Už nevím
- O životě
- K.ometka1
- 08.08.11
- načítám...
- Sledovat eMimino.cz
Možná za to mohou těhotenské hormony. Možná to, že už jsem týden neviděla svého přítele. Ale nejspíš za to stejně může vztah mezi námi. Velice se omlouvám všem odvážlivcům, co toto budou číst, ale potřebuji se prostě vypsat.
Ač bych to měla vzít zkrátka, možná se bude hodit pár základních faktů (a možná taky ne 
)
- Můj přítel přede mnou neměl žádnou přítelkyni, v dětství byl trochu šikanován a jeho rodiče už dlouho nežijí jako normální pár. Momentálně se už delší dobu rozvádí, ale manželství nefunguje již mnoho let. Maminka si část jejich života odbyla v blázinci.
- Moji rodiče navenek vypadají v pohodě, ale máma je ze vztahu dost frustrovaná a myslím si, že ani táta s ní není úplně šťastný.
- Já jsem měla celkem pohodové dětství, i když jsem si vždycky připadal jako socka, ale jinak v pohodě. V sedmnácti jsem se nechala sbalit prvním klukem, co mě chtěl a protože jsem se obávala, že mě nebude nikdo chtít, byla jsem s ním něco málo přes čtyři roky. Vztah to byl dost děsný, určitě jsme nebyli spokojeni ani jeden, ale mám v genech nějak zakódováno - rodina, starat se, chlapi si stejně dělají co chtějí, bla bla bla, tak jsme to nějak vydrželi. Nakonec jsem se s ním rozešla a velmi brzy potkala svého současného přítele a otce našeho synka, kterého mám už témeř šest měsíců v bříšku.
Když jsme se s přítelem seznámili, bylo to celkem krásné. Povídali jsme si celé hodiny, dokonce jsme i velmi brzy mluvili o dětech, povídali jsme si i o tom, jak vždycky moc toužil, aby ho měl někdo rád. Bylo velmi snadné se zamilovat.
Bohužel i na začátku se objevovaly menší problémy. Přítel pracuje v Praze a tam bydlí na ubytovně. Je vášnivý cestovatel, ale je zvyklý cestovat sám. Viděli jsme se tedy málo. Pracuje na směny, vždy je pár dní v práci a pak má pár dní volno. A volna trávil na střídačku. Jednou přijel domů, jednou trávil volno svými výlety. Mě to mrzelo, protože jsem byla čerstvě zamilovaná. Nakonec jsme po necelém měsíci vztahu vyrazili na společnou dovolenou 
Nevím jak on, ale já si ji celkem užila, i když dokonalá tedy nebyla
Postupem času začal sice jezdit na výlety trošku méně, třeba jedno volno ze tří, ale začal též měnit své názory. Najednou nechtěl žádné děti, žádnou rodinu. A pokud náhodou ano, tak třeba za deset let. Nemám tušení, co se změnilo.
Několikrát jsme řešili téma, že je moc omezen, že nemá žádný čas pro sebe. Já ho měla mraky. Navíc to došlo tak daleko, že jsem přišla o mé koníčky - miluji cestování, ale on radši jezdil sám, já ale sama cestovat neumím, potřebuji společnost. Číst si? Když se mi konečně uráčil věnovat? Vyrazit někam s kamarády? Zjistila jsem, že je velmi nespolečenský. Asi to jsou drobnosti, ale byla jsem jím omezená. Když jsem chtěla někam vyrazit, když byl v Praze, žárlil… stejně jsem doma neseděla, ale s ním to nešlo, buď nechtěl nebo jsme se nudili.
Chtěla jsem se s ním rozejít, protože jsem si uvědomovala, že to s ním bude až příliš těžké a že se k sobě nehodíme, ale byla jsem do něj velmi zamilovaná. A velmi silně ho miluji i teď, až to někdy bolí. Vím, že když člověk miluje příliš, tak se to nevyplácí a musí trpět. Znám to bohužel z obou stran. Ale srdci se poručit nedá.
A než jsem se stihla rozhoupat, byli jsme spolu třičtvrtě roku, přišel Valentýn, trochu vášnivá noc a v březnu jsem zjistila, že jsem v tom
Tolikrát už jsem si to přála. Velká rodina je můj sen. Ale najednou jsem nevěděla, co si mám myslet. Škola nedodělaná, přítel co děti zásadně odmítá… nevhodná situace. Největší štěstí mého života v tak blbou dobu.
Probrala jsem to s kamarádkou, dospěla k závěru, že pokud budu muset volit, dítě je pro mě přednější a oznámila jsem to příteli hned po testu. Chtěla jsem počkat na prohlídku, ale prostě jsem to nezvládla.
Řekla jsem mu to tím stylem, že jsem brečela, že se se mnou rozejde a tak. Vyšiloval strašně. Po čase jsem se dokonce dozvěděla, že řekl sestře, že jsem v tom a že se se mnou asi rozejde. Po nějaké době se zklidnil a v jednu dobu (asi červen) to vypadalo, že se na miminko těší.
Jezdil pořád domů, plánovali jsme budoucnost a zdál se být celkem v pohodě, i když byl velmi nervózní, protože mu z práce dlužili tři měsíce výplatu. Nakonec si našel práci novou a v té už je v pohodě.
Ale náš vztah už v pohodě není. Už zase jezdí na výlety, protože má výplatu. Dokonce více než domů. Nastěhoval si mě k sobě do svého malého pokojíčku, takže já mám bydlet v domě s jeho rodinou, zatímco on je pryč. Je to tam naprosto příšerné, jsem z toho zoufalá.
