přes kanálek v penisu - močovou trubici a velkou rychlostí jako první vystříknou do pochvy, hned za nimi sekret z prostaty a poté i gelová tekutina ze semenných váčků.. Mnoho spermií skončí v záhybu v zadní klenbě poševní, některé se odrazí a po styku vytečou ven.

To vše předchází oplodnění. Když se oba děje sejdou, je docela šance, že bude vajíčko oplozeno - ale musí se k němu dostat alespoň jedna spermie.

Cesta spermií Část spermií z pochvy  vyteče ven, ale hodně se jich zachytí v poševním hlenu a v poševním záhybu. Spermie divoce plavou a  a za pomoci svých bičíků se mohou nořit hlouběji do kanálků, které jsou v hlenu. Tyto kanálky se otevírají pomocí ženského hormonu - estrogenu - a jsou otevřené dokořán jen do ovulace a asi den potom. Spermie pak plavou dál úzkými kanálky v hlenu ve spodní části děložního hrdla. Musí to stihnout rychle, jelikož i děložní hrdlo je otevřené jen krátkou dobu. Zhruba po jednom dni se čípek opět uzavře. Utvoří se tuhá hlenová zátka bránící spermiím. Hlen má za úkol roztřídit spermie a provést jejich první výběr. Měkké spermie v hlenu uvíznou, takže dál pokračují už jen ty lepší. Cesta je dlouhá a namáhavá a většina spermií podlehne na cestě nahoru děložním hrdlem kolem děložního otvoru a do vejcovodu a jen zlomku původního množství spermií se podaří dorazit do cíle. Spermie ve svém slepém hledání plavou do obou vejcovodů, i když vejcovod s vajíčkem bývá otevřenější. Plavání z pochvy do vejcovodu většinou trvá několik hodin. (Cesta je dlouhá 15 - 18 cm.) Těm nejrychlejším však cesta může trvat jen půl hodiny. Během plavání se mění vlastnosti spermií a díky látkám z rozmnožovacího systému ženy se stávají schopnými oplodnit vajíčko - ten proces se nazývá kapacitace. Po proplutí velké části vejcovodu proti proudu a pohybu řasinek se konečně některé spermie dostávají k vajíčku a jedna jej bude moci oplodnit.

Průnik
Až když dorazí spermie k vajíčku, dochází teprve k oplodňování. Spermie se rojí kolem vajíčka a snaží se dostat dovnitř. Mnohé jsou ale zastaveny obklopujícími vyživujícími buňkami a nikdy nedosáhnou povrchu vajíčka. Vnitřek vajíčka chrání silná, těžko proniknutelná skořápka, která není složená z buněk, ale z tuhé, spojité hmoty. Touto skořápkou se musí spermie prodrat, aby dosáhly buněčné plazmy vaječné buňky, v jejímž jádru je shromážděna dědičná výbava ženy. Spermie pracují jako vrták. Netrvá to dlouho a najdou malé otvůrky a chodbičky, kterými se snáze dostanou k cíli. Nejdříve však musí odstranit část vyživujících buněk, aby byl povrch vajíčka co nejvíce obnažený a přístupné. Některé spermie při tom zahynou, ale pomáhají vítězi. Během průchod skořápkou se vedoucí spermie zbaví akrozomu (speciální čepičky na povrchu, která je chránila). Akrozom zmizí díky chemické reakci a teprve nyní má spermie možnost vniknout dovnitř. Prvním spermiím se podaří vniknout dovnitř a plují dokola v tekutině, jíž je vyplněn prostor mezi vajíčkem a skořápkou. Poté se jedna spermie zahákne do membrány vaječné buňky a během několika minut vstoupí celá do vajíčka. Nepotřebné části se rozloží a vstřebají, z hlavičky se utvoří jádro, které se spojí s jádrem vajíčka a vzniká zygota. (Další popis ve článku první týden - a v těch následujících.)

Chcete-li vědět mnohem víc, kupte si knihu Těhotenství týden po týdnu nebo si v knihovně můžete půjčit Tajemství lidského života (je to jedna a tatáž kniha, v originále stejné vydání, v češtině vydaná dvakrát pod dvěma názvy).

Ačkoli je to tak trochu vzdělávací článek, pište klidně připomínky i doplňující informace. Já vím, není to dokonalé, ale vážně asi nemusíme znát každou vteřinu a všechny cizí názvy,ale kdo má co dodat, ať dodá!