Pořád se zajímá jen o sebe, já i mimčo jsme pro něj vzduch. Jen on a jeho cestování. Nevím, co je vlídné slovo ani pohlazení. Často brečím. Když jsem s ním, jsem ve stresu. Dokud jsem nemusela bydlet u nich, tak i když jsem byla těhotná, jsem se cítila lépe, když odjel, což asi není správné, že, ale teď jsem permanentně vyřízená a zoufalá.
Nevím už, co dál. Rozhodla jsem se ho dokopat k odstěhování se, ale v podstatě mu visím na krku a finančně je to na něm. Je to těžká situace. A rozchod by nic neřešil. Malý by byl bez otce, skončili bychom asi na ulici a navíc, jak jsem již řekla, ho velmi miluji.
Dnes jsem se i dozvěděla (což jsem tušila), že ho vztah svazuje, že je to pro něj náročné. Nevím, co si počít. Co dál. Stačilo by promluvit si, určit hranice, nastavit život, aby si každý přišel na své a byl co nejvíc spokojen. Ale s ním je komunikace velmi těžká.
Nepředpokládám, že mi někdo poradí. Prostě jsem se potřebovala vypsat, protože vybrečet se už mi nestačilo. Přesto budu za každý názor ráda. Ano, nejsem na tom zdaleka nejhůř, nebije mě, atp. a za mnohé si mohu sama, jsem moc měkká, ale potřebuji někoho, kdo mě bude mít rád (snad má), ale i mi to dá najevo. A nevím, jak to vše získat v mém příteli.
Přečtěte si také
„Telefon mi nezvonil,“ lhala jsem šéfovi do ucha. Pak přišel strach z vyhazovu
- Anonymní
- 14.05.26
- 919
Sedím u kuchyňského stolu, zírají na mě tři monitory a já se nemůžu přestat třást. Moje dlaně jsou zpocené, srdce mi buší až v krku a vzduch v místnosti jako by najednou došel. Ten pocit znám moc...
„U vás je zase binec,“ slyším pořád. Jenže u tchyně se štítím i sednout na gauč
- Anonymní
- 14.05.26
- 1149
Stojím v kuchyni, v ruce držím igelitovou tašku s krabičkami domácích těstovin a řízků a cítím, jak se mi svírá žaludek. Není to hladem. Je to úzkost z toho, co přijde za dvě hodiny, až zastavíme...
„Paní učitelka řekla, že některé mámy nemají rády svoje děti,“ řekl mi syn (6)
- Anonymní
- 14.05.26
- 753
Když jsem dnes vyzvedávala Matyáše ze školy, tvářil se nějak divně. Neposkakoval kolem mě jako obvykle, jen šel tiše vedle kočárku a kopal do kamínků na cestě.
Celý den jsem se nezastavila. Večer mi manžel řekl větu, která mě úplně dorazila
- Anonymní
- 14.05.26
- 1092
Děti, práce, úkoly, domácnost. Jela jsem na autopilota. Večer jsem byla úplně vyčerpaná. A právě tehdy mi manžel řekl, že jiné ženy to přece zvládají mnohem lépe.
Tchyně mého syna jen peskuje nebo přehlíží. Veškerou pozornost dává vnučce
- Anonymní
- 14.05.26
- 281
Mít babičku, která svá vnoučata nemiluje stejně a dává to dost okatě najevo, je skutečně k nezaplacení. Moje tchyně je přesně taková. Má pouze dvě vnoučata, Anetu, které je deset, a Matěje, kterému...
Matka mého přítele ho v dětství ponižovala. Dnes se o ni stará a dává jí peníze
- Anonymní
- 13.05.26
- 1197
Potřebuji se svěřit s něčím, co mě hodně trápí. Tři roky chodím s Jakubem, je to skvělý a moc hodný kluk. Jenže je hodný až moc. Na začátku našeho vztahu mi vyprávěl o svém těžkém dětství. Otec od...
Můj jediný syn se chce odstěhovat k otci. Nemůže vystát mého nového partnera
- Anonymní
- 13.05.26
- 1234
Můj syn Dominik je doslova vymodlený. Kdysi jsem ještě s prvním manželem Petrem nemohla otěhotnět. Absolvovali jsme několik cyklů umělého oplodnění, až se nám narodil náš vytoužený chlapeček. Od...
Nejsem hlídací služba zdarma. Nemůžu hlídat vnoučata kdykoliv si mladí vzpomenou
- Anonymní
- 13.05.26
- 998
Dnešní doba je v mnoha ohledech jiná než ta, když jsem sama měla malé děti. Moje mamka sice chodila do práce, ale měla jsem ještě babičku, která pohlídala pravnoučata. Děti byly tak nějak méně...
Porodní plán jsem měla dokonalý. Realita? Totální chaos a slzy
- Anonymní
- 13.05.26
- 781
Měla jsem to sepsané do posledního detailu. Kdy zavést klystýr ne, jaké polohy chci zkusit, že nechci zbytečné zásahy, že chci co nejvíc přirozený průběh a ideálně klidnou atmosféru. Porodní plán...
Syn přistihl tátu v posteli s milenkou. Od té doby ho nenávidí a nechce ho vidět
- Anonymní
- 12.05.26
- 3962
Kdybyste se mě zeptali, co je horší, jestli přistihnout manžela v posteli s cizí ženou, nebo když je přistihne vaše společné dítě, řekla bych bez váhání, že druhá možnost. O tom, že mě Mirek...
. Opravdu to nemáš lehké. Otázkou je ale to, zda zůstat v nefunčním vztahu, nebo být svoboná matka. Z toho, co píšeš si osobně myslím, že vztah v podstatě vůbec nefunguje a bylo by lepší pro tebe i pro dítě, aby ste se rozešli.
), ale pracovat na sobě musí oba dva. Já jsem si jistá, že můj chlap bude skvělý otec a pro mně je skvělý partner.